Úvod » Chat s odborníkem » RNDr. Jiří Dolejší, CSc.

RNDr. Jiří Dolejší, CSc.

fyzik

Fotografie

Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nyní bádá a učí tamtéž. Zajímá ho produkce hadronů ve vysokoenergetických srážkách částic a jader. Kromě částicové fyziky se věnuje vzdělávání učitelů fyziky a její popularizaci. Pracoval v Dubně, Heidelbergu a Ženevě.

Záznam chatu z 5. 9. 2007

Bára:
Dobrý den,zajímalo by mě,od kdy jste zjistil,že vás baví fyzika.
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 16:35
Dobré odpoledne, vlastní PORT ještě nezačal, ale můžeme začít se "zahřívacími otázkami". Fyzika mne bavila na základní škole, na gymnáziu jsem měl skvělého kantora a při řešení Fyzikální olympiády jsem zjistil, že se snad úplně neztratím mezi podobně "postiženými" jedinci. Tak jsem se přihlásil na Matfyz a bylo to...
Jirka z FM:
Jste věřící?A jestli-že ano,jak si vysvětlujete,že tolik věřících lidí se chová k matce zemi tak nezodpovědně?Přeji Vám hodně zdraví a rodinné pohody.
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 16:42
Nejsem. A nepozoroval jsem, že by se věřící a nevěřící chovali k přírodním zdrojům systematicky jinak. Jinak dnešní téma - částicové experimenty - snad navyvolávají kritiku za nezodpovědné konání, spíš jde o těžké a pokorné zkoumání přírody, které však vzhledem k povaze věci je dost náročné a drahé.
lion:
Co vás více baví:praktická fyzika nebo teoretická? Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 16:51
Obě; mne baví leccos. Jinak se asi hodně fyziků shoduje na tom, že základní motivací pro základní výzkum je zvědavost (a občas uspokojení z toho, že vám něco vyšlo nebo došlo, že jsme něco nového zjistili, spočítali, pochopili).
jiljí:
dobrý den, zajímalo by mě 1.) jestli ani součtem rychlostí od sebe se vzdalujících fotonů není překročena rychlost světla a proč 2.) z jakých částic by mohla být složena temná hmota ve vesmíru a 3.) proč byla provedená teleportace jediné subatomární částice (už nevím které), provedená poprvé tuším ve vídni, vůbec považována za teleportaci, když by u ní mělo principiálně jít o zničení a poskládání vícečásticového objektu (aspoň dva atomy v chemické vazbě)? děkuji mnohokrát i za odpověď na jednu z těch tří věcí a přeji šťastné bádání:)
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:05
1) Součet rychlostí fotonu letícího v nějaké soustavě dopředu a fotonu letícího v nějaké soustavě dozadu není rychlostí nějakého hmotného objektu a proto není nijak omezena. Mohl byste se rozběhnout a chtít dohonit jeden z fotonů. To by se Vám nezdařilo, ať byste běžel jakkoli rychle, vůči Vám by foton letěl stále rychlostí c. A ten druhý taky. Je to možná divné, ale odpovídá to všem našim dosavadním zkušenostem s přírodou. 2) Z lecjakých, to je další povídání. Ale nejste odkázán na mé odpovědi, dejte do okénka Googlu třeba slova "dark matter", composition, a okamžitě najdete spoustu čtení, například článek ve wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Dark_matter 3) Každý začátek je těžký a marketingově je účelné dát velmi netriviálním fyzikálním výzkumům obecně známou nálepku. Víte, jak skoro každého fascinuje slovo anihilace? Díky za přání, opětuji.
Petra:
čím je to že kdyš eletrika se vznítí ,což myslím začne hořet že se nesmí hasit vodou?a čím byse to mělo hasit?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:15
Voda je vodivá, takže u elektrických zřízení pod napětím může způsobit další zkraty a navíc k napětí připojit i hasícího. Takže je potřeba něco nevodivého - CO2, prášek, halony. Ale zeptejte se raději expertů - hasičů!
jan:
Dobry den. Myslite, ze v nasi zemi si lidi vazi vice sve vedce nebo hokejisty a fotbalisty ? Mnoho obycejnych lidi zna Jagra a Nedveda, a zadne vedce ! Dekuji predem za odpoved a preju hodne chuti do prace a uspechu v ni ...
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:36
V různých žebříčcích nevycházejí vědci zas tak špatně a neznám žádného fyzika, který by byl frustrován z toho, že ho lidi znají méně než Jágra. Je pravda, že média servírují spíše sport než vědce, ale přece jen si nedokážu moc představit hospodu rozvášněnou diskusí nad hmotou Higgsova bosonu. Díky za přání, opětuji.
Jarek:
Dobrý den. Slouží výzkumy na CERNU i pro výzku fůzního reaktoru?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:49
V prvním přiblížení ne, CERN je laboratoř pro částicovou fyziku, u fúze jde spíše o plazma. Na druhé straně se ve vědě nikdy nedá říct, kde všude bude nový poznatek, či nově vyvinutá technologie použita (například obrovské zkušenosti se supravodivými magnety...).
Tomáš Kolomý:
Dobrý den, chtěl jsem ze septat, jak je vyřešena komunikace počítačů a zda nedochází k interferencím polovodičových součástek v tak silném magnetickém poli, které je v urychlovači, jeho okolí i asi v detekčních místech. Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:51
Samozřejmě je. Magnetické pole se používá v detektorech částic dlouho a speciálně elektronika s ním počítá. Dalším problémem je radiační odolnost ...
Honza:
Dobry den pane doktore, chtel bych pracovat v oblasti IT pro CERN, jak a kde se dozvedet zda-li mam co nabidnout a o moznych prilezitostech?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:53
Kontaktujte například kolegu Chudobu, kterého jste viděl v PORTU, a zeptejte se. Jeho adresu najdete na webu Fyzikálního ústavu nebo v adresáři CERNu. Ostatně, co bych vám radil, jistě se vyznáte.
Martin :
Dobrý den. Zajímalo by mne, zda v urychlovači částic nemůže při srážce částic vzniknout částice, která by odstartovala vznik nového vesmíru, či pohlcení stávajícího vesmíru. Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 17:56
To je opakující se otázka při spouštění současných velkých urychlovačů, např. se to silně diskutovalo při spouštění RHIC kousek od New Yorku. Jednoduchá odpověď zní, že srážky při energiích LHC už příroda umí dávno - kosmické záření má i daleko větší energie - a dělá je bez těch hrozných následků, které zmiňujete. Jen dost málo často pro nedočkavost fyziků.
Petr Bartoš:
Dobrý den pane Dolejší, mám jednu otázku, která mi byla již zodpovězena na střední škole, ale paměť mám děravou již v 19 letech, a proto se Vás chci zeptat na dvě věci. Není teoreticky nemožné vyvynout rychlost světla, jelikož je hmotnému tělesu nutné dodat nekonečně velkou sílu, aby dosáhl rychlosti světla? (fotony jsou nehmotné, proto mohou dosahovat rychlosti světla.) A druhou otázkou je, zda supravodivé magnety v urychlovači LHC plní funkci zakřivování trajektorie letu svazků protonů.
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:01
Částice jsou v současných urychlovačích urychlovány na rychlosti velmi blízké rychlosti světla, ale stále o chloupek menší než c. To není ve sporu s relativitou. Podstatné je, že urychlovač je vlastně už moc neurychluje, ale dodává jim energii - na LHC bude energie protonů zhruba 7000 krát větší než klidová energie. Magnety jsou tam opravdu především na zahýbání dráhy (ale jsou tam i další na fokusaci svazku).
Isis:
Dobrý den,jak často se tento obrovský urychlovač spouští - např.jednou denně...?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:04
Urychlovač typicky pracuje větší část roku, zpravidla se naplní urychlenými shluky částic, které tam v těch evakuovaných trubkách létají třeba den a jen na několika místech obestavených detektory se srážejí.
roman:
Má výskum CERNu aj nejakú primárnu návratnosť financií z aplikácií, vznikajú "speňažiteľné" výsledky či ide o najzaujímavejší luxus ľudskej zvedavosti?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:07
Ano, v CERNu vznikají "zpeněžitelné" výsledky, z nichž ovšem CERN zpravidla nic nemá. Většinou jde o aplikace různých technologií. Zářným příkladem je WWW, který byl "vynalezen" v CERNu. Kolik by dnes měl CERN, kdybi si princip webu patentoval? Byl by web tak rozšířen, jako je?
Vašek:
Dobrý den. Po shlédnutí pořadu o projektu LHC si říkám kolik to asi všechno muselo stát peněz. Vím, že bádání v tomto ohledu může přinést revoluční poznatky. Nemáte však někdy obavy, že i když objevíme spoustu "nového", výsledek nemusí být za cenu vynaložených prostředků zas tak přínosný? Mám v některých oblastech vědy pocit, že tak trochu předbíháme dobu a prostředky by šly vynaložit efektivněji. Přeju hodně štěstí Vám i celé české vědě
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:21
To je na totéž téma, co předcházející otázka. Není tu žádný absolutní a vševědoucí soudce, na CERNské experimenty se dá tolik peněz, kolik se jich podaří po členských zemích posbírat. Je to otázka jistého konsensu. Určitě se najdou oblasti, které jsou bezprostředněji užitečné, na druhé straně najdete spoustu oblastí, kde se peníze topí zbytečně. Pro vaši představu - typická škála nákladů na účast v CERNském experimentu, např. ATLAS, který jste viděli v PORTu, je 20 miliónů Kč ročně. To znamená 2 Kč na obyvatele/ročně. Stojí to za to, podílet se na světovém výzkumu jako rovnoprávní partneři. Máme na to? My ty peníze získáváme v grantovém systému, kde jejich použití musíme obhajovat. To je asi nejlepší z určitě neideálních řešení.
Honza:
Zajímalo by mě, jak probíhá organizace takového mezinárodního projektu? Jak funguje rozdělování dílčích projektů a jejich financování?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:24
Diskuse, práce různých komisí, vědecká diplomacie. Mrkněte se na stránky http://atlas.web.cern.ch/Atlas/index.html, speciálne na ATLAS Organisation uprostřed stránky.
Jitka:
chtěla bych se zeptat: nyní se budeme učit fyziku a mám z ní trochu strach... tak by mě zajímalo co je na ní lehké a co naopak těžké. Děkuji za odpověď
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:28
To nedokážu říct, to záleží nejvíc na Vás a na Vašem kantorovi. Určitě špatný pohled na fyziku je představa předmětu, ve kterém se musíte našprtat spoustu nepochopitelných vzorečků. Lepší je představa hodin vyplněných ukojováním zvědavosti, jak příroda a věci fungují, odpovídáním na některé otázky PROČ atd. Tak se nebojte...
Ondřej:
Dobrý den, zajímal by mne váš názor na současné vysoké školy zaměřené na fyziku. Jsem v maturitním ročníku gymnázia a v budoucnu bych rád studoval fyziku částic a podílel se na projektu CERN. Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:32
Nechci aby to znělo jako reklama, ale jsem přesvědčen, že každá česká vysoká škola vychovávající fyziky produkuje jedince, kteří obstojí v mezinárodní vědecké komunitě. Vyberte si podle svých preferencí, samozřejmě musím dodat, že skoro nejpřímější cesta k částicím vede přes nás - přes MFF UK (ale přes FJFI ČVUT i jinudy to jde taky).
vm:
Pane doktore, zabýváte se také vzděláváním učitelů. Co jim doporučujete v oblasti popularizace vědy? Jak by mohla přispět televize a další média? Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:37
Shoduji se s mnohými kolegy, že od učitelů fyziky bychom chtěli, aby pěstovali zvědavost a zvídavost, aby postupně pěstovali zárodky profesionality (tj. trochu se ve fyzice vyznat), a aby studentům ukazovali alespoń ilustrace současné vědy. Teď na podzim se například do CERNu vydají dvě gymnázia. Média mohou přispět významně - co je v televizi, je skutečné a hýbe národem. Ostatně vás se teď ozvalo tolik, že ani zdaleka nestíhám odpovídat.
Pavlů:
Jak jsou Češi jazykově vybaveni pro práci v CERNu? A nejen pro CERN, pro jakoukoli vědeckou - a nejen vědeckou - práci... (;-) Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:38
Dnešní studenti nemají s komunikací zpravidla problém, mluví se anglicky a partneři jsou tolerantní.
patrik:
asi vam moja otazka nedosla tak slisim znova: dobry den zaujimalo by ma ci by sa ten tunel v cernu dal vyuzit aj na zachytavanie slnecnych neutrin a ci maju neutrina nulovu kludovu hmotnost... a rovnako ci existuje nejaky detektor gravitonov... velmi pekne dakujem za odpoved
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:41
Samotný tunel neutrina nezachytí jako jakýkoli jiný prázdný tunel. Na to musí být nějaký detektor. Protože neutrina interagují velmi neochotně, stavějí se pro detekci neutrin obrovské detektory, kvůli odstínění kosmického záření situované hluboko pod zemí. Podle dnešních poznatků neutrina mají nenulovou hmotnost, gravitony ještě nikdo nedekoval.
Isis:
Jestli jsem to správně pochopila, tak to znamená,že z každé srážky vzniká těch xxx MB dat za vteřinu, které se potom rozesílají i na další pracoviště, kde jsou dál zpracovávany. Je reálné zpracovat takové množství informací?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:47
Zhruba 1 MB dat ze srážky, kolem 200 zaznamenaných srážek za sekundu. To je reálně naplánované uschovat a distribuovaně zpracovávat. Situace se spíše zlepšuje, neboť spuštění urychlovače se proti velmi dávným plánům z poloviny devadesátých let posunulo z roku 2004 do příštího roku. Počítače jsou rychlejší, disky lacinější ...
Jirka:
Dobrý den, jaký je rozdíl mezi daty které vyhodnocují počítače "Gridy" a data která počítá projekt LHC at home?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 18:51
Pokud vím, byl LHC@home použit na některé speciální otázky. Nejsem na tyto otázky žádný expert, ale je zjevné, že pro obrobení dat z detektoru potřebujete spoustu dat o konfiguraci detektoru, kalibraci atd. To může činit problémy při separaci počtů na kousky pro jednotlivé dobrovolnické počítače.
olaf člen komunity BOINC:
Opravdu výsledky Large Hadron Collider (LHC) zpracovávají jen špičkové ústavy. Nezapomnělo se tak trochu na BOINC komunitu? Ti lidé to dělají zadarmo a na svých počítačích za své peníze a nikde ani slovo. To opravdu neexistujeme nebo jen nestojíme za hezké slovo? Děkuji Oldřich Horák
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:01
Protože nevím zdaleka všechno o počítání pro LHC, pokouším se kontaktovat kolegy. Bohužel teď sedí na přednášce na konferenci Computing in High Energy and Nuclear Physics (CHEP) ve Vancouveru, takže jim zkusím přelepit Vaše otázky do majlu. Mrkněte se prosím později večer.
petr:
no jo a mě neodpovíte, protože mam pravdu a vy z toho máte bobky abych to nerozhlásil, místo abyste odpověděl možná na alfu omegu celý věci, tak radši řešíte sračky, k čertu s váma i vašim dementnim projektem, doufám že tam všichni pochcípete až se to zesere
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:07
No to je hezká formulace otázky, nedáte se na politiku? Jinak se mrkněte například na wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Strangelet a už jsem tady dnes řekl, že co uděláme na LHC, dělá tu příroda už dávno.
jerry:
Ještě jednou přeji dobrý den, zdá se, že se k vám neprotlačila má otázka. Chěl jsem se jen zeptat, jak se čeští fyzikové podílejí na výkumu v CERNu. Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:09
Nejrůznějším možným způsobem. Někdo vymýšlí teorii, někdo simuluje na počítačích srážky, někdo navrhuje části detektoru atd. Kromě vědců jsou v CERNu čeští technici, byl tam český požárník ...
Myslíček:
Kolik českých vědců pracuje v CERNu ? Děkuji a zdravím
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:11
Velmi zhruba kolem stovky, ale většina je v pohybu - chvíli doma, chvíli v CERNu.
Já:
Dobrý den máte nějaký e-mail?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:12
Mám, je velmi triviální ho na webu najít.
Michal:
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jestli existují ony extra dimenze předpovídané některými teoretiky?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:14
No to se možná dozvíme, až LHC začne pracovat (někdy v půlce příštího roku). Teoretické předpovědi v částicové fyzice dnes obsahují hromadu částic a jevů, co v přírodě skutečně existuje, může ukázat jen experiment.
gympl Praha:
Jak vznikl název hadron? Zdraví
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:16
Viz http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/~horejsi/popular/hadrony.html
Luiz:
Dobrý den. Rád bych věďel jáké energie budou dosahovat protony před srážkou (GeV).A kolik ji obdrží každý proton ve svazku po jednom průletu kolem dokola? Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:20
7 TeV + 7 TeV. Nevím z hlavy energii, kterou proton získá jedním průletem, ale tento parametr stejně jako mnoho jiných najdete na stránce http://lhc-machine-outreach.web.cern.ch/lhc-machine-outreach/
peet:
zivot vedce musi byt vzrusujici, nemate pocit, ze vas cas proto plyne zychleji ?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 19:24
Jistě, zvláště v tom směru, že krutě nestíhám ani zdaleka vše potřebné. Například teď už bych neměl chatovat, ale starat se o rodinu. PROTO SE TAK NA HODINU ODMLCIM A PAK BUDU POKRACOVAT V ODPOVIDANI. DOTAZU JE VSAK VICE, NEZ SE DA STIHNOUT, PROSIM PROTO ZA PROMINUTI, ZE NEODPOVIM VSEM.
Martin Holeyšovský:
O urychlovačích jsem se poprvé dozvěděl v knize "Andělé a démoni" od Dana Browna. Nyní čtu knihu "Naše poslední hodina" od Martina Reese. V knize je pár zmínek o urychlovačích. Ale některé z nich nejsou příliš optimistické :-(. Chtěl jsem se zeptat jak se řeší problém možnosti vzniku něčeho neznámého, co by v extrémním případě (opakuji, myslím extrémní případ) mohlo odstartovat například cyklickou reakci, která by mohla způsobit např. zánik života na Zemi. V knize jsem se dozvěděl že se to řeší nějak podle toho zda se něco podobného už stalo ve vesmíru. Jaký je na tento problém Váš názor? Myslíte že by pokusy měly být eliminovány z důvodu jejich potenciální nebezpečnosti? Pokud myslíte, že by měli. Zastával by jste aby situaci hodnotili odborníci kterých se experiment týká, nebo nezávislí odborníci? Byl by jste popřípadě i pro veřejné hlasování obyčejných lidí? Tyto možné problémy by přeci mohli zasáhnout všechny. (Přiznám se že toto jsou vlastními slovy opsané otázky z knihy Martina Reese, ale zajímal by mě Váš názor)
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:06
Vaše otázka a mnoho dalších z dnešního odpoledne se týká potenciálního nebezpečí vstupu do neprobádaných končin a iniciace procesů, které by nás mohly zničit. Pokusím se to okomentovat poněkud podrobněji a z různých stran, samozřejmě je rozumné, abyste hledal názory dalších. 1) Strach před katastrofickými scénáři je dost přirozeným důsledkem jedné účinné metody popularizace částicové fyziky - vyděsit vás a pak vysvětlovat. Těžko někdo pochopí, že se fyzici honěj za obskurní částicí, která vznikla jako důsledek triku ve snaze udělat teorii elegantní (takhle to zní děsně, ale elegance, resp. jednoduchost teorie je nesmírně osvědčený princip). Zato se leckdo začne zajímat, když řekneme, že budeme dělat černé díry. Zájem ovšem povadne, když začneme vysvětlovat, co opravdu vznik černé díry v pp srážkách znamená a jaké experimentální znaky této události můžeme očekávat. Problémem je prostý fakt, že vyznat se trochu v takřka jakékoli oblasti lidské činnosti je úkol na léta usilovné práce, že "zadarmo" a hned není nic, jen schopnost vést pivní řeči. Tím směřuji k jednoznačné odpovědi, že podobné otázky, jako je nebezpečí strangeletů nebo černých miniděr je odborná otázka a její řešení je uvnitř komunity, která se v problému orientuje. Není tu podle mne místo na referendum, bohuzel tu prakticky neexistují nezávislí odborníci (všichni jsu nějak ve hře). 2) Základní argument, který je mi blízký, jsem tu už řekl: příroda už dávno dělá to, co se chystáme dělat na LHC, a mnozí naši kolegové z astročásticových experimentů to studují. Jen se musejí smířit s tím, že kosmických částic s vysokými energiemi, které se zrovna strefí do kousku atmosféry nad jejich detektorem (v Nanibii v případě HESS, v Argentině v případě experimentu Pierre Auger) není moc. Již jsme tu zmiňoval, že obavy z nebezpečných exotických jevů se probíraly před spuštěním urychlovače těžkých iontů RHIC v Brookhavenské národní laboratoři - mrkněte se na stránku http://www.bnl.gov/rhic/black_holes.htm Je tu ještě jeden problém. Fyzikové umí vymýšlet modely světa, které mohou a nemusí korespondovat s realitou. Zda jsou dobré, rozhoduje experiment, tedy srovnání s přírodou. Katastrofické předpovědi mohou napadnout každého. Například se mohu v noci probudit s potem na čele a obavou, že když se pohnu, způsobím kolaps vesmíru. Nikdo na světě asi nemůže nepochybně vědecky zpochybnit tuto obavu, jistě může jen dobře říci, že ve světové vědě neexistuje žádný náznak mechanismu, který by mohl něco takového způsobit. V nočním děsu a třeba kocovině je ale takoé zdůvodnění dost chabé. Takže spíš beru argument, že za celou historii lidstva se spící lidé asi dost namleli a vesmír se vyvíjí dál. Tak snad se mohu obrátit i já. Tady je jasná hranice mezi normálním životem a potřebnou návštěvou psychiatra.
Isis:
Pane Dolejší, ještě jednu otázku: jakou má předpokládanou životnost tento urychlovač? Děkuji vám za odpovědi a přeji hodně úspěchů!
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:09
Jedna věc je životnost fyzická, druhá morální. Doba provozu, se kterou se počítá, je přinejmenším 10 let, uvažuje se o několika scénářích upgradů neboli postupného vylepšování. Takéé se vedou diskuse o udoucích urychlovačích.
Jarmil:
Dobrý den zdá se že má otázka zapadla proto to zkouším ještě jednou. Jak je vyřešena otázka opotřebení křemíkových fotovoltaických článku silným gamazářením vznikajícím při srážkách vysokoenergetických částic (prototnů) a zda se počítá se sekundárním gama zářením které vznikne v konstrukci samotného detektoru a jak to ovlivní detektory? Potom jsem se chtěl zeptat kolik helia se bude denně doplnovat do chladícího systému?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:18
S radiační odolností křemíkových detektorů (které jsou nejblíže interakční oblasti) se samozřejmě počítá, v simulacích jsou započteny sekundární interakce v detektoru a ve výbavě celé podzemní jeskyně, nejde jen o gama, ale o celou plejádu částic. Co se spotřeby helia týče, nevím a na stránkách CERNu jsem našel poznámku, že se to nedá seriozně říci před zahájením praktického provozu.
Jozef:
Dobrý den čo z oblasti vedy by vás najviac potešilo?..myslím aký objav alebo niečo čo súvisí s LHC.
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:22
Omlouvám se, ale asi nejsem schopen říct, co by mne potěšilo nejvíc. Snad kdyby LHC a detektory na něm začaly opravdu dobře fungovat, kdyby se nám dařilo získávat a zpracovávat data z detektorů, kdybychom viděli pár předvídaných jevů a pár neočekávaných, kdyby se stále dařilo získávat na částice potřebné finance, kdyby stále jako dosud přicházeli mladí zainteresovaní studenti, kdyby ...
Míša:
Jak se Vám, pane doktore, pracovalo v Dubně ?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:24
Dobře, byla to skvělá zkušenost, člověk také viděl SSSR zevnitř a ne pohledem Rudého Práva a tehdejší televize. Přesto si velmi dobře vybavuju blaho při spouštění motorů IL62 na Šeremeťjevu 2.
olaf člen komunity BOINC:
Dobrý den, právě jsem dokoukal na PORT a trochu hodně mne mrzelo, že ve zmínce o zpracování Large Hadron Collider (LHC) není zmíněno těch pár tisíc dobrovolníků z projektu BOINC (distribuované zpracování), kteří si koupili vlastní počítač, platí si připojení a elektřinu a volnou kapacitu svého počítače věnují na podobné projekty. Proč se mluví jen o placených ústavech a specialistech. Toto neznámí vojíni vědy si zaslouží alespon zmínku (nic za to nemáme a hezké slovo potěší). Děkuji
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:30
Teď ještě jednou reakce Jiřího Chudoby z Vancouveru: Jen velmi strucne: Vysledky se zpacovaji na velkych pocitacovych farmach, protoze pocet a velikost souboru na zpracovani neni mozne prenaset po bezne dostupnych siti do domacnosti. Dalsim problemem BOINC je spolehlivost zpracovani. My nehledame jen nejaky pozitivni vysledek, ktery je mozno po nahlaseni rychle overit jinymi vypocty. My musime spolehlive a konzistentne zpracovavat vsechna dostupna data. --- Tato odpověď Vám může připadat dost příkrá. Neberte si to tak, LHC je stále ve stadiu příprav, pro distribuované dobrovolnické počítání se třeba ještě nějaká role najde. Asi vás to nepotěší, ale kde jste kdy viděl, že by se někomu za konání něčeho dobrého děkovalo?
roman:
Váš názor; prinesie LHC "iba" evolúciu teórií alebo radikálnu zmenu? resp. aké sú očakávania účastníkov :)
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:36
Spíš asi evoluci. Ale je tu dost hledaných částic (Higgs, supersymetrické částice, další exotika), dost prostoru na upřesňování současných teorií a samozřejmě šance vidět neočekávané.
petr:
Co si myslíte o strunové teorii. Není to postavené na vodě, nejsou to jenom takové matematické hrátky?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:40
Příznivci a odpůrci strun vedli v nedávné historii líté boje, na webu jich najdete dost. Já si myslím, že struny jsou krásné teorie dost daleko od experimentů. Nepovažuji je za všelék a teorie všeho, ale také si nemyslím, že by strunaři měli být vyhubeni.
Zdeněk:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak se při měření drah a energií částic projevuje princip neurčitosti. Lze vypočítat nějakou přesnost měření v urychlovači částic? Děkuji:)
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:51
Energie částic na LHC jsou dost velké a souřadnice drah v detektorech jsou makroskopické (i když jde třeba o mikronová rozlišení), takže tady funkci pricipu neurčitosti neuvidíte ¨- v uzitečných jednotkách je dx.dp >= 0,1 GeV.fm. Ale když například budeme sledovat částice či jety s příčnou hybností stovek GeV, víme, že máme šanci studovat prostorovou strukturu částic na úrovni tisícin femtometru, tj. tisícin rozměru protonu.
petr:
Zdravím, ještě by mě zajímalo jakou spotřebu (odběr el. energie) LHC vykazuje, popřípadě, nemá vlastní elektrárnu?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 21:54
CERN nemá vlastní elektrárnu, má sjednané speciální odběrové diagramy s elektrárenskou společností. Odhadovaná spotřeba LHC je asi 120 MW, což by snad mělo odpovídat spotřebě domácností v Ženevském kantonu.
Honza:
Jak fyzici vyhodnocují vybrané/zajímavé nasbírané data ze srážek, které jsou napřed vyhodnocené počítači?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:02
To je mnohastupňový proces. Fyzici nejdřív navrhnou a na simulovaných datech vyzkoušejí tzv. trigger, tj. systém "odhazování" nezajímavých srážek a propuštění srážek s hledaným signálem. Výsledkem jsou zaznamenaná data, která budou posléze zpracovávána. To znamená analýzu údajů z celého detektoru, rekonstrukci drah atd. tak, abychom dostali co nejpřesnější a nejúplnější informace o částicích vylétajících ze srážky. Tato data pak lze probírat a srovnávat s různými teoretickými modely, resp. daty simulovanými podle těchto modelů a zpracovanými stejně jako reálná experimentální data.
olaf z komunity BOINC:
Che che che, některé dotazy silně připomínají hru "Another World". Promiňte tuto připomínku, ale filmová a herní tvorba silně utváří fóbie - průzkum hlubin oceánu = Koule, Deep star six, Hlubina; vesmír - Vetřelec a spol.; věda - začíná to Frankensteinem a pokračuje to dál až třeba k Half-Life (i my starší ročníci si občas zahrajem). Závěrem lze konstatovat, že za hrůzy v našich duších nemůže věda a její pokroky. Může ze to jen prezentace. Ještě jsem v životě neviděl opravdu optimistický náhled na vědu (ve filmu či hrách). No koho by to také táhlo, že? Prot se vydávají katastrofické knihy (pseudo populárně naučné), točí se podobné filmy a hry jsou v podobném stylu. Nevím jestli je to i váš názor, ale zajímalo by mne to.
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:06
No to jsem dost podrobně okomentoval v nejdelší odpovědi v chatu. Jen bych ještě dodal, že optimistického pohledu na vědu (ovšem pokrokovou) si užila má generace dost (přišel jsem na svět v roce 1953). Já jsem dokonce slyšel od jedné právnice, že fyzici jsou nejlepší, a čím atomovější, tím lepší.
Jakub:
Dobrýden chtělbych se zeptat kolik dat dokáže urychlovač uloži na jeden základní disk????????????
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:08
Data z jedné pp srážky = 1 MB. Jak velký disk si koupíte, tolik dat uložíte.
Pan Duiček:
Dá se to štěpení jader přirovnat k řízené jaderné reakci?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:10
Dotaz moc nechápu: Při řízené jaderné reakci, např. v Temelíně, dochází ke štěpné reakci, kdy pomalý neutron způsobí rozpad jádra na dva fragmenty a někoil rychlých neutronů. Na LHC se také plánují srážky těžkých jader, ovšem to bude při tak velkých energiích, že se narodí daleko víc nových částic, než jich bylo v těch srážejících se jádrech. To á ke štšpení velmi daleko.
V. Holomek:
Dobrý den. Zajímá mě, jak jak je CERN financován a kdo ho spravuje? Jaká je jeho budoucnost? Zdraví a děkuje V. Holomek
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:15
CERN je fincován z příspěvků členských zemí, mezi které patří i Česká republika. Organizační strukturu máte na stránce http://user.web.cern.ch/user/Institute/Organization/StructureChart/OrganizationChart.htmlCERN funguje už více než půlstoletí, a přes drobné potíže vykazuje obdivuhodnou životaschopnost a produktivitu; snad nám ještě nějakou dobu vydrží
Pan Duiček:
Zajímalo by mě z čeho se skláda kvarek a z čeho ten kvarek a tak dál...
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:18
Česky tomu říkáme kvark, nikdo neví jestli má kvark nějakou vnitřní strukturu a tedy jestli se z něčeho skládá. To je také jedna otázka pro experimenty na LHC.
aaa:
kolik máte plat??
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:27
Detaily jsou soukromé. Ale platí pro mne vnitřní mzdový předpis UK viz http://www.cuni.cz/UK-2535-version1-UZVMzdyUK.doc, jsem VP2 s tarifním rozmezím 22 až 31 tis. Kč a osobním příplatkem takovým, na jaký si seženeme prostředky. Kromě toho pobírám příplatek za vedení, přesněji za roli zástupce ředitele Ústavu částicové a jaderné fyziky.
olaf z komunity BOINC:
Ad "příkrá" odpvěď z Vancouveru. Víte mne už máloco překvapí. A vím, že dobrý skutek má být po zásluze potrestán :-D. Nevím kolik víte o distribuovaném zpracování, jak je ověřováno (např. stejný výpočet jde na více míst a výsledky se musí shodovat, nebo kolik MB přenosu si platíme ze svého na příjem a odeslání). Hlavně se jedná o pakety práce. Data jsou rozsekána na menší kusy a zpracována. No ale nechme toho. Jen bych Vás chtěl poprosit - smím vaše slova publikovat mezi těmi statisíci lidmi co pro vás zadarmo počítají LHC@home? Smím jim říci, že jejich práce je k ničemu a ať se odpojí? Jsou to miliony strojových hodin soukromých počítačů, jejich živazelé si platí připojení a elektřinu ze svého. No není to problém, my můžeme počítat climaprediction, seti, etc. Stačí říci že jsme na prd a my ten strojový čas využijeme pro někoho jiného. Jsme prostě takoví optimisté, že děláme i zadarmo, jen neděláme tam kde nás ani neuznávají. Děkuji za odpověď Oldřich Horák
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:42
Ale tak se nerozčilujte ani mou cynickou poznámkou k absenci díků za cokoli dobrého, ani Jiřího komentářem. Na stránce http://lhcathome.cern.ch/lhcathome/ alespoň já čtu zcela jasná slova díků za práci, kterou LHC@home znamenal pro návrh urychlovače. CERN a jednotlivé experimenty se musejí postarat o infrastrukturu pro ukládání a zpracování dat z LHC, což není vůbec triviální úkol. Jak jsem řekl úplně nejdříve v dnešních odpovědích, nejsem vůbec expert na tyto otázky a nevím o všech aktivitách. Po několika sekundách hledání ovšem člověk připadne například na článek http://cnlart.web.cern.ch/cnlart/2006/002/14 a další. Takže se evidentně leccos zvažuje a situace, že v tuto chvíli není dobrovolnické počítání v centru pozornosti všech lidí, kteří mají co do činění s počítáním pro LHC, moc neznamená. Myslím, že tu neí místo na uražené reakce.
JD:
Nepůjdeš už spát?
RNDr. Jiří Dolejší, CSc.: 22:55
Děkuji za návrh, snad toho bylo opravdu už dost. Omlouvám se všem, na jejichž otázku jsem přímo neodpověděl, neboť jsem odpověděl na otázku takřka identickou. Děkuji za pozornost, kterou jste částicové fyzice, CERNu a LHC věnovali. Uvažujete-li nad kariérou fyzika, jste vítáni. Dobrou noc.

Přehled chatů

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

22. 6. 2012

chemik

Ing. Petr Ondráček, CSc.

Fotografie

15. 6. 2012

námořní kapitán

Martin Řezníček

Fotografie

8. 6. 2012

student

Ing. Vít Syrový

Fotografie

1. 6. 2012

potravinář

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.

Fotografie

25. 5. 2012

fyzikální chemik

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

18. 5. 2012

chemik

David Obdržálek

Fotografie

11. 5. 2012

robotik

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.

Fotografie

4. 5. 2012

kulturolog

Mgr. Michal Švanda, Ph. D.

Fotografie

27. 4. 2012

astronom

Ing. Ludmila Kazdová, CSc.

Fotografie

20. 4. 2012

odbornice na inzulinovou rezistenci

Dr. Ing. Petr Vítek

Fotografie

13. 4. 2012

Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.

Fotografie

6. 4. 2012

molekulární biolog a genetik

Jarmila Ondráčková

Fotografie

30. 3. 2012

jachtařka

RNDr. Ladislav Metelka

Fotografie

23. 3. 2012

klimatolog

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC

Fotografie

16. 3. 2012

kardiolog

první | předchozí | 1 2 3 4 5 | další | poslední (15)