Miloš Nesvadba vypráví a svými kresbami doprovází pohádku o tom, jak se nespokojený kocourek, kterému se nelíbilo, že musí nosit mašli a nesmí chytat myši, a nespokojený houser, který zase musel nosit háčkované sandály a nesměl se koupat v potoce, odešli z rodného dvorku a šli hledat štěstí k modrému jezírku. Hned na začátku jejich putování zachránil houser kocourka před uštknutím zmije, společně pak ošetřili srnce poraněnou nožku a už byli tři. Když se k nim ještě přidala veverka a čmelák, bylo jich pět. U modrého jezírka se jim náramně líbilo a začali si tu stavět domek. Všichni pilně pracovali, jen kocourek si lehl opodál a usnul. Když otevřel oči, uviděl kunu, jak se na něj chystá. Byla v něm malá dušička. V tu chvíli ale přiletěl čmelák, taky ostatní zvířátka přišla na pomoc a kunu společně zahnali. Kocourek jim moc a moc děkoval, a když se ho pak večer ptal měsíček, jestli našel štěstí, mohl mu říct, že ano. Měl přece dobré přátele.