Spojení s vědou ze všech stran. Připravili Š. Speváková a V. Kunz
Obsah dílu
Původní cyklus České televize pro všechny, kteří neváhají žasnout i poučit se. Strhující průhledy do prostředí české i světové vědy. Týdeník založený na dobrodružství poznávání, prozrazující tajemství našeho světa. Neváhá proniknout do miniaturního světa droboučkých organizmů a nanočástic, nahlédnout do laboratoří, kde pomáhají zachraňovat životy, zavítat k planetám i galaxiím. Port představuje úsilí poznávat a ochraňovat přírodu i posouvat možnosti dalších oborů důležitých pro rozvoj lidské společnosti. Součástí pořadu jsou i Michaelovy experimenty, ve kterých britský vědec Dr. Michael Londesborough díky svým znalostem i šarmu dokáže poutavým způsobem přiblížit svět fyziky i chemie, a to obvykle pomocí látek, které můžete běžně koupit v obchodě a uchováváte je ve své kuchyni nebo koupelně. www.ceskatelevize.cz/port
AstronomieChemieVesmírMolekulyTémaMolekuly mezi hvězdami
Vesmír. Tajemství, které děsí svou velikostí a množstvím nezodpovězených otázek. Mezi galaxiemi, hvězdami a planetami je zdánlivé prázdno. Vakuum, tedy absolutní nic. Ale je tomu opravdu tak? Není. Je tam především ohromné množství prachu, které daleko předčí hmotu všech ostatních kosmických těles. A vědce fascinuje, že v kosmu jsou molekuly podobné těm na Zemi. Zjistili to na základě skutečnosti, že každý objekt ve vesmíru vydává elekromagnetické záření. A právě to měří i skupina vědců a studentů z Ústavu analytické chemie při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
» Číst více
FyzikaBleskosvodMichaelovy experimentyFranklinovy zvonky
Víte, kdo vymyslel potápěčské ploutve, skleněnou „harmoniku“, účinnou pec a zařízení, které měří ujetou vzdálenost? Byl to Bejamin Franklin, jeden ze zakladatelů americké demokratické kultury, a také jako vynálezce bleskosvodu. Michael vám ukáže, jak na to přišel, sestrojí a vysvětlí rovněž Franklinovy zvonečky.
» Číst více
TechnikaKnihyZáplavyTechnosféraDosušeno
Rok 2002. Vltava zaplavila střed Prahy. V karlínské Invalidovně bylo uloženo na 200 metrů krychlových archiválií. Díky zamražení promáčených svazků na minus 25 °C bylo možné získat čas k postupnému vysoušení a obnově dokumentů. Jako poslední k vysušení zbyly u nás právě historické svazky a archivní materiály Národního technického muzea. Ty totiž vyžadují naprosto individuální přístup.
» Číst více