Příběhy slavných - Karolína Slunéčková

Bylo to sluníčko

Na pozoruhodnou herečku vzpomínají J. Jirásková, I. Janžurová, E. Balzerová, A. Hegerlíková, H. Maciuchová, K. Fialová, O. Brousek, F. Pavlíček, R. Vodrážka a další (2002). Režie S. Lazarová

Karolína Slunéčková se narodila v Kladně 8. 4. 1934. Jako jedenáctiletá holka zažila válku a ta ji poznamenala na celý život, ve dvanácti začala navštěvovat baletní školu Věry Petákové a recitovala v souboru, který vznikl v ústeckém rozhlase. V patnácti se na 2 roky vydala na vyučenou do českobudějovického divadla a v osmnácti začala své studium na DAMU. Na začátku své kariéry, hned po absolvování, nastoupila do Vinohradského divadla. Díky svému přirozenému temperamentu hrála mladé dívky z české klasiky – Mančinku v Dalskabátech, Kristlu v Babičce, Lidunku ve Fidlovačce. Jednou z jejích nejlepších rolí v tomto období byla Nataša z Vojny a míru. To byla role jako pro ni stvořená. Dokázala předat její čistotu, naivitu, vášeň, vzlet a zároveň ji hodně zreálnit. Ukázala v ní poprvé rozsah svých hereckých možností. Rolí, kterou Karolína milovala a která ji hluboce oslovila, byla ale Jana z Arku z Anouilhova Skřivánka. Na sklonku života Karolína velice těžce onemocněla. Nikdo neví, jak a kdy u ní nemoc začala, ale musela mít delší průběh, hrozně zhubla, vypadala unaveně. Rakovina plic byla nad síly temperamentní, optimistické herečky.

V dokumentu režisérky Světlany Lazarové na Karolínu Slunéčkovou vzpomínají Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Eliška Balzerová, Antonie Hegerlíková, Hana Maciuchová, Květa Fialová, Otakar Brousek, František Pavlíček, syn Rudolf Vodrážka a další.

Přehrát video