O špačkovi obecném. Připravili J. Ptáček a O. Mikulica

Dnešní příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou ze starého kmene. Táta špaček hájil své území a zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo, potravou. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec, ostříž. Jak to dopadlo?

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Rozšíření, popis
  • evropsko-turkestánský typ, zeměpisná proměnlivost, rozšířen po celé Evropě až na západní Sibiř
  • menší než kos, za letu ostře trojúhelnikovitá křídla a krátký vykrojený ocas
  • létá rovně, rychle a obratně
  • čerň břicha je na hoře zelenavá, dole červenavá, nádherně se leskne, čerstvé peří se na jaře otírá, v červnu je již jednobarevný, v červenci pelichá
Prostředí
  • světlé a řidší listnaté lesy, parky, zahrady
  • původně byl ptákem listnatých lesů celé Evropy až do západní Sibiře
  • člověk měnil krajinu a špaček se přizpůsobil – je velmi přizpůsobivý
Biologie
  • ve zpěvu jsou často slyšet i hlasy jiných ptáků – dovede výborně imitovat, napodobuje i lidská slova – je znám případ, kdy napodobil píšťalku výpravčího a odpískal vlak
  • nejstarší špaček se dožil 19 let
  • úmrtnost až 80 % u mladých do 1 roku života, ze zbylých další rok 20 % –je důsledkem nezkušenosti v boji o život
  • úmrtnost není všude stejná, angličtí mají delší život než středoevropští, protože tam mají méně mláďat
Hnízdění
  • mladí špačci vyhledávají dutinu pro hnízdo v blízkosti svého rodiště
  • svádějí boj o dutinu s jinými špačky nebo i s vrabci
  • čištěním budky se zbavují parazitů
  • sameček zpívá a třepe křídly, samička staví hnízdo
  • i nehnízdící samci zpívají u budek
  • projevují zálibu v květech
  • snůška 8–9 zelenomodrých vajíček, sedí 14 dní
  • malá část špačků hnízdí v červnu podruhé
  • druhých mláďat je méně a vyletují v půli července a přidávají se k hejnům
Mláďata
  • mladí se začnou za 13 dní opeřovat, to už čekají na potravu vyklonění z dutiny
  • za 18–22 dní opouštějí hnízdo, rodiče se o ně ještě několik dní starají, potom se mladí shlukují, v té době i se starými napadají třešňové sady
  • mladí pelichají od srpna, na podzim už jsou od starých k nerozeznání
  • v zimovištích pelichají špačci ještě jednou, vracejí se už ve svatebním
Tah
  • mladí a nehnízdící se postupně sdružují do větších a větších hejn
  • ptáci jižní a západní Evropy jsou stálí, naši jsou tažní
  • posel jara – v nížinách přilétá už koncem února nejpozději počátkem března, nejdřív přilétají starší
  • do zimovišť odlétají špačci koncem srpna a v září
  • zimují v jižní Evropě – v Itálii a Francii a na Pyrenejském poloostrově, v severní Africe – Tunisu, Maroku a v Alžíru
  • milionová hejna v severní Africe jsou pohromou pro olivové plantáže
Zajímavosti
  • na Slovensku je zvyk vyvěšování budek méně rozšířen
  • nejstarší vyobrazení budky pochází z Itálie z konce 16. století, je to hliněná koule s válcovitým otvorem
  • z počátku 17. století zprávy o budkách i ze Slezska a Nizozemí – tehdy to bylo z jiných než ochranářských důvodů – v době krize a obecné chudoby měli chudí lacinou večeři
  • v 18. století už v Evropě vyvěšování budek zaniklo, ale na Rusi se budky z ochranářských důvodů udržely – budky byly z dřevěných špalků a podobaly se valašským včelínům, byly umělecky vyřezávané do podoby lidských hlav
  • vyvěšování budek se v Evropě rozšířilo v 19. století, nejprve asi v podhůří Krkonoš
Stopáž8 minut
Rok výroby 2010
 P ST 4:3