TS Ostrava | TS Brno
Zpět na TV program
Osobní program

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Téma

Elektrotechnika

Není radar jako radar

Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů? Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací) moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy, jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření výkonu z radaru ovlivňují.

Diskuse

  • M.Hajný, 5. 7. 2009 01:55

    Dobrý večer pane Hlobil,

    konečně se mi podařilo sehnat ST06/09 a chci Vám znovu poděkovat za odkaz, který jste uvedl i za to, že jste mi kdysi odpověděl na email, který jsem Vám poslal.

    Jsem rád, že tato naše diskuse proběhla a rád bych se pokusil uzavřít alespoň to, s čím jsem se na Vás tehdy obrátil. V případě, že nebudu, v něčem přesný nebo s tím nebudete souhlasit, uveďte to prosím na pravou míru, případně zpřesněnte. Děkuji předem.

    Tedy:

    1) Ve svých dřívějších textech píše ing. Nerad o vyzařování postranních laloků, stejně i Vy jste psal o hranici 8 km kde už pole "lze určit". Na to jsem reagoval v textu "Základy s respektem" na blogu Respektu a byl to předmět i naší emaiové komunikace. Konkrétně moje námitka byla o tom, že vyzařovací charakter antény bude zřejmý už v mnohem bližší vzdálenosti, než je Vámi uváděných 8km. A paradoxně je to právě Ing. Nerad, který se teď sám chytil do "pasti", kterou sobě nastražil.

    V článku v ST06/09 je totiž uveden Obr.6, z něhož plyne, že postranní laloky nejsou odchýleny o více, než cca 2 úhlové stupně od směru vyzařonání. Pak je však zcela logické, že "skupina neodborníků" nemohla naměřit žádné intenzity pole.

    To však úplně stejně platí i pro radar v Brdech. I tam bude pole záležitostí pouze hlavního svazku antény, nikoliv vysílání "do stran". (Jak to tedy prakticky ověřili "neodborníci" - jak skupinu odborníků nazývá Ing. Nerad.) Co tedy jedině má smysl řešit - je rozptyl signálu hlavního svazku (např. na dešti).

    2) Vy i pan Ing. Nerad hovoříte o tzv. Fresnelově zóně. Co tím myslíte, se však neshoduje s tím, jak je tento pojem běžně užíván v teorii antén resp. při provozu mw či wifi spojů a jak to vysvětluje a učila např. i pražská mw škola (Prof. Prokop, Prof.Vokurka atd.)

    Pouze pro případné čtenáře:

    Vy v této souvislosti hovoříte o vzdálenosti od zdroje vyzařování, kdy lze pole považovat již za "rovinné" (s chybou "menší než něco"), v praxi tento pojem však vyjadřuje spíše fiktivní plochu (jakýsi elipsoid) kolem směru hlavního paprsku tak, že paprsek odražený se na této hranici zpět do směru šíření, má vůči paprsku přímému fázový rozdíl rovný násobku čísla PI.

    Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o "věc definice" nemá to myslím smysl dále řešit. Podstatné je, že jsme se pochopili, a že zde zaznělo, že se jedná o dvě různé věci. Resp., že tím myslíte něco jiného, než je v naší technické praxi vžité.

    (Stran přirovnání k proudu vody v hadici (viz diskuse níže) snad jen poznámku, že válcové souřadnice popisují spíše pole v kruhovém vlnovodu (nebo např. světlo v optickém vlákně). V šíření a v teorii antén uvažujeme tzv. Huygensův princip tedy jsou vhodnější spíše souřadnice sférické (tj. jakýsi "nafukující se bálónek"). Jak se ten "nafukující se balónek" zvětšuje, tak se i od sebe vzdalují dvě tečky (dva body) na jeho povrchu. Proto se tedy ve směru šíření i rozšiřuje lalok vysílaného signálu.

    3) Rád bych zde však dokončil i naši rozpravu stran "hranice 8km".

    Se svolením Prof. Schejbala odkazuji na Obr.A.1 z jeho příspěvku na semináři Šíření 2009, pořádaném v dubnu na Universitě Pardubice. (Umístil jsem text s jeho svolením můj web.)
    http://hajny.webpark.cz/RADAR/Schejbal.pdf

    Jde o ten samý graf, který v ST06/09 ukazuje Ing.Nerad. V případě Ing.Nerada to je jen více názorné pro laiky (osa x je ve stupních), Prof.Schejbal má jinou normu osy.

    Z jeho grafu však plyne, že i v případě hranice vzdálené od zdroje vyzařování D^2/6lambda / tj. pro radar v Brdech cca 670 m je možné pole vně cca 2 stupňů od směru hlavního svazku v podstatě zanedbat. Což jen potvrzuje moji námitku, kterou jsem vůči hranici 8km před 2 lety vznesl.

    4)Ve věci několikanásobného navýšení počtu vysílacích modulů a jejich výkonu, se s Prof.Schejbalem v podstatě shodujete. I on říká, že výpočet bezletové zóny atd. odpovídá
    deklarovanému zadání. (Tj. v případě většího počtu modulů by to vycházelo hůře.)

    5)Výhrady má však Prof.Schejbal (jak jsem alespoň pochopil) k sytémovým parametrům voleným Ing.Neradem.

    V této věci si tedy dovolím moji už poslední poznámku:
    Stejně, jako tomu bylo v případě vyzařovací charakteriskiky antény, je můj zcela osobní dojem, že proto Ing.Nerad záměrně „provokuje“ a záměrně zveličuje, aby vyprovokoval někoho, kdo to spočítá, resp. mu alespoň dá příslušné hodnoty.

    Tolik, co mne k tomu teď napadá.

    Díky

    M.H.

Reagujte na komentář

 *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

 *

 *