Odkud se vzal lev v českém státním znaku?
Skamarádil jsem se s ředitelem cirkusu Františkem, který je odborníkem na lvy. Dokonale si s nimi rozumí a ví o nich snad úplně všechno. A když mě pozval, abych se přijel podívat na jeho nový přírůstek, lví mládě Tango, neváhal jsem ani minutu. I když je to ještě malý lvíček, tváří se už teď neuvěřitelně vznešeně. Ne nadarmo je lev králem zvířat a ne nadarmo ho máme asi i my v našem státním znaku!
Když jsem tak nad tím ale začal přemýšlet, napadlo mě, jak se do našeho znaku tahle šelma vůbec dostala? Že by to souviselo s pověstí o bájném rytíři Bruncvíkovi, který se prý se lvem spřátelil, dal si ho pak do znaku a od té doby je naším symbolem? To by znamenalo, že kamarád František by mohl být třeba nějakým praprapraprapotomkem Bruncvíka, když si se lvy tolik rozumí!
Úplně mě ta myšlenka nadchla! A Františka taky! Slíbil jsem mu, že to ještě pro jistotu všechno ověřím a dám mu vědět!
V Moravském zemském muzeu mě ale optimismus začal trochu opouštět. Pan historik mi totiž objasnil, že vůbec není tak jednoduché vypátrat, jak se lev do našeho státního znaku dostal. Získal jsem u něj ale aspoň kontakt na pana Loudu, který je autorem předlohy českého státního znaku!
Setkání s panem Loudou bylo úžasné - ukázal mi, jak lva maloval a vycházel prý při tom i z nejrůznějších historických znaků a symbolů, které se používaly už mnohem, mnohem dřív. Byl jsem napjatý jako struna a nemohl se dočkat, až se jej konečně zeptám na to hlavní: původ lva v našem státním znaku. Jenže to, co jsem se dozvěděl, mě naprosto dostalo! Bruncvík prý ve skutečnosti vůbec neexistoval!!! Jediným Bruncvíkem je prý jenom ten, který coby socha trůní v Praze na Karlově mostě! Je to zkrátka úplně vymyšlená postava, stejně jako celá ta pověst!
Mé plány na odhalení souvislosti mezi bájným Bruncvíkem a mým kamarádem Františkem tím naprosto ztroskotaly. Byl jsem zklamaný, ale na druhé straně jsem si díky tomuhle pátrání uvědomil, že to, jak se lev dostal do našeho státní znaku, bude asi pořádná záhada! Od pana Loudy jsem věděl, jak by podle pravidel heraldiky, což je věda o erbech a znacích, měl ten náš lev ve státním znaku přesně vypadat: musí mít dva ocasy, být ve skoku a zároveň v bojovém postavení, na hlavě má mít korunu, k tomu vyceněné zuby a vyplazený jazyk!
Všechno to bylo moc zajímavé, jenže pořád jsem neměl odpověď na svou základní a nejdůležitější otázku: jak se lev v našem znaku ocitnul? Přece o tom musí existovat nějaké historické listiny nebo dokumenty! Anebo snad máme tuhle královskou šelmu ve znaku jen tak, čistě náhodou?!
V Moravském zemském archivu jsem měl poslední šanci, jak přijít téhle záhadě na kloub. Už jsem tomu pomalu přestával věřit, ale představte si, že se to nakonec fakt všechno definitivně rozlousklo! Lev se do českých zemí a tím i do našeho znaku dostal díky Přemyslovcům! Ti nám ho pořídili! A víte, jak je starý důkaz, který o tom dodnes máme? Je to pečeť moravského markraběte Vladislava už z roku 1222!!! Navíc jsem se v archivu ještě dozvěděl, že český panovník tehdy musel mít pro císaře asi vážně obrovský význam, když mu dovolil, aby měl ve znaku lva dvouocasého! Ten je totiž samozřejmě mnohem vznešenější, než lev jednoocasý, kterého mají ve znaku i mnohé jiné země na světě.
Musím říct, že jsem opravdu rád, že klubko téhle záhady se mi podařilo rozplést. Lev je v našem státním znaku už několik století díky Přemyslovcům a máme být rozhodně na co pyšní!
Kamaráda Františka tím sice asi moc nepotěším, protože bruncvíkovské geny prostě mít nemůže, ale konec konců, záleží na tom tolik? Nejdůležitější je stejně to, že se o lvy tak skvěle stará, má je rád a oni jeho. Už se těším, až se za nimi zase někdy vypravím!
Tom Wizard
