Jan Zábrana pečlivě po několik desetiletí zapisoval své zážitky, dojmy, každodennosti. Stal se nesmiřitelným soudcem marasmu českého reálného socialismu. Měl k tomu svůj důvod - mládí strávené na cestách mezi kriminály, kam mu zavřeli na mnoho let oba rodiče, jen kvůli stranické příslušnosti - národní socialisté. Později vedl svůj nekonečný boj s větrnými mlýny, když se živil jako překladatel z ruštiny a angličtiny.
Jeho nesmiřitelné, nepřikrášlené a sentimentem nezastřené vidění let, na které jsme zapomněli, nebo zapomínáme, je zajímavou konfrontací s filmovými materiály právě těch dob. Na tomto kontrastu je dokument postaven - oficiální dobové filmové a televizní materiály v rozporu s citáty z deníku.
Básník a překladatel Jan Zábrana zemřel 3. září 1984.
