
Nechte se pozvednout a vystoupejte s Viktorem Preissem ke zvonicím, střechám a kopulím stověžaté matky měst. Režie B. Ludvík
| Z velkého množství pražských vodárenských věží si Viktor Preiss vybral pro své stoupání věž v průčelí Barrandovských ateliérů, věž v hlavní budově Thomayerovy nemocnice, vyrovnávací věž architekta Hubáčka na Děvíně, obligátní Vinohradskou vodárnu, torzo Libeňské vodárny na Mazance a chátrající Novomlýnskou vodárnu. Nakonec vše uzavřou dvě nejobletovanější vodárny centra – Šítkovská a Malostranská-Petržilkovská vodárna. |
|
Je to zvláštní: věže, které nejsou jen pro okrasu, ale mají prvoplánově užitečné poslání, jako by pro nás byly méně vzácné, méně důležité. U věží se prvoplánová užitečnost neočekává a neodpouští. Věže mají zdobit a odkazovat k vyššímu, a ne být sklady na vodu. Ale přitom bez vody by nikdy nikdo nepostavil ty stovky zdobivých a vlastně zbytečných věží. To je základní paradox vodních věží. Jsou to jakési věže dělnice“, kterým se místo vděku dostalo ústrků a zapomnění. Proč? Možná proto, že pro svou účelovost ztratily to nejcennější, co ostatní věže vždycky mají – tajemství. A to se v Praze, městě věží, neodpouští. |
|
|
Martina 4. 8. 2009 18:07
Poděkování
Děkuji za pořad!…
LK008 20. 3. 2011 13:32
Praha město věží
Moc se mi tento pořad líbí, líbí se mi povídání pana Preise a i ta ústřední píse…
Tereza Trojánková 29. 9. 2009 18:24
opevnění
Vážení autoři, díl o opevnění byl naprosto skvělý. O vežích ve vnitrobloku Barto…
Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.
Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu