Jiří Suk (1966) • autor námětu, spoluautor scénáře a odborný poradce
Vystudoval obory archivnictví a historie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1992 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (v letech 1992–1996 jako odborný pracovník ve funkci vedoucího dokumentačního oddělení; od roku 1996 jako vědecký pracovník v oddělení pro československé dějiny 1948–1989). Badatelsky se zaměřuje na komunistické Československo a protitotalitní rezistence 1948–1989, a na přechod Československa k demokracii 1989–1992. Je autorem knihy Labyrintem revoluce (vydané v roce 2003 nakladatelstvím PROSTOR). Kniha získala hlavní cenu Magnesia Litera 2004 – Kniha roku, a stala se předlohou stejnojmenného dokumentárního cyklu.
Čestmír Franěk (1954) • vedoucí projektu a dramaturg
Vystudoval obor televizní žurnalistika na FŽ UK. V letech 1982–84 byl dramaturgem ČST, odkud byl z politických důvodů propuštěn. Do roku 1989 byl tiskárenským dělníkem a propagačním referentem. Od roku 1989 pracoval jako publicista a novinář (Ahoj na sobotu, Mladý svět), později jako editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v několika denících. Od roku 2000 je zaměstnancem České televize, Redakce aktuální publicistiky. Je dramaturgem, autorem a spoluautorem řady pořadů a scénářů k dokumentárním filmům a reportážím věnujícím se období padesátých let a konci osmdesátých let 20. století a také současnému politickému a společenskému dění.
Vladimír Kučera (1947) • spoluautor scénáře
Píše komentáře a rozsáhlejší publicistické materiály pro Mf Dnes, věnující se především problémům politických a sociálních vztahů a otázkám pohledu na minulost (vyrovnávání se s minulostí, hrdinství a oběti, společenský nezájem o dějiny a o ty, kdož se v nich chovali statečně a čestně). Autorsky se podílel na televizních dokumentárních filmech Začátek konce (o událostech srpna 1969), Hokej!!! (o podivuhodném českém jevu – o hokeji jako politickém a sociálně-psychologickém ventilu, oceněno na festivalu dokumentárních filmů v Ankaře), Kde jsi byl, když hřmělo? (s nadhledem o událostech 17. listopadu 1989). V rámci rozsáhlého dokumentárního cyklu Čestní občané spolupracoval na dokumentu o Antonínu Zápotockém a o Alexeji Čepičkovi (rozpracováno). Spolupracoval také na projektu Holocaust v Čechách. Je držitelem novinářské Ceny křepelek z roku 1992.
Vystudovala obor sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Nyní je doktorandem na FSV UK a žákem Ivana Vyskočila na Katedře autorské tvorby DAMU. Výzkumně se dosud zabývala především alternativní kulturou, pohraničím, světem medicíny a životem mrtvých. Jako výzkumník v současnosti spolupracuje se Sociologickým ústavem. V letech 1997–2000 se podílela na zrodu a provozu kina Aero. Od roku 2000 spolupracuje s divadelním sdružením Mamapapa na site specific projektech (kláštery v Jičíně a Mnichově Hradišti, Šonov, Bílá a Černá Hora). Příležitostně a s radostí spolupracuje s divadlem bří Formanů, především na výrobě scén (představení Kráska a zvíře, Klabzubova jedenáctka). Po tři roky spolupracovala na projektu Uměním ke svobodě, zaměřeném na práci s dětmi z dětského domova, a na souvisejícím dokumentárním filmu Miroslava Janka – Chačipe. Nyní ji vedle Labyrintu revoluce zaměstnává mj. také nakladatelství PROSTOR a život havranů.
Petr Jančárek (1959) • spoluautor scénáře a režisér
Byl panelářem, knihovníkem, myčem oken. V roce 1986 absolvoval obor Vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT, později studoval obor Dokumentární tvorba na FAMU. Za socialismu natáčel technické a výukové filmy, v letech 1990–94 byl režisérem a dramaturgem České televize. Od roku 1995 je na volné noze, kromě režie působí také jako scénárista, fotograf, příležitostně publikuje texty v tištěných médiích. Je účastníkem řady humanitárních misí (Sarajevo, ostatní Bosna, Kosovo, Čečna). Režíroval desítky středometrážních televizních dokumentů z válečných oblastí Ruska a Balkánu, působil v Hongkongu, natočil řadu dokumentů z nejrůznějších „horkých“ míst světa (Bosna, Kosovo, Rusko, Libanon, Izrael, Peru). Je tvůrcem řady hodinových společenských dokumentů – např. Začátek konce (o prvním výročí okupace 1968), Hokej!!! (...není pro Čechy jen hra), Habermannův mlýn (o vraždě sudetského Němce na konci války), třídílný dokument Holocaust, pět let sbíraný film Spoluhráči (o nejen sportovním přátelství a překonávání handicapů) nebo televizní dokument Zenta... osud rakousko-uherského křižníku. Je držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky, několika čestných uznání FITES, získal II. místo na světovém festivalu archivních filmů FIAT-IFTA, nominaci na Cenu ELSA za rok 2005 a Cenu poroty TOURFILMu 2006. Je členem Rady ARAS (Asociace režisérů a scenáristů).
Aleš Lederer (1953) • producent
Narozen v Praze v rodině novináře a publicisty Jiřího Lederera. Po maturitě pracoval dva roky jako pomocný dělník, poté přijat v roce 1975 na Pedagogickou fakultu UK, studium oboru mat–fyz. V roce 1977 byl jeho otec uvězněn za podpis Charty 77 a další nezávislé činnosti. V důsledku toho byl Aleš Lederer vyloučen ze studia a v roce 1990 rehabilitován. Rehabilitaci odmítl. V roce 1978 společně s Janem Rumlem založil jeden z prvních samizdatových časopisů, který se vžil pod názvem Zebra. Jeho vydávání bylo po více než roce ukončeno. V roce 1982 společně s Janem Šternem a Janem Vávrou vytvořil nový projekt samizdatového časopisu – revue PROSTOR, který vychází do dnešních dnů. Po listopadu 1989 založil oficiální nakladatelství PROSTOR. V roce 1992 stál rovněž u zrodu celostátního deníku Prostor, který však skončil po necelém roce vydávání. V letech 1995–98 externě vyráběl pro ČT investigativní pořad Nadoraz. V současné době vlastní dvě nakladatelství – PROSTOR a Eroika. Vedle toho pracuje na řadě komerčních projektů v oblasti umění a grafiky.
