Jak se nenechat zaskočit zdravotními problémy (2008). Režie M. Hanzlíček
V žilním systému se za normálních okolností nachází až dvě třetiny celkového objemu krve. Tato kapacitní funkce je důležitá zejména při krvácení. Pokud se cévní stěny poškodí nebo se odtok krve zpomalí, krev se sráží a v okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly.
Záněty žil postihují zejména dolní končetiny. Zánět hlubokého žilního systému může dokonce vzhledem k hrozící plicní embolii ohrozit život. MUDr. Jiří Pešina v tomto dílu Domácího lékaře sdělí, které okolnosti jsou zodpovědné za vznik zánětu žil, vysvětlí, jak se projeví, jaká vyšetření jej prokáží a jak se léčí. Ukáže také, jak cvičit v letadle, abychom zabránili plicní embolii.
Slovníček:
Antikoagulancia Lidově se jim nesprávně říká léky „na ředění krve“. Jsou to léky tlumící krevní srážlivost (koagulaci). Užívají se při prevenci a léčbě nadměrného srážení krve (viz trombóza). Patří k nim zejména heparin, pelentan a warfarin.
Flebotrombóza Zánět hlubokého žilního systému - ten je mnohem závažnějším stavem, jehož nebezpečí spočívá v možnosti uvolnění sraženin a jejich putování s krevním proudem až do plicního řečiště, kde může způsobit plicní embolii.
Plicní embolie Ucpání části plicního cévního řečiště krevní sraženinou, daleko méně často tukovými částečkami, cizími tělesy, vzduchem nebo plodovou vodou. Může probíhat velmi nenápadně postupně narůstající dušností, může být však příčinou i náhlého úmrtí. K plicní embolii může dojít po náročných chirurgických operacích, ale i po zlomeninách dolních končetin, či po dlouhém cestování. Zdrojem krevní sraženiny bývá nejčastěji trombóza (ucpání cévy krevní sraženinou) pánevních žil nebo hlubokých žil dolních končetin.
Tromboflebitida Zánět postihující povrchové žíly pod kůží.
Trombolytika Látky, jejichž pomocí se rozpouští krevní sraženiny.
Trombóza Stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří krevní sraženina – trombus, která žilní řečiště buď úplně nebo částečně ucpe. Nejčastěji vzniká v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině. Následkem uzávěru žilního řečiště nemůže krev proudit postiženým úsekem, a tak se hromadí před překážkou a snaží si hledat cesty jiným, zejména povrchním řečištěm. Poté dochází k rozvoji hlavních příznaků, jakými jsou především otok končetiny, zarudnutí a bolestivost. Ročně onemocní žilní trombózou v České republice zhruba 15 až 20 tisíc pacientů.
Na témata televizního Domácího lékaře pravidelně navazuje rozhlasový Rodinný lékař. Na dotazy diváků a posluchačů zde pravidelně odpovídají odborníci na danou problematiku. Rozhlasový pořad můžete slyšet každý pátek od 10.05 do 10.55 hodin na Českém rozhlasu 2 - Praha.
Sledujte po internetu
