Duševní hygiena

V dnešním civilizovaném světě nás stále něco žene ke spěchu. Vydělat peníze, dosáhnout vyššího postavení, sledovat dění v nejbližším i vzdáleném okolí, obklopovat se novinkami. To všechno klade vysoké nároky na naši fyzickou i psychickou výkonnost. Více námahy však musí být vyváženo i delším odpočinkem. Pokud tuto zásadu nerespektujeme, připravujeme se o důležitý předpoklad úspěchu – o své zdraví. Tělesná hygiena jako očista našeho těla se pěstuje od dětství a stává se postupně samozřejmou součástí našeho každodenního života. Unavená však nejsou jen naše těla, ale i duše. V tomto vydání Domácího lékaře MUDr. J. Pešina poradí, jak pečovat o svou duševní hygienu.

• Slovníček:
  
  • Adaptace
    V psychologii se tak chápe proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa. Správná adaptace je procesem, jímž se dosahuje duševního zdraví.
  • Autogenní trénink
    Soubor technik koncentrace a relaxace. Reguluje svalové napětí nejprve u svalstva kosterního, které lze ovládat vůlí, a následně i napětí psychické. Důsledkem je změna psychických obsahů (představ, myšlenek, pocitů) vůlí obtížně ovladatelných a zvýšení sebevlády.
  • Duševní hygiena (psychohygiena)
    Nauka o tom, jak si chránit a upevňovat (případně znovu získat) duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům (stresorům, frustrujícím faktorům). Psychohygiena poskytuje návod, jak cílevědomě upravovat životní styl a životní podmínky tak, aby se nejen zabránilo nepříznivým vlivům, ale aby se co nejvíc uplatnily vlivy posilující naši duševní kondici a duševní rovnováhu. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím, a pokud již nastaly, učí ho, jak je nejlépe zvládat. Doporučení: 1. správná životospráva (spánek osm hodin denně, správná skladba stravy a více malých porcí denně, pitný režim, sport a pohyb, který odstraňuje důsledky stresu a uvolňuje endorfiny), 2. dechová cvičení (dech je spojovací článek mezi psychikou a tělem), 3. jóga (vhodná v každém věku), 4. relaxační techniky (metody, vypracované k uklidnění během dne).
  • Frustrace
    Zabránění, zbrzdění či oddálení průběhu cílené činnosti jedince. Psychický stav vyvolaný vstupem překážek znemožňujících dosažení cíle. Blokování úsilí vycházejícího z přirozené nutnosti uspokojování potřeb člověka. Frustrující podněty maří potřeby jedince a tím ztěžují jeho adaptaci. Pocit frustrace můžeme potlačit kromě úpravy životosprávy a svých sociálních vztahů také autoregulací a speciálními uklidňovacími cvičeními.
  • Psychika
    Vlastnost vysoce organizované hmoty odrážející skutečnost ve formě psychické činnosti a jejích funkcí (počitků, vjemů, představ, paměti, citů, myšlení) a regulující základní vztahy mezi organismem a prostředím. Lidské poznání je výrazně určováno touhou vysvětlit podstatu psychiky člověka.
  • Psychoterapie (léčba duše)
    Způsob, kterým může psychiatr či psycholog pomoci s problémy člověku, který za ním přijde. Každý kdo chce terapii provádět, musí mít speciální vzdělání, výcvik a praxi. V současnosti existuje množství nabídek péče o naši duši od různých výtvarných, tanečních či relaxačních technik až po jógu. Psychoterapie je spojena s péčí lékařskou a má mnoho podob.
  • Relaxace
    Uvolnění, pokles fyzického či psychického napětí, například v důsledku uplatnění příslušných relaxačních technik. Záměrná relaxace je součástí léčby a svými prvky by měla prostupovat celý denní režim jedince, a tím přispět ke snižování únavy a zvyšování odolnosti vůči stresu. Ve spojení s aktivní psychohygienou tvoří součást komplexních regeneračních programů, například u sportovců.
  • Serotonin
    Hormon vyskytující se v tkáních všech živých organismů. U člověka se tvoří v buňkách trávicího ústrojí a v centrální nervové soustavě (CNS). V krvi je přenášen hlavně krevními destičkami. Biologické účinky jsou různé, například ovlivňuje dýchání a zvyšuje stahy hladkého svalstva, jeho snížení v CNS může působit depresi, nespavost a halucinace. Nedostatek serotoninu se projevuje smutkem, v těžkém případě dokonce depresemi.
  • Stres
    Nejrůznější okolnosti a podněty každodenního života, které vyvolávají nelibost. Může jít o námahu, zodpovědnost, nečekané události, nebo hluk ve městě.
  • Stresory
    Podněty vyvolávající stres, neboť přinášejí zvýšenou zátěž a ztěžují průběh adaptace.
• Účinkující: MUDr. Jiří Pešina
• Odkazy: www.somso.de
• Obor: Duševní zdraví
• Režisér: Martin Hanzlíček
• Spolupracovali: Martin Kubala, Jaromír Herskovič, Vladimír Cihelka, Šárka Speváková, Zita Drdová, model člověka poskytnul SOMSO