René

O desítkách dopisů na cestě mezi vězením a svobodou

René napsal v průběhu let režisérce desítky dopisů. „René byl vždy psavý, tak jsem se rozhodla jeho dopisy používat také ve filmu,“ vysvětluje Třeštíková. Postupem času pracovala režisérka pomocí dopisů už záměrně a René se neostýchal vybrané dopisy přečíst do filmu. René prostřednictvím dopisů, které jsou pro něj častokrát jedinou komunikační spojnicí se svobodou, odhaluje svoje pocity, názory na okolní svět nebo rozebírá vztah sebe samého a režisérky. Samotnou režisérku stihl v minulosti dokonce vykrást. „Milá Heleno. Víš, už jsem si zvykl na posuzování věci tvého vykradení a označování za nevděčníka, zatracence, hajzla atd. To mi nijak nevadí. I když možná by mělo. Kolikrát si říkám, proč jsem to udělal. Ne, nelituju přiznání, spíš ho stále nechápu. Dnes nevím, proč jsem to udělal. Jestli proto, že jsem z vypočítavosti měl strach, aby jsi o mě neztratila zájem. To je ale nelogický. Nebo nějaký ten pocit viny v sobě. Já nevím,“ píše například René. V dopisech komentuje také režisérčino krátké působení v politice na postu ministryně kultury: „Prý jsi podala rezignaci na funkci. No, ani se nedivím. Tady se nic neděje. Pořád stejná pakárna od rána do večera. Měj se co nejlépe. Jsi vždy svoje, tak co nějaká vláda. René.“

Režisérka dala v průběhu času Renému podnět k psaní o sobě samotném, což vedlo dokonce k vydání dvou knih, vydání té třetí je momentálně na spadnutí. Jako autora se ho pokusila zapojit i do samotného filmu, když mu v roce 2007 při jeho posledním odchodu z vězení zapůjčila na deset dní malou digitální kameru. „Napadlo mě totiž natočit dokument o životě, ale jinak, nově. Budeš mít záběry ze situací a prostředí, kam se nikdy žádný reportér nepodívá. A pokud to začleníš do filmu, slibuji opravdové celkové oživení. Doopravdy se těším. Moc,“ sliboval René.