Úvod » Tagy » kosti » Čtení v kostech

Čtení v kostech

Přidat do mého PORTu

14. 4. 2010

Čtení v kostech

Co všechno se dá vyčíst ze starých lidských kostí? Vrozené vady, nemoci, úrazy, infekce, záněty, nádory, operace. Paleopatologové, kteří kosterní pozůstatky zkoumají, mohou zjistit složení populace dané doby, obvyklé choroby, rituály, způsob života i úroveň tehdejší medicíny. Sbírka starých kostí ale může pomoci uzdravit i moderního člověka.

Co všechno se dá vyčíst ze starých lidských kostí? Vrozené vady, nemoci, úrazy, infekce, záněty, nádory, operace. Paleopatologové, kteří kosterní pozůstatky zkoumají, mohou zjistit složení populace dané doby, obvyklé choroby, rituály, způsob života i úroveň tehdejší medicíny. Sbírka starých kostí ale může pomoci uzdravit i moderního člověka.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská: Sto stupňů, takže tu máme jednu chybu … sto stupňů, distální, konečně, sevři, sevři prstík, tak, pořádně …

Karolínka se narodila s vrozenou vadou ruky. Vinou chybějící záprstní kůstky malíčku nemohla jednu ruku správně používat a prst neovládala.

Karolína Černošková, pacientka: Já jsem se narodila a ten malíček jsem měla takhle od těch ostatních prstů tady takhle.

Karolínčini rodiče se problém snažili řešit hned po narození.

Lenka Černošková, maminka Karolínky: Obešli jsme několik nemocnic, různých i plastických chirurgií a v podstatě všude to vyjádření bylo stejné, že se jedná o malíček na levé ruce, což je prst funkčně jaksi k ničemu a ve finále doporučili, ať necháme prst amputovat, že to je asi nejrozumnější řešení, které bude pro ni nejméně bolestivé. A potom se nám naštěstí podařilo získat kontakt na pana docenta Smrčku, který navrhl určité řešení.

Václav Smrčka se kromě chirurgie zabývá i paleopatologií a k výzkumu využívá sbírku kostí antropologického oddělení Národního Muzea, která se nedávno přestěhovala z Václavského náměstí do nového depozitáře v pražských Počernicích. Doktor Smrčka tu spolupracuje s kurátorem sbírky Vítězslavem Kuželkou na třídění a dokumentaci exponátů.

RNDr. Vítězslav Kuželka, antropolog, Národní muzeum v Praze: Je tady asi tři tisíce kostěných preparátů, které nám nějakým způsobem fixují informace o nemocích minulých populací.

Proč je důležité znát choroby našich předků? Nemoci většinou nemizí, a i když jsou u nás už potlačeny, jinde ve světě existují a navíc se viry neustále vyvíjejí. Dávné metly lidstva se tak mohou kdykoli znovu objevit.

RNDr. Vítězslav Kuželka, antropolog, Národní muzeum v Praze: Podívejte se, stačí, aby nastala třeba politická změna, a projeví se to epidemiologii celé populace. Záškrt se může zase znova objevit a žádný obvoďák nikdy záškrt neviděl, nikdy neviděl další choroby, nikdy neviděl projevy syfilis na srdci, nikdy neviděl a tak dále. Čili k tomu slouží naše patologická sbírka a nesmírně velkou didaktickou cenu.

Exponáty totiž ukazují, jak se vyvíjely choroby neléčené, před vynálezem antibiotik. Například syfilis, nemoc, která u nás dnes existuje jen v kožní formě, se může projevovat také na kostech, a to jako získaná i jako vrozená.

RNDr. Vítězslav Kuželka, antropolog, Národní muzeum v Praze: Typické hvězdicovité jizvy, je to akutní syfilis. Prožraná kost. Vidíte, že to musely bát ohromné bolesti, říká se, že zejména noční u syfilidy. Na druhé lebce vidíme, jak syfilis dokonce, jak se říká lidově, vyžrala nos, čili ten člověk měl prostě obrovskou deformaci toho obličeje.

Dalším příkladem nemoci, která je téměř vymýcena u nás, ale nikoli ve světě, je tuberkulóza, která rovněž existuje v kostní formě.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská: Z tuberkulózy je tady krásný případ na dolní končetině. Ten článek, tomu se říká spina pentosa, neboli vlastně lahvovitá kost.

Jedličkova sbírka obsahuje mnoho příkladů dalších chorob, nádorů, zánětů a deformací.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská: To je vlastně bércový vřed na obou holenních kostech s takovým mechovitým zánětem té okostice.

Všechny exponáty byly získány z nemocniční patologie, nikoli z hrobů. Neležely tedy v zemi, kde by se část informací znehodnotila. K jednotlivým případům existuje lékařská dokumentace – tím je sbírka unikátní.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská
Má význam nejen jako pro popis těch chorob, ale i z hlediska srovnání medicínského, že můžeme zde neléčené případy si představit a modelovat, jak by se choroba vyvíjela, kdyby byla neléčená.

Jednotlivé vzorky kostí se zkoumají moderními lékařskými metodami: rentgenovým snímkováním a počítačovou tomografií, provádí se denzitometrie, tedy měření hustoty kostní tkáně, kterou je možné odhalit například osteoporózu. Dutina lebeční se vyšetřuje za pomoci endoskopie.

Výsledky umožňují porovnat vývoj neléčených onemocnění s moderními postupy a třeba i nalézt nový způsob léčby. Díky sbírce tak Karolínka nejenže nemusela přijít o malíček, ale nemusela ani čekat do dospělosti, kdy je možné použít štěp z lýtka a vytvořit z něj záprstní kůstku.

RNDr. Vítězslav Kuželka, antropolog, Národní muzeum v Praze: Při postupném zpracování preparátů, co se týká končetin, tak jsme jednou taky zpracovávali případ mnohočetnosti prstů, tedy jak vidíte šesti prstů na obou končetinách, a to inspirovalo kolegu Smrčku k tomu, jak vyřešit operaci.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská: Díky tomuto preparátu polopatologickému z 19. století, kdy je polydaktylie horních i dolních končetin, jsme vlastně mohli namodelovat Karolinku.

Pomocí exponátu se našel způsob, jak rozdělit záprstní kůstku prsteníčku na dvě i s růstovou zónou, takže Karolínčin malíček se může dále vyvíjet.

Lenka Černošková, maminka Karolínky: Myslím si, že ten výsledek je takový, že jsem maximálně spokojená a dneska kdo neví, že Karolínka měla nějaký problém vrozený, tak si v podstatě ani nevšimne.

Karolína Černošková, pacientka: K vánocům jsem dostala od rodičů, od Ježíška, piano. A na tom pianu si hraju takové písničky. A tím malíčkem moc nehraju, ale někdy to tak zkouším, takže to vůbec neumím, ale někdy prostě ten malíček aj potřebuju k nějaké písničce.

Pánové Kuželka a Smrčka ve spolupráci s profesorem Ctiborem Povýšilem z lékařské fakulty detailně zpracovali část exponátů Jedličkovy sbírky a vytvořili anglicko-český Atlas chorob na kostních preparátech, který nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., chirurgie ruky, Poliklinika Olšanská: My jsme se pokusili v našem atlase představit kostní sbírku, abychom ukázali, že není jen národní dědictví v budovách a význačných obrazech, ale že i dědictví jsou kosti.

RNDr. Vítězslav Kuželka, antropolog, Národní muzeum v Praze: No, a aby ta sbírka byla, řekli bychom celosvětově přístupná, tak se musí nějakým způsobem prezentovat. A proto se snažíme ji postupně vydávat v těch publikacích, aby na celém světě si mohli ten srovnávací atlas přečíst, podívat se, co je zajímá, a přečíst si dokonce ta konkrétní inventární čísla a případně přijet sem a studovat ten materiál na místě.

Říká se, že kdo nezná historii, nemůže rozumět ani současnosti. K moderní léčbě nemusí vždycky přispívat jen nejnovější technologické vynálezy, může to být i tradiční sběratelské nadšení – a stará dobrá kost.

Bára Kopecká

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější