TS Ostrava | TS Brno
Zpět na TV program
Osobní program

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Téma

Elektrotechnika

Není radar jako radar

Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů? Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací) moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy, jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření výkonu z radaru ovlivňují.

Diskuse

  • Hlobil, 8. 7. 2009 19:57

    Hlobil

    Dobrý den pane Hajný,
    diskuse je samozřejmě prospěšná, dovolím si ještě několik poznámek.
    ad1) Pochopitelně anténa vyzařuje i ve vzdálenosti menší než 8km a to velmi intenzivně. Nemyslím, že by Ing.Nerad kladl sobě past - to co uvádí vyplývá z teorie antén. Souhlasím s Vámi, že smysluplné je řešit problematiku hlavního svazku - rozptyl (odrazy), refrakci... Toto bohužel postrádám v "závěrečné zprávě Nár. ref. laboratoře".
    ad2) Moje přirovnání k proudu vody bylo pouze pomocné pro vytvoření si představy o energ. toku.
    ad3) Souhlasím s tím, že účinky pole ve směru bočních smyček jsou malé.
    ad4) Nevím přesně jaký názor zastává prof. Schejbal v souvislosti s navýšením počtu T/R modulů. Já zastávám (shodně s prof.Postolem i Ing.Neradem), že radar se špičkovým výkonem 170 kW a dalšími uváděnými údaji nebude mít deklarované schopnosti a musel by být nepochybně modernizován co do výkonnostních parametrů. Řešením není ani případné spojení XBR radaru s radarem UHF ve Vel. Británii (tento nevyhovuje z hlediska rozlišovací schopnosti a z dalších důvodů).
    ad5) Nezaznamenal jsem výhrady prof. Schejbala k odhadovaným systémovým parametrům uváděným Ing.Neradem, nicméně zaznamenal jsem výhrady Ing.Nerada k nesystémovému přístupu prof. Schejbala a k tomu, že vychází z nezdůvodněných vstupních hodnot (já zastávám podobný názor). Nezdůvodněnou vstupní hodnotou je např. ef. odraz. cíle 5 m2. Jednou z prvních otázek, kterou jsme s Dr. Pokorným položili v Praze při konzultaci prof. Postolovi byla hodnota ef. odraz. plochy cíle (bojové hlavice). Reálná hodnota je dle prof. Postola 0,01 m2 (gen. Obering přirovnával tuto plochu k odraz. ploše basebal. míčku) a v případě použití technologie "stealth" dokonce jen 0,001 m2. Stejné vysvětlení poskytnul pan Postol i prof. Schejbalovi. Jestliže vyjdeme z objektivních energetických podmínek pro detekci takového cíle na vzdálenosti 2000 km musel by být imp. výkon radaru řádově až v desítkách MW. Mimochodem, toto lze snadno vyčíst z obr.3 Ing. Nerada (včetně započtení systémových ztrát).

    Podle mého názoru uvádí Ing.Nerad rozbor, který naznačuje metodu odhadu tech. a oper. parametrů radaru. Podobný rozbor měl být proveden před výjezdem na Kwajalein. Provedená měření jsou skutečně bezcenná, odborníci v oboru radiolokace by asi těžko na takové měření přistoupili.

    S pozdravem
    Hlobil

Reagujte na komentář

 *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

 *

 *