TS Ostrava | TS Brno

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Není radar jako radar

Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů? Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací) moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy, jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření výkonu z radaru ovlivňují.

Diskuse

  • Ing. Hlobil, 23. 5. 2009 19:23

    Dobrý den pane Hajný,
    dovoluji si poznamenat, že si nejsem vědom toho, že bych uvedl - že vztah 2D2/lambda je irelevantní. Je to vztah, který se v teorii antén používá.
    Z dopisu prof. Postola vyplývá, že je fyzikálně nemožné, aby radar v současné podobě vykazoval deklarované vlastnosti (dosah na cíle s odrazovou plochou 0,01m2)a jeho výkon by musel být podstatně vyšší. Prof. Postol uvádí nutný výkon 50x vyšší.
    V případě takového výkonu je již nutno počítat s dalšími fyzikálními jevy tak, jak je popisujeme v naší studii.
    Je nutné také velice aktuálně uvažovat Fresnelovu zónu, jejíž hranice je dána uvedeným vztahem.

    S pozdravem
    Hlobil

Reagujte na komentář

 *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

 *

 *