6. 6. 2009
Evropské ekosystémy jsou ohroženy. Lidská činnost však není jediným viníkem této devastace. Na náš kontinent bylo dovezeno, ať již záměrně či nikoli, mnoho exotických druhů, které představují nebezpečí pro křehkou rovnováhu v přírodě, jež nás obklopuje a umožňuje nám žít. Navíc ke škodám na přírodě způsobených těmito vetřelci přistupují i závažné socioekonomické důsledky. Každý rok se v Evropě náklady průmyslu, zemědělství i společnosti vydané na správu a opravy škod odhadují na dvanáct miliard euro. Evropská komise učinila z boje proti invazním exotickým druhům svůj přední cíl. Dnes se zaměříme na slávičky mnohotvárné, veverky popelavé – a dobrý známý bolševník.
Evropské ekosystémy jsou ohroženy. Velké nebezpečí pro křehkou rovnováhu v přírodě představuje mnoho exotických rostlinných i živočišných druhů, které byly na náš kontinent dovezeny, ať již záměrně či nikoli. Každý rok se vydá dvanáct miliard euro na nápravy škod, které způsobily průmyslu a zemědělství.
Evropská komise proto zahájila boj proti invazivním exotickým druhům – a prevenci považuje za nejlepší zbraň. Po celé Evropské unii budou ustaveny přísné kontroly. Navíc se připravuje časný varovný systém, který bude vyžadovat úzkou spolupráci všech členských států.
Toto je údolí Ebre v severním Španělsku. Už po několik let tu řeku a její přítoky kolonizují slávičky mnohotvárné. Původně žily v Černém a Kaspickém moři a do Evropy dorazily na palubě lodí. Slávičky jsou nepoživatelné, rychle se množí a šíří a tak způsobují ekonomické škody v prostředí všude, kde se usadí. Hlavním problémem slávičky je jejich neobyčejná schopnost se množit a filtrovat vodu. To pak znamená snížení obsahu kyslíku ve vodě a ztrátu biodiverzity. Slávičky navíc ucpávají celý systém používaný k zavlažování polí.
Jesus Hermoso, radní z Tudela, Španělsko: Jak vidíte, tento kamenný sifon je zcela zablokován a my už nemůžeme zavlažovat. Musíme ho vyčistit, abychom ho mohli opět použít.
Tento problém vůbec není zanedbatelný. Farmáři namontovali tuto nádrž teprve před pěti měsíci. Už za několik týdnů zjistili, že jejich zavlažovací systém nefunguje. Bylo tu tolik mušlí, že deaktivovaly automatický startovací mechanizmus. Než si farmáři problém uvědomili, přišli o dvacet procent úrody kukuřice. Odstraňování sláviček jejich odškrabáváním je jedním z řešení, to však není vždy možné. V uzavřených prostorách je možné slávičky vyhubit, venku ale žádná účinná metoda neexistuje.
Španělské úřady proto ustavily systém monitorování šíření larev sláviček. Jsou také zavedena desinfekční opatření na lodích, hlavních příčinách invaze. Slávičky mnohotvárné se nyní vyskytují ve velké části Evropy – a všude, kde se usadí, působí škody. Jejich šíření se musí zabránit. Kdokoli se vydá na procházku v londýnských parcích, zjistí přítomnost veverek popelavých. Tito drobní savci vypadají jako roztomilí plyšáčci. Na britské ostrovy byly dovezeny v 19. století ze Severní Ameriky jako domácí mazlíčci. Od té doby se jejich populace postupně rozšiřovala, což má v současné době vážné následky.
Brenda Mayle, výzkumná pracovnice, Vládní komise pro lesy, Velká Británie: Veverka popelavá závažně ovlivnila populaci původní zrzavé veverky obecné. Tam, kde se ve Velké Británii rozšířila veverka popelavá, snížily se počty veverky obecné. Soutěží spolu o potravu a taky se snižuje míra reprodukce veverek obecných.
Ještě závažnější však je, že veverka popelavá je přenašečem virového onemocnění, kterému se říká „veverčí neštovice“. Na veverky popelavé nemá žádný vliv, veverky obecné ale decimuje. Veverkám popelavým, které nemají žádného přirozeného nepřítele, se daří. Tito šedí nájezdníci ohlodávají kůru mladých stromků, které se pak nemohou rozvíjet a umírají. To má značný dopad na dřevařský průmysl.
Brenda Mayle, výzkumná pracovnice, Vládní komise pro lesy: Například tento stromek již nelze použít jako řezivo, což má ekonomické dopady.
Výzkumníci proto hledají způsob, jak tento problém vyřešit. Řízení plodnosti by ovlivnilo i veverky obecné – nezbývá než chytat veverky popelavé do pastí. Veverky popelavé se objevily také v severní Itálii. I tady je jejich omezování nezbytné. Musí se předejít invazi do sousedních zemí.
Mezi invazní druhy obtěžující Belgii patří i nám dobře známý bolševník velkolepý. Do Evropy byl dovezen v 19. století jako okrasná rostlina. Pak se začal šířit celou severozápadní Evropou. Díky své schopnosti snadno zakořenit ve všech prostředích se dnes nachází podél silnic a vodních toků, stejně jako v lesích a městských oblastech. Pro člověka představuje skutečné nebezpečí, protože jeho šťáva obsahuje toxické látky. Pokud se potřísněná kůže osvítí, vytvoří se puchýře. Bolševník velkolepý také ohrožuje ekosystémy, ve kterých se vyskytuje.
Nora Pieretová, Gemblou University of Agronomic Sciences, Belgie: Je to velmi vysoká rostlina s velkými listy, které vytvářejí stín v oblasti pod sebou, takže snižuje schopnost dříve přítomných druhů vyklíčit. Bolševník pomalu krok po kroku zabírá místo jiným rostlinám, omezuje jejich původní stanoviště a tak ohrožuje biodiverzitu krajiny a regionu.
Naštěstí existují účinné způsoby, jak se této rostliny zbavit. Práce je však nutné zahájit, než se vytvoří semena. Rostlina se musí ořezat do patnácti centimetrů pod povrch, okolík se musí spálit.
Invazní druhy neberou ohled na hranice, v sázce je přitom hodně – ekonomika, ekologie i zdraví.
