Příběh ježka obecného (2010)

Hrdinou tohoto příběhu je bodlinatý nemotora, ježek. Náš Pajda měl v životě smůlu, po střetu s autem mu zůstala chromá noha a navíc oslepl na jedno oko. Na každém kroku ho čekalo nějaké překvapení, číhala na něj různá nebezpečí. Ale Pajda se statečně rval s osudem. A aniž tušil, mělo se na něj usmát i štěstí.

Do stejných míst jako on zamířila i jedna ježčí dáma, jeho budoucí nevěsta.

Ježek východní (Erinaceus concolor)

Prostředí, potrava
  • obývá okraje listnatých lesů, zahrady, sady – je velmi přizpůsobivý
  • potrava hlavně živočišná – hmyz, žížaly, slimáci, drobní obratlovci, nelétající ptáčata, drobná vejce, také hadi (ježek má vyšší odolnost proti hadímu jedu)
  • méně často je součástí jídelníčku rostlinná potrava – ovoce, bobule, listy, semena
  • odváží se jen na vejce, které může uchopit do tlamičky
  • za noc spotřebuje až 70 gramů potravy
  • potravu ucítí i 3–4 centimetry hluboko v zemi, člověka na 10–11 kroků
Popis
  • u nás žijí dva poddruhy ježků: západní a východní
  • západní hranice rozšíření ježka východního je na spojnici – Děčín-Kladno-Příbram-Strakonice-Český Krumlov-Vyšší Brod
  • počet bodlin 7000–8000
  • bodliny jsou velmi lehké, duté, 2–3 cm dlouhé, pomocí svalů se mohou sklápět, výměna probíhá jednotlivě, v delším intervalu (až 18 měsíců)
  • bodliny jsou větší než u ježka západního
  • tělo je 20–30 cm dlouhé a váží 0,6–1,3 kg
  • jsou suchozemští, umějí však plavat, hrabat i šplhat, dokáží se protáhnout i neuvěřitelně malou škvírou
  • orientačními smysly jsou čich a sluch, zrak už méně
  • jako všichni hmyzožravci má 36 zubů
  • na špičce nosu má stále kapku vodnaté kapaliny, sloužící ke zvlažování sliznice
Biolologie
  • ježci jsou samotáři, nejsou teritoriální, okrsky se prolínají
  • okrskům zůstávají věrni
  • mají noční aktivitu
  • ve dne jsou aktivní jen před zimním spánkem nebo kojící samice a nemocní jedinci
  • za noc urazí 600–1500 metrů (ale i 3–4 kilometry)
  • mají i několik hnízd v nichž se přes den zdržují, bývají v hustém křoví, pod chrastím
  • mohou si hrabat i krátké nory (0,3–0,5 metru), základ tvoří hromada suchého listí
  • zimní hnízdo je důkladnější, v něm stráví 3,5–6 měsíců, po ulehnutí ucpe vstupní otvor, stěny jsou takřka neprodyšné
  • při ohrožení naježí nejprve bodliny, pak se stočí do klubíčka
  • neshromažďuje zásoby potravy, ani ji nepřínáší mláďatům
  • má denní rytmus – v určitých chvílích odpočívá, v jiných je čilý

Hibernace

  • zimní spánek šetří energii
  • od konce léta hromadí ježek pod kůží silnou vrstvu tuku
  • zimní spánek trvá od října do března
  • během přezimování ztrácí 0,2–03 % tělesné váhy denně, celkově 20–50 %
  • aby přečkal zimu musí před hibernací dosáhnout hmotnosti mezi 600–700g
  • ukládá se v říjnu po dlouhodobém poklesu teploty pod 10–15° C
  • jeho teplota klesne z 35–36° C až na 5–8° C
  • počet tepů klesne z 200–300 na 5 za minutu
  • počet výdechů z 40–50 na 1–2 výdechy za minutu
  • energetické nároky klesnou na 10 %
  • ježci hibernují samostatně (jen mladí někdy se samicí)
  • občas se budí
  • normální teploty dosáhnou za 3 hodiny po probuzení
  • několikeré probuzení znamená smrt vyčerpáním

Nepřátelé

  • doprava
  • nepřízeň počasí v zimě a na jaře v době probuzení
  • nedostatek potravy na podzim
  • v menší míře predátoři
Rozmnožování
  • rozmnožování 1×, výjimečně 2× ročně
  • samice i samec jsou promiskuitní, vystřídají několik partnerů
  • během říje samec obíhá samici, ta předstírá odmítavé chování
  • poloha při páření je stejná jako u ostatních savců – samice sklopí bodliny a zadní nohy natáhne dozadu
  • páření trvá několik minut
  • kopulace je prováděna opakovaně
  • po oplodnění se vnější pohlavní orgán samice uzavře rosolovitou zátkou z přívěsných žláz samičího pohlavního ústrojí
Mláďata
  • březost trvá 31–39 dnů, mláďat bývá 2–10 ve vrhu, v průměru 4–5
  • samice pomáhá mláďatům při porodu, plodové obaly požírá
  • mláďata se rodí holá a slepá, bodliny jsou ukryté v pouzdrech
  • první zoubky 20–21. den
  • plně odstavené jsou za 38–44 dní
  • o mladé se stará výhradně samice
  • mortalita mladých 60–70 %, u dospělých 20–30 %
  • osamostatnění po 5–6 týdnech
  • pohlavní dospělost za 9–12 měsíců
  • mláďata brání samice kousáním
  • u zcela malých mláďat olizuje matka moč a výkaly mláďat
  • za 3 týdny hledají mladí se samicí samostatně potravu – matku volají cvrlikavým hvizdem
  • v 1. měsíci sama žerou, matka je ještě přikrmuje
Zajímavosti
  • délka života – u volně žijících ježků 6–8 let, v zajetí až 10 let, maximální známý věk 14 let
  • napichování jablek je stará pověra (už starořímský vědec Plinius tvrdil, že pro ně leze i na stromy) – omyl, nejsou toho schopni
Stopáž8 minut
Rok výroby 2010
 ST 4:3