PORT

Záznam chatu z pátku 24. února 2012

esa: „Kdy jste se oba o sobě prvně dověděli?“

Ing. arch. Ondřej Doule, Ph.D., M.Sc. a Ing. Vratislav Šálený: „Dobrý den, poznali jsme se přes jednoho zaměstnance firmy Sobriety, který šel studovat na ISU, cca před rokem. Vráťa Šálený“

Honza J.: „Dobrý den, máte také software, který umožní projektovat v beztíži, na různých planetách nebo na Měsíci tak, že jen zadáte velikost gravitace, teplotu a chemické složení atmosféry, a program už s tím bude počítat a navrhne konstrukce a materiály?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Honzo, ano máme k dispozici širokou paletu sowtware, který nám umožňuje simulovat prakticky jakékoli okolní podmínky a prostředí. Není to ovšem tak automatické, jak píšete vy. Program pomůže inženýrovi konstrukci navrhnout, ale invence a nápady jsou stále na architektovi a inženýrech, kteří s ním na projektu spolupracují. Je potřeba mít poměrně hluboké zanlosti matematiky, fyziky, atp. Jestli to takto stačí? Vráťa Šálený“

esa: „Pro OD jak kvalitní je Mezinárodní vesmír. univerzita ve Strasbourgu?“

Ondřej Doule: „Velmi záleží na tom co od University očekáváte. K tomu k čemu je univerzita určená, tj. poskytnutí "kosmické" nadstavby pro jakoukoliv disciplínu, slouží úžasným způsobem - tj. velmi dobře. Univerzita Vás nasměruje dle Vašeho přání, resp. poupraví Vaše zaměření a poskytne zázemí k formování vaší kariéry, výzkumu, tvorby mezinárodních kontaktů a poskytne osvětu o aktuálním stavu dění v kosmickém sektoru. Mezinárodní vesmírná universita je světový unikát, kde se vyučuje interdisciplinarita s tím, že se v průběhu studia můžete z části soustředit na management, výzkum nebo lékařské vědy a pilotované lety. Unikátnost univerzity též spočívá v interkulturním prostředí - spolupráce s jinými kulturami (nadnárodní spolupráce) je obecně považována za jednu z největších výzev práce ve vesmírném průmyslu. Na vesmírné univerzitě je člověk trénován tak, získal co nejvíce zkušeností s odlišnými kulturami i profesemi. Specialitou univerzity je možnost zahraniční stáže dle vlastního výběru. Čeští studenti určitě ocení možnost stáže v NASA, JAXA (Japonská kosmická agentura), ESA, ale též v kosmickém průmyslu (EADS Astrium, OHB, SES atd.)“

esa: „Pro oba - co je podle Vás architektura ostrých hran?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den, já se na Vaši otázku podívám spíš z pozice inženýra. Ostré hrany se lépe vyrábějí, ale přinášejí často monoho problémů např. pevnostních, takže já jsem víc pro oblé hrany a vůbec tvary. Vráťa Šálený“

Radim, Zbraslav: „Vzhledem k tomu, že na Marsu je nižší přitažlivost, bude možné tam stavět mnohem vyšší budovy?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Radime, ano, nižší gravitace skutečně umožňuje po technické stránce postavit vyšší budovy, tedy při použití materiálů, které známe na zemi. Vždyť i nejvyšší hora na Marsu má snad nějakých 27km výšky. Toto umožňuje také nižší gravitace. Vráťa Šálený“

Franta, Č. Budějovice: „Jsou vaše řešení a konstrukce pro vesmírné objekty patentovány, nebo jsou volně k dispozici? Jaká je v tomto ohledu politika NASA nebo ESA?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Františku, konstrukce je možno si nechat patentovat, ale také dávat své myšlenky volně k dispozici a tak se dostat do mezinárodních týmů a upozornit tím na sebe. Je to o osobním rozhodnutí. Vráťa Šálený“

spynfo: „dobry den, prosim vas, jaka tepelna izolace se pouziva v kosmu, aby byly ztraty co nejmensi?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den, ve vesmíru, tedy ve vakuu se šíří teplo pouze radiací, stačí tedy odstínit pouze radiaci. Dělá se to především pomocí lesklých povrchů, jako jsou leštěné hliníkové, zlaté, stříbrné fólie. Vráťa Šálený“

Věra O.: „Dobrý den, jak obtížně nebo jak snadno se prosazují odvážné myšlenky - třeba výroba součástek ve vesmíru pomocí 3D tiskárny, nebo nastřelování dek apod.?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Věro, odvážné myšlenky se často prosazují pomalu a postupně, nutno být trpělivý. Toto platí obzvlášť v kosmickém sektoru, který je velmi konzervativní a je zde snaha používat pouze osvědčené technologie. Nicméně nové materiály a technologie vznikají právě tam. Vráťa Šálený“

Anička, Olomouc: „Dobrý den. Už byl nějaký poznatek z navrhování vesmírné architektury využit pro pozemskou architekturu (kromě střediska AMES)?“

Ondřej Doule: „Dobrý den, poznatky či inspirace Vesmírnou architekturou lze nalézt i na jiných stavbách. Z hlediska Konceptu - Například Dům ve Walesu (1994) pana architekta Kaplického využívá principy samo-udržitelného izolovaného obydlí a v současnosti známé principy pasivní architektury. Objekt je z koncepčního hlediska perfektně zasazen do prostředí. Z hlediska technologie - Polární stanice Concordia využívá systém pro recyklaci / filtraci vnitřní atmosféry a koncepčně (energeticky/tvarově) je srovnatelná se Sustainability Base. Belgická polární stanice Princess Elisabeth je špička, která je srovnatelná s produkty vesmírné architektury - využívá inteligentní systémy pro správu distribuci a výrobu energie. Velmi dobře svou formou využívá/odolává podmínkám extrémního prostředí. Všechny tyto příklady byly realizovány před Sustainability base a jsou inspirovány Vesmírnou architekturou. Příkladů je určitě více a to též v oblasti estetiky a efektivnosti provozu budov.“

Mirek: „Dobrý den. Uměli byste postavit obydlí pro člověka i v tak agresivním prostředí, jaké panuje na Venuši?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Mirku, myslím, že by to šlo, ale nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Jde o to, co by na povrchu Venuše člověk pohledával. Mars a Měsíc jsou jednodušší destinace. Ale technicky by to asi možné bylo. Vráťa Šálený“

synesthesia: „Dobrý den, možná budu mít otázku trošku mimo téma, ale rád bych věděl Váš osobní názor na to, zda existuje a jakou formu má "konec" resp. "začátek" vesmíru?“

Vráťa Šálený: „Omlouvám se, ale tato otázka je spíš filozofická, takže na ni nemám jednoduchou odpověď. Vráťa Šálený“

spynfo: „dobry den, prosim vas, jake se pouzivaji tepelne izolace v kosmu, aby byly ztraty co nejmensi?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den, v meziplanetárním prostoru, kde není atmosféra je přenos tepla uskutečňován pouze radiací tedy tepelným zářením. Takže stačí odclonit pouze toto záření pomocí lesklých povrchů. Vakuum je samo o sobě nejlepší izolant. Vráťa Šálený“

Vojtěch Michal: „Zdravím vás, nyní jsem zhlédl PORT a neb mám rád techniku, tak mě zaujalo téma o vesmírných stavbách a chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi pozemskou stavbou a vesmírnou stavbou, co se týče technologie stavby a tak??“

Ondřej Doule: „Dobrý den, navrhování do vesmíru musí splňovat mnohem přísnější normy než na Zemi. Dále opravdu zálež na tom pro která prostředí navrhujete. Teorie zatím přísně nerozlišuje jednotlivá prostředí Vesmírné architektury - současná klasifikace rozlišuje prostředí vesmíru/stav beztíže, povrch Měsíce a Marsu. Každá konstrukce která má fungovat v prostředí vesmíru a je vyrobena na Zemi musí být na orbit a dále na vesmírné těleso vynesena raketovým nosičem. V průběhu startu konstrukce musí odolávat vysokým vibracím a přetížení a dále vysoké radiaci v průběhu přepravy. Konstrukce vyrobené na místě tzv. ISRU (In-Situ Resource Utilisation) zatím nebyly testovány a jejich parametry budou záviset na využití. Spékání lunárního prachu je teoreticky možné na Měsíci, kde je teoreticky možné též tvorba beton. kcí. Konstrukce na Marsu by se mohli významně podobat kcím pozemským... atd. Jedná se opravdu o rozsáhlé téma na pár přednášek...“

Michal: „Aké moderné technológie určené pre architektúru vo vesmíre sa dajú využiť aj na Zemi?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Michale, těchto technologií je celá řada. Ve vesmíru se musíte chovat úsporně a snažit se prakticky vše recyklovat. Každá molekula vody, která unikne z kosmické kabiny je nenávratně ztracena. Nemůžete jít ven a nabrat si v potoce čistou vodu. V oblastech postižených katastrofami například, kde není voda, není energie, jsou vesmírné technologie nadějí na překonání kritického období. Ale je to i možnost pro běžný život na planetě zemi, neplýtvat zbytečně jejími zdroji. Vráťa Šálený“

Pavel Goj: „Dobrý den,zahlédl jsem u Vás inspiraci u architekta Reynoldse. Myslíte si,že tudy vede cesta? A to,že realizaci brzdí jen naše setrvačnost a "estabilishment" ?“

Ondřej Doule: „Dobrý den,hovoříme-li o udržitelném rozvoji jedná se o současnost; energeticky plně samostatná obydlí na Zemi jsou blízká budoucnost. Architektura je považována za "morální" disciplínu, jedná se o stanovy se kterými je každý architekt před převzetím diplomu obeznámen. V současnosti není kladem největší důraz ani na morálku ani na udržitelnost našeho prostředí ať už v architektuře nebo v jiných disciplínách, ale na jiné aspekty lidského bytí. Setrvačnost je součástí lidského vývoje a každá změna ve společnosti je pomalá / související se systémem v němž je společnost organizována. Architekti na tento systém (na tvorbu systému) mají velmi často jen pramalý vliv a to je též důvod proč pracuji v oblasti vědy a výzkumu - možná by drobná změna systému priorit společnosti neuškodila a to hlavně úrovni systému, který často ovlivňuje povědomí jedince...“

Slamák: „Dobrý den, myšlenka postavit plně energeticky samostatné domy není nová. Již v sedmdesátých letech minulého století byl průkopníkem p.Michael Reynolds. Ovšem z daleko primitivnějšími materiály. Energetické společnosti však už tenkráte cítili, že rozvojem těchto systémů ve velkém ohrožuje jejich zisky. Chtěl jsem se tedy zeptat, zda vaše projekty jsou inspirovány pokusy jakýchsi "průkopníků" na naši matičce zemi, nebo tyto projekty jsou určeny jen pro vesmírný program. Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci. Slamák“

Vráťa Šálený: „Dobrý den, nejde jen o sofistikované, nebo primitivní materiály. Jde o znalosti, tedy o to, vědět jak tyto materiály zapojit tak, abych z nich dostal potřebnou funkčnost. Energetické společnosti chtějí mít samozřejmě nadále své zisky, většina firem po nich touží. Nás ale zajímá to, dělat konstrukce dobré pro člověka, které nebudou zbytečně zatěžovat zemi. Měly by být co nejkomfortnější pro člověka, který v nich bydlí. Podívejte se například na boom výrobců oken a z toho pramenící problémy s plísněmi, od toho, že už dále není řešena ventilace vzduchu. Konstrukce musí být zkrátka vyváženě navržena a je celkem jedno z jakých materiálů. Vráťa Šálený“

Alena ručková: „Ještě jedna otázka, ovlivňuje stavbu prostředí? Síra a podobně?“

Vráťa Šálený: „Dobrý den Aleno, ano, síra určitě stavbu ovlivní, ale pro peklo jsme ještě nic nenavrhovali, tak nám zatím chybí zkušenost {:-). Vráťa Šálený“

Alena ručková: „Dobrý podvečer, ráda bych se zeptala na Váš názor na italskou stavbu Koloseum, které je v dnešní době v troskách a hrozí ji zřícení, myslíte si, že je v našich silách stavbu pomocí moderní technologie zachránit? A otázka výstavby něčeho nadpozemského, jak lze Vaše studium zaměřit na výstavbu stavby v místech kde jsou zemětřesení? Máte nějaké nové výsledky v budování "pevností"? Děkuji Alena“

Ondřej Doule: „Dobrý večer, rekonstrukce Kolosea může být více politická a kulturní záležitost než technická. Pokud Římské regulace neumožňují například stabilisaci za využití okolních pozemků nebo podloží; případně je možností rozsáhlá rekonstrukce stylem výměny velké části prvků konstrukce, je možné že takto nákladnou obnovu Řím není schopen v současnosti zafinancovat. Konkrétním řešením pro stavby do oblastí s vysokým výskytem zemětřesení jsou technologie tlumičů, které se využívají uvnitř raketových nosičů tlumení vibrací v průběhu startu rakety. Jedná se o tzv. SPIN-OFF, který se dnes využívá v základech mrakodrapů. Toto je však řešení čistě technologické - Vesmírná architektura pispívá opět v olbasti samostatnosti budovy z hlediska energií a vodního cyklu, dále lehkosti konstrukce (kompozity, nafukovací konstrukce) atd... Pevnosti budeme určitě potřebovat na Měsíci, pozemské pevnosti, např pod vodou, podzemí snad v budoucnu potřebovat nebudeme...“