TS Ostrava | TS Brno

iVysílání

stránky pořadu
ČT 23. 9. 2009
20:00

1 2 3 4 5

69 hlasů
10729
zhlédnutí

Zajati v Angole

Drama šestašedesáti unesených československých občanů v Angole v letech 1983 a 1984 očima pamětníků

57 min. | další Dokumenty »

do playlistu

Načítám přehrávač...

Diskuse Přidat příspěvek Sledovat diskusi Napsat do televize
  • 28. 1. 2010 08:25

    Příspĕvek byl smazán kvůli porušení pravidel diskuse

  • Angolan

    5. 9. 2009 23:25

    Všem Catumbelanům

    Samořejmě to co se stalo je hrozné, ale bohužel tehdy byla situace jaka byla a můžete být radi že jste naživu, sami dobře víte že to mohlo dopadnout hůř.

    • Catumbelan

      8. 9. 2009 07:13

      Situace

      tehdy byla jaká byla. To znamená, že bez cizinců by Angola na tom byla hůř než byla a je! Ano vaše děti na nás pokřikovali "macaco branco", protože jste si nikdy nedokázali vážit toho co se pro vás dělalo. Těch kteří to pochopili bylo dost málo a jsou nám dodnes vděční! Dokázali jste většinou jen ničit, jak jsem se přesvědčil letos v Alto Catumbela. Odmítání bělochů se stalo národním postojem. Přijali jste nové kolonzátory, Číňany, a budete toho litovat mnohem více než přítomnosti Portugalců s kterou se nedokážete ještě dnes vyrovnat. Přitom bez bělochů jste jenom nuly. Neříkám, že nemáte bohatou historii a kulturu, jen s ní neumíte zacházet. Snadno zparchantíte a rádi utečete od všeho co vás k vaší zemi váže.

  • Angolan

    5. 9. 2009 23:13

    Všem Catumbelanům

    Nikdo Vás do Angoly nenutil. Jsem z Angoly a žiju zde dlouho a můžu vám řict že to žádný med není,tím nechci porovnat zdější život se životem v Angole, protože to se ani nedá, ale protože jsem se rozhodl DOBROVOLNĚ žít v ČR z důvodu mnou dobře znamé, nestěžuji se a snažím se snažet všechny uražky,napadeni atd.
    Myslím si že, když evropan letí za praci do takzvané třetí zemi, nedělá to ze srdci o to více když se v té zemi valčí, každý z vás podle mě byl dobře vědom toho co se může stát.

    • Catumbelan

      6. 9. 2009 13:24

      Angoalnovi

      Je poněkud zajímavé, že pro Vás je přijatelná pomoc poskytnutá zde, ale na druhou stranu už méně přijatelná pomoc u vás v Angole. Je to pomoc lidem kteří ji potřebují mnohem více než Vy. Dost možná jste jedním z vyčůraných studentů kteří zde vystudovali za státní peníze a potom se již nevrátili odvést tu vloženou investici zpět, svým lidem, svým příbuzným, své vlasti. Je pravda, že nás nikdo nenutil stejně jako nikdo nenutí nikoho aby v Angole pomáhal jako lidé z "Človeka v tísni". Staví tam školy, učí lidi využívat všemožně všechny dostupné zdroje. Ano nikdo je nenutí a přesto dělají práci která přísluší těm kteří se po studiích zašívají v Evropě nebo Spojených státech a plijí po těch kteří se k té pomci odhodlali. Výmluvy na politické důvody již nemají valnou cenu. V Agole existuje pluralita, sice odtažitá, ale existuje.
      A nakonec, cizinců, už jsm to zde mínil tam bylo zajatých mnoho, z mnoha zemí a ještě dnes nebýt Číňanů nemáte postavené mosty, silnice a železnici. Tak proč se Vám přítomnost cizinců nezdá. Nevím kolik Vám je let ale jste zřejmě nemtálně velmi nevyzrálý. V tom bude ten problém.

    • Ten co nepohladil Obamu

      22. 9. 2009 08:59

      Důvody mnou dobře známé

      Jen kecy, pohodlný život bez toho aby ses staral o rodinu kterou máš v Africe a tady sis opatřil druhou. Santos říkal že je v zemi mír a blahobyt.

  • Janouškovec Vít

    3. 9. 2009 22:03

    Dobrý večer. Jsou to již dva měsíce, co jsme započali výstavbu pěti škol v Angole - okolí Kuita, oblast Bié. I v dnešní době je však vidět dopad občanské války. Měl jsem tu možnost navštívit osobně i místní kmeny, kteří však stále uznávají UNITU, avšak pro tzv. ,,klid" uvádějí raději název: Ti z druhé strany... Je toho mnoho, co by se dalo za měsíční pobyt v této oblasti popsat. Velice Vám děkuji za tento pořad...za ALLKON Janouškovec

    • Catumbelan

      4. 9. 2009 06:46

      Kuito i Coembu

      jsem navštívil též. S chlapama kteří v Coembě ty školy staví jsem mluvil a hodně je obdivuji. Stejně jako lidi v Kuito! Tam je právě ta oblast kde měla UNITA vždy největší podporu místních lidí.

      • Catumbelan

        9. 9. 2009 07:18

        Upřesnění

        Tady jsem zareagoval trochu chybně. Musím upřesnit, že se jedná o školy stavěné v rámci pomoci organizace Člověk v tísni (PIN) a nikoli těch na jejihž příspěvek jsem reagoval. Ta činnost je na dobrovolné nikoli komerční bázi!!
        Proto můj obdiv a nyní i omluva těm lidem z PIN patří!
        Rovněž lidé ze zemědělských univerzit Praha a Brno, kteří ve stejné oblasti působili a působí, si zaslouží stejný obdiv. Doufám, že rozhodnutí zrušit zastupitelský úřad v Luandě tuto činnost nijak zvlášť nezasáhne.

  • Zeman

    3. 9. 2009 22:00

    Pro Catumbelana
    Diety měli všichni,kteří byli na půl roku pak byl plat,nebo se dieta prodlužovala a byla v dolarech.To dobře víte.Já byl Benguela ,Lobito ,Lubango,Mocamedes.Takže vím jak to tam bylo.Vše kde byla MPLA dobře střeženo i kubánci a ruskými poradci bez výložek.Takže nevěřím ,že by Vás tam nechali napospas dříve podporovaným Uniťákům,bez Vašeho vědomí.Pokud budete odpovídat držte se faktů,které píšu a ty vývraťte.Jsem též z Brna.

    • Catumbelan

      4. 9. 2009 06:43

      Pro Zemana

      Ta Vaše věta o faktech je protimluv. Vy tam moc faktů nepředkládáte takže není co vyvracet. Co jsem psal o Kubáncích je všeobecně známá pravda, to o těch Rusech nám z jejich webu válečných veteránů a od tehdejšího oficiálního tlumočníka který mi poskytl spoustu překvapivých informací které jste v Angole pouhým pozovováním získat nemohl. Nakonec vidíte k těm penězům jste sám napsal správně o těch dietách. My tam byli na smlouvy tak proč řeři o vysokých dietách. Je to matení lidí kteří to neznají. Pokud jste v Alto Catumbela nebyl, jako že ne, tak nemůžete hodnotit situaci tam. Toho se zase držím já protože za dvacet měsíců jsem tam toho zažil dost. Ta věta o MPLA také nedává moc velký smysl stejně jako to "dříve podporovaným Uniťákům". To co se stalo nám se stalo stovkám cizinců tehdy v Angole působících. Od Američanů, Angličanů, Brazilců, Portugalců, Bulharů, Filipínců atd. a stalo se to na mnoha různých místech země. Jen byl průběh jejich propouštění ze zajtí jiný!

  • Petr Veselý

    3. 9. 2009 20:40

    Zajati v Angole

    Dobrý večer,
    já jsem v té době studoval na střední průmyslové škole papírenské v Hostinném a do stejného ročníku se mnou chodila spolužačka jejíž otec byl mezi zajatci.Proto jsem se velmi rád podíval na tento pořad.

    • Catumbelan

      3. 9. 2009 21:06

      Petrovi

      Průmkou v Hostinném prošlo hodně bývalých expertů. Kdo to byl, alespoň náznak! LS

    • ZEMAN

      3. 9. 2009 21:19

      Dobrý večer,byl jsem v Angole o rok dříve v Lubangu i jinde.Ve všech městech ovládané MPLA byli vojáci ruští a kubánští.Obsadit město nebylo nic jednoduché.Později jsem slyšel od jednoho co v papírnách pracoval,že vojáci oznámili,že opustí město.Všichni zahraniční pracovníci mají odjet a opustit toto město.Našim lidem se to zřejmě moc nelíbilo vzhledem k velké dietě,která tehdy v Angole byla(za primky 2měsíce jídla)a proto tam zůstali a pak následovalo co bylo.Je to jen názor a co jsem slyšel od člověka ,který tam byl.Myslím ,že pravda bude někde uprostřed.Vzhledem k tomu ,že se otevírá otázka odškodnění,je vidět,že peníze v tom hrály velkou roli.

      • Catumbelan

        3. 9. 2009 21:38

        Zemanovi

        Mám k dispozici rešerše mezi ZÚ v Luandě. Mohl bych dokázat jak to všechno bylo, ale to jsou boje s větrnými mlýny. Těch co tvrdí, že tam byli je tolik že za celou dobu tolik Čechoslováků ani v zahraničí nepracovalo. Nevěřil byste kolik lidí potkávám tady v Brně! Za primky jsem měl více než tři metráková prasata, ale to je vedlejší. To přece nebyl plat. My diety neměli, což je těžký omyl kritiků kteří to nevědí!!

      • Catumbelan

        3. 9. 2009 21:46

        Zemanovi

        Mimochodem, ani tvrzení "ve všech městech .." není pravdivé. Před zajetím jsem tam strávil skoro dvacet měsíců a měl jsem bohaté zkušenostii s cizinci. Nota bene znám se velmi dobře s oficiálním tlumočníkem Rusů v Angole. Rusů bylo v Angole za celou dobu od 75 do 90roku necelých 500. Někomu se to bude zdát málo, ale oni tam skutečně byli jen jako poradci nebo v nejhorším případě jako piloti. Ano Kubánců tam bývalo průměrně asi 48.000. Jenže zase, včetně civilistů kteří ale byli dost dobře ozbrojeni. Takže je to na dlouhou diskuzi.

      • Catumbelan

        3. 9. 2009 21:55

        Zemanovi

        "Později jsem slyšel od jednoho co v papírnách pracoval,že vojáci oznámili,že opustí město.Všichni zahraniční pracovníci mají odjet a opustit toto město."
        V Alto Catumbela nikdy nebyla posádka vládní armády a nebyli tam ani kubánští vojáci! Doporučuji prověřit si věrohodnost toho zdroje.

    • Catumbelan

      3. 9. 2009 21:49

      Petrovi

      Tak to probírám z jednoho i druhého konce. Nikdo mě nenapadá, kdo by měl v té době dceru na SPŠP v Hostinném!

Související

Mobilní aplikace ČT

Načítám...