Příběh kachny divoké (2010)

Trápení našeho hrdiny, kačera kachny divoké začalo na podzim, kdy lovci kachny střílejí. Kačer byl zraněný, ale zanořil se do vody a zachránil se. Pes ho nenašel. Přežil svoji smrt, ale už nikdy nemohl vzlétnout, jeho křídlo zůstalo nehybné. První prověrkou jeho síly a odolnosti byla zima. Dokázal to a dokonce si získal mezi ostatními respekt a tím i náklonnost druhého pohlaví. Dočkal se malých kachňátek a přidal se ke své rodině, což u kachen nebývá obvyklé.

Kachna divoká (Anas Platyrhyncha)

Prostředí, potrava
  • je rozšířena v celé Eurasii, po celé severní Americe, také v jižním Grónsku a na Havajských ostrovech, vysazena na Novém Zélandu
  • potřebuje vodu, ale není příliš náročná, nejraději má stojaté vody se zarostlými břehy, ale i tekoucí vody se zarostlými břehy
  • je velmi přizpůsobivá, hnízdí i ve městech
  • v létě převažuje potrava rostlinná – různá semena, na jaře živočišná – brouci, korýši, pakomáři, měkkýši, pulci, žabky, myši, hraboši, dokonce i mršiny
  • celkový počet kachen v Evropě se odhaduje na 5–8 milionů jedinců
Popis
  • kachny rozdělujeme na plovavé, potáplivé a morčáky
  • kachny plovavé poznáme podle toho že mají dosti hluboko ponořenou hruď, jsou výbornými letci a těžiště těla mají vpředu pod křídly – proto nesou ocas dost vysoko nad hladinou, podobně jako husy
  • nápadná pohlavní dvojtvárnost – dimorfismus
  • mají 10 000 pírek a ochranných per – peří mastí tukem vytlačovaným z mazových žláz
  • kačer má střední pár per v ocase, jsou černé a stočené tzv. „kačírek“ –myslivci si jím zdobí klobouk
  • zobák samce je tmavě žlutý, samička ho má hnědý, někdy až hnědočerný
  • v létě se samci podobají samicím, křídla si však podržují původní zbarvení
  • měří 52 cm a váží 0,8 až 1,4 kg. Rozpětí 81–95 cm
  • sbírají potravu na hladině čvachtáním
  • ponořují jen přední část těla, potápějí se zřídka – tzv. „panáčkují“
  • určování kachen, zvláště samic je velkým oříškem
  • zbarvení samců je původnější – zbavíme-li totiž kachnu vaječníků, přepeří při nejbližším pelichání do šatu samce
  • kachna divoká hnízdí od března – proto se jí říká „březňačka“
  • při tahu létají rychlostí až 100 km/hod
Tah, tok
  • kachny divoké jsou tažné, částečně potulné a částečně stálé
  • dříve naše kachny přezimovaly v severní Itálii a ve Francii
  • manželství uzavírají už na podzim, párují se v zimovištích
  • kachny mají poměrně složitý tok – samec nejdříve obeplouvá samici s hlavou vtaženou mezi ramena a se zobákem skloněným až do vody, přitom vrtí ocasem, samice krouží kolem samce, obrací se dozadu, jakoby si ho nevšímala a předstírá, že zobákem odhání nepřítele
  • vlastnímu páření předchází tzv. „zdravení“ – oba při tom pocukávají hlavou nahoru a dolů, často přeletují, obyčejně ve třech, říká se tomu „řadění“, důvod je nejasný, protože samec oplodní jen jedinou samici
  • za soumraku hejna vyletují za potravou, myslivci tomu říkají „tah“
Biologie
  • 2x za rok kachny přepeřují
  • mají dost nepřátel – vrány, pochopy, tchoře, sumce, štiky, lišky, dospělou kachny v letu uloví jen sokol, sedící jestřáb, orel mořský, největším nepřítelem je však člověk
  • nehnízdící ptáci se v době pelichání shromažďují na společných „pelichaništích“ – vypadají jim najednou všechna pera v letkách a po dobu 20–21 dnů nejsou schopni letu
  • dožívají se 15–20 let v zajetí, v přírodě kvůli myslivcům jen 4 a půl měsíce
  • umělým odchovem se zvýšily stavy
  • onemocnění botulismus vzniká za dlouhotrvajících veder, kdy klesá hladina rybníků a jezer, tehdy se rozmnoží bakterie Clostridium botulium, produkující neurotoxiny, způsobující ochrnutí dýchacích cest a smrt

Hnízdění

  • hnízdí často daleko od vody, někdy i dost vysoko
  • samice vstupuje ke hnízdu jen jedním směrem
  • ve vysokém rákosí nebo orobinci hnízda nejsou
  • oblíbeným místem jsou ostřicové „stoličky“
  • většinou hnízdí na zemi, někdy v dutinách, v opuštěných hnízdech vran, dravců, volavek
  • z výše položených hnízd skákají mláďata sama dolů – jsou velice lehká
  • stanoviště hnízda volí samec, ale stavět je nepomáhá
  • samec se v prvních dnech zdržuje poblíž, ale brzy začne obtěžovat jiné, cizí samice
  • hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července, někdy snůška i začátkem listopadu
  • počet vajec 8–14 světle zelených, při opouštění hnízda je přikrývá
  • doba sezení 23–29 dní, sedí jen samice

Mláďata

  • o mláďata se stará jen samice
  • při překvapení předstírá zranění
  • když se mládě ztratí žalostně píská
  • hlasy hrají důležitou roli, samice neví, kolik má mláďat a když některé přestane pípat, matka ho opustí a odejde s ostatními
  • mláďata se dovedou vzájemně rozlišovat a cizí odhánějí
  • sotva vylíhlá mláďata opouštějí hnízdo
  • kachňata se líhnou dokonale vyvinuta, zásoby žloutku jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama
  • nejprve vedou denní později soumračný život
  • ve stáří dvaceti dnů začíná růst kachňatům obrysové peří
  • po padesáti dnech začínají mladí létat, pak se shlukují s jinými mladými
  • zajímavý jev je imprenting (vtištění) vylíhlých mláďat na prvního živého, kterého vidí a který pro ně po celý život představuje schéma rodiče, ale i sexuálního partnera, nejcitlivější je prvních 8–12 hodin života
Zajímavosti
  • typické kachní chechtavé kvákání vydávají jen samice
  • starší myslivecká literatura uváděla, že samec žije v mnohoženství a že má „harém“ jako bažant – je to omyl, samec žije větší část roku v páru
  • postřelená kachna se potopí a „zaštípne“ – někdy tak zahyne
Stopáž8 minut
Rok výroby 2010
 ST 4:3