Rozhovor s hercem Davidem Novotným
Hrajete postavu Dimitrije, jaký je to typ muže?
Nejstarší syn svého otce, prostopášník, alkoholik. V podstatě čestný chlap, ale jak jde o ženy, mozek se stane menším. Řídí se svými pudy. Věci dělá naplno, naplno miluje i nenávidí…
Je Vám tato postava ve své živelnosti něčím blízká?
Asi snad tou pudovostí a cholerickou zbrklostí, ale fakt je, že kdybych si měl z bratrů vybrat, po Míťovi sáhnu vždycky, takže toho možná bude víc, než si připouštím…
V traileru k filmu Karamazovi zazní: „Všichni jsme Karamazovi“. Jakou karamazovskou vlastnost považujete za aktuální pro dnešního diváka?
Možná nebezpečnou manipulaci s tím, o čem jsme přesvědčeni, že je pravda.
Pokud byste měl srovnat divadelní a filmovou postavu, v čem se liší?
Na divadle hraji jenom Míťu, ve filmu mi přibude ještě role sebe sama.
Chodil se Petr Zelenka na vás koukat do Dejvického divadla na hru Bratři Karamazovi a kdy s vámi začal hovořit o projektu?
Chodil celkem dost, konzultoval s námi scénář, v tom je jedinečný, ale kdy to vypuklo? To ví lépe někdo s pamětí.
V čem Vás zaujal scénář Petra Zelenky, že jste se rozhodl roli přijmout?
Byl bych opravdu velmi nerad, kdyby roli, která se jmenuje David Novotný, hrál někdo jiný.
Jaký to byl pocit točit v prostoru tovární haly?
Celý natáčení bylo pro mne jedno z nejnáročnějších, vedro, spěch, důraz na koncentraci a samozřejmě poměrně depresivní prostředí železáren.
Jak se Vám na natáčení spolupracovalo s polskými kolegy?
Šišlají…
A jak s Petrem Zelenkou?
Spojení Zelenka-Dejvické divadlo už je v podstatě druh manželství.
Na co se diváci můžou těšit ve filmu Karamazovi?
Na spojení klasiky a civilu… Na přesah románu do současnosti…