Úvod » Biologie » Projekt Přírodovědci

Projekt Přírodovědci

Přidat do mého PORTu

16. 12. 2011

Projekt Přírodovědci

Mnohé země Evropy, a podle statistik z posledního období také Česká republika, procházejí dlouhodobou ekonomickou krizí. Její překonání, nalezení pevného postavení a výchozího nasměrování do dalšího úspěšného vývoje vede podle názoru erudovaných odborníků jedině cestou znalostní ekonomiky, znalostní společnosti. Pro její rozvoj hraje jednu z klíčových rolí systém vzdělávání a v něm moderní, dobře fungující školství. Seznámíme vás s novým komunikačním projektem Přírodovědci, s nímž přichází Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Prostřednictvím něj chce oslovit mládež – především studenty středních škol, ale i jejich rodiče a pedagogy. Přitažlivými prostředky chce vyvolat zájem mladých o hlavní obory na fakultě i o jejich studium.

Už v několika minulých Portech jste měli možnost zahlédnout tento podmanivě animovaný klip. Láká především mladé diváky, aby se zapojili do projektu Přírodovědci.cz. Dnes vám tento projekt představíme trochu podrobněji.

V Praze na Albertově, na dohled od Vyšehradského návrší, stojí hlavní budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta vznikla roku 1920 jako pátá fakulta naší nejstarší vysoké školy.

Přitahuje a láká vás příroda, její úžasná rozmanitost a spousta dosud neodhalených tajemství? Hledáte cestu, jak se blíže seznámit s přírodními vědami? Anebo se dokonce rozhodujete k jejich studiu? Pak právě pro vás je tu nový projekt Přírodovědci.cz. Nové webové stránky jsou branou do světa poznání. A nejen na webu, ale pak i přímo na půdě Přírodovědecké fakulty. Zveme vás teď na její krátkou prohlídku.

Studentka: Nejdřív si ukážeme oxidačně redukční reakci, ve které vezmeme jodid draselný…

Student: Jaký má vzorec jodid draselný?

Nepřístupný předmět, plný vzorečků, rovnic, bezpočtu látek a reakcí. Právě takto znáte chemii? Pak prostřednictvím projektu Přírodovědci.cz objevíte chemii docela jinou.

Student: A proč Jar zrovna?

Studentka: Protože nám tam potom bude vznikat plyn a tím se nám to napění.

Tajemství nejrůznějších látek a jejich vzájemné reakce odhalíte při spoustě různých pokusů. Takže ta pěna vznikla díky tomu kyslíku ze saponátu … Chcete se se světem chemie seznámit zblízka? Pak budou vašimi průvodci zkušení pedagogové, kteří dovedou najít odpověď na téměř jakoukoli zvídavou otázku. K dispozici jsou chemické laboratoře s bohatým vybavením – spoustou chemikálií i měřicí technikou. Nemusíte se bát ani nebezpečně vypadajících pokusů. Jsou jen dobrodružnou cestou za poznáním třeba zdánlivě obyčejných látek.

Student: A z jakého materiálu je ta mince?

Studentka: Ta mince je měděná.

Při pokusech se vrátíte třeba do renesance, kdy na dvoře císaře Rudolfa II. alchymisté hledali cestu ke zlatu, kamenu mudrců nebo k elixíru života a věčnému mládí. Ano, i reakce kovů mohou být nejen zajímavé ale dokonce zábavné.

doc. RNDr. Jan Kotek, CSc., katedra chemie, Přírodovědecká fakulta UK:Tady v té zkumavce ten bílý prášek, to je chlorečnan draselný, který použijeme jako oxidační činidlo. A teď si ukážeme, kolik energie se skrývá v jednom gumovém medvídkovi.

Pro žáky dobrodružství poznávání, pro jejich učitele možnost rozšířit a obohatit náplň vyučování.

doc. RNDr. Jan Kotek, CSc., katedra chemie, Přírodovědecká fakulta UK: Když nám zbude litr smetany a nějaká marmeláda, tak si to můžeme smíchat, trošku podchladíme, zahustíme drcenými sušenkami a výtečná višňová zmrzlinka bude za chvíli na světě.

Cesta za poznáním vede někdy i přes žaludek. Zrovna takto se může někdo rozhodnout pro studium potravinářské chemie.

Součástí projektu Přírodovědci jsou v době hlavních prázdnin letní městské tábory pro menší děti. Také pro jejich účastníky je připravena řada atraktivních akcí v laboratořích i mimo ně. Obrovský zájem veřejnosti o pilotní tábor loni v srpnu, na kterém se podílelo Ministerstvo školství, potvrdil, že je to aktivita správným směrem.

RNDr. Jan Mourek, katedra učitelství a didaktiky biologie, Přírodovědecká fakulta UK: … se nám otevře pohled do tělní dutiny švába, kde uvidíte trávicí případně pohlavní soustavu. A na hřbetní straně, kterou jsme odklopili, uvidíme hřbetní cévu, která u švába funguje jako srdce.

Já bych tedy na švába nesáhla za nic na světě. Také se této havěti štítíte? Ale musím uznat, že poznat tohoto živočicha docela zblízka, a to během vlastnoruční pitvy, to má něco do sebe. Biologie a její výzkum má na Přírodovědecké fakultě bohatou tradici. Z řady oborů zoologie, botaniky i ekologie vychází ve své nabídce také projekt Přírodovědci.

Učitelé základních i středních škol po registraci na webových stránkách v sekci „Jsem učitel“ mohou využít komplexní objednávkový systém s katalogem nabídek. Zdarma si tu mohou zapůjčit zařízení, jako jsou mikroskopy nebo výukové materiálů, objednat exkurze na pracoviště fakulty nebo naopak ukázkové hodiny na školách i vzdělávací kurzy pro učitele.

Vstoupili jsme do skleníků věhlasné Botanické zahrady v Praze Na Slupi, nedaleko Karlova náměstí. I ta je součástí Přírodovědecké fakulty. Mezi veřejností je proslulá svou sbírkou kaktusů. Ve velkém skleníku najdeme malou tropickou oázu v centru Prahy. Milovníci světa rostlin tu najdou řada unikátů, jako je třeba rozsáhlá sbírka orchidejí.

Laboratoře Přírodovědecké fakulty zvou k fascinujícím výpravám do mikrosvěta. Špičkové elektronové mikroskopy v rukou zkušených specialistů před námi odhalují netušené detaily. Pozorní návštěvníci se dozvědí řadu zajímavostí o přípravě preparátů pro vlastní pozorování. Objekty se musejí dokonale vysušit, pokrýt nepatrnou vrstvičkou zlata, a teprve pak spočinou ve vakuové komoře pod proudem elektronů, který přináší pohled na deseti tisíckrát zvětšený svět.

Na snímcích biologa Petra Juračky ze skenovacího mikroskopu můžete obdivovat strukturu křídla tropického motýla otakárka druhu Papillio Ulysses. Jeho nepatrné šupinky z denního světla odrážejí selektivně modrou barvu. Největší zvětšení poskytuje transmisní mikroskop. Elektronový svazek proniká tenkým preparátem a přináší až statisícinásobná zvětšení. Doktor Miroslav Hyliš díky tomuto přístroji pozoruje objekty s rozlišením až desetiny nanometru. Vstoupili jsme už do světa buněk a jejich organel. Prohlédneme si viry, ale i neživé nanočástice a nanomateriály.

Docela jiný svět objevíme v laboratoři fluorescenční mikroskopie. Objekty pod objektivy mikroskopů tu jsou živé. Sledujeme pohyb uvnitř buněk. Biologové nejprve navážou speciální barevně svítící látky, fluorofory, na struktury buněk, celých živých organismů. Ty pak pod paprsky světla vyzařují v různých barvách.

Na odlišném principu fungují mikroskopy konfokální. Paprskem laseru provádějí řez preparátem ve velmi úzké rovině. Pomocí počítače pak dokážou rekonstruovat prostorovou strukturu objektu, a to dokonce ve 3D. Třeba živočicha nebo buňky.

Zvláštní místo při studiu živého světa kolem nás má Hrdličkovo muzeu člověka, pojmenované po antropologovi světového významu, Dr. Aleši Hrdličkovi. Tato univerzitní sbírka shromažďuje unikátní soubor lebek a koster. Nejstarší prapředky člověka ze světa i z našeho území, lebky amerických indiánů i soubor egyptských mumií.

Jedinečný a nesmírně bohatý svět života mají možnost objevovat během svého pobytu také malí účastníci letních táborů. Člověk, zvířata, rostliny, mikroorganismy.

Teď vstupujeme do světa, kde milión let není žádnou mírou. Svět nerostů, hornin, kontinentů, planety Země. Jedinečnou krásu minerálů nabízejí velice cenné sbírky Mineralogického muzea, jejíž počátky spadají až do 18. století. K vidění je tu přes dva tisíce exponátů.

Během exkurzí na fakultě mají studenti možnost vlastnosti nerostů sami aktivně prozkoumat. Například pod polarizačním mikroskopem. Polarizované světlo odhaluje krásu barev nerostných struktur, které by při běžném pohledu zůstaly skryty.

V prostorách Botanické zahrady je umístěn Geopark. Zblízka si můžete prohlédnout horniny a horninové útvary na našem území a seznámit se s historií jejich vzniku. Teď s námi vstupte do Chlupáčova muzea historie Země.

Doc. RNDr. Martin Košťák, CSc., Chlupáčovo muzeum historie Země: Putování geologickou historií začínáme na tomto místě. Představujeme originál meteoritu, který je starý stejně jako naše sluneční soustava. Pokračujeme přes proterozoikum, prvohory, druhohory, třetihory až do doby ledové. Což odpovídá i geologické škále, která je umístěna na webu Přírodovedci.cz. Asi takovým nejzajímavějším exponátem, který zde poutá pozornost našich studentů a žáků základních a středních škol, je tento osmimetrový model masožravého dinosaura karnotauruse z Jižní Ameriky, který je dominantou muzea.

Součástí návštěvy je krátký test vědomostí, které návštěvníci během prohlídky muzea získali.

Nejen pro geologické fandy z řad návštěvníků fakulty, ale také pro účastníky letních táborů, organizovaných za přispění Ministerstva školství, jsou připraveny terénní výpravy za geologickými poklady. Například po stopách pravěku do známého Prokopského nebo Radotínského údolí.

Vstupujeme do čtvrté oblasti, které se už tradičně věnuje výuka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Geografie, demografie, zeměpis. Unikátní mapová sbírka, která právě nyní prochází velkou rekonstrukcí, obsahuje množství vzácných historických map. Tradici výuky geografie na Univerzitě Karlově založil profesor Jan Křtitel Palacký, syn historika Františka Palackého. Pro podrobné studium, stejně jako v ostatních oborech výuky, je k dispozici rozsáhlá geografická knihovna.

I ve výuce geografie se v počítačových učebnách používají moderní metody a prostředky. Naši geografové se podíleli na výzkumu sesuvů půdy v proslulém peruánském sídle Inků, Machu Picchu. Anebo nedávno objevili prameny největší řeky světa, Amazonky.

Také pro malé účastníky letních táborů jsou připraveny přitažlivé a zábavné aktivity při objevování blízkých i vzdálených zemí naší planety.

Sedm set pedagogů a vědeckých pracovníků, pět tisíc studentů, laboratoře, rozsáhlé vybavení, muzejní sbírky a mnoho dalšího, to vše je dnes připraveno pro všechny malé i větší zájemce o přírodní vědy.

Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější