iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 1. 2011
17:25 na ČT2

1 2 3 4 5

51 hlasů
8302
zhlédnutí

Kosmopolis

Potomci Vietnamců v Česku

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kosmopolis - Speciál

  • 00:00:24 V České republice
    žije víc jak 60 tisíc Vietnamců.
  • 00:00:27 Nemalou část vietnamské komunity
    tvoří mladí,
  • 00:00:29 kteří se tady narodili,
    nebo přišli do České republiky
  • 00:00:32 jako malé děti na začátku 90.let.
  • 00:00:40 Jak se cítí ti, kteří chodili
    odmalička do českých škol,
  • 00:00:43 často byli vychováváni
    českými babičkami nebo tetami
  • 00:00:47 a ve Vietnamu byli jen několikrát
    v životě na návštěvě?
  • 00:00:53 Jak se vyrovnávají s tím, že je jim
    mnohdy bližší česká kultura
  • 00:00:57 a evropský životní styl?
  • 00:01:00 Jací vlastně jsou dnešní
    mladí čeští Vietnamci a Vietnamky.
  • 00:01:03 Na to vše se alespoň zčásti pokusí
    odpovědět dnešní Kosmopolis.
  • 00:01:18 Prší, prší, jen se leje,
    kam, koníčky, pojedeme?
  • 00:01:25 Pojedeme na luka,
    až kukačka zakuká.
  • 00:01:33 Kukačka už zakukala,
    má panenka zaplakala.
  • 00:01:40 Ty kukačko, nekukej,
    má panenko, neplakej.
  • 00:01:50 -An, an, an.
    -An, an, an.
  • 00:01:54 -Am, am, am.
    -Am, am, am.
  • 00:01:58 -Ak, ak, ak.
    -Ak, ak, ak.
  • 00:02:02 -At, at, at.
    -At, at, at.
  • 00:02:06 -Ab, ab, ab.
    -Ab, ab, ab.
  • 00:02:16 ČTOU VIETNAMSKÉ VĚTY Z TABULE
  • 00:02:36 ZPÍVAJÍ VIETNAMSKY
  • 00:02:56 -Máme domácí úkol?
    -Máme.
  • 00:02:57 Takže jak to vypadá? Lehké, těžké?
    Tak se na to podíváme.
  • 00:03:02 Já poprosím, aby tady Linda
    nám četla zadání trojky.
  • 00:03:07 Jsou dány číslice 2, 5, 7.
  • 00:03:10 Sestav z těchto číslic všechna
    trojciferná přirozená čísla tak...
  • 00:03:14 Děti když chodí do školy
    od první třídy,
  • 00:03:17 tak oni nicméně cítí jako Češi.
  • 00:03:20 Paní učitelka jim říká,
  • 00:03:22 že Česká republika
    je nejkrásnější země,
  • 00:03:25 český jazyk je nejkrásnější,
    tak ty děti se taky cítí,
  • 00:03:28 že oni jsou Češi.
    A snaží se učit český jazyk.
  • 00:03:31 A tím pádem
    vietnamština už ustupuje.
  • 00:03:35 Přečte 6 stránek za 30 minut.
  • 00:03:37 Knihu od dědečka
    četla celkem 10 a půl hodiny.
  • 00:03:39 Kolik stránek měla kniha?
  • 00:03:41 Tak pojď, Eliško.
  • 00:03:43 My tady máme
    jako centrum vzdělávání.
  • 00:03:45 Kromě toho, že se naučíme připravit
    na ty zkoušky z matematiky,
  • 00:03:49 z českého jazyka
    a z jiných předmětů,
  • 00:03:52 ale zároveň chceme, pokud možno,
    naučit je nezapomenout
  • 00:03:56 na vietnamštinu, na zvyky.
  • 00:03:59 -Dobře. Za 10 hodin?
    -Přečtu 120 stránek.
  • 00:04:02 Moje čeština, to je spíš takový
    jako před 30 lety.
  • 00:04:05 Když jsem byl ještě mladej,
    tak ty intonace a přízvuky
  • 00:04:09 už jsem měl od tohoto dobu.
    A oni někdy má vlastně tendenci,
  • 00:04:14 nějakým způsobem mě opravit.
    A já se rád od nich něco naučím.
  • 00:04:25 Naše škola probíhá
    převážně v sobotu a v neděli,
  • 00:04:29 kdy jejich rodiče tady pracujou,
    přijdou sem pro zboží,
  • 00:04:34 nemají kam dát děti.
    Takže naše škola je jedna možnost,
  • 00:04:38 kam postarat o ty děti.
    Oni se tady vlastně učí
  • 00:04:43 a navíc nezlobí.
  • 00:05:00 Když to porovnáte s minulými čísly,
    tak tady by měla být modrá barva,
  • 00:05:04 a je tady šedivá.
    -Ono to splývá s tím pozadím hlavně
  • 00:05:09 Já jsem původním zaměřením
    zoolog a entomolog.
  • 00:05:12 Jednoho krásného jarního odpoledne
    jsem přistál na letišti v Hanoji
  • 00:05:17 a vydal jsem se
    do horského pralesu Tam Dao.
  • 00:05:21 Když jsem viděl tu obrovskou
    spoustu květin a brouků a motýlů,
  • 00:05:26 tak jsem se zamiloval do Vietnamu.
  • 00:05:28 A tato láska byla téměř,
    dalo by se říct, smrtelná,
  • 00:05:31 protože do smrti
    budu milovat Vietnam.
  • 00:05:35 Další, desáté číslo
    bude věnované miléniu Hanoje,
  • 00:05:38 to znamená, bude tam
    samozřejmě cestopisná část...
  • 00:05:42 Začal jsem se zajímat
    i o život Vietnamců tady u nás.
  • 00:05:46 Dneska jsem na tom tak,
    že jim radím, pomáhám,
  • 00:05:50 řeším jejich každodenní problémy.
  • 00:05:53 Byl jsem šestkrát
    nebo sedmkrát v porodnici,
  • 00:05:56 zařizoval jsem papíry
    pro asi šest nebo sedm miminek.
  • 00:06:03 Tento česky vydávaný Viet magazín,
  • 00:06:05 já jsem tam jediný Čech,
    shodou okolností šéfredaktor,
  • 00:06:09 ale to ostatní
    všechno dělají Vietnamci,
  • 00:06:12 jejichž mateřštinou
    je vietnamština.
  • 00:06:15 A já se trošku někdy i stydím,
    protože oni umí velice dobře česky,
  • 00:06:19 umí anglicky,
    umí francouzsky, umí německy,
  • 00:06:22 a já umím jen tu češtinu.
  • 00:06:46 Protože já mám
    vegetariánskou porci, víte?
  • 00:06:49 -Jak dlouho už jsi vegetarián?
    -Čtyři měsíce.
  • 00:06:56 To si musíš
    vařit zvláštní jídla, ne?
  • 00:07:01 Moje rodiče sem přijeli ještě
    na základě mezivládní dohody
  • 00:07:05 s tehdejší
    Československou republikou.
  • 00:07:07 Přijeli sem za prací,
    seznámili se tady,
  • 00:07:11 zamilovali se a vzali se tu.
  • 00:07:14 Takže jsem se narodila tady
  • 00:07:17 a dostala jsem české jméno.
  • 00:07:20 Ten kratičký sen
    se mi k ránu až zdál,
  • 00:07:24 před probuzením,
    a já spát chtěla dál, zamilovaná...
  • 00:07:27 Protože tatínkovi se hrozně
    líbila zpěvačka Lenka Filipová,
  • 00:07:31 tak mi dali jméno Lenka.
  • 00:07:37 Po mém narození jsme se museli
    hned vrátit do Vietnamu,
  • 00:07:41 protože byla vypovězena
    mezivládní dohoda.
  • 00:07:46 Vrátili jsme se do Vietnamu
    na 10 let.
  • 00:07:50 Já to mám velice jednoduché v tom,
    že mohla jsem chodit do školy
  • 00:07:55 ve Vietnamu. A jelikož
    už tady žiju skoro 15 let,
  • 00:07:59 tak i čeština
    už není tak velkej problém.
  • 00:08:03 Dostal jste předávací protokol?
    LENKA TLUMOČÍ DO VIETNAMŠTINY
  • 00:08:08 Pracuju pro Klub Hanoj v poradně
    jako tlumočnice a asistentka,
  • 00:08:15 protože mě
    ta sociální práce velice baví.
  • 00:08:18 Ano. Předal jsem i klíče.
  • 00:08:26 Já jsem teďka dostudovala bakaláře
  • 00:08:28 a dálkově dodělávám
    magisterské studium
  • 00:08:31 Veřejná správa
    a evropská studia.
  • 00:08:36 Ano. Letenku do Hanoje.
    A kdy byste chtěl letět?
  • 00:08:41 13 hodin trvá let.
  • 00:08:44 Jelikož už tady žiju dlouho,
    tak jsem se velice zvykla
  • 00:08:47 na život tady.
    Nedokážu přesně říct,
  • 00:08:51 jestli tu budu žít dále
    za pět, za deset let.
  • 00:08:55 To jsou plány do budoucna.
    Určitě bych chtěla dělat
  • 00:09:00 takový ten most,
    takový ten mezičlánek
  • 00:09:03 mezi Vietnamem a Českou republikou.
  • 00:09:09 Můžete mi někdo říct,
    kolik má Vietnam obyvatel?
  • 00:09:14 -Dva miliony?
    -Ne.
  • 00:09:17 -Dvacet milionů?
    -Tak to jsou už tipy.
  • 00:09:20 Je nás 86 milionů.
  • 00:09:25 Tady takhle podélně je Vietnam.
    Leží v Indočíně.
  • 00:09:32 Čechy jsem poprvé navštívil,
    když mi byly čtyři roky.
  • 00:09:36 Tehdy jsem vlastně viděl
    své rodiče jakoby poprvé.
  • 00:09:42 Dělali oba dva Ph.D
    ve východní Evropě.
  • 00:09:46 Máma v Maďarsku
    a táta v Bělorusku.
  • 00:09:51 V tehdejším Sovětském svazu.
  • 00:09:53 No a sešli jsme se všichni v Praze,
    protože tady žila moje teta
  • 00:09:59 a mohla nám zařídit
    jakoby pozvání do Čech.
  • 00:10:04 Jedna z mých prvních vzpomínek
    na Českou republiku je,
  • 00:10:08 když mi dvě studentky dávaly
  • 00:10:10 českou vlaku
    takhle na Národní třídě.
  • 00:10:15 Bylo to v roce 1989
  • 00:10:18 a já jsem
    pak musel zpátky do Vietnamu.
  • 00:10:22 No a pak když mi bylo
    nějakých šest nebo sedm,
  • 00:10:25 rodiče měli dostudováno a rozhodli
    jsme se, že budeme žít tady.
  • 00:10:31 Já vás naučím vietnamsky.
    Co vy na to?
  • 00:10:34 Ve vietnamštině se píše latinkou,
    protože misionáři,
  • 00:10:37 křesťani, co přijeli do Vietnamu,
    se museli vyrovnat s tím,
  • 00:10:41 že vlastně vietnamština
    předtím měla znakové písmo.
  • 00:10:44 Od té doby jsem začal
    chodit do české školky,
  • 00:10:48 pak nástup do české školy
    a už to jelo.
  • 00:10:52 Například ve vietnamštině
    se zdravíme xin chao.
  • 00:10:58 A teďka změníme znak - cháo.
  • 00:11:02 Chao.
  • 00:11:04 Cháo.
  • 00:11:06 Takže ahoj,
    rýžová polívka a pánev na smažení.
  • 00:11:12 Čím více získávám české vzdělání,
    tím víc zapomínám vietnamštinu,
  • 00:11:17 tím víc
    jsem začal uvažovat v češtině.
  • 00:11:20 Takže teďka když mám sny,
    tak jsou už v češtině.
  • 00:11:27 Vietnamština dokáže být
    taky pořádně těžká.
  • 00:11:30 Kdybyste přišli do třídy
    a bylo tam 30 - 50 Vietnamců
  • 00:11:35 a všichni mluvili rychle, věřte mi,
    že byste taky měli velký problém
  • 00:11:39 se to naučit. A přáli byste si,
    aby ti vietnamští vaši spolužáci
  • 00:11:44 s vámi mluvili pomalu
    a pomohli vám s tím jazykem.
  • 00:11:47 Máme posledních pár minut.
    Takže jestli vás něco zajímá?
  • 00:11:50 Cítíte se víc jako Čech,
    nebo víc jako Vietnamec?
  • 00:11:53 Jestli se to ve vás nějak sváří,
    nebo v tom máte jasno?
  • 00:11:57 Ne, nemám v tom jasno.
  • 00:12:01 Určitě jsem Vietnamec,
  • 00:12:03 protože ve mně koluje
    stoprocentně vietnamská krev.
  • 00:12:08 Moji rodiče i prarodiče
    všichni byli Vietnamci.
  • 00:12:12 Ale na druhou stranu,
    byl jsem vychovanej v Čechách.
  • 00:12:15 Je ve mně asi hodně toho českýho.
  • 00:12:21 S mou přítelkyní jsme se seznámili,
    když jsem byl ve Vietnamu
  • 00:12:25 dělat tátovi tlumočníka.
  • 00:12:28 A zároveň jsem
    se tam byl učit vietnamsky.
  • 00:12:35 Byla z toho láska jako trám.
    Ale nedokázal jsem ji prostě...
  • 00:12:41 Já jsem ji nedokázal sbalit
    ve Vietnamu ještě,
  • 00:12:44 protože jsem
    to nikdy předtím nedělal.
  • 00:12:47 Uvědomil jsem si, že umím...
  • 00:12:49 Asi jako že v češtině
    mi to jde líp.
  • 00:12:53 A tak jsem se snažil aspoň anglicky
    nejdřív nějak se s ní domluvit.
  • 00:12:59 No a trvalo nám asi...
  • 00:13:02 První půlrok jsme spolu
    mluvili jenom anglicky,
  • 00:13:07 protože vietnamsky
    mi to prostě nešlo
  • 00:13:11 jako říkat jí
    nějaký něžnosti nebo něco.
  • 00:13:14 Ale protože ona je stoprocentní
    Vietnamka, tak mě nakonec
  • 00:13:17 dotlačila k tomu, že teď
    už mluvím a píšu i vietnamsky.
  • 00:13:23 Přítelkyně si ještě schovává
    naše esemesky od tý doby
  • 00:13:28 a skutečně ze začátku
    jsem všechno psal jenom anglicky.
  • 00:13:33 Občas jsem do toho přidal
    i nějaké české slovo
  • 00:13:36 jako "dobrou noc, miláčku".
    Nebo "ahoj".
  • 00:13:55 Než jsem potkal Chang, všechny
    moje zkušenosti byly s Češkama,
  • 00:13:59 protože jsem
    si nikdy nedokázal představit,
  • 00:14:03 že bych jednou byl
    s Vietnamkou přímo z Vietnamu.
  • 00:14:07 A už jsem byl trošku
    vnitřně smířenej s tím,
  • 00:14:11 že budu mít jednou dítě
    ze smíšeného manželství.
  • 00:14:16 A nakonec mám Vietnamku,
    která mě považuje
  • 00:14:22 víc za Čecha než za Vietnamce.
  • 00:14:25 Pokud jste se rozhodl dobrovolně
    vzít si zde přítomnou slečnu Chang
  • 00:14:31 za manželku, odpovězte zřetelně
    a nahlas ano.
  • 00:14:35 Ano.
  • 00:14:38 TLUMOČNICE PŘEKLÁDÁ DO VIETNAMŠTINY
  • 00:14:42 Ano.
  • 00:15:16 Rád tančím a to, jak jsem se
    k tomu dostal, je celkem banální.
  • 00:15:19 Začal jsem chodit do tanečních.
    Co mě táhlo dál, bylo,
  • 00:15:26 když jsem viděl
    svého spolužáka ze třídy,
  • 00:15:29 který tančí
    vlastně na světové úrovni,
  • 00:15:33 tak mě to inspirovalo.
    Ve Vietnamu to není takovým zvykem,
  • 00:15:36 že v 15 - 16 letech
    půjdou středoškoláci do tanečních.
  • 00:15:41 Není to tam tak běžné jako tady,
    což mě mrzí.
  • 00:15:45 Rád bych,
    aby to tam jednou někdo prosadil.
  • 00:15:50 Založím třeba
    taneční školu ve Vietnamu.
  • 00:15:55 Je mi 17 let.
    Narodil jsem se tady v Čechách
  • 00:16:00 a vlastně žiju odjakživa v Braníku.
  • 00:16:07 Chodím na gymnázium.
    Příští rok budu maturovat.
  • 00:16:15 Cítím se jako Čech.
    Necítím se nějak jiný,
  • 00:16:19 nějak odlišný od ostatních,
    ale samozřejmě žiji
  • 00:16:23 ve vietnamské rodině. Je to někdy
    poznat, ale sám se cítím jako Čech.
  • 00:16:31 S češtinou
    jsem neměl nikdy problém,
  • 00:16:34 protože když jsem byl malý,
  • 00:16:37 tak rodiče
    na mě mluvili vietnamsky,
  • 00:16:40 kdežto například můj bratr
    na mě mluvil česky.
  • 00:16:44 Jelikož mluvím vietnamsky
    jenom doma, tu slovní zásobu
  • 00:16:48 nemám tak širokou, takže
    když mluvím o nějakých věcech,
  • 00:16:54 které nevím,
    jak se řeknou vietnamsky,
  • 00:16:57 tak zase přechýlím do češtiny
    a pak zpátky do vietnamštiny.
  • 00:17:01 KOMUNIKUJÍ VIETNAMSKY
  • 00:17:06 Tak jo.
    Tak míň nudlí a tady to tam dáme.
  • 00:17:10 Řekl bych, že ve vietnamské rodině
    se jí rozhodně víc pospolu.
  • 00:17:13 My to děláme každý den.
  • 00:17:16 Je to něco,
    co tu rodinu stmeluje, udržuje.
  • 00:17:21 Tak kdo má hlad?
  • 00:17:23 Když byl ještě děda naživu,
    to byla skutečně ta stará škola.
  • 00:17:28 Všichni museli být v sedm u stolu.
    Tak to prostě bylo.
  • 00:17:34 Teď už se scházíme
    trošku hůř organizovaně.
  • 00:17:46 Rodiče jsou obchodníci
    a asi nikoho nepřekvapí,
  • 00:17:50 že máme obchod s potravinami.
  • 00:17:52 Ale vedle toho
    máme ještě i restauraci,
  • 00:17:55 kde pořádáme taneční odpoledne
    pro starší věkovou skupinu.
  • 00:18:01 Pořádá se to v neděli,
    takže tomu říkáme nedělní taneček.
  • 00:18:07 Jé, ahoj, lidi!
  • 00:18:09 Do Čech jsem přišla v sedmi letech
    v roce 1996.
  • 00:18:13 Já jsem vlastně chodila
    ve Vietnamu už do druhé třídy,
  • 00:18:16 ale tady v Čechách jsem začala
    znovu od první třídy.
  • 00:18:20 Mám českou babičku, se kterou
    jsme do teď stále v kontaktu.
  • 00:18:25 Jmenuje se Marta.
    Říkáme jí babička Marta.
  • 00:18:28 Žili jsme u ní čtyři nebo pět let.
    Přímo u ní.
  • 00:18:31 A jezdili jsme domů
    za rodiči jenom na víkend.
  • 00:18:36 Mám českou výchovu. Babička
    mě naučila třeba péct koláče,
  • 00:18:41 bábovky. Vlastně ten základ
    do pečení mám od babičky.
  • 00:18:45 A taky mě naučila
    několik českých jídel.
  • 00:18:48 Takže občas doma vaříme
    taky česká jídla.
  • 00:18:54 Vlastně ještě pořád stěhujeme věci
    ze staré kanceláře sem.
  • 00:18:58 Je toho hodně.
    Teď právě se kupí práce
  • 00:19:01 jak u nových případů,
    tak ještě stěhování,
  • 00:19:04 tak to vypadá
    trošku jak na bojišti tady.
  • 00:19:08 Žili jsme nejprve jeden rok v Mostě
  • 00:19:11 a poté jsme se přestěhovali
    do Dubí u Teplic.
  • 00:19:16 Rodiče tam stále žijí.
    Jenom já jsem v Praze zatím,
  • 00:19:20 protože tu studuji.
  • 00:19:23 Studuji na Vysoké škole ekonomické
    na Fakultě mezinárodních vztahů
  • 00:19:27 a mým oborem je Podnikání a právo.
  • 00:19:30 Učím se ještě angličtinu,
    němčinu,
  • 00:19:34 dva roky
    nebo tři roky mám francouzštinu
  • 00:19:38 a teď jsem chtěla začít čínštinu,
    ale je to trošku náročné,
  • 00:19:41 protože teď musím skloubit studium,
    práci a ještě ty jazyky.
  • 00:19:46 Možná jsem si toho nabrala hodně,
    ale ty jazyky obecně mě hodně baví.
  • 00:19:51 Podívejte se na tohle.
    Já mám pocit, že to je promlčený.
  • 00:19:55 -Tady máš občanský zákoník.
    -Tady je exekuční příkaz.
  • 00:19:59 No. Paragraf 100.
  • 00:20:01 Poskytujeme právní služby,
    právní pomoc cizincům.
  • 00:20:05 V poslední době se zaměřujeme
  • 00:20:07 na poskytování právní pomoci
    vietnamské komunitě.
  • 00:20:15 Oni jsou velice snaživí,
    velice pilní.
  • 00:20:18 To jejich postavení je mnohem těžší
    než běžných českých dětí,
  • 00:20:22 protože oni si musí
    to svoje místo vydobýt.
  • 00:20:25 Ti studenti, kteří
    teď jsou na vysokých školách,
  • 00:20:28 kteří získávají to vzdělání,
    budou vlastně ty opěrné body
  • 00:20:31 té komunity,
    kdy už budou zde advokáti,
  • 00:20:36 budou zde ekonomové, budou zde
    účetní, budou zde daňoví poradci,
  • 00:20:40 kteří mají původ v té komunitě.
  • 00:20:42 -Kdy měl vzniknout ten spor?
    -To tady právě hledám.
  • 00:20:46 Za pět, sedm let, doufám,
    že už budu advokát.
  • 00:20:50 Nebo aspoň advokátní konspicient.
    Chtěl bych působit především
  • 00:20:53 tady v České republice, protože
    se mi dostalo českého vzdělání
  • 00:20:57 a trošku bych to chtěl
    i Česku splatit,
  • 00:21:00 že tady mám možnost studovat.
  • 00:21:03 Když to je z roku 2002,
    tak to už máš osm let, že jo.
  • 00:21:05 Když jsem si vybíral jméno
    na moji e-mailovou adresu,
  • 00:21:09 tak jsem si říkal,
    že musím vybrat nějaké jméno,
  • 00:21:12 které bude vtipné,
    které si lidé hned zapamatují.
  • 00:21:15 A napadlo mě, že když Vietnamce
    lidé vnímají trošku negativně,
  • 00:21:20 především kvůli vlivům médií,
    tak jsem si říkal,
  • 00:21:23 že si dám jméno
    hodnývietnamec zavináč...
  • 00:21:26 A nyní, když tento e-mail
    předám Čechům,
  • 00:21:31 tak oni se tomu zasmějí
    a opravdu si to zapamatují.
  • 00:21:35 A když mně volají, tak mi
    neříkají jménem, ale říkají mi:
  • 00:21:38 To jste vy, ten hodný Vietnamec?
  • 00:21:41 Narodil jsem se v Čechách.
    Bylo to v Teplicích.
  • 00:21:44 V roce 1987.
    Rodiče už tady byli nějakou dobu
  • 00:21:47 a vlastně po roce, co se vzali,
    tak jsem se narodil já.
  • 00:21:51 V České republice
    jsem pobýval první rok,
  • 00:21:54 ale po tom roce jsem
    se musel vrátit do Vietnamu
  • 00:21:57 kvůli silné alergické reakci, což
    doporučili doktoři mým rodičům.
  • 00:22:01 S tím, že se máme vrátit za 3-4
    roky, až budu mít silnější imunitu.
  • 00:22:06 Což se také stalo.
    Ve 4 letech jsem se sem vrátil.
  • 00:22:10 Takže na zážitky z Vietnamu
    si vůbec nevzpomínám.
  • 00:22:13 Já jsem vyrůstal u české tety,
    která mě znala už odmalička.
  • 00:22:17 Už vlastně od narození,
    dalo by se říct.
  • 00:22:21 A ta mě vlastně vychovala
    jako pravého Čecha.
  • 00:22:24 Jezdili jsme k nim na chatu,
    sbírali jsme houby,
  • 00:22:28 zpívali jsme táborové písničky,
    opékali jsme buřty.
  • 00:22:31 Prostě jako každé
    normální české dítě.
  • 00:22:38 Když jsem byl ve Vietnamu,
    po nějaké době se mi stýskalo
  • 00:22:40 po České republice, jelikož tu mám
    přátele jak vietnamské, tak české.
  • 00:22:45 Stýskalo se mi i po způsobu života.
    Stýskalo se mi po Praze.
  • 00:22:49 A dokonce i po škole,
    přestože byly prázdniny.
  • 00:23:00 My už existujeme asi do roku 2004.
  • 00:23:05 Původně jsme dělali
    takové kulturní akce -
  • 00:23:08 výstavy fotografií a...
  • 00:23:11 Já jsem vietnamistiku
    začala studovat celkem omylem.
  • 00:23:14 Já jsem chtěla studovat
    politologii.
  • 00:23:17 Tehdy byla kombinace
    buď ruština, angličtina,
  • 00:23:21 maďarština nebo vietnamština.
    Tak jsem si říkala,
  • 00:23:24 že se aspoň podívám někam daleko,
    takže jsem si vybrala vietnamštinu.
  • 00:23:27 S tím, že jsem hodlala
    ten obor opustit.
  • 00:23:30 Pouze se dostat na tu politologii
    a pak prchnout.
  • 00:23:33 A nakonec jsem prchla z politologie
    a na vietnamštině jsem zůstala,
  • 00:23:36 protože mě to mnohem víc bavilo.
    Rozhodně nelituju.
  • 00:23:42 Já tedy pracuji hodně
    s mladými Vietnamci a Vietnamkami
  • 00:23:47 a vůbec je nevnímám jinak,
    než kdybych pracovala s Čechy
  • 00:23:51 nebo s Češkami.
    Jsou to jednak moji kolegové
  • 00:23:54 a zároveň mnoho z nich
    moji přátelé.
  • 00:23:58 Ty jsi říkal,
    že na naše stránky chodíš, viď?
  • 00:24:01 Jsou velmi motivovaní.
    Přenáší se tam ta extrémní motivace
  • 00:24:05 těch jejich rodičů,
    kteří sem přišli.
  • 00:24:07 Musím říct,
    že mě často dobíjejí energií,
  • 00:24:12 protože jsou spolehliví,
    strašně dobře se s nimi pracuje.
  • 00:24:16 Takže bych spíš řekla, že nebudou
    elitou vietnamské komunity,
  • 00:24:20 ale budou elitou české společnosti
    a myslím i evropské společnosti.
  • 00:24:32 Ohledné mé identity,
    když se mě zeptá Čech,
  • 00:24:34 tak většinou automaticky odpovím,
    že se cítím být opravdu Čechem,
  • 00:24:37 jelikož jsem tady vyrůstal.
    Kdybych nevypadal tak, jak vypadám,
  • 00:24:40 tak by si asi nikdo neřekl,
    že nejsem Čech.
  • 00:24:43 A když se mě zeptá Vietnamec,
    nemůžu říct, že nejsem Vietnamec.
  • 00:24:47 Nemyslím si, že je podstatné
    k tomu, aby člověk,
  • 00:24:50 když někde chce žít,
    aby se musel cítit jako Čech,
  • 00:24:53 Němec nebo Angličan.
  • 00:24:56 Když žiju tady
    a dokážu přijmout české zvyky,
  • 00:25:00 českou kulturu, české zákony,
    dodržuju všechno, jak se má,
  • 00:25:04 tak si myslím, že problém není.
  • 00:25:06 Já nemusím být vůbec jako
    víc Vietnamka nebo víc Češka.
  • 00:25:10 Já jsem prostě já.
  • 00:25:12 Jsem výjimečná, jsem jedinečná.
  • 00:25:18 Ahoj!
  • 00:25:46 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2010

Související