Chat

paleoichnolog

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.

Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V Geologickém ústavu AV ČR se zabývá již od roku 1987 studiem biogenního přepracování hornin a paleobiologií. Později připojil také profesionální zájem o geomorfologii pískovců a podobných hornin. Snaží se hledat vzájemné překryvy mezi studiem geologického podkladu a biologií. To ho přivádí i mezi archeology, geobotaniky a další zajímavé lidi. Procestoval řadu zemí ve snaze rozšířit povědomí o možnostech svého oboru. V zimě cestuje nejraději na bruslích a napsal knížku o podobách přírodního ledu.

více v reportáži Stopování dinosaura z cyklu PORT

Záznam chatu z pátku 17. června 2011

Alena, Frýdlant: „Jak je možné, že původně měkká stopa "zkamení"?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, vítám Vás i další účastníky chatu. Stopa se může zachovat tehdy, když je - aniž by byla poškozena - překrytá další vrstvou usazeniny. Pokud je například písek s malým obsahem jílu dobře vysušen, odolá následující průtrži mračen, která přinese další vrstvu písku. Ke skutečnému zkamenění může dojít tehdy, když se hornina se stopou ocitne hluboko pod zemským povrchem a původně nezpevněná hmota je prosycena roztoky, které vytvoří tmel horniny. I velmi staré stopy se ale můžou zachovat doslova v "sypkém" stavu. Například na dánském ostrově Bornholm jsem viděl průřez stopy dinosaura, staré 150 milionů let, v jílovitém písku, který bylo možné odhrabovat rukama.“

Bedřich, Hlučín: „Dobrý den. Kde ve světě se nachází nejvíc dinosauřích kostí a stop? Je možné podle geologických znalostí usoudit, kde ještě by mohla být jejich velká úroda?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, největší množství nálezů je z kontinentů pokrytých druhohorními usazeninami, to je hlavně Severní Amerika a střední Asie. Tedy USA, Kanada, Mongolsko, Čína. Nejvíce nových nálezů je možné očekávat právě v těch dosud méně probádaných zemích, tedy v Mongolsku a Číně. Zdaleka jsem ale nevyjmenoval všechny oblasti s výskytem dinosaurů, je jich poměrně mnoho.“

Jarda, Luka pod Medníkem: „Dobrý den. Kde se nacházelo naše území v době, kdy vznikla stopa dinosoura, kterou jste našel? Někde kolem rovníku?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, bylo to blíže rovníku, než kde je nyní Česká republika, někde na úrovni Obratníku Raka. Důležité je, že klima tehdy bylo velmi suché. Teprve se rozpadal superkontinent Pangea, a obrovská celistvá souše způsobovala povětšinou velmi suché podnebí.“

Radim, Roztoky: „Můžu si jen tak zajít do jakéhokoli lomu a pátrat tam po různých zkamenělinách a stopách dinosaurů?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, pokud bude souhlasit majitel lomu a pokud se nejedná o chráněné území, kde je sběr fosilií zakázán, pak ano. Vyjednat vstup do některých aktivních lomů je obrovský problém i pro profesionály, jindy jsou majitelé velmi vstřícní. Na chráněných lokalitách můžete alespoň - pokud byste tím neporušovat jiný zákaz - sbírat a prohlížet volné kusy kamení.“

Marie, Brno: „Dobrý den. Jak je možné, že z jediné nezřetelné stopy dokážete popsat, jak ten živočich, který ji zanechal, vypadal?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, u dinosaurů, ale i u ptáků a u většiny savců lze vycházet z podobnosti s kosterními zbytky, protože otisk nohy je koneckonců velmi podobný její anatomické stavbě. U jiných živočichů to bývá problém nebo je to zcela nemožné. Zkuste třeba rekonstruovat podobu ulity plže podle jeho stopy :-)“

Pavel, Kopřivnice: „K čemu prosím slouží v kostech Haversovy systémy? Proč je studenokrevní nemají?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, Haversův systém obsahuje cévy a nervy, zajišťuje tedy výživu kostí a jejich spojení s centrální nervovou soustavou. Klíčem ke vzniku tohoto systému je asi průměrně větší velikost/robustnost kostí a větší rychlost metabolismu u teplokrevných živočichů - ale v této věci berte moji odpověď raději s rezervou. Dr. Boris Ekrt z Národního muzea by Vám to asi uměl vysvětlit přesvědčivěji :-)“

Ivan, Benešov: „Myslíte, že kostry velkých dinosarů se u nás nenašly proto, že se na našem území nevyskytovali, anebo proto, že jsou ukryty příliš hluboko pod zemí?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, ono je to spíš právě naopak - kostry byly příliš blízko povrchu, a proto se nedochovaly. Usazeniny, ve kterých ležely, byly dávno odneseny erozí. K tomu, aby se v nějaké oblasti vytvořil dokonalý geologický záznam, je zapotřebí, aby území zvolna poklesalo a usazeniny se mohly dlouhodobě hromadit. U nás k tomu došlo až na sklonku éry dinosaurů, ale tehdy naše území zalilo moře a v něm dinosauři nežili. Občas se ale nějaká kost dostala z pevniny až do moře, a proto máme alespoň těch několik málo nálezů.“

Kryštof Zindr: „Dobrý den, je nějak možné oživit dinosaury či jiná pravěká zvířata?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, podle mého názoru to možné není. U dinosaurů se dosud nepodařilo najít celistvější zbytky DNA, které by podle některých názorů mohly k tomuto účelu posloužit. Stále více vědců se ale přiklání k názoru, že ani kdybychom měli kompletní DNA (což je reálné u nedávno vyhynulých zvířat, jako je třeba vakovlk), nebylo by to možné. DNA prostě není úplně kompletním návodem, jak "postavit" živý organismus.“

Marta, Chocerady: „Dobrý den. Pokud takovou stopu náhodou najdu, co mám dělat? Mám ji vyfotit a s popisem místa nálezu vám poslat?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, to co navrhujete, je optimální postup. Pokud by byl nález na kameni, který lze sebrat, pak ho seberte dřív, než to udělá někdo jiný (pokud to není z nějakého důvodu zakázané). Každopádně informovat specialistu je oboustranně prospěšné. V nejhorším případě Vám napíše, že se o žádný objev nejedná a podoba je výplodem Vaší fantazie.“

Jerka Děčín: „Myslíte, že i já bych mohl objevit dinosauří stopu? Stačí, když se budu pozorně divat? Kdy je pravděpodobnost objevu největší?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, pokud budete pátrat na dlažbě udělané z kamene z lomu U Devíti Křížů, šanci máte. Devítikžřížský pískovec byl v nedávné době mnohokrát vyobrazen, třeba i teď v Portu, takže ho možná již poznáte. Další běžně používané stavební kameny z Čech a Moravy s největší pravděpodobností stopy dinosaurů neobsahují. Povrch kamene se nejlépe prohlíží při nízkém slunečním světle, tedy k večeru. Obrysy struktur jsou pak velmi kontrastní a máloco přehlédnete.“

Petra, Zlín: „Dobrý den. V životě by mne nenapadlo, že ty útvary na kemni jsou odrazy událostí před mnoha miliony let. Jak poznáte, že to nejsou rýhy způsobené kamenickými nástroji?“

RNDr. Radek Mikuláš, CSc.: „Dobrý den, pokud stopu odeberu sám, pak při odlomení kamene jsem zaručeně první člověk na světě, který vidí, co je uvnitř. Tehdy je naprostá jistota. Navíc mám obvykle k dispozici i protiotisk. Stopy po kamenických nástrojích jsou obvykle "poškrábané", jejich povrch je pokryt rozdrcenými zrnky křemene, opakují se ve zpravidla rovnoběžných sériích. V případě stopy nalezené v Botanické zahradě jde navíc o přirozený odlitek stopy, tedy konvexní reliéf. To by žádný kameník nedokázal :-) Máte ale pravdu v tom, že např. u mimořádně silně ošlapané desky bych si nemohl být původem struktury na povrchu úplně jistý. Takže bych o ní radši pomlčel :-)“