Jak se nenechat zaskočit zdravotními problémy (2007). Připravil M. Hanzlíček
Hluk a sluch
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned za zrakem, ze kterého získáváme nejvíce informací o okolním světě. Zhoršení nebo ztráta sluchu člověka sice nezabije, ale pro postižené i jejich okolí představuje vážný problém v komunikaci. Schopnost slyšet se s postupujícím věkem zhoršuje. MUDr. Jiří Pešina v tomto pokračování Domácího lékaře vysvětlí, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Slovníček:
Frekvence zvukové vibrace Frekvence se měří v cyklech za sekundu (Hz – Hertz). Čím vyšší tón, tím vyšší frekvence. Malé děti mívají nejlepší sluch. Obvykle rozliší tóny od 20 Hz hertzů až po 20 kHz, které vydává píšťalka na psa. Tento tón slyší málokterý dospělý člověk. Lidská řeč má rozmezí asi 300 až 4000 Hz. Pokud je sluch poškozen, bývá obvykle nejdříve postiženo vnímání vysokých frekvencí. To je důvod, proč pak lidé hůře slyší ženské a dětské hlasy.
Hluk Nechtěný, rušivý, obtěžující a bezcenný zvuk, který znečisťuje a ničí životní prostředí. Jeho zdrojem je nepravidelné chvění hmoty kolem nás – na rozdíl od tónů, které vznikají pravidelným kmitáním. Chvějící se hmotou může být cokoliv bez ohledu na skupenství – sloupec vody nebo vzduchu, lidská hlasivka, struna. Hluk ovlivňuje kvalitu prostředí i náš pracovní výkon a duševní zdraví. Ruší náš odpočinek, tedy i soukromý život, vyvolává ztrátu rovnováhy, poruchy spánku, podráždění.
Intenzita hluku Udává se v decibelech (dB). Rozsahem začínají zvuky od hladiny 0 dB, což jsou nejslabší tóny, které lidské ucho rozlišuje, až po nejsilnějších 180 dB při startu rakety. Decibely se měří logaritmicky. To znamená, že pokud zvuk zesiluje po deseti decibelech, každý stupeň je desetkrát silnější než předešlý. Čili 20 dB je desetkrát silnější zvuk než 10 dB. Ale 30 dB je už stokrát silnější zvuk než 10 dB.
Otorinolaryngologie ORL, lékařský vědní obor zabývající se prevencí, diagnózou a léčením nemocí ušních, nosních a krčních.
Práh slyšitelnosti Nejnižší intenzita zvuku daného kmitočtu, kterou vnímá lidské ucho. Analogicky je pro ucho definován práh bolesti působené zvukem.
Sluch Smysl pro vnímání zvuků. U člověka má spolu s řečí význam v dorozumívání a zprostředkuje jeho styk se zevním prostředím. Orgánem sluchu spolu se statickým ústrojím, kterým se vnímá poloha těla a jeho změny, je ucho. Sluch závisí na věku jedince (mladý člověk vnímá tóny a šumy asi od 20 Hz do 20 kHz, u starých lidí je vnímavost snížena na 10 až 12 kHz). Absolutní sluch, vycházející z vrozených fyziologických předpokladů, představuje schopnost aktivně či pasivně stanovit přesnou výšku tónu, relativní sluch, získaný cvikem, umožňuje stanovit na podkladě daného tónu nejrůznější intervalové a akordické vztahy.
Tinitus Zvonění, pískání, anebo hučení v uších.
Ucho Skládá se ze tří základních částí: zevního, středního a vnitřního ucha. Zevní ucho, tedy ta část, kterou je vidět, pokračuje zvukovodem k bubínku. Ten odděluje zvukovod od středního ucha. Komůrka středního ucha obsahuje středoušní kůstky, které mechanicky propojují bubínek a hlemýžď vnitřního ucha. Z vnitřního ucha pokračuje sluchový nerv do mozku. Boltec a vnější zvukovod soustřeďují zvuk na bubínek, který je vstupní branou středního ucha. Vibrace bubínku přenášejí středoušní kůstky na hlemýžď vnitřního ucha. Tam dochází k proměně pohybové energie na elektrické nervové impulsy. Ty vede sluchový nerv do mozku, kde jsou vnímány jako subjektivní zvukový vjem.
Zvuk Představují ve své podstatě velmi rychlé vibrace vzduchu. Vysoké tóny jsou vibrace o frekvenci kolem 10 000 kmitů za vteřinu, velmi vysoké tóny mají frekvence ještě vyšší. Mladý člověk je schopen vnímat zvuky až do 20 000 kmitů za vteřinu. Hluboké tóny mají frekvenci kmitů mnohem nižší. Práh vnímání nízkých tónů leží mezi 10 a 100 kmity za vteřinu. Složitější zvuky, mezi které patří řeč nebo hudba, si můžeme představit jako složité kombinace různě vysokých tónů. Pokud je zvuk příliš silný, ničí nervové buňky ve vnitřním uchu. Čím déle působí na ucho, tím více nervových buněk umírá. A jak ubývá počet sluchových buněk, zhoršuje se i sluch. Nové buňky se již nevytvoří.
Na témata televizního Domácího lékaře pravidelně navazuje rozhlasový Rodinný lékař. Na dotazy diváků a posluchačů zde pravidelně odpovídají odborníci na danou problematiku. Rozhlasový pořad můžete slyšet každý pátek od 10.05 do 10.55 hodin na Českém rozhlasu 2 - Praha.
Sledujte po internetu
