Francie s ozvěnou domova (4/16)

Remešská katedrála patří mezi nejkrásnější chrámy, jaké byly kdy ve Francii postaveny. Odpovídá to i jejímu významu, od 13. do 19. století tady probíhaly královské korunovace.

Od roku 1575, počínaje Jindřichem III., francouzští králové při korunovaci přísahali na Evangelium, jehož starodávné písmo naznačovalo původ odkudsi z Byzance. Nakonec se z tohoto posvátného textu vyklubal rukopis, který pocházel z našeho sázavského kláštera.

Kanovníkem katedrály byl Guillaume de Mahaut, bývalý sekretář krále Jana Lucemburského a význačný básník a hudební skladatel 14. století. Je zde pohřben.

V basilice Saint-Remi má náhrobek remešský biskup a horlivý šiřitel křesťanství, který byl po smrti prohlášen za svatého. Část ostatků tohoto světce údajně získal Karel IV. a daroval je chrámu svatého Víta.

Sousední benediktýnský klášter dnes slouží jako muzeum. V březnu 1398 sem přijel Václav IV. za francouzským králem Karlem VI. na jednání ohledně papežského schizmatu.

Poněkud v ústraní stojí kostel svatého Jakuba. V šedesátých letech dostal Josef Šíma nabídku, aby navrhl nové vitraje do chóru kostela. Malíř zde převedl středověkou legendou do moderní podoby.

Remešská Martova brána, zasvěcená bohu války, je jedním z pozůstatků antiky. Nedaleko odtud, v ulici Franklina Roosevelta, byla 7. května 1945 podepsána kapitulace Německa.

Městečku Hautvillers se v turistickém prospektu říká kolébka šampaňského. Na konci obce bývalo benediktýnské opatství, kde v druhé polovině 17. století žil mnich Dom Perignon, který měl na starosti klášterní sklepy s vínem.

Tento neobyčejně hloubavý muž svůj život zasvětil výzkumu druhotného kvašení vína i míchání různých odrůd. Tady u místa jeho posledního odpočinku mu můžeme v duchu poděkovat za jeho lásku a trpělivost, s níž se vínu věnoval.

V Épernay, u vchodu do firmy Moët et Chandon, je velká socha nám již známého Doma Perignona s nezbytnou lahví šumivého moku. Pro tuto firmu přibližně před sto lety dělal výtvarné návrhy Alfons Mucha.