Úvod » Téma » Jeseteři z Vodňan

Jeseteři z Vodňan

Přidat do mého PORTu

9. 5. 2009

Jeseteři z Vodňan

Zatímco běžné ryby, jak je známe, obývají naši planetu 60 milionů let, existuje ryba, která žila již ve druhohorách a má tedy za sebou úctyhodných 250 milionů let. Je to jeseter. Kdysi byl domovem i u nás, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tuto obdivuhodnou rybu z našich vod vypudil. V posledních desetiletích jeseter rychle mizí i z dalších míst světa. Proti pytláctví a honu za stále dražším kaviárem jsou všechna ochranářská nařízení a zákazy zatím bezzubé. Jedinou perspektivou je umělý chov jeseterů. Průkopnickou úkolu u nás hraje Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech. Umělý výtěr jesetera malého, sibiřského a ruského je jen začátkem. Na konci je navrácení jesetera do povodí Labe i Moravy a Dyje. Další možností jsou umělé chovy jesetera v rybnících. Výzkumníci zároveň vybírají geneticky nejčistší jedince do chovu a zkoumají zajímavou genetickou variabilitu, která jeseteru pomohla přežít všechny nástrahy druhohor, třetihor a čtvrtohor. Jen vinou člověka patří dnes mezi mizející druhy. Jen péčí člověka má šanci přežít.

Jihočeské rybáře tradičně spojujeme s chovem kaprů. Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech narazili na jesetery. Tady, v Genetickém rybářském centru, chovají, dalo by se říci, plemenné samice jeseterů pro umělý odchov a výzkum.

Připomeňme si: všechny druhy jeseterů jsou celosvětově přísně chráněny. I tento – jeseter sibiřský. Nyní sledujeme jeho umělý výtěr. Pravý kaviár – kilo za tři tisíce osm set dolarů. Tenhle z Vodňan se však do lepších restaurací nedostane. Bude sloužit ke genetickému výzkumu a rozšíření chovu.

Ing. David Gela, Ph.D., Genetické rybářské centrum VÚRH Vodňany: V současné době probíhá umělý výtěr nebo řízená reprodukce jesetera sibiřského jikernačky o váze kolem dvanácti kilogramů. Předpokládáme získat tak deset až patnáct procent hmotnosti ryby v jikrách. Jikry budou sloužit k výzkumným účelům i k získání a odchovu plůdku.

Při umělém výtěru se používá mikrochirurgická metoda, protože chrupavčité ryby jiným méně bolestivým způsobem vytírat nelze. Dříve se výtěr prováděl tak, že se rybě otevřela celá břišní dutina, jikry se vyjmuly a ryba se zabila.

V současné době se při použití této metody rána brzo zahojí a ryba v pořádku přežívá do dalšího období. Lze ji tak vytírat několikrát v průběhu celého jejího života. Jeden gram kaviáru obsahuje čtyřicet až padesát kusů jiker.

Ing. David Gela, Ph.D., Genetické rybářské centrum VÚRH: Celková hmotnost 674, miska 161 …

Kromě jesetera sibiřského ve Vodňanech uměle vytírají i jesetera malého.

Rybář: Podívejte, jak jsou pokousaný… To je od kormorána … Ne, od volavky …Tak ji otočíme …

Jeseterům chybí pudově řízený únikový reflex, a tak se v přírodě i v chovech stávají snadnou kořistí nejen vyder, ale i různých vodních ptáků. A dokonce i pytláků …

K jikrám patří mlíčí. Chovné hejno jesetera sibiřského ve Vodňanech tvoří i plemenní samci - mlíčňáci, mezi nimi tenhle statný sibiřák. Část mlíčí se zmrazí a uchovává v kryobance. K oplodnění se může použít ještě dlouho po tom, co je chovný samec už po smrti.

Kvalitu mlíčí je nutné pohotově určit ještě během výtěru. Tady se spermiemi jeseterů pracuje íránská doktorandka. K hodnoceným vlastnostem spermií patří i jejich pohyblivost. Sledujeme zvětšené spermie jesetera sibiřského osvětlené stroboskopem. Ten také pomáhá stanovit rychlost pohybu bičíku.

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: Zde v misce máme dovážené množství jiker jesetera sibiřského, je to padesát gramů, které budeme inseminovat, a poté aktivovat vodou, aby se spermie začaly hýbat a mohlo dojít k oplození.

Aktivace spermií vodou stejně jako jejich poměrně dlouhá životnost – to jsou jeseteří speciality.

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: Tohle jsou experimentální vzorky, které budou umístěny v inkubačních žlabech. Budeme na nich počítat oplozenost a množství vykuleného plůdku. Ten plůdek zpracujeme ke genetickým analýzám.

Za měsíc se tu bude hemžit jeseteří potěr.

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: V populacích jeseterů se vyskytují plodní a neplodní hybridní jedinci, kteří se od čistých druhů liší velikostí genomu – a to nás právě zajímá. Náš ústav má ve spolupráci s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově společný grantový projekt Grantové agentury České republiky, kde se snažíme vyvinout techniky, kterými bychom takové neobvyklé hybridní jednice nebo jedince s neobvyklou konstitucí genomu obecně dokázali zmapovat a vysvětlit, jakým způsobem k tomu mohlo dojít.

Geneticky čisté populace jeseterů v jejich co nejširší diverzitě – to je cíl. Vidíme zvětšená jádra krvinek čistého jesetera malého … a čistého jesetera sibiřského. Ostatní jsou kříženci – často neplodní.

Zbytek oplozených jiker bude čekat tady v umělé líhni na vykulení plůdku. Vzniká tu genetický základ zdravých jeseterů pro umělé chovy i pro návrat do přírody.

Kdysi k nám proti toku Labe připlouval jeseter velký a lovívali jej i u Mělníka. Z Dunaje připlouvali do povodí Moravy a Dyje jeseter malý, sporadicky i jeseter ruský a vyza. Přehrady a další negativní vlivy tomu před lety učinily konec.

Jeseteří spermie zmražené v kryobance mají svůj význam. Jeseteři vznikli před více než dvěma sty padesáti miliony let. Po celou dlouhou dobu byli úspěšní, ale v posledních desetiletích rychle mizejí.

Pytláctví, černý obchod s kaviárem, nedostatečná ochrana a tlak průmyslové civilizace – to vše je posunulo až k okraji vyhynutí. Řízená reprodukce a umělé komerční chovy v jeseteřích farmách dávají šanci tyto jedinečné ryby zachovat i pro budoucnost. Oplozené jikry se čistí v jílové lázni, pak se proplachují …

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: Jejich současníci se vlastně proháněli v druhohorních mořích, kdežto většina kostnatých ryb tak, jak je známe, jak jsou všude kolem nás, tak jsou vlastně jenom šedesát milionů let staré. Jeseteři se liší od ostatních ryb řadou biologických a fyziologických detailů.

Mají nestejnorodou ocasní ploutev, místo šupin mají kostěné štítky, kostnaté jsou jen některé části jejich lebky. Jeseteři nemají vyvinuté obratle, celý život jim zůstává struna hřbetní. Spermie jeseterů se nepodobají spermiím kostnatých ryb. Mají totiž akrozom. Akrozom je součást spermií, jež obsahuje látky, které jsou schopné rozštěpit obal vajíčka a proniknout do něj.

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: I když třeba savčí spermie akrozom používají k tomu, aby se dostaly do vajíčka. Jeseteři ho nepotřebují, protože jejich vajíčka mají kanálky, kterými se tam spermie dostanou. Čili naši kolegové se snaží zjistit, proč a k čemu vlastně ten akrozom u těch jeseterů souží.

Jeseterů ve volné přírodě rychle ubývá, hrozím jim vyhynutí. Od Číny, přes Rusko a Írán až po Evropu a Severní Ameriku. Ukazuje se, že jedinou možnou alternativou je jejich umělý chov.

Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr., VÚRH: Chovy jeseterů je tedy nutné mít čisté, mít je tedy samozřejmě geneticky prozkoumané, aby bylo možné ty druhy chovat v co nejširší genetické variabilitě, abychom nevytírali a nerozmnožovali ty neobvyklé hybridní jedince a nekontaminovali s nimi ty populace čistých druhů.
Dlouhodobým záměrem vědců je tuto zvláštní, pěknou a chutnou rybu vrátit do našich řek. Důležitější však asi bude zakládání moderních umělých chovů jesetera a jeho řízená reprodukce postavená i na komerčním základě. Přitáhne to k jeseterům nejen pozornost, ale i finanční prostředky potřebné k jejich přežití.

Václav Dvořák

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější