Úvod » Téma » Tajuplný Vladař

Tajuplný Vladař

Přidat do mého PORTu

3. 12. 2008

Tajuplný Vladař

Vrch Vladař na Karlovarsku dominuje svému okolí a již odnepaměti přitahuje pozornost lidí. Soustavný archeologický průzkum tu ale začal teprve nedávno – a přinesl mimořádné výsledky. Pomocí moderních datovacích metod, mezi nimiž sehrály důležitou roli metody biologické, jako je pylová analýza a dendrochronologie, se podařilo získat obraz o lidském osídlení i o proměnách okolní krajiny v průběhu několika posledních tisíciletí.

RNDr. Petr Pokorný, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Tady kráčíme po cestě k hlavní bráně na akropoli hradiště a je to zvláštní pocit, jít v místech, kde možná lidé chodí už tři a půl tisíce let. Málokdy má člověk tak silný pocit něčeho velkého jako na Vladaři při pohledu na tyhle valy a příkopy …

Vrch Vladař leží východně od Karlových Varů. Stolová hora sopečného původu, vysoká necelých sedm set metrů, dnes dominuje širokému okolí. V dávné minulosti tu ale leželo mocenské centrum, významné v měřítku celé střední Evropy. To, že tu kdysi bylo pravěké hradiště, věděli archeologové už v devatenáctém století. Podrobnější výzkum ale začal teprve před několika lety. A dosavadní výsledky ukazují, že Vladař je pravděpodobně jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v naší republice. Největší rozkvět zřejmě prožíval za časů Keltů, ovšem místní dějiny jsou ještě mnohem starší. Do dnešních dnů se dochovaly monumentální terénní úpravy – valy a zbytky hradeb – pozůstatky velkolepého opevnění.

PhDr. Miloslav Chytráček, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Nacházíme se na koruně valu vnější obvodové fortifikace předhradí. Celý opevněný areál včetně akropole má sto patnáct hektarů a areál předhradí má přes sedmdesát hektarů.

Celková délka opevnění činí osmnáct kilometrů! Gigantické dílo mnoha generací bylo započato už před třemi a půl tisíci lety, zhruba ve stejné době, jako známé keltské hradiště na Závisti. Pod vrcholem se zachovaly i zbytky kamenné hradby.

PhDr. Miloslav Chytráček, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Ta hradba zanikla požárem; došlo k velkému žáru uvnitř – vidíme zde otisky dřeva, které pochází z vnitřní konstrukce hradby, která provázala a držela svislý přední a zadní líc.

Teplota, která roztavila čedič, musela dosáhnout nejméně 1200 stupňů. Proč a jak požár vznikl? To dosud nevíme. Naše poznatky o Vladaři se jen postupně skládají z jednotlivých zlomků. Společný projekt Archeologického ústavu, Západočeské univerzity, Karlovarského muzea a Občanského sdružení Vladař, zahájený roku 2002, byl do značné míry záchranný. Amatérští „hledači pokladů“ tu už stihli napáchat nedozírné škody.

Jak vlastně vypadalo hradiště v době největšího rozkvětu, někdy před dvěma a půl tisíci lety?
Určitou představu poskytne rekonstrukce jiného hradiště z té doby. Také na Vladaři zřejmě stály podobné dvorce, ohrazené palisádou.

PhDr. Miloslav Chytráček, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Nároží jednoho takového dvorce se pravděpodobně podařilo zachytit v naší sondáži a z výplně základových objektů pocházejí nálezy. Jedná se především o zlomky keramiky, které nám ty objekty dobře datují.

Jemná bronzová šipka z časné doby laténské …
Střep z tenkostěnné nádoby – páté století před Kristem …
Keramický přeslen – doklad tehdejší textilní výroby …
A třeba také mnohem novější hrot husitské kuše …

Dalším svědkem bouřlivých dějin Vladaře je keltský železný meč z prvního století před Kristem. V Archeologickém ústavu byl restaurován a podroben metalografické analýze.

Ing. Jiří Hošek, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Tato zbraň byla vyrobena poměrně jednoduchou technikou, dalo by se říci běžnou, totiž svařením dvou železných plátů. Z hlediska funkční kvality zbraň nebyla tak špatná, neboť tvrdost feritu byla poměrně vysoká, kolem dvě stě jednotek Vickerse, což je způsobeno vyššími obsahy fosforu.

Bronzová figurka, původně součást nádoby s etruskými prvky. Doklad styku s kulturami Středomoří – Vladař tvořil zřejmě významnou zastávku na obchodní cestě, spojující jih a sever Evropy …

PhDr. Miloslav Chytráček, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Díváme se směrem k Manětíně-Hrádku, kde ve vzdálenosti osmi kilometrů od Vladaře bylo v šedesátých a sedmdesátých letech prozkoumáno velké pohřebiště ze šestého a pátého století před Kristem, tedy ze stejného období, ze kterého máme doklady osídlení zde na akropoli Vladaře. Můžeme říci, že tady existuje vztah centra na stolové hoře Vladař k pohřebišti v Manětíně-Hrádku, a můžeme předpokládat, že další, dosud neznámá mohylová pohřebiště se mohla vyskytovat v bližší vzdálenosti.

K rekonstrukci světa před tisícovkami let přispěli i přírodovědci …

RNDr. Petr Pokorný, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Vladař je výjimečný nejen svou archeologií, ale i po té stránce, která dovoluje zkoumat historii přírodního prostředí – a to je veliká výjimka na hradištích tohoto typu nejen u nás, ale i ve světě. I naši zahraniční kolegové oceňují přínos metod, které se těsně zapojují do archeologického výzkumu. Z přírodovědných metod, které se právě na Vladaři rozsáhle uplatnily, je asi nejzajímavější pylová analýza.

Tato metoda dokáže určit stará pylová zrna, která se zachovala ve vhodném prostředí. Pokud se je vědcům podaří vypreparovat a určit, získají důležité ekologické informace – v podstatě údaje o přírodním prostředí v minulosti. Pravou studnicí dat bylo pro paleoekology napůl zarostlé jezírko na vrcholu Vladaře …

RNDr. Petr Pokorný, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Původně byla o tomto místě představa, že je to starý sopečný kráter, a teprve naše výzkumy tady v té sondě ukázaly, že se jedná o umělou vodní nádrž, zasekanou do skalního podloží, která sloužila obyvatelům hradiště jako zdroj pitné vody.

Asi tři metry usazenin obsahují podrobný záznam o vývoji tohoto prostoru a navíc se dají dobře datovat radiokarbonovou metodou. Význam radiokarbonové metody spočívá v tom, že zachytí i období, kdy nikdo v tomto prostoru nesídlil. Pokud tu není člověk, archeologie je němá.

Tato sonda ale umožnila číst nepřerušený příběh o dějinách Vladaře za posledních 2 400 let. Vrstvy u samého dna dokládají rušný život velké komunity, řemesla, zemědělství. Někdy kolem roku 250 před naším letopočtem byl Vladař částečně opuštěn a zarůstal lesem. O padesát let později přišel ničivý požár. A na přelomu letopočtu odsud lidé odešli. Zemědělci se sem vrátili až ve středověku a pole tu byla ještě ve dvacátém století. Dnes se bývalé akropole opět zmocňuje les. Zbývá ale ještě mnoho otázek.

Mgr. Petr Zahradníček, Občanské sdružení Vladař: Kdykoli jedu z Prahy do Varů, vždycky odbočím v Lubenci ze šestky a jedu tudy, protože ten kopec je magický, je to mystické místo regionu a myslím, že si zaslouží daleko víc pozornosti – a té se mu snad v poslední době dostává. Občanské sdružení Vladař na ochranu a výzkum archeologických lokalit vzniklo v roce 2001 jako aktivita několika dobrovolníků. Od počátku spolupracujeme s dalšími institucemi a probíhá zde výzkum, kterému se snažíme být nápomocni.

Právě Občanské sdružení stálo u počátku velkolepého objevu v roce 2007. Celá historie začala už v osmdesátých letech, kdy dnešní člen sdružení, archeolog Jiří Klsák, nastoupil do Karlovarského muzea. Tehdy byl přivolán k výzkumu vybagrovaného rybníčku na úpatí Vladaře.

Mgr. Jiří Klsák, Krajské muzeum Karlovarského kraje: Našli jsme tady částečně vybagrované jezírko, ale už zalité vodou, a rozházené množství hlíny v okolí. Tu jsme prohlédli a nalezli tu do deseti střepů pravěké keramiky a tím celá ta kauza na dlouhou dobu usnula. A je zajímavé, že to bylo po více než dvaceti sedmi letech.

Teprve tehdy bagrista přiznal, že se kdysi ve výkopu objevily trámy, které ale znovu zmizely pod vodou a nánosy bahna. Jiří Klsák z Karlovarského muzea tu s kolegy ze Sdružení Vladař ihned vykopal sondu, která odkryla systém přepážek a komor z dokonale opracovaných fošen. Analýza dřeva ukázala, že stavba vznikala v pátém století před Kristem. Účel konstrukce není jasný. Jisté ale je, že taková pravěká stavba nemá přesnou obdobu v celé Evropě. Dřevo se díky spodní vodě zachovalo dodnes v dobrém stavu – a po prvním průzkumu ho vědci znovu zasypali. Dnes čeká na rozsáhlejší a podrobnější výzkum. Na ten ale zatím chybějí prostředky.
Jaká překvapení nám Vladař ještě přinese?

RNDr. Petr Pokorný, PhD., Archeologický ústav AV ČR: Zatím jsme se při všech výzkumech pohybovali na samotném hradišti a nemáme srovnání – jako bychom se dívali z okénka stroje času na velmi omezený prostor. Potřebujeme širší prostor, abychom zjistili, jak se hradiště projevovalo v okolní krajině; jestli taková aglomerace měla k sobě také odpovídající zázemí zemědělské krajiny v okolí.

Můžeme tedy čekat, že další výzkumy přinesou úplně nové informace o životě našich předků, ale i o jejich vlivu na krajinu. Vladař, navržený k prohlášení Národní kulturní památkou, může vyprávět ještě mnoho příběhů …

Jan Hošek

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější