PORT → Není radar jako radar → Diskuse

Příští chat

Úvod » Není radar jako radar » Diskuse

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Diskuse

• Reagovat Kaucký, 25. 9. 2008 21:36

  Místo XBR radaru v systému (to Kilian)

  V pořadu není prostor k tomu vše do podrobností vysvětlit, je nutné sdělit jen základní věci. To platí i o funkci senzorů. Americký systém protiraketové obrany k detekci odpálení balistických raket kdekoliv na světě využívá IČ senzory na družicích. V další (vzestupné) fázi jejich letu pak radary včasné výstrahy, systémy AWACS a JSTARS, ale i průzkumné družice, ad. Všechny tyto senzory mají jedno společné – jsou velmi nepřesné a data o raketách poskytují jen přibližně, což nevyhovuje střelbě. XBR radar naopak sám o sobě zjistit odpálení rakety nemůže, nemůže ji sledovat ani v počáteční fázi letu, protože za normální situace je vypnut a podnět včetně nasměrování dostává z těchto senzorů. Jeho funkce je však nezastupitelná jiným senzorem, protože jedině XBR radar je dostatečně přesný pro měření parametrů balistických trajektorií a hlavně pro rozlišení bojových hlavic od prostředků klamání. Zrovna tak jedině on zabezpečuje navádění antiraket s požadovanou přesností. Jeho dosah je věc relativní, protože je tento parametr je závislý na efektivní radiolokační odrazné ploše cíle, v tomto případě bojové hlavice a úlomků po střetu s antiraketou. Dostatečný výkon není kvůli tomu, aby viděl někam do Íránu, tam stejně pro zakřivení Země neuvidí, ale aby byl schopen poskytovat velmi podrobná data s vysokou rozlišovací schopností pro účely obrany Evropy.

  • Reagovat Jindřich Š., 6. 10. 2008 23:08

    Jen nepatrný detail, který patrně unikl pozornosti pana Kalina... "systém národní raketové obrany usa" existuje za účelem obrany USA (Alespoň to tvrdí představitelé USA). To je také hlavní důvod, proč se nazývá "systém národní raketové obrany USA" ... Všichni pochopili? :-)

• Reagovat Lojza, 19. 9. 2008 10:25

  Pochybnosti

  1. Z popisu to vypadá, že při hodnocení uvažují autoři pro celou dráhu paprsku útlum v troposféře (u nás 10-12 km). Tu ale paprsek při vodorovném vyzařování opustí po cca 500 km (bude-li to 400, nebo 650, nepovažuji za zásadní). Nad ní se běžné meteorologické jevy prakticky nevyskytují. Prostředí je také podstatně řidší. Ještě k útlumu - jak tedy dosahují radioamatéři spojení (odrazy) i na tisíce kilometrů při výkonech řádově v desítkách až stovkách wattů, aniž by byl jejich signál utlumen? Platí pro všechna pásma, dlouhé vlny se ohýbají, kratší (i mikrovlny) využívají různé odrazy. Doporučuji Wikipedii a www.ok2kkw.com/dxrecords.htm.
  2. Výkon. Meteoradar Skalky má pulzní výkon 250 kW, šířku svazku 0,8°, dosah 260 km. Meteoradar Brdy 305 kW, 0,96° a 256 km. Klíčovým parametrem je, kromě výkonu, také šířka paprsku. Ta v příspěvku zcela chybí. Bude-li poloviční, stačí čtvrtinový výkon. Dosah lze tedy zvyšovat fokusací paprsku, bez změny výkonu (byť má určitě meze). Samozřejmě, s přesným zaměřením (-:. To nesnižuje potřebný plošný výkon, jen ozařovanou plochu.
  3. Čtvrtá mocnina poklesu výkonu. Má-li radar dosah 250 km, je zde započítána i dráha zpět, celkem tedy 500 km. Zvýšíme-li dosah na 500 km, celková dráha se zase jen zdvojnásobí na 1000. Při formulaci tohoto zdůvodnění autor zjevně ujel.
  4. Výkon radarových prvků. Zadání 550 W na menší prvek je hezké, počítají-li ale autoři se ztrátami 90% (odst. "Podle dosud zveřejněných"), bylo by nutné z něj odvést 4,95 kW ve formě tepla. To je pečicí trouba. Celkem tedy, dle autorů (300000 modulů), 1,5 MW tepelného výkonu při malém rozdílu teploty (nebude-li chlazeno např. kaplaným dusíkem). Zajímalo by mne také, s jakým napětím moduly pracují. Pokud např. s 24 V, jsme na proudu 230 A. I při 220 jsme stále na více než 20 A. Tento proud se musí nějak přivést. V každém případě není vývoj o mechanickém navyšování výkonu.
  5. Ad napájení. Stejným způsobem, tedy zakopáním hluboko do země, lze nepochybně mechanicky utlumit i dieselgenerátor, utlumení musí být provedeno tak jako tak s ohledem na okolní prostředí. Jaderný reaktor musí mít turbínu, ta vibruje.
  6. Odrazy. Jak dochází k zesílení při odrazu od letadla? Že by vysílalo vlastní paprsek? Při odrazu od nerovné plochy, což je prakticky každá, se paprsek nakonec vždy rozptýlí. Zesílený bude jen v ohnisku zakřivení (při dostatečně vysoké odrazivosti povrchu). Zkuste doma s alobalem a baterkou.
  7. Shrnutí. Autoři, dle mého, vaří z vody, protože s dostupnými informacemi nelze dát kvalifikovanou odpověď na většinu otázek. Místy matou.

  • Reagovat Kilian, 20. 9. 2008 12:12

    Musím Vám dát za pravdu, v textu je hodně věcí smyšleno. Třeba: Už v úvodu je napsáno, že nejdřív raketu zachytí satelity a jiná zařízení, až později se na ni zaměří radar a přesně střelu vyhodnotí. Tak proč by měl výkon radaru stačit na paprsek až někam do Íránu? Jako součást nějakého komponovaného pořadu s diskusí (jako nedávný nedělní večer o Kosovu) by to byla vhodná reportáž, ale takhle sama o sobě je velmi nepovedená a nevyvážená. Ani bych se nedivil, kdyby citovaní odborníci byly autory oné brněnské studie, ke které se skoro nikdo nechce hlásit a o které jiní odborníci na radary řekli, že vaří z vody.

  • Reagovat Hlobil, 30. 9. 2008 17:14

    1. Pocopitelně, útlum elmgn. energie se bude projevovat ve spodních vrstvách atmosféry. V případě mlhy nebo deště bude útlum 0,1dB/km (i více). Tento vliv není zanedbatelný. V případě atm. vln. kan. vzniká nad zemským povrchem tenká vrstva, kterou se mohou šířit elmgn. vlny na velké vzdálenosti. Z hlediska zdravot.rizik by byla Fresnelova zóna radaru (kde je paprsek zaostřený). Tato zóna může být u XBR až desítky km dle použitého rozměru antény.
    Radioamatéři v cm pásmu pomocí atm. vln. navazují spojení i na stovky km.

    2. Ano, Vaše úvaha je správná. Šířka paprsku je u XBR 0,18 stup., v případě antény s aktivním poloměrem 25m 0,09stup. (viz Tech.analýza, Britské listy, Klíčové argumenty).

    3. Při výpočtech jsme vycházeli z radiolok. rovnice, kde se počítá se čtvrtou odmocninou. Formulace nebyla skutečně přesná, nicmméně východisko je správné.
    Cíl pro firmu Raytheon je výroba GaN polovodičů o výkonu 550W (viz Microwave Jornal 1/2008). Moduly GaN pracují s napájením +48V (špičkové napětí 100V). Firma řeší i problém chlazení. V současné době již pracuje radar FBX-T (výkon 2,1MW), anténa 9,2 m2 (cca 25000 modulů, cca 80W/modul).
    Výhodou modulů GaN je jejich výkon a malá cena, nepochybně budou použity i u nově vyvý´íjeného radaru EBR.

    5. Napájení - jader. reaktor je pouze jedno z možných řešení.

    6. Při ozáření letounů na malých výškách se odráží paprsek pod t.zv. bistatickým úhlem, který se blíží 180 stup. V tomto případě jsou odrazy velmi intenzivní (podstatně vyšší než v případě menších úhlů). Tohoto jevu se využívá u bistatických radarů k detekci malorozměrných cílů, které nemohou být klasickými radary detekovány.

    7. Dosud nebyly oficiálně sděleny parametry radaru (bylo by slušné, sdělit je občanům, nebo alespoň poslancům a senátorům). Základní údaje jako výkon a zisk antény nemohou být tajné. Autoři vycházeli z původně udávaných (na prezentaci MO) parametrů - 4,5 MW imp. výkon, 170 kW stř. výkon, šířka paprsku 0,18 stup.
    Odhad zdravotních rizik považujeme za těchto okolností za legitimní. To, že MO později změnilo hodnotu imp. výkonu na 170 kW bez udání důvodů považujeme za neseriózní, je to velký problém MO.

  • Reagovat P.Pokorný, 30. 9. 2008 17:43

    K bodu 3: je-li poměr drah 1:2, pak podle radarové rovnice je výkon potřebný pro dvojnásobnou vzdálenost (při zachování ostatních parametrů konstantních) 2 na 4 = 16. Asi je třeba naučit se matematiku a pochopit radarovou rovnici!
    K bodu 4: autoři mluvili o efektivnosti 90 a více % - to je něco jiného. A těch možných až 291 000 T/R modulů uvedl prof. Postol (Mass. Univ.), pověřený dohledem na vývoj modulů.
    Ostatní již odpověděl ing. Hlobil.
    Pokorný.

• Reagovat Evita, 18. 9. 2008 15:35

  Děkuji

  Děkuji za(i když zdrcující)zprávu "z druhé strany" - zatím jsme se jen dozvěděli,že radar má div ne léčebné účinky.Bez objektivní diskuze se pravdu nikdy nedozvíme.Paní redaktorko,za celou rodinu moc děkuji.

• Reagovat Ivar Belis, 18. 9. 2008 12:48

  Dotaz?

  Co se stane kdyz do hlavni paprsku 10 km od zdroje vleti ptak, prezije to kdyz smrtelnou davku pro cloveka hlavni paprsek prekroci 1000x?? Co se stane kdyz do tohoto paprsku vleti pilot ve vzdalenosti 400km, take dostane impuls radove 150MW primo do hlavy?? Myslite ze nekdo takovy dokaze jeste ridit letadlo?

  • Reagovat Ivar Belis, 18. 9. 2008 13:13

    PS: Mluvim zde pouze o hypoteticke nebezpecnosti/bezpecnosti hlavniho paprsku s impuznim vykonem nekolikanasobne vyssim nez se kdy clovek mohl setkat, proto posledni prirovnani s letadlem berte prosim s nadsazkou samozdrejme cele letadlo funguje jako Faradayova klec a veskere elmag zareni se dovnitr nedostane, ale jsou piloti, kteri kolem sebe kokpit nemaji ... ti jsou po postaveni radaru odsouzeni k pernamentni smrtelne loterii? Jeden rozmar americkeho velitele radaru je muze nadozivoti poznamenat.

  • Reagovat Hlobil, 21. 9. 2008 22:02

    Ivan Belis
    U daného radaru je nebezpečná zóna do 8km, kde je překročena mezní výkonová hustota 10kW/m2. Dle vyjádření gen. Oberinga při jedné z prvních prezentací by zde byl např. velmi ohrožen rogalista. Výše uvedeným zářením nesmí být osoby (ani zvířata) ozářeny ani v tom nejkratším časovém intervalu. Došlo by k poškození zdraví (oči, centrální nervová soustava).

  • Reagovat Kája, 27. 10. 2008 08:38

    V tom případě budou brdským obyvatelům padat bez práce pečení holubi rovnou do úst... že by sen mnoha generací lidí?

• Reagovat František Najman, 17. 9. 2008 22:26

  K příspěvku pana Kornfelda

  1) Jako profesí elektronik a na vojně také u radaru objektivitu této reportáže pro laiky plně potvrzuji!
  2) První přece začala ta protistrana, tak proč si pan Kornfeld nestěžoval už tehdy, že nedali prostor i druhé straně - odborníkům?

  Můj dojem: Že je pánovi z toho zle a vzpomíná roky 88-89 se nedivím. Asi svoboda informací (ne lží!) a demokracie mu moc neříká.

• Reagovat František Najman, 17. 9. 2008 22:06

  Gratuluji!

  Konečně prvá reportáž pro laiky od skutečných lidí z oboru! Obávám se jen, zda nebudete mít potíže!

• Reagovat Kornfeld, 17. 9. 2008 22:04

  objektivita?

  po zhlédnutí části tohoto pořadu jsem se zděsil jak je možné ve veřejnoprávní tv uvést tak tendenční a neobjektivní dokument
  odvysílat kritický pořad tohoto typu a nedat prostor protistraně, to jsem viděl naposledy někdy kolem roku 1988-89. je mi z toho zle a zároveň si budu stěžovat na tento pořad u rady pro rozhlasové vysíláni. KORNFELD David

• Reagovat ps2, 17. 9. 2008 17:58

  čt2 je super ;)

  pekná a zaujímavá reportáž.
  no bohužiaľ aj znepokojujúca :(

  aspoň vidno ako USA zavádza a prevracia pravdu vo svoje najmä ekonomické ciele...

• Reagovat Pavel, 17. 9. 2008 17:54

  Pekne

  Super reportaz, ty vykony radaru jsou celkem desive. Ted me napada on to "jen" radar asi nebude. Smerovany paprsek o takovehle intenzite to je snad uz elmag. delo ne?

• Reagovat Gardista, 17. 9. 2008 17:48

  Díky!

  Díky za reportáž, byla výborná, konečně v tom mám jasno!

první | předchozí | 1 2 | další | poslední (2)

Pošlete svůj komentář

Nadpis:
Zpráva:  *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

Jméno:  *
Email:

Napište č. 27:  * Nevyplňovat:  *