Jak to bylo s hlavním městem Velkomoravské říše?
Když jsem vyrazil do jihomoravské vesničky Modrá na návštěvu za místním panem starostou, netušil jsem, jaká záhada tam na mě čeká. Pana starostu jsem zastihl na schůzce skautského oddílu, kde právě probíhala ukázka dávného sokolnického umění. Před tisíci lety, v době Velké Moravy, bylo totiž sokolnictví znakem úspěšnosti a bohatství knížat a velmožů. Cvičení draví ptáci byli pro ně zábavou, tak jako pro nás dneska třeba squash nebo hraní na počítači.
Napadlo mě, že ten sokolník je vlastně opravdu na správném velkomoravském místě, protože Velehrad, který s vesničkou Modrá sousedí, byl přece hlavním městem Velké Moravy! Jenomže při mých hlasitých úvahách se pan starosta začal najednou tvářit záhadně – že prý to s tím Velehradem vůbec není tak jednoduché. Moc jsem tomu nerozuměl. Co tím myslí? Anebo mě jen tak zkouší, když jsem ten záhadolog? Ale nedalo mi to a do Velehradu jsem se nakonec vydal.
A divit jsem se nestačil opravdu hodně brzo! Ukázalo se totiž, že velehradský klášter postavili až v roce 1205, což je nějakých 300 let po zániku Velkomoravské říše!! To znamená, že Jirásek ve svých Starých pověstech českých i kronikář Dalimil a vlastně teď i já jsme se všichni mýlili???
Nechtělo se mi tomu jen tak uvěřit, potřeboval jsem nejdřív sám prozkoumat podzemí velehradské baziliky. Co kdybych tam objevil třeba skryté stopy ve zdivu, které by dokazovaly, že klášter i bazilika byly postaveny na starších, ještě velkomoravských, základech? Jenže nic takového se nestalo a mě se pomalu začínala zmocňovat bezradnost. Kde teda velkomoravská metropole vlastně ležela? Když jsem tak nad tím v podzemním labyrintu přemýšlel, zaslechl jsem z povzdálí nějaké hlasy. A mluvily... no to snad ne?!... o mně!!! Vzpomněl jsem si, že slečna v pokladně, ještě před vchodem do podzemí, naznačovala, že po téhle záhadě tady pátrá i někdo další, ale teprve teď mi došlo, že to asi bude moje konkurence! Trochu mě to namíchlo, ale zároveň jsem dostal nápad: když mě ti tajemní pátrači chtějí trumfnout a najít hlavní město Velké Moravy dřív než já, tak si s nimi trochu pohraju!J Našel jsem z podzemí cestu ven - tajemní pátrači mi byli pořád v patách – pak se schoval za stromem a nechal je jít napřed. Naše role se tak prohodily a já konečně odhalil tu svou konkurenci – tajemní pátrači byli tři skautíci z Modré! Zřejmě zaslechli můj rozhovor se starostou a rozhodli se vydat po mých stopách!
Byl jsem fakt docela zvědavý, co teď kluci podniknou, když jsem se jim ztratil, protože podzemní chodby nás zavedly až do Starého Města u Uherského Hradiště. Skautíci ale prokázali - to musím uznat, že detektivové nejsou vůbec špatní. Zamířili totiž rovnou do Památníku Velké Moravy! A já s nimi, ale nepozorovaně, aby o mě nevěděli.
Jenže kupodivu ani tady jsme jasnou odpověď na naši otázku nenašli – s hlavním městem Velkomoravské říše je to fakt asi záhada! Skautíci navíc dostali strach, že jsem v těch chodbách pod velehradskou bazilikou zabloudil a rozhodli se raději vrátit. Takže jsem v tom zůstal zase úplně sám... Věděl jsem ale, že pokračovat v pátrání rozhodně musím!
Konečně mi bleskl hlavou nápad! Docent Galuška, odborník na Velkou Moravu! Už párkrát mi v mých pátráních pomohl, takže pomoc by od něj mohla přijít i teď! Sešli jsme se ve Starém Městě na archeologickém nalezišti Špitálky, kde se našla stříbrná plaketa s vyobrazeným sokolníkem, jedoucím na koni a držícím v ruce sokola!!! Takže je to jasné! Tady museli žít významní vládci Velké Moravy a někde v těchto místech stálo tedy i hlavní město Velkomoravské říše!
Byla to tentokrát vážně detektivka, ale díky panu Galuškovi se mi tuhle záhadu nakonec podařilo objasnit! Hlavnímu městu Velké Moravy se tehdy říkalo Veligrad a neleželo tam, kde dnešní Velehrad, ale v místech současného Starého Města a blízkého Uherského Hradiště!
A skautíci? Zřejmě už je jim teď jasné, že hrát si na „wizarda“ a pátrat po dějepisných záhadách není rozhodně jen tak...
Tom Wizard
