Úvod » Expedice PORT » Delfín – tvor společenský

Delfín – tvor společenský

Přidat do mého PORTu

24. 1. 2009

Delfín – tvor společenský

Dnes jsme se s naší expedicí dostali exkluzivně do Mexika. Zajímá nás společenský život delfínů skákavých. Zatím o těchto inteligentních tvorech stále ještě převládají poznatky získané v zajetí. Pro delfína jsou ale takové podmínky zcela nepřirozené a plné stresu. Za běžných okolností totiž obývají několik desítek kilometrů čtverečních vodní plochy a žijí ve složitých skupinách. Odborníci kolem Eduarda Luga vyjíždějí několikrát týdně na moře a studují zvířata v jejich přirozeném prostředí – během devíti let to činí zhruba osm tisíc hodin strávených v téměř každodenní společnosti delfínů, takže jen málo lidí na světě je zná lépe než místní tým biologů. Porovnáme život a výzkumy delfínů v zajetí a ve volné přírodě, dozvíme se zvláštnosti o jejich sociální struktuře a budeme svědky unikátního výzkumu společenských vztahů. Připomeneme anatomii a základní údaje o delfínech skákavých a zároveň ukážeme exkluzivní podvodní záběry a příběhy, které jste o delfínech ještě neslyšeli.

V mexickém zálivu Banderas probíhá posledních devět let zcela unikátní výzkum. Mexičtí vědci studují společenský život delfínů skákavých. Záliv jako jedinečná přírodní laboratoř, jedna ze tří na celém světě, ukazuje ojedinělé sociální chování delfínů.
Představme si krátce hlavního hrdinu. Delfín skákavý je savec stejně jako člověk. Dýchá vzduch plícemi. Délka 2,5 až 4 metry. Hmotnost 200 až 350 kilo. Krátké zobákovité čelisti, dolní čelist přesahuje přes horní. Břišní strana je světlá, hřbetní šedohnědá až černá. Březost trvá dvanáct měsíců. Dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až deset metrů a čtyři až pět metrů vysoké. Spotřebuje až sedm kilogramů ryb za den.

Většina informací o delfínech pochází ze zajetí. Takové podmínky jsou ale zcela nepřirozené. Biolog a fotograf Eduardo Lugo zkoumá delfíny pouze na otevřeném moři a je zapřisáhlým odpůrcem odchytu delfínů.

Eduardo Lugo, biolog: Jak vidíte, za námi jsou nějací delfíni. Jsou v zajetí. Jsou už jiní než divocí delfíni. Jejich barva je jiná, jsou světle šedí. To je z chloru, který se dává do vody, aby se udržela čistá. Některé studie se sice dají dělat na takovýchhle místech, ale není to nejlepší místo pro delfíny. Nikdy nelze udělat tak velký bazén, aby simuloval oceán. Delfíni jsou v zajetí stresovaní. Normálně se dožijí třeba padesáti let, mluvím o delfínech skákavých, ale v zajetí méně než pětadvacet let. Představte si, že normálně obývají několik desítek kilometrů čtverečních vodní plochy, žijí ve složitých skupinách. Tady jsou na pár metrech. Neznají pořádně jeden druhého. Ta zvířata v bazénu možná nemluví ani stejným jazykem.

V delfináriu nedostávají stejné množství potravy, kterou si mohou na moři nalovit. Jsou podvyživení. V těsném bazénu degraduje echolokační systém a zvířata ztrácejí orientaci. Sociální chování nelze v bazénu studovat vůbec. Místní vědci ale našli ve vodách zálivu tři skupiny delfínů, kteří zde žijí celý rok.

Eduardo Lugo, biolog: Zjistili jsme, že tady v zálivu je to jako v akváriu. Ideální podmínky. Můžeme je najít a sledovat každý den. Můžeme se dostat velmi blízko k nim. Sociální strukturu je těžké studovat v přírodě, ale tady to není tak těžké. Tak jsme s tím začali.

Český biolog Petr Myška se k výzkumu sociálního chování místního delfíního společenstva připojil před několika lety.
Petr Myška, biolog: O delfínech každý ví, že jsou to inteligentní zvířata, a to se projevuje právě v jejich schopnosti vytvářet takovéhle společnosti. Samozřejmě v té skupině existuje nějaká kooperace, ty delfíni si navzájem pomáhají. Dospělé matky pomáhají jiným samicím, které jsou březí nebo právě rodí. Když se mládě narodí, tak pomáhají vyzdvihnout slabé mládě nad hladinu, aby se nadechlo. Když je delfín zraněný, tak ho ostatní neopustí, zůstanou s ním.
Chování delfínů v divoké přírodě je ale vždy individuální. Také divocí delfíni totiž mají svoje výstřelky. Podobně jako my lidé.

Eduardo Lugo, biolog: Je to zajímavý výzkum. Chování mají různé a překvapují nás každý den. Tady třeba vidíte, jak si dva delfíni hrají s medúzou. Tohle tady je medúza. Mají spoustu volného času, tak někdy prostě jen tak dovádějí.
Celosvětově unikátní výzkum trvá již devět let. Delfíny je však nejen nutné na moři najít, ale také individuálně poznat. Naštěstí to jde snadno, vědci fotografovali jejich hřbetní ploutve. Každá je jiná a má zcela odlišné znaky – třeba díry od parazitů, nebo škrábance ze soubojů s ostatními delfíny.

Eduardo Lugo, biolog: Tahle fotografie je velice důležitá, je na ní matka s dítětem, máme tedy přímo zdokumentovaný vztah mezi nimi, a je jedno jestli se v budoucnu rozdělí. Už víme, kdo ke komu patří, a tak můžeme jejich sociální strukturu snadněji poznat.

Vyjíždíme s vědci na moře najít sledovanou skupinu. Více než osm tisíc hodin strávených v téměř každodenní společnosti delfínů skákavých přináší výsledky. Vědci si delfíny pojmenovali a dokážou je bezpečně rozeznat. Jejich teritoria mají dokonale zmapovaná.
Místní delfíni necestují mimo zátoku. Podle závěrů vědců a fotografické identifikace má hlavní skupina, kterou hledáme, kolem osmdesáti jedinců.

Eduardo Lugo, biolog: Máme tady tři skupiny delfínů. Zjistili jsme, že teritorium naší nejsledovanější skupiny začíná tady kousek od pláže, vede několik desítek kilometrů na sever a široké je osm kilometrů. Chovají se v každé části teritoria jinak. Jedna z oblastí, kde je najdeme, je u ústí řeky, kde se rádi krmí.

Je právě období dešťů, takže voda u ústí řeky je zakalená nánosy sedimentů. Delfínům to ale nevadí, k potravě je bezpečně naviguje účinný sonar. Delfíni používají při vzájemné komunikaci tři frekvenční rozsahy, včetně pro člověka neslyšitelných ultrazvuků. Samci hvízdají nebo zpívají, aby v době námluv přilákali samice nebo upozornili skupinu na blížící se nebezpečí. Matky po narození mláděte hvízdají celé dny, aby si mládě zvyklo na jejich hlas.

Eduardo Lugo, biolog: Dál před námi delfíni uprostřed teritoria odpočívají. Je to jakési centrum jejich oblasti. Cítíme tady jakousi pomyslnou hranici mezi jednotlivými skupinami. Někdy jsme svědky ošklivých bojů mezi delfíny.

Před námi Eduardo uviděl hřbetní ploutve. Sledovaná skupina míří na sever. Delfínů je ve skutečnosti dvakrát tolik, než kolik jich vidíme nad hladinou. V naprosté většině případů vědci potkávají samice s nedospělými mláďaty. I teď vidíme hlavně samice s mláďaty.

Petr Myška, biolog:Ty samice, jakmile se mládě narodí, se o něj starají dvě tři sezóny, a potom mají možnost znovu zabřeznout a ta mláďata, která už mají dva až tři roky, se začnou starat sama o sebe, ale stále ještě zůstávají v téhle centrální skupině.

Samice mají vědci podrobně zdokumentované. Vědí, kteří potomci jsou jejich, a tato data znají i několik let do minulosti.
Petr Myška, biolog:Takže můžeme zjistit, kteří z nových delfínů jsou sourozenci, neznáme přesně otcovství, ale známe přesně mateřské linie.
Naprostá většina důležitých vzájemných kontaktů ve skupině se odehrává pod vodou. Vědci tedy začali vše natáčet, aby například správně odhadli nejisté pohlaví delfínů. Každodenním pozorováním zjistili překvapivou věc. Delfíni se v zátoce Banderas chovají na pomezí lvích nebo sloních smeček. Samice a jejich mláďata se zdržují někde v ústraní, opodál plavou samci, kteří se páří s dospělými samicemi. Ale má to své zvláštnosti.

Eduardo Lugo, biolog: V jiných výzkumech se ukazuje, že skupinu vedou samice a po stranách plavou samci. Tady u nás je to jiné, spíš jako u slonů. Samice obklopují mláďata, mladé samce, samice a nejmladší delfíny, a všichni se pohybují společně. Ve větší vzdálenosti od skupiny plavou samci. A to je zase spíš jako u chování lví smečky. Dva samci v takzvané alianci vytvoří silný vztah na celý život.

Dva dospělí samci se pohybují po obvodu teritoria, a toto teritorium chrání.
Petr Myška, biolog: Tohle spojenectví dvou samců vzniká v dětství a trvá celý život, obvykle končí až mrtí jednoho z nich. Je to jakási nepsaná smlouva v získávání samic a při obhajobě teritoria.
Eduardo Lugo, biolog:Někdy se potápíme s mláďaty a samicemi a náhle všichni odplavou, úplně změní chování, protože je zavolal samec. Dá jim znamení a odvede je pryč. Takže samice tady nejspíš nejsou vůdci stáda. Vedou je samci.

Mexičtí vědci chtějí svá zajímavá pozorování brzy publikovat. Výzkum pokračuje. A vyvrací také zažitá tvrzení o delfíních andělech.

Petr Myška, biolog: Když se člověk poprvé potká s delfíny ve vodě, tak v něm vzbudí respekt už jenom tou velikostí, nebo tím, jak jsou rychlí, elegantní pod tou vodou a jak to jsou silná zvířata. Samec delfína, to je jeden obrovský sval, a když se před člověkem v takovéhle blízkosti objeví, tak takový ten idealizovaný obraz z toho, jak mají delfíni ten velký charizmatický úsměv, ustoupí do pozadí.

Eduardo Lugo, biolog: Jsou to divoká zvířata a to je potřeba mít na paměti. Když jdeme do vody, nesmíme překročit určitou hranici. Jednou jsem si při filmování pod vodou nevšiml, že samci jsou těsně za mnou. Byl jsem velice blízko samice a hlavně mláděte. Najednou jako blesk připlaval velký samec a z druhé strany další samice. Jakoby mě uzavřeli mezi sebe. Přestal jsem ohromeně plavat a oni mě minuli. Ale jeden samec se vrátil velkou rychlostí před můj obličej a začal dělat pusou takhle. Bylo to jasné a hlasité varování: Koukej padat od mé holky!

Vědci potvrzují, že delfíni mezi sebou ve skupinách brutálně bojují.Kradou si například samice. Tohohle delfína zabili delfíni z jiné skupiny. Při pitvě vědci našli poškozené orgány. Delfíni používají k útoku spodní čelist a tou narazí obrovskou rychlostí do břicha.

Veškeré výzkumné a výchovné snažení místní skupiny biologů se stále častěji zaměřuje na ochranu delfínů. Množí se případy zraněných delfínů lodními šrouby. Neukáznění turisté na vodních skútrech nebo jiných atrakcích ruší klid pod hladinou, takže zátoka začíná být pro delfíny nebezpečná. Vědci nyní budou měřit hlučnost pod vodou, protože chtějí rozrůstající se chaos omezit. Delfíni tu musí mít i do budoucna bezpečný prostor.

Po skončení pořadu chatujte na našich stránkách s odborníky přímo z Mexika. A těšte se na další expedici Portu.

Petr Tomaides

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Hudba v reportáži

  • AIR: La Femme d'Argent (Moon safari)
  • dZihan and Kamien: After (C Lounge)
  • Javier Navarrete: The Refuge (Pan´s Labyrinth)
  • Kruder and Dorfmeister / Count Basic: Speechless (K_A_D_SESSIONS)
  • Kruder and Dorfmeister / Rainer Trüby: Donaueschingen (K&D Sessions)
  • Leftfield: Melt (Leftism)
  • Leftfield: Release The Pressure (Leftism)
  • Massive Attack: Protection (Protection)
  • Modaji: Outboard jeopardy (C Lounge)
  • Neil Young: Dead Man (Dead Man)
  • Tomato22: Expedice PORT / znělka (Port)
  • Tomato22: Znělka PORT (port)

Související

Nejsledovanější