iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 12. 2007
17:31 na ČT24

1 2 3 4 5

19 hlasů
5368
zhlédnutí

Planeta Věda

Život zvířat v podzemí

21 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:25 Dobrý den.
    Začíná další PLANETA VĚDA.
  • 00:00:29 Zavřete oči a představte si,
    že byste celý svůj život
  • 00:00:32 strávili ve složitém podzemním
    labyrintu, ve světě,
  • 00:00:35 kde vládne neprostupná tma.
  • 00:00:38 Pro většinu z vás asi opravdu
    nepříjemná představa.
  • 00:00:41 Jenomže příroda stvořila i zvířata,
    která v podzemí žijí,
  • 00:00:44 a zřejmě i docela spokojeně.
    Jsou to kupříkladu afričtí rypoši.
  • 00:00:48 A do jejich tajuplného podzemního
    světa se dnes vypravíme.
  • 00:00:52 Máme k tomu celkem zajímavou
    příležitost, českým vědcům se totiž
  • 00:00:56 zřejmě podařilo objevit nový druh
    tohoto unikátního savce.
  • 00:00:59 Našimi průvodci budou Radim Šumbera
    z Jihočeské univerzity
  • 00:01:03 a Pavel Němec z Přírodovědecké
    fakulty Univerzity Karlovy.
  • 00:01:07 Otázka první na pana Šumberu:
  • 00:01:09 Jak je těžké v 21. století
    objevit nového savce?
  • 00:01:12 Objevy nových savců
    jsou dvojího druhu.
  • 00:01:18 Ten první je takový opravdu
    objevitelský, že přijdete do nějaké
  • 00:01:21 oblasti, která je neprozkoumaná
    nebo dlouho nebyla a objevíte
  • 00:01:25 zvíře, které se na první pohled
    odlišuje od jeho příbuzných.
  • 00:01:28 Tyhle objevy jsou málo časté,
    ale zajímavé je to, že se neomezují
  • 00:01:32 pouze na drobná zvířata velikosti
    hlodavce, hmyzožravce nebo letouna.
  • 00:01:36 Stále se ještě objevují i velká
    zvířata velikosti
  • 00:01:39 středního primáta, popřípadě
    u kopytníků velikosti ovce.
  • 00:01:44 Pak je druhá kategorie objevů,
    a ty jsou už spíše laboratorní.
  • 00:01:48 Za pomoci nejnovějších
    taxonomických metod zkoumáte
  • 00:01:51 nějakou populaci už dlouho
    známého druhu zvířete.
  • 00:01:55 Zjistíte, že ta populace
    se odlišuje natolik, že vlastně
  • 00:01:59 opravňuje k udělení druhového
    statutu téhle populaci.
  • 00:02:03 A těchhle objevů je samozřejmě
    v současné době poměrně hodně
  • 00:02:06 a jsou velmi časté.
    A k tomu patří asi ten náš objev.
  • 00:02:11 Rypoši světu vědy poměrně
    dlouho unikali.
  • 00:02:14 Ačkoliv o existenci těchto zvířat
    v Africe se ví už dlouho,
  • 00:02:18 zoologové je pro své výzkumy
    objevili teprve v 80. letech
  • 00:02:22 a narazili na množství
    fascinujících skutečností.
  • 00:02:26 Desítky a stovky metrů
    podzemních tunelů.
  • 00:02:31 Představte si to jako takový hodně
    složitý systém metra,
  • 00:02:35 samozřejmě bez umělého osvětlení.
  • 00:02:37 Je tu tma, vlhko, málo kyslíku
    i potravy, většina tvorů
  • 00:02:41 by tu dlouho nevydržela.
  • 00:02:43 Jenomže evoluce se v historii
    ubírala nejrůznějšími cestami
  • 00:02:46 a podzemní zvířata jsou pro život
    v temném světě dokonale vybavená.
  • 00:02:51 Tady máme rypoše stříbřitého.
  • 00:02:53 Na tomhle zvířeti můžeme
    demonstrovat, jak podzemní zvíře
  • 00:02:58 vypadá: krátký ocas, malé oči,
    ale opravdu miniaturní,
  • 00:03:02 nohy jsou lopatovité, protože
    pomocí nich vyhrabává i tu hlínu.
  • 00:03:11 I dlouhé zuby, které za týden
    vyrostou o 1 cm,
  • 00:03:14 slouží k budování tunelů.
  • 00:03:16 Ústa začínají až za nimi,
    zřejmě proto, aby je rypoši neměli
  • 00:03:20 neustále plná hlíny.
  • 00:03:22 V subsaharské části Afriky žije
    nejméně 23 druhů těchto zvířat
  • 00:03:25 a další přibývají, stejně rychle,
    jako se k nim obrací pozornost
  • 00:03:29 výzkumných týmů.
  • 00:03:31 Profesor Hynek Burda byl jedním
    z prvních, kdo se jim v 80. letech
  • 00:03:35 začal věnovat.
  • 00:03:37 Já jsem tahle zvířata objevil
    pro sebe, pro vědu, před 25 lety
  • 00:03:44 při pobytu v Zambii.
  • 00:03:46 Tenkrát jsem pracoval na výzkumu
    sluchu a ucha u netopýrů
  • 00:03:50 a našich podzemních zvířat,
    tzn. krtků především.
  • 00:03:54 A když jsem byl v Africe, v Zambii,
    tak jsem tam viděl tahle zvířata
  • 00:03:59 a napadlo mě, že by bylo zajímavé
    srovnat jejich sluch.
  • 00:04:04 Do Evropy, konkrétně do Německa
    tak k výzkumným účelům putovali
  • 00:04:08 první rypoši a zdaleka nezůstalo
    jen u výzkumů sluchu.
  • 00:04:11 Téměř každá stránka života rypošů
    znamenala překvapení.
  • 00:04:15 První například bylo rozmnožování.
  • 00:04:18 Ukázalo se, že doba březosti
    je 100 dní, což je pro savce,
  • 00:04:24 který váží 80 gramů, čili velikost
    zlatého křečka, naprosto nezvyklé.
  • 00:04:34 Například potkan, podstatně větší
    hlodavec, má dobu březosti 1 měsíc.
  • 00:04:43 A pak se ukázalo, že například
    doba kojení trvá další 3 měsíce
  • 00:04:48 až jeden rok, zase naprosto
    nezvyklé pro hlodavce.
  • 00:04:53 Studie o rypoších si brzy
    našly cestu na stránky
  • 00:04:56 vědeckých časopisů.
  • 00:04:58 Pečlivé analýze vědci podrobili
    nejrůznější aspekty
  • 00:05:01 jejich smyslového vnímání
    nebo orientace v prostoru.
  • 00:05:04 Jedno z největších překvapení
    začalo vycházet na povrch
  • 00:05:08 teprve postupně.
  • 00:05:13 Já jsem chytnul v 85. roce první
    rypoše a někteří z nich dodnes žijí
  • 00:05:17 a rozmnožují se.
  • 00:05:19 Tenkrát to už byla dospělá zvířata,
    čili odhadem minimálně 25 let.
  • 00:05:23 Pro srovnání: potkan žije
    v průměru 2 - 4 roky.
  • 00:05:27 Další velkou kapitolou bude zřejmě
    imunitní systém rypošů, zoologové
  • 00:05:31 u nich totiž neobjevili prakticky
    žádné nemoci ani parazity.
  • 00:05:37 Co vás osobně
    do světa rypošů přivedlo?
  • 00:05:41 Mě k tomu v podstatě
    přivedla náhoda.
  • 00:05:44 Prof. Burda v 90. letech nebo
    koncem 90. let hledal neuroanatoma,
  • 00:05:51 který by studoval mechanizmy
    magnetického smyslu rypošů.
  • 00:05:54 Já jsem v podstatě byl
    ve správnou dobu na správném místě
  • 00:05:58 a celá moje práce na tomto tématu
    začala takovýmto způsobem, náhodně.
  • 00:06:05 Podíváme se na mapu Afriky,
    která se nám za chvíli ukáže
  • 00:06:08 v našem panelu.
    Kde se vlastně rypoši vyskytují?
  • 00:06:12 Rypoši se vyskytují v celé
    subsaharské Africe a vyhýbají se
  • 00:06:16 vlhkým tropickým deštným pralesům.
  • 00:06:19 Ale jinak v pásu savan jsou vlastně
    od pásu Sahelu, východní Afrika,
  • 00:06:24 až do jižní Afriky.
  • 00:06:26 Když se podíváme na vaše výzkumy,
    jak je přijímají domorodci?
  • 00:06:30 Má tohle zvíře pro domorodé
    obyvatele nějaký význam vůbec?
  • 00:06:35 Samozřejmě má a poměrně netradičně
    se všichni domorodci shodují
  • 00:06:39 na jednom a všichni rypoše
    upřímně nenávidí.
  • 00:06:42 A zvlášť drobní zemědělci, což je
    v Africe dominující část populace,
  • 00:06:49 tak rypoše nemají rádi,
    protože jim likvidují úrodu,
  • 00:06:54 likvidují místní plodiny.
  • 00:06:56 Ono je to v podstatě o tom,
    že rypoš se živí podzemními
  • 00:07:00 zásobními orgány rostlin,
    různými hlízami, oddenky, kořeny,
  • 00:07:04 a to je přesně to, co domorodci
    na svých políčcích pěstují.
  • 00:07:08 Jsou to batáty, naše brambory,
    maniok a další.
  • 00:07:12 Ten vztah je v podstatě
    dost podobný jako u nás
  • 00:07:16 krtek a zahrádkář.
  • 00:07:18 Rozdíl je v tom, že krtek si
    v podstatě dělá ty chodby,
  • 00:07:22 ale je hmyzožravec,
    takže se tím neživí.
  • 00:07:25 Rypoš dělá to stejné, akorát ještě
    selektivně jde po podzemních
  • 00:07:29 orgánech těch rostlin,
    takže dělá mnohem větší škody.
  • 00:07:34 Pojďme se teď podívat na jednu
    opravdovou zajímavou stránku
  • 00:07:38 ze života rypošů, je to jejich
    společenská organizace.
  • 00:07:42 Na začátku 80. let ji u rypošů
    lysých popsala jihoafrická
  • 00:07:45 vědkyně Janny Gerwisová.
  • 00:07:47 Říká se tomu eusocialita a trochu
    se to podobá společenstvím
  • 00:07:51 včel nebo mravenců.
  • 00:07:54 23 příbuzných rypoších druhů,
    všechny žijí v podzemí,
  • 00:08:00 někteří naprosto samotářsky.
  • 00:08:02 Setkat se se svým soukmenovcem
    mimo období rozmnožování znamená
  • 00:08:06 většinou boj na život a na smrt.
  • 00:08:09 Kromě těchto poustevníků
    se ale u některých rypoších druhů
  • 00:08:12 vyvinul naprostý opak.
  • 00:08:14 Je tam systém, který byl popsán
    začátkem 80. let,
  • 00:08:18 tzv. eusociální systém.
  • 00:08:20 Dříve se předpokládalo, že to je
    konec evoluce sociálních systémů,
  • 00:08:25 protože ten systém
    je poměrně komplikovaný.
  • 00:08:28 Je zajímavý tím, že řada členů
    té rodiny se rozhodne rezignovat
  • 00:08:32 na vlastní rozmnožování a pomáhají
    rozmnožovat se těm svým rodičům.
  • 00:08:36 V početné rypoší rodince
    se rozmnožuje jediný pár,
  • 00:08:39 král a královna.
  • 00:08:41 Odrostlá mláďata se starají
    o své mladší sourozence
  • 00:08:44 a v suchých afrických stepích
    vyhrabávají nové a nové tunely,
  • 00:08:48 aby rodině zajistila dostatek
    potravy v podobě rostlinných hlíz.
  • 00:08:52 Potřebu opustit rodné hnízdo
    a založit vlastní klan prakticky
  • 00:08:56 nemají, tabu jsou i sexuální
    kontakty s příslušníky rodiny.
  • 00:09:02 Bratr pro sestru není
    sexuálně atraktivní a opačně,
  • 00:09:05 stejně tak dcery pro otce apod.
  • 00:09:07 Jestliže chceme založit novou
    rodinu, tak musíme vzít jednoho
  • 00:09:11 z těch nerozmnožujících se
    příslušníků rodiny, samce,
  • 00:09:16 a spářit ho v neutrálním prostoru,
    v nové kleci se samicí
  • 00:09:20 z jiné rodiny.
  • 00:09:22 V přírodě se ale dvě cizí zvířata
    zřejmě zas tak často nesetkají,
  • 00:09:27 a tak většina rypošů zůstane
    celý život s rodiči.
  • 00:09:30 Pro dodržování tabu incestu
    je zřejmě nejdůležitější to,
  • 00:09:34 že zvířata se navzájem
    velmi dobře znají.
  • 00:09:39 Jestliže bratra a sestru izolujeme
    do separátní klece, nic se neděje,
  • 00:09:44 žijí spolu harmonicky,
    ale nerozmnožují se.
  • 00:09:48 Ovšem já vyberu například jednoho
    samce, na jeden den ho izoluju
  • 00:09:53 do jiné klece a druhý den
    ho dám zase zpátky.
  • 00:09:58 Paralelně vezmu jednu jeho sestru
    a tu taky izoluju.
  • 00:10:04 Takhle to dělám 30 dní, takže každé
    z těchto zvířat má nadále kontakt
  • 00:10:09 se svou rodinou, ale nemá kontakt
    s jedním z těch sourozenců.
  • 00:10:16 Oni zapomenou, že jsou bratr
    a sestra, a jakmile je potom dám
  • 00:10:20 zpátky do klece, tak jsou pro sebe
    atraktivní, začnou se pářit
  • 00:10:24 a v rodině máme dvě královny.
  • 00:10:28 Velký ohlas vzbudil v loňském roce
    článek, který tým profesora Burdy
  • 00:10:32 publikoval v prestižním časopise
    Current Biology.
  • 00:10:36 Ze srovnání údajů o chovaných
    zvířatech jednoznačně vyplynulo,
  • 00:10:40 že pár, který se rozmnožuje,
    má podstatně delší život než jeho
  • 00:10:44 potomci, kteří žijí bez sexu.
  • 00:10:48 Ukázalo se, že zvířata, která žijí
    v páru, se dožívají minimálně
  • 00:10:52 těch 20 let nebo ještě více.
  • 00:10:55 Zatímco jejich potomci,
    kteří se sami nerozmnožují
  • 00:10:58 a zůstávají v rodině, starají se
    o rodiče, o sourozence apod.,
  • 00:11:04 tak ti žijí zhruba 8 let.
  • 00:11:09 Vědci srovnali všechny parametry
    života rodičů a jejich potomků,
  • 00:11:13 stres, stravu,
    pracovní zátěž, spánek.
  • 00:11:16 Vyšel jim jednoznačný závěr:
    jediný rozdíl mezi rodiči a potomky
  • 00:11:20 je právě v dostupnosti
    sexuálních radovánek.
  • 00:11:23 V podstatě sexualita u těchhle
    zvířat hraje velkou roli,
  • 00:11:27 zřejmě udržování páru.
  • 00:11:30 Ta zvířata jsou v tomhle ohledu
    srovnatelná s člověkem
  • 00:11:34 nebo s šimpanzi bonobo, mají sex
    každý den, i několikrát denně.
  • 00:11:38 Vědci se domnívají,
    že důležitou roli v dlouhověkosti
  • 00:11:42 rozmnožujících se zvířat
    by mohly hrát např. hormony,
  • 00:11:45 které se při sexu uvolňují.
  • 00:11:47 Ty působí jako odchytávače
    volných radikálů, které přispívají
  • 00:11:50 k stárnutí organizmu.
  • 00:11:53 Pane Šumbero, jak je to překvapivé
    zjištění, že sex a délka života
  • 00:11:57 vlastně spolu tak úzce souvisejí.
  • 00:11:59 Tak překvapivé to je poměrně hodně.
  • 00:12:02 Dosud se předpokládalo, že sexuální
    aktivita je pro oba dva partnery
  • 00:12:08 vyčerpávající, fyzicky náročná.
  • 00:12:11 Taky se ví to, že ta zvířata,
    aby se mohla sexuálně rozmnožovat,
  • 00:12:15 dejme příklad hlavně ptáky a savce,
    tak musí udržovat nějaká teritoria
  • 00:12:20 a musí si je bránit.
  • 00:12:22 Musí bránit svoje partnerky,
    musí bránit tomu,
  • 00:12:25 aby jim partnerky zahýbaly.
  • 00:12:27 Vlastně i ten konkrétní sexuální
    akt je rizikový,
  • 00:12:31 protože zvyšuje pravděpodobnost
    přenosu různých chorob, parazitů.
  • 00:12:35 A v podstatě i pářící se zvířata
    v tom okamžiku jsou více
  • 00:12:39 exponovaná predátorům.
    Takže tohle zjištění překvapivé je.
  • 00:12:43 Mě osobně překvapila
    ta sociální bohatost,
  • 00:12:47 která se u rypošů vytváří.
  • 00:12:50 Už se ví něco o tom vývoji,
    jak se vlastně vytvořila?
  • 00:12:53 Otázka rypoší sociality
    je v podstatě to nejzajímavější,
  • 00:12:56 co se ve vědeckém výzkumu
    u rypošů objevuje.
  • 00:13:00 Jsou takové dvě představy.
  • 00:13:02 První představa je, že rypoš byl
    původně samotář a když se dostal
  • 00:13:07 do polopouštních oblastí,
    kde potravy je málo,
  • 00:13:10 tak tam byl tlak na to,
    aby se ta zvířata stávala sociální.
  • 00:13:13 Druhou takovou představou je to,
    že v podstatě i jeho nejbližší
  • 00:13:17 příbuzní jsou sociální,
    takže to zvíře nebo jeho předek
  • 00:13:21 byl původně sociální.
  • 00:13:24 A zajímavé je ne to, proč jsou
    sociální, protože to zdědili,
  • 00:13:28 ale zajímavé je, proč některá
    zvířata se rozhodla být samotářská.
  • 00:13:31 V další reportáži se podíváme
    do další fascinující oblasti,
  • 00:13:35 je to oblast smyslového
    vnímání rypošů.
  • 00:13:38 Zmínili jsme to už na začátku.
  • 00:13:41 Zapomeňte na barvy, světlo i šíření
    zvuku, na které jste zvyklí.
  • 00:13:45 Rypoší svět vypadá úplně jinak.
  • 00:13:50 Tam, kde se člověk orientuje pomocí
    zraku, musí si rypoši pomoci jinak.
  • 00:13:54 Jejich oči jsou miniaturní
    a zaznamenávají v podstatě
  • 00:13:58 jenom ostré denní světlo.
  • 00:14:00 Přesto se nedá říct, že by ve svém
    podzemním světě nějak tápali.
  • 00:14:03 Přímo naopak, pohybují se v něm
    s naprostou jistotou.
  • 00:14:06 Ta zvířata se mimo jiné orientují
    dobře kinestetickým smyslem.
  • 00:14:13 To znamená, že v podstatě ona znají
    zpaměti systém těch svých nor
  • 00:14:18 a velice dokonale jsou schopna
    se tím systémem pohybovat
  • 00:14:21 jenom na základě hmatových stimulů.
  • 00:14:27 Dokonalou mentální mapu neznámého
    prostředí si dokáží
  • 00:14:30 udělat velmi rychle.
  • 00:14:32 Při pokusech v labyrintu si vedou
    podstatně lépe než třeba potkani.
  • 00:14:36 Potkan by tam probíhal velice
    rychle, tak jak potkani běhají,
  • 00:14:42 nicméně by se málo zlepšoval
    při těch dalších pokusech.
  • 00:14:45 Tohle zvíře dělá - tohle je právě
    ta první cesta, kdy si pečlivě
  • 00:14:49 projde celý ten labyrint,
    a při dalších pokusech je to zvíře
  • 00:14:53 naopak daleko rychlejší než potkan.
  • 00:14:56 Zatímco člověk se v neznámém
    prostředí orientuje podle
  • 00:14:59 záchytných bodů, které mu poskytuje
    zrak, rypoši se na vizuální
  • 00:15:03 informace spolehnout nemohou.
  • 00:15:05 Přesto se při budování nových
    tunelů nikdy neztratí.
  • 00:15:08 Při téhle činnosti jim pomáhá
    magnetický kompas, který funguje
  • 00:15:12 jako nějaká směrová reference.
  • 00:15:16 Ta zvířata když chtějí držet
    rovný směr během toho hrabání,
  • 00:15:20 tak používají jako referenční směr
    magnetické pole Země.
  • 00:15:24 Že zemský magnetismus dokáží vnímat
    například ptáci, vědci věděli
  • 00:15:28 už od 50. let, rypoši se ale stali
    prvními savci u kterých
  • 00:15:32 se tato domněnka potvrdila.
  • 00:15:34 Profesoru Burdovi ji pomohl
    prokázat následující experiment.
  • 00:15:38 Když dáme rypoše,
    tu rodinu nebo pár, do arény,
  • 00:15:43 začnou sbírat hnízdní materiál
    a začnou stavět hnízdo.
  • 00:15:47 To hnízdo v naprosté většině
    případů vznikne v jihovýchodním
  • 00:15:51 kvadrantu té arény.
  • 00:15:54 A jestliže ta aréna se nachází
    mezi Helmholtzovými cívkami -
  • 00:15:58 tou cívkou můžeme změnit magnetické
    pole Země, takže sever je na jihu -
  • 00:16:04 tak potom staví odpovídajícně
    hnízdo třeba na severozápadě.
  • 00:16:09 Následné výzkumy mozkových struktur
    rypošů, které v Praze prováděl
  • 00:16:13 P. Němec, potvrdily, že zvířata
    mají v mozku speciální centra,
  • 00:16:17 která magnetickou
    informaci zpracovávají.
  • 00:16:20 Skutečně jsme zjistili,
    že existuje řada
  • 00:16:25 identifikovatelných struktur mozku,
    které tu informaci procesují.
  • 00:16:30 A právě jednou z takových struktur
    je tectum středního mozku.
  • 00:16:34 A teď naše novější výsledky
    poukazují na to, že například
  • 00:16:38 hippocampus procesuje magnetickou
    informaci u těchto zvířat.
  • 00:16:43 Výsledky na rypoších inspirovaly
    i další zoology.
  • 00:16:47 Magnetický kompas byl záhy potvrzen
    i u jiných podzemních zvířat.
  • 00:16:51 Podle nejnovějších údajů se zdá,
    že jsou ho do jisté míry schopné
  • 00:16:55 využívat třeba i laboratorní myši.
  • 00:16:58 Vy se zabýváte smysly.
    Nějaké další zajímavosti z tohoto?
  • 00:17:03 Například sluch u těchto zvířat
    je přizpůsoben na vnímání hlubokých
  • 00:17:08 tónů, které se šíří
    v podzemí nejlépe.
  • 00:17:14 Další zajímavostí je, že zvuk,
    když se šíří v podzemních tunelech,
  • 00:17:18 tak je zesilován.
  • 00:17:20 A opět středoušní kůstky
    jsou uzpůsobeny tak,
  • 00:17:24 aby bylo zamezeno ohlušování
    tímto zvukem, který je zesilován.
  • 00:17:28 Zvukem komunikují?
  • 00:17:30 Zvířata komunikují zvukově, jejich
    komunikace je poměrně složitá.
  • 00:17:36 Je zajímavé, že je dokonce
    složitější u těch solitérů,
  • 00:17:40 kteří se musí složitě namlouvat,
    aby se sobě mohli přizpůsobit.
  • 00:17:46 -Co oči?
    -Oči jsou zajímavé také.
  • 00:17:50 Nejzajímavější na tom je to,
    že oko se jak na úrovni optiky,
  • 00:17:54 tak fotoreceptorů zdá být
    přizpůsobeno vnímání světla
  • 00:17:58 o vysoké intenzitě,
    spíše než vidění za nízkých
  • 00:18:02 světelných intenzit.
  • 00:18:04 Zdá se nám, že celý zrakový systém
    byl přetvořen v takový detektor,
  • 00:18:09 který v podstatě detekuje
    poškození toho systému tunelů.
  • 00:18:16 Může to být takový účinný
    antipredační systém.
  • 00:18:22 V poslední reportáži se podíváme
    do domoviny rypošů, do Afriky.
  • 00:18:26 Je to vlastně takový africký krtek.
  • 00:18:29 Není proto divu, že domorodci
    ho příliš v lásce nemají.
  • 00:18:35 Své podzemní útočiště
    opouští jen velmi zřídka.
  • 00:18:38 Studovat ho v jeho přirozeném
    prostředí byl proto
  • 00:18:42 pro vědce docela oříšek.
  • 00:18:44 Tahle zvířata se projevují směrem
    nahoru stejně jako krtek,
  • 00:18:49 to znamená dělají krtiny.
  • 00:18:51 Poznáte, že tam to zvíře je,
    můžete sledovat dynamiku,
  • 00:18:55 jak se tam objevují ty krtiny.
  • 00:18:57 Taky přítomnost rypošů poznáte,
    že tam usychá vegetace,
  • 00:19:00 protože likvidují podzemní hlízy.
    Ale to je všechno.
  • 00:19:03 Zmapovat rypoší systém dá práci,
    obzvlášť v horkém africkém slunci.
  • 00:19:07 Některé chodby totiž sahají až
    do hloubky 2 m a nejdelší soustavy
  • 00:19:11 mohou měřit přes půl kilometru.
  • 00:19:14 Co my jsme měli maximální délku
    systému, to bylo 320 m,
  • 00:19:18 takže to je hodně.
  • 00:19:20 U rypoše lysého kopat ty systémy,
    to hraničí skoro s masochismem,
  • 00:19:26 protože oni mají několik kilometrů.
  • 00:19:29 Nejdelší systém, ale ten nebyl
    ještě kompletně dokopaný, byl 3 km.
  • 00:19:34 Nejvíc možností, jak zvířata
    sledovat, nabízí telemetrie.
  • 00:19:38 Na krk rypoše se umístí
    speciální obojek,
  • 00:19:41 který vysílá signál o jeho pohybu.
  • 00:19:44 Zoologům umožní sledovat nejen to,
    kde se zvíře zrovna nachází,
  • 00:19:48 ale jestli je zrovna
    aktivní nebo spí.
  • 00:19:51 Ta vysílačka v normální poloze,
    jak je na tom zvířeti, vydává
  • 00:19:55 takovouto frekvenci signálu.
  • 00:19:59 - PŘERUŠOVANÉ PÍPÁNÍ -
  • 00:20:02 Nicméně když se to zvíře rozhodne,
    že bude neaktivní,
  • 00:20:06 vleze si do hnízda a bude spát,
    tak si schoulí hlavu
  • 00:20:10 takto pod tělo.
  • 00:20:12 Tím pádem vysílačka začne
    produkovat úplně jiný signál.
  • 00:20:15 Vědci díky tomu např. zjistili,
    že i rypoši mají své denní rytmy,
  • 00:20:19 něco jako den a noc.
  • 00:20:21 Neřídí se ale světlem
    jako většina druhů zvířat,
  • 00:20:24 ale teplotními výkyvy v podzemí.
  • 00:20:27 Jak vlastně rypoše chytáte?
  • 00:20:30 Na chytání rypošů existují
    speciální pasti, ovšem jejich
  • 00:20:34 úspěšnost je poměrně malá,
    to je 1 - 2 zvířata za týden.
  • 00:20:38 Tak musíme chytat tradičním
    lovem, to znamená motykou.
  • 00:20:41 Říkají přírodovědci
    Radim Šumbera a Pavel Němec.
  • 00:20:45 Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
  • 00:20:47 Ještě k soutěžím - minule jsme se
    ptali na to, odkud pocházejí
  • 00:20:51 pazourky, které na naše území
    dopravil kontinentální ledovec.
  • 00:20:55 Správná odpověď je: z Pobaltí.
  • 00:20:57 Vítězem je Andrea Mikutowská
    z Brna.
  • 00:21:00 Soutěžní otázka
    pro tento týden je tipovací:
  • 00:21:03 Jak dlouhou chodbu může rypoš
    vytvořit v celkem tvrdé
  • 00:21:07 africké půdě za jediný den?
  • 00:21:10 Nejlepší tipař dostane další z řady
    neobyčejných kamenů, které naší
  • 00:21:13 soutěži zajišťují čeští geologové
    v rámci Roku planety Země.
  • 00:21:17 Odpovědi posílejte na email:
  • 00:21:22 Víc se už do dnešní PLANETY VĚDA
    nevejde, za týden na shledanou.
  • 00:21:28 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2007

Související