Francie s ozvěnou domova (1/16)

Štrasburk, sídlo parlamentu Evropské unie. Ve středověku město bylo součástí Svaté říše římské. Císař Karel IV. mu později za slib věrnosti udělil statut svobodného města.

Po starobylém mostě přes jeden z kanálů řeky Ill procházíme městskou částí, která se nazývá „Malá Francie“. Ocitáme se v nejzajímavějším a nejlépe udržovaném koutě starého Štrasburku.

V sousedství této malebné čtvrti je prastarý kostel svatého Tomáše. V barokním mausoleu je pochován Mořic Saský, velitel vojska, které v listopadu 1741 proniklo do Prahy a obsadilo ji.

Pýchou města je gotická katedrála Notre-Dame. Její výzdoba patří k tomu nejcennějšímu, co gotika ve Francii zanechala. Na začátku 14. století stál v čele štrasburské stavební huti bratr Petra Parléře, Michal z Freiburku.

Nedaleko katedrály je náměstí zvané Trh podsvinčat. Na rohovém domě je stále umístěna korouhvička ve tvaru škorně, která připomíná příjezd císaře Zikmunda do města v roce 1414. Podle pověsti si tady měl koupit módní boty.

Nad městem Obernai stojí klášter, spojený s legendou o slepé dívce Otýlii, která při křtu prohlédla a později během svého života dělala zázraky.

Po smrti byla prohlášena za svatou a stala se patronkou Alsaska. Její ostatky jsou uloženy v klášterní kapli. Část z nich odvezl do Prahy císař Karel IV.

Na úbočí pohoří Vogéz stojí hrad Kaysersberg. V letech 1330–36 ho dal císař Ludvík Bavor do zástavy českému králi Janu Lucemburskému. Později zde jeho syn Karel IV. ustavil obrannou alianci deseti měst, zvanou Decapole, která se měla v případě nebezpečí vzájemně podporovat.

Nad městem Thann je hrad Engelsberg. Jeho majitel Theobald de Pfirt pomáhal dopravit návrh spojenecké smlouvy mezi českým králem Václavem II. a francouzským králem Filipem Sličným. Svůj úkol splnil, ale smlouva nakonec stejně nebyla podepsána.

V Kolmaru po svatbě v září roku 1310 pobýval Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou.

Při procházce malebnými uličkami nelze přehlédnout dům Pfister, ozdobený freskami a medailony. Zobrazené hlavy jsou údajně portréty Habsburků, z nichž Ferdinand I. byl od roku 1526 českým králem.

Na konci pěší zóny jsou tak zvané Malé Benátky. Bohužel místo zpěvu gondoliérů je tu občas slyšet jen harmonika potulného šumaře.