Úvod » Psychologie » Co je hudba

24. 2. 2010

Co je hudba

Slovo hudba lze zařadit mezi slova jako duše nebo vědomí, tedy pojmy, které jsou všem velmi dobře známé, ale zároveň jsou tajemné a vědecky špatně uchopitelné. Co je hudba? Odkud se vzala? Jak souvisí s rytmem srdce? Je hudba univerzální jazyk? Co se děje v našem mozku, když ji posloucháme? Zvyšuje hudba inteligenci? Jak působí na zvířata a rostliny? Odpovědi na tyto otázky v osnovách hudební teorie nenalezneme, v PORTu však možná ano.

Slovo „hudba“ lze zařadit mezi pojmy, jako duše nebo vědomí, které jsou všem dobře známé, ale zároveň špatně uchopitelné. Co je hudba? Odkud se vzala? Jak souvisí s rytmem srdce? Je to univerzální jazyk? Zvyšuje inteligenci? Neexistuje obor, který by se hudbou takto široce zabýval. My se přesto pokusíme některá její zákoutí a zákonitosti poodhalit.

Hudba jako zvuk

Podle definice je zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Hudba je pro mě v té nejzákladnější obecné rovině zvuk v čase, který má nějakou estetickou hodnotu, který se snaží oslovit někoho tím, že je krásný a s tím, že to krásné nemusí být krásné jenom pozitivně, ale i negativně. Hudba je zvuk v čase, který utváří, ustanovuje nějakou komunikaci. A k tomu, aby nějaká komunikace mohla vzniknout, musí být dva. Hudba vždycky musí existovat bipolárně, musí existovat ve vztahu někoho, kdo vysílá, a někoho, kdo přijímá.

Jak hudbu vnímáme

Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., neurofyziolog, Ústav experimentální medicíny AV ČR: Podobně jako všechny ostatní zvuky, tak i hudbu vnímáme prostřednictvím receptorů, které jsou uloženy ve vnitřním uchu.

Podráždění, které vznikne v receptorových buňkách, se dál přenáší na vlákna sluchového nervu a z nich na další etáže sluchové dráhy. Informace projde pěti převodními jádry, až nakonec vstoupí do mozkové kůry.

Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., neurofyziolog, Ústav experimentální medicíny AV ČR: Pokud vnímáme hudbu, tak se úplně jinak aktivuje levá a pravá hemisféra mozková, respektive sluchová kůra, která je součástí spánkového laloku, a to tak, že pravá hemisféra je velmi důležitá pro vnímání změny ve výšce tónu, tedy přesněji řečeno melodie, kdežto levá hemisféra je důležitá pro vnímání řeči, tak v případě hudebního signálu víme, že se soustřeďuje především na zpracování informace o časových parametrech zvuku, to znamená především o rytmu.

Nejhlubší dopad má ale hudba na limbický systém – naše centrum emocí. Především amygdala, kde se ukládají vzpomínky spojené s pocity, rozhoduje, zda bude zvuk vnímán jako příjemný, nebo nepříjemný.

Odkud se hudba vzala

Na počátku bylo slovo, říkají křesťané. Na počátku byl zvuk, míní Indové. Moderní kvantová fyzika dospívá k závěru, že na počátku všeho byly zvukové kódy – informace, které mají strukturu slov. Existují kultury bez znalosti písma či malířství, neznáme ale kulturu bez hudby.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Z mého pohledu je nejklíčovější vysvětlení otázky „odkud se hudba vzala“ z pozice rituálu. Zdá se mi, že vazba hudby na rituál je v podstatě tím, co ospravedlňuje hudbu k tomu, aby byla.

Hudba se také mohla objevit jako doprovod společné práce. Její rytmická složka totiž pomáhá udržovat pracovní tempo. Mnohé teorie dnes zdůrazňují význam hudby jako zdroje potěšení. Mozkové skeny ukazují, že pocit štěstí a euforie, které hudba vyvolává, je spojen s aktivitou stejných částí mozku, jako když člověk provozuje sex, pochutnává si na jídle nebo bere drogy.

Hranice hudby

Většina lidí se shodne na tom, co hudba je a co už není. Především v západní kultuře ale panuje hudební relativismus a hudba je často to, co za ni označíme.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Zvon se může stát ať už součástí hudební skladby nebo jenom zvukem oznamujícím nějakou událost. To, jestli zvuk zvonu v důsledku budeme vnímat jako nějaké hudební gesto či nikoliv, je hodně součástí kontextu, ale také naší zkušenosti. Také kulturní atmosféry, ze které čerpáme naši zkušenost.

Hudba jako univerzální jazyk

V Bibli se dočteme, že lidé kdysi mluvili jedním jazykem. Pak ale postavili pro vlastní slávu Babylonskou věž a Bůh je za jejich pýchu ztrestal zmatením jazyků. Hudba má ale všeobecně srozumitelné výrazové prostředky, kterými jsou rytmus, tón, tempo a melodie. Rytmus není jen pravidelné střídání, či opakování zvuků. Většina životních procesů je určována rytmy přírody. Naší součástí jsou: rytmus chůze, rytmus dechu i rytmus srdce.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Myslím si, že hudba patří mezi umění, které výjimečným způsobem umí překračovat různé druhy kultur. Rytmus, jako jedna ze základních vyjadřovacích složek hudby je něco, co je velmi fyziologické a co lidé po celém glóbu mohou vnímat podobným způsobem.

Tempo vytváří náladu. Měříme ho v počtu úderů – beatů za minutu. Většina hudby se pohybuje v rozmezí padesát až dvě stě beatů za minutu, tedy rychlostí, kterou je schopné vyvinout naše srdce. Tón je zvuk, který vzniká pravidelným chvěním tělesa a má určitou výšku, délku, sílu a barvu.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Základní tón je nějaká akustická událost stejně, jako je akustická událost, že na stůl hodím nějaký předmět, ale to ještě pořád není hudba. Hudba začíná teprve s rozvíjením řeči.

A stejně jako řeč se odvíjí ve větách, tedy souvislostech určitých stavebních kamenů v čase. Melodii tvoří řada tónů, která vyjadřuje hudební myšlenku. Obecně dáváme přednost melodiím, jejichž tóny od sebe nejsou příliš daleko, ale zároveň tvoří rozmanité harmonické intervaly a rytmy podobné řeči.

Zvyšuje hudba inteligenci?

Už staří Řekové svá dramata zpívali, protože věděli, že hudba jim pomůže lépe si zapamatovat text.

Einstein řekl, že to byly právě housle, které mu pomohly přemýšlet. A hra na housle pomohla Thomasi Jeffersonovi zformulovat americkou Deklaraci nezávislosti. Na počátku devadesátých let minulého století byly zveřejněny výsledky experimentů týmu doktory Rauscherové, které ukázaly, že hudba může rozvíjet určité poznávací funkce. Například Mozartova klavírní sonáta pro dva klavíry D dur u pokusných osob zlepšila časově-prostorovou představivost. Některé další výzkumy však tento příznivý vliv neprokázaly. Mezitím však Rauscherová a její kolegové uskutečnili experiment, ve kterém při Mozartově hudbě naučili laboratorní potkany pohybovat se snadněji a rychleji v bludišti.

Hudba a ticho

Hudba ze své podstaty závisí na tichu. Ticho dává vyniknout určitým částem hudby, jako je dynamika, melodie a rytmy. Extrémní ukázkou ticha v hudbě je skladba „4 minuty a 33 vteřin“ od Johna Cage.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Interpret, který interpretuje tu skladbu „4 minuty a 33 vteřin“, sedí za klavírem a dělá, že hraje. Je tam vlastně úplně nedůležitý. Důležití jsou ti lidé, kteří už po dvou minutách začnou být nervózní a začnou se ošívat a vytvářet zvuky v tom koncertním sále a jsou to oni, kdo vytváří tu skladbu.

Hudba a matematika

Vztah mezi celými čísly a harmonií objevili Pythagorejci. Dnes se vytváří matematické modely zvuku.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Tuto grafickou reprezentaci zvuku violového glissanda je počítač schopný převést do matematického modelu, který ve vzorku tří vteřin vypadá asi takto. Je to docela dlouhý sled odstavců, kde každý odstavec s velkým množstvím čísel reprezentuje v podstatě jednu setinu vteřiny.

Zvuk převedený na čísla nám umožňuje rozložit jakoukoliv hudební strukturu a vstoupit do ní na mikroskopické úrovni.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Z reálného zvuku, který sejmeme mikrofonem a který zanalizujeme, ze kterého vytvoříme matematický model, jsme schopni zvuk nějakým způsobem re-syntetizovat, dostat jej zpět do znělé podoby. A protože se pohybujeme v oblasti matematiky, v oblasti struktury čísel, tak do těch čísel umíme zasahovat.

Muzikoterapie

Akustický smog, který obklopuje městského člověka, je možné snížit působením léčivých účinků hudby. Pravidelný nácvik poslouchání meditační a relaxační hudby zlepšuje schopnost koncentrace, vede k přirozenému posilnění imunitního systému, ulehčuje rozhodování, rozvíjí tvořivé myšlení, bystří paměť a fantazii.

Michal Rataj, muzikolog, Český rozhlas: Hudba vyzývá k tomu, abychom vnímali, abychom se vposlouchali dovnitř. Posluchač může být velmi překvapen tím, kam se jeho poslechová zkušenost posune. A jaké věci se k němu skrze jeho sluch a určitou energii dostanou.

Hudba má obrovskou moc. Do našeho sdělování přináší motiv posvátnosti, výjimečnosti, nevšednosti. Asi bychom se bez ní obešli, život by však nebyl tak krásný.

Petr Soukup

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Nejsledovanější