Úvod » Věda a umění » Roboty – pozemské i vesmírné

Roboty – pozemské i vesmírné

Přidat do mého PORTu

20. 5. 2011

Roboty – pozemské i vesmírné

Když nějakému cizinci řeknete, že roboty pocházejí z Prahy, pravděpodobně se vám vysměje. A přece je to pravda – toto slovo vymyslel Josef Čapek a poradil ho svému bratru Karlovi při psaní hry R.U.R. Nyní vědci i umělci zkoumají, čím vším vlastně roboty mohou být. Konstruktéři zjišťují, jak musí roboty vypadat, aby vzbouzely emoce, jak vyrobit kyborgy i jak postavit robotickou vesmírnou technologii.

Když nějakému cizinci řeknete, že roboty pocházejí z Prahy, pravděpodobně se vám vysměje. A přece je to pravda – toto slovo vymyslel Josef Čapek a poradil ho svému bratru Karlovi při psaní hry R.U.R. Drama o umělých bytostech inspirovala pražská legenda o Golemovi, prvním robotu na světě vůbec. R.U.R. se s úspěchem hrála na Broadwayi, v Londýně i jinde. Pojem robot tak pronikl do angličtiny a stal se součástí všech jazyků.

Nyní vědci i umělci zkoumají, čím vším vlastně může být. S biomorfními roboty bylo možné se setkat i v pražských Dejvicích.

Niki Passath, robotický umělec, Rakousko: Mám tu projekt Zoe, což je skupina autonomních robotů, která se pohybuje prostorem a reaguje na lidi a na sebe navzájem.

Niki Passat se pokusil vyzkoumat, jak musí být zkonstruován robot, aby v nás probouzel city. Lidé si neustále představují pocity živých tvorů a předvídají tak jejich chování. Ale jak je to u strojů?

Niki Passath, robotický umělec, Rakousko: Tenhle jakoby sledoval toho druhého. Když je otočím, je to, jako by k sobě mířili. Často spolu bojují a musím jim pomoci.

Niki došel k závěru, že emoce v lidech vznikají, když se robot chová neprakticky. Emoce jsou pokusem vysvětlit nelogické chování stroje.

Niki Passath, robotický umělec, Rakousko: Pro mě jsou tak trochu jako děti, mají lidské jméno, jako je třeba Zoe, a každý z nich existuje odděleně a každý je trochu jiný.

Takže asi takhle by měl vypadat robot – domácí mazlík.

Niki Passath, robotický umělec, Rakousko: Všiml jsem si, že lidé si s nimi většinou chtějí hrát.

Kybernetický organismus, zkráceně kyborg, je živá bytost s uměle upraveným tělem obohaceným o mechanické či elektronické součástky. Kyborgové jsou oblíbení hrdinové akčních seriálů – a podobně jako pohádkové bytosti oplývají nadpřirozenými schopnostmi. V Národní technické knihovně byla k vidění kybernetizovaná zlatá rybka.

Členové skupiny Dardex Mort2Faim Art group: Kamera sleduje pohyb červené barvy ve vodě. Tady máme infračervený senzor…

Členové skupiny Dardex Mort2Faim Art group: Kdyby směřoval proti zdi, infračervené senzory mu řeknou, to nejde, musíš zatočit.

Zlatá rybka v akváriu dává do pohybu celý přístroj a je tak zřejmě jedinou rybou na světě schopnou pohybu po souši. Bohužel o tom nejspíš neví …

Člen skupiny Dardex Mort2Faim Art group: Je to o vytváření vztahu mezi technologií a mozkem rybičky, která nemůže rozumět tomu, co se kolem ní děje. Vytvořili jsme pro ni jakousi protézu či exoskelet.

Kyborg je však také umělé tělo žijící jako organismus. Kybernetický organismus Mimodek požíral kolemjdoucí, aniž si toho všimli.

Jonathan Cremieux, designér a programátor, Francie: Mimodek je ekosystém, který se skládá ze dvou bytostí: hlavní organismus je ta velká struktura, pohyblivé bílé tečky s ní žijí v symbióze, nosí jí potravu, a struktura je za to krmí těmi červenými listy.

Systém Mimodek je inspirován symbiotickým vztahem mravenců druhu Atta a houby, kterou si pěstují v mraveništích. Mravenci houbě připravují živiny, pečují o ni a živí se přitom výhradně jejími vlákny.

Marie Poláková, multimediální tvůrkyně, Česká republika: Projekt je vlastně simulace přírody, ale je samozřejmě vytvořen digitálně, je to počítačový program, který udělal Jonathan.

Jonathan Cremieux, designér a programátor, Francie: Je to open source projekt, což znamená, že každý může libovolně používat naše data a brát náš projekt jako základ pro svou vlastní tvorbu.

Lidé většinou staví přírodu a techniku proti sobě, ačkoli technika je produktem člověka, a ten je zase součástí přírody. Projekt 7K: nová forma života se pokouší tyto zdánlivé protiklady skloubit pomocí nanorobotů. Rostliny ve skleníku produkují oxid uhličitý. Pod skleněnou kupolí je umístěn měřič CO2, na jehož výsledcích závisí animace mikroorganismů na monitoru.

Saša Spačal, intermediální tvůrkyně, Slovinsko Tohle je senzor blízkosti. Když se mikroorganismus přiblíží, objeví se nanorobot a začne s ním komunikovat, čímž mu pomáhá žít déle a lépe.

Projekt vychází z vědeckého objevu molekulární komunikace mezi mikroorganismy, ale je koncipován i jako metafora nové formy života.

Saša Spačal, intermediální tvůrkyně, Slovinsko: Nanoroboti jsou naprogramováni, aby svou komunikací pomáhali mikroorganismům – jako my budeme muset pomáhat přírodě, protože jsme ji tolik změnili.

Dálkově ovládaný robot zvaný Sinterator je součástí projektu SinterHab. Tento návrh modulové výstavby budov na Měsíci vytvořil tým architektů spolupracujících s NASA.

Tomáš Rousek, architekt, Česká republika: Já se zabývám použitím robotických technologií v architektuře a tento modul, který by měl být novým jádrem osídlení jižního pólu Měsíce, by byl postaven robotickou technologií zvanou Sinterator.

Pomocí modulového stavebního systému založeného na 3D tisku lze postavit nejen vesmírnou stanici, ale i celá města. Záměr však donedávna narážel na nutnost dovážet ze Země stavební materiál. Nyní se zjistilo, že měsíční prach lze spéci v beton díky mikrovlnnému zařízení.

Tomáš Rousek, architekt, Česká republika: Jedná se o robota, který je původně určen pro manipulaci s velkými náklady na měsíci, ale zároveň díky šesti nohám má možnost připojovat k nohám další nástroje, v tomto případě by se jednalo o mikrovlnnou troubu a další zařízení.

Ekologie a udržitelnost jsou hlavní témata nejen pozemské architektury, ale i té vesmírné.

Tomáš Rousek, architekt, Česká republika: Je to velice efektivní metoda, která používá skutečně jenom lokální zdroje a sluneční energii k tomu, aby se tam daly stavět nové příbytky a díky tomu bychom mohli levně a efektivně začít osidlovat Měsíc a s podobnými technologiemi dále i Mars.

Podmínkou života lidí na jiných planetách je schopnost uplatnit pozemské bio-chemicko-fyzikální pochody. Naše omezené vnímání pak má vylepšit systém rozšířené reality, kdy před sebou kromě skutečnosti vidíme virtuální objekty spolu s daty o daném prostředí.

Nové technologie stejně jako nápady umělců mají společný úkol: umožnit nám lépe přežít – tady i ve vesmíru.

Bára Kopecká

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější