TS Ostrava | TS Brno

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Není radar jako radar

Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů? Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací) moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy, jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření výkonu z radaru ovlivňují.

Diskuse

  • Hlobil, 19. 6. 2009 20:15

    Hlobil

    Vážený pane Hajný,
    z Vašich příspěvků vyplývá, že Vás zajímá fyz. smysl Fresn. zóny.
    Do vzdálenosti cca 4km (pro radar GBR-P) bude mít hlavní svazek průměr shodný s průměrem antény cca D=10m (t.zn., že hustota záření bude obzvláště velká, přirovnejme to pro názornost např. k proudu vody u hasičské proudnice, kdy průměr pramenu vody je do určité vzdálenosti shodný s průměrem hadice). Teprve ve vzdálené zóně (ve vzdálenosti větší než D=2D2/lambda= cca 8km) lze považovat pole přibližně za rovinné a začíná platit, že výkonová hustota klesá s druhou mocninou vzdálenosti.
    Ve skutečnosti je ale problém složitější (nad rámec této diskuse) - Fresn. zónu by bylo třeba modelovat pro dané stanoviště v Brdech.
    Ještě jednou Vám doporučuji Neradův článek ve ST 6/2009(která je dostupná i v některých knihovnách).

    S pozdravem
    Hlobil

Reagujte na komentář

 *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

 *

 *