Erby
Erb Báthory
Původní podoba erbu z dob tzv. „živé heraldiky“ – kdy se na štítech objevovaly pouze barvy a kovy, což sloužilo k rozlišení bojujících v přímém boji. Barvy a kovy byly kombinované do čistých geometrických tvarů (v heraldice je pět barev – modrá, červená, fialová, černá a zelená a dva kovy – stříbrná = bílá a zlatá = žlutá).
Právě Báthoryovský erb je vynikajícím příkladem živé heraldiky – tři stříbrné klíny v červeném poli. Později klíny dostaly mírně oblý tvar, který se v heraldice nazývá vlčím zubem – z toho vyplynulo, že klíny v erbu se začaly pokládat za vlčí zuby.
Erb z roku 1483 – tady se už heraldická figura (klín) spojil s legendou – erb připomíná legendární příhodu, kdy Vid, jeden z předků rodu, zabil v ecsedských močálech draka. Za odměnu získal majetek v komitátu Szabolcs. Šarkan (drak) obtočený okolo štítu symbolizoval členství příslušníků rodu v Dračím řádu (založený Zikmundem Lucemburským 12. prosince 1408).
Erb z tzv. úpadkového období heraldiky – zde jsou dračí zuby už spolu s vyobrazením draka, tento obraz je i na tolaru vydaném Gabrielem Báthorym v roce 1611.
Tzv. velký erb Zikmunda Báthoryho, sedmihradského knížete (1581-1597, 1598-1599, 1601-1602). Zde je viditelná snaha heraldického vyjádření typického pro danou dobu, kdy erb odkazoval na všechny krajiny, kde vládl – zde konkrétně kromě Sedmihradska i Moldavsko, Valašsko, kde byl knížetem; říšský orel symbolizuje vévodství Opole (Oppeln) a Ratibor.
Erb Nádasdy
V modrém štítě na stříbrné vodní hladině mezi dvěma zelenými stonky rákosí zdvihá křídla stříbrná kachna. Koruna spočívá na uzavřené turnajové přilbě, z níž splývají po obou stranách modro-stříbrné přikrývky. Klenotem je stříbrná stojící kachna ve vzletu (s rozepjatými křídly).
Heslo členů rodu:
- Si Deus pro Nobis quis contra Nos? (Když Bůh s námi, kdo proti nám?) – Pavel Nádasdy
- Deo, Regi et Patriae (Bohu králi a vlasti) – František II. Nádasdy
Doklady o existenci rodu najdeme už ve 13. století, podoba erbu je doložena na pečeti rodu, od 15. století se prakticky vůbec neměnila. To je zvláštní, protože jiné rody často vyjadřovaly svůj společenský postup tím, že erb doplnily o heraldické prvky baronského nebo hraběcího stavu. Ale Nádasdyovci to nikdy nedělali, zůstávali při základní formě svého erbu.
Na některých erbových pečetích kachna vzlétla z hladiny a směřuje opačným směrem, jinak se obsah erbu nemění.
Erb rodu patří do heraldické kategorie hovořících erbů (armoiries parlantes, canting arms), které svým obsahem vyjadřují jméno svého nositele. Jméno Nádasdyů vychází z maďarského výrazu „nádas“, což znamená „porostlý rákosem“ či „rákosiště“, respektive ze slova „nád“ – „rákos“. Proto jsou stonky rákosu v erbu rodu heraldicky důležitější než samotná kachna, ta je dominantní jen na první pohled.