15. října 2016

Viktor Beránek je jednou z nejznámějších osobností Vysokých Tater. Už přesně 40 roků spravuje jednu z nejznámějších a nejnedostupnějších vysokohorských chat ve Vysokých Tatrách – Chatu pod Rysmi. Rodák z Prahy dodnes mluví češtinou, která v tomto drsném prostředí působí trošku exoticky. Když bylo Viktorovi Beránkovi asi 6 roků, jeho rodina se přestěhovala na Slovensko, do obce nedaleko Popradu. Hory si rychle zamiloval, nejvíc ho fascinovala svoboda, kterou v nich zažíval. Po okupaci 1968 se Viktor rozhodl do hor nastěhovat a živit se jako vysokohorský nosič. Šerpa. K tomuto rozhodnutí ho „pošoupla“ i tak trochu nutnost – jeho rebelie proti socialistickému režimu. Protože protestoval proti vpádu „spřátelených“ vojsk, nedostudoval školu a StB mu ztrpčovala život víc, než předpokládal. Proto do hor doslova utekl. Věděl, že tam je v bezpečí.

Lars Widenfalk, švédský sochař, žije se svou ženou Alenou Matějkovou, českou sochařkou a sklářkou, v Betlémě u Kamenice nad Lipou. Druhou usedlost mají ve Švédsku a třetí v Itálii. Na všech třech místech mají své ateliéry, kde tvoří. Lars se s Alenou seznámil na sochařském sympoziu ve Švédsku v roce 2001, kam se Alena vydala naučit pracovat s žulou. Od té doby jsou spolu a střídavě žijí v obou zemích, podle toho, kde právě tvoří. V Čechách je to především práce se sklem, kterou se naučil i Lars, a ve Švédsku zase s kamenem, což se naučila Alena. Jak říkají – jeden je pro druhého inspirací i učitelem. A aby měli tak zvaně neutrální prostor, vybrali si k životu i práci ještě třetí zem, a to Itálii, kde prý navíc i odpočívají. I tam ale pořádají sympozia sochařů, takže považovat Itálii jen za zemi k relaxaci je už dnes sporné.