Francie s ozvěnou domova (2/16)

Před dvěma tisíci lety na vrcholu Mont Beuvray bylo velké keltské oppidum Bibractum, podobné tomu, které známe u nás ve Stradonicích nad Berounkou nebo na Závisti nad Vltavou. Pohled z vrcholu do burgundské krajiny.

Ke stavbě kamenné hradby, která chránila jejich sídlo, užívali Keltové speciální způsob konstrukce. Před námi je ukázka brány, kudy se vcházelo dovnitř oppida.

Na úpatí Mont Beuvray je muzeum keltské civilizace, které se specializuje na názornou a širokou prezentaci této dávné kultury po celé Evropě. Keltské oppidum na Závisti v Čechách má s francouzským Bibractem víc společného, než si myslíme.

U zámku Rochepot jsme poprvé spatřili střechy z barevných glazovaných tašek, typických pro zdejší region. Později jsme je znovu viděli na mnoha místech včetně Dijonu.

Vévodský palác v Dijonu prošel mnoha přestavbami. Z původního hradu zůstala jen věž Bar, kterou vidíme v pozadí. Dnes palác slouží především jako muzeum.

Na kraji Dijonu jsou zbytky kláštera Champmol, kdysi nekropole burgundských vévodů založené Filipem Smělým. Dva nejcennější náhrobky jsou dnes uloženy v městském muzeu.

V Sále gardy je vystaven náhrobek burgundského vévody Filipa Smělého, synovce našeho Karla IV. Celé dílo ukazuje na snahu burgundských vévodů nezůstat pozadu ani po smrti za francouzskými králi.

Sazenice révy odrůdy Pinot Noir, které byly vysázeny na Mělníku, nechal Karel IV. přivézt odkudsi z Burgundska. Konkrétní lokalitu jsme nakonec našli, byly to vinice v Gevray-Chambertin.

Klášterní budova v Cîteaux. Cisterciáčtí mniši velmi brzy ovlivnili duchovní a kulturní život i v Českém království. Za 30 let po založení řádu vznikaly už první kláštery u nás v Sedlci, Plasích, nebo v Oseku.

Uprostřed rozsáhlých vinic, leží zámek Clos de Vougeot, kdysi sídlo cisterciáckých opatů. Dnes patří Bratrstvu rytířů Tastevin a mezi jeho členy nechybějí ani Češi.