Fokus ČT24

Lidstvo se celou dobu nebo od doby své existence snaží o to, aby žilo déle. A to je obrovský civilizační úspěch. Když jsme ho dosáhli, tak v něm ale začínáme hledat problém.

Výzvy stáří

Český národ se díky lepší životosprávě a špičkové zdravotní péči dožívá čím dál vyššího věku. Demografové přitom volají: Češi stárnou a brzy nebude, kdo by seniory živil! Ekonomové vidí ve stáří problém, sociologové výzvu. A co běžný český senior? Jak se mu žije, jaké má zvyky, a jak vůbec vypadá? Je jeho revírem skutečně Kaufland? Tvůrci pořadu Fokus ČT24 se tentokrát zamysleli nad stářím; jeho možnostmi a omezeními.

Martin Potůček vyučuje na Katedře veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd UK v Praze. Zabývá se proměnami české společnosti a podle zkušeností ze zahraničí navrhuje, jak by měla vypadat česká sociální politika. Možná trochu provokativně tvrdí: seniorům se nevede zle; těmi, kdo si za posledních 20 let nejvíc pohoršily, jsou mladé rodiny s dětmi – tedy ti, kterých se navíc za několik desítek let budou dotýkat dopady tolik diskutované penzijní reformy.

Jiří Hrabě a Michal Horažďovský pracují ve společnosti Elpida, která se specializuje na péči o seniory. Mohou sem bezplatně zatelefonovat, když je něco tíží, nebo se tady mohou zúčastnit celé řady aktivit a zájmových kroužků. Na čem podle nich závisí, jestli bude stáří šťastným, nebo smutným a osamělým obdobím v životě člověka?

Podle průzkumů si čeští senioři nejvíc stěžují na izolaci a osamělost, a to zvlášť ve velkých městech. Není divu – jen málokde žijí tři generace pohromadě. Jednou z výjimek jsou například církevní řády. Františkánky provozují v Praze charitní domov pro řeholnice, kde se mladé sestry přirozeně starají o ty staré a nemohoucí. Jak tvrdí sestra Baptista Nožková, generace se tu obohacují navzájem.

Přehrát video