TS Ostrava | TS Brno
Zpět na TV program
Osobní program

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Téma

Elektrotechnika

Není radar jako radar

Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů? Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací) moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy, jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření výkonu z radaru ovlivňují.

Diskuse

  • Hlobil, 15. 7. 2009 21:46

    Dobrý den pane Hajný,
    ve Vašem závěru mám výhrady k deklarovanému zadání. Již toto zadání není korektní. Oponentura předběžné zprávy Nár. ref. laboratoře nebyla provedena, takže laboratoř a další členové měřícího týmu obdrželi (obrazně řečeno) "patent na rozum" a zároveň "punc neomylnosti". Měření na Kwajalein bylo evidentně provedeno za nereálných podmínek a nereálných parametrů radaru a navíc nedostatečně. Závěry z měření vlastně nic nevypovídají.
    Správně jste pochopil, že parametry radaru ve stávající podobě nestačí pro udávaný účel tak, jak je definován ve smlouvě ČR-USA a že je nutné navýšení výkonnostních parametrů. Se špičkovým výkonem pouze 170kW nelze počítat - toto tvrdíme s Dr. Pokorným ve shodě s prof. Postolem a se závěry Ing. Nerada (viz předcházející diskuse). T.zn., že při navýšení výkonu již nelze zanedbat některé fyzikální jevy a vznikala by rizika spojená s překročením hyg. limitů elmgn. záření do vzdálenosti řádově až desítek km (v závislosti na výkon. hustotě elmgn. záření).

    Se závěry prof. Schejbala tak, jak je uvádí v ST 2/2009 ( a které jsou obhajobou závěrů Nár. ref. laboratoře) nesouhlasím. Prof. Schejbal vychází z nezdůvodněných údajů, k problematice radaru přistupuje nesystémově ( v tom se shoduji s Ing. Neradem), neuvádí věcné, relevantní výpočty a snaží se o dezinterpretaci informací prof. Postola. Snahu prof. Schejbala o znevážení mé osoby (ST 2/2009) komentovat nebudu.

    S pozdravem
    Hlobil

Reagujte na komentář

 *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

 *

 *