"Deset filmovacíh dnů s Dubčekem, Šikem, Smrkovským, Goldstueckerem, Císařem, Svobodou a s dalšími mezi 15. - 30. březnem 1968. Kamerou Eclair (16mm), spojenou synchronizačním kabelem s magnetofonem Nagra, bylo získáno 6 hodin 20 minut hrubého synchronního záznamu, z něhož byl sestaven obraz čtrnácti dnů, jež předcházely volbě presidenta Československé socialistické republiky." Tyto dvě věty jsou součástí úvodních titulků jednoho z nejzajímavějších českých dokumentárních filmů. V roce 1968 nabídli Karel Vachek a jeho spolupracovníci (kameraman Jozef Ort-Šnep, zvukař Zbyněk Mader, střihačka Jiřina Skalská a dramaturg Václav Borovička) divákům v kinech na svou dobu zcela neobvyklý pohled do zákulisí "Pražského jara". Autenticita tohoto třiaosmdesáti minutového snímku je i po čtyřiceti letech velmi silná. A možná, že dokonce historický odstup dává dnes svědectví dokumentaristů z někdejšího Krátkého filmu poněkud jinou dimenzi.
