Výstava nebo prázdninová soutěž. Léto s Večerníčkem prožijete i na programech České televize a v iVysílání

V rámci oslav šedesátiletého výročí budou vysílány dokumenty o tvůrcích, jejichž pohádky milovaly generace, ale také netradiční animované večerníčky pro dospělé diváky. Postavičku kluka v papírové čepici namaloval výtvarník a filmař Radek Pilař. Tento otec Večerníčka byl také spoluautorem loupežníka Rumcajse.

Večerníček pro dospělé i řada dokumentů

Radku Pilařovi je věnován dokument Velký malý kluk, který uvede ČT art 30. 6. ve 20:15. O Václavu Čtvrtkovi, klasikovi moderní české pohádky, tvůrci Rumcajse s Mankou i Křemílka s Vochomůrkou, bude ČT art vysílat 2. 7. ve 20:15 dokument Strejda Čtvrtek. Hned po něm bude ve 21:05 následovat Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku, netradiční díl animovaného seriálu, tentokrát pro dospělého diváka.

Silvestrovský večerníček pro dospělé Maxipes Fík filmuje odstartuje 5. 7. ve 20:15 sérii věnovanou klukovi s papírovou čepicí. Po něm, ve 20:25, bude po zapomenutých dějinách večerníčku i po jeho současnosti a perspektivách do budoucna putovat dokument nazvaný Dobrý večer v každém čase. Ve 21:20 bude následovat dokument Zdeněk Smetana pohledem Jána Piroha, portrét výtvarníka a režiséra animovaných seriálů Rákosníček či Pohádky z mechu a kapradí. Pásmo zakončí ve 21:35 netradičně pro dospělého diváka kreslený díl seriálu nazvaný Bob a Bobek Grand šou.

Králíci z klobouku promlouvají hlasem Josefa Dvořáka, jemuž bude 3. 7. ve 13:35 na ČT1 věnován dokument Josef Dvořák. Nejen on se svým hlasem podepsal pod úspěch večerníčkovských pohádek. ČT1 uvede také dokumenty o Františku Peterkovi, Karlu Högerovi, Jiřině Bohdalové a dalších.

ČT2 pak bude 23. 7. v 17:25 vysílat pořad Vzkaz Zdeňka Smetany, který svou výtvarnou poetikou ovlivnil několik generací malých i velkých diváků.

Pod titulem Ty nejlepší Večerníčky nabízí iVysílání České televize klasické příběhy, se kterými vyrůstaly celé generace diváků. Večerníčky ze 60. a 70. let představují klasiky, které stály u zrodu televizního fenoménu jménem Večerníček. Večerníčky z 80. let zachycují zlatou éru kreslených a loutkových příběhů. Večerníčky z 90. a nultých let přinášejí nové hrdiny i nové technologie. Večerníčky vzniklé po roce 2010 pak nabízejí současné příběhy, které osloví jak děti, tak dospělé.

K večerníčkovým šedesátinám oslovila Česká televize také několik českých podcasterů, aby vytvořili jednu speciální epizodu, v níž se na pohádkové příběhy podívají svým způsobem. Vznikla tak šestidílná série Fenomén Večerníček, která je dostupná v iVysílání.

Letní soutěž Déčka i výstava

Výstava pro celou rodinu Večerníček slaví 60 let, kterou Česká televize připravila ve spolupráci se Strahovským klášterem, představuje původní kulisy z večerníčků a další cenné náčrty, fotky, kresby a loutky, ale i interaktivní pohádkové zážitky. Potrvá do 30. září 2025.

Už 28. června také startuje Letní soutěž Déčka Uložte ovečky, kdy děti hledají na výletech Večerníčkovy pohádky. Když navštíví minimálně tři místa, dostanou se do slosování o zajímavé ceny. Více informací naleznete na webu ulozteovecky.cz. Všechny informace k výročí Večerníčku nabízí web Vecernicek60let.cz

Ikonická znělka Ladislava Simona

Každý díl večerníčku je uveden i zakončen dnes již ikonickou znělkou, kterou si nelze splést. Jejím autorem je skladatel a dirigent Ladislav Simon, který spolupracoval s Československou a následně Českou televizí od jejího vzniku. Jako hudební režisér se podílel na pořadech ČST, zajímavostí například je, že pomáhal technicky zajišťovat první sportovní přenos ČST ze strahovského stadionu.

Na jeho kontě je kolem 170 scénických kompozic pro televizní inscenace a filmy. Je autorem znělky Televizních novin Československé televize a předchůdce Večerníčku, kde byla pro znělku využita melodie z televizního filmu O medvědu, který čekal, až odteče řeka. Zároveň je autorem hudby i vůbec první večerníčkovské pohádky O klukovi a kometě z roku 1965.

Kometa promlouvala hlasem herečky Jiřiny Bohdalové, která stojí za úspěchem řady dalších večerníčkových příběhů, jako jsou Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček nebo Malá čarodějnice. Ladislav Simon následně složil znělku, kterou zná snad každý. Jeho syn, ředitel festivalu Dvořákova Praha a klavírista Jan Simon říká, že rodinná sounáležitost s Večerníčkem byla velmi intenzivní.

„Už proto, že i moje máma, režisérka Svatava Simonová sama zejména v době, kdy se režijně věnovala loutkové tvorbě, večerníčky, často společně s mým tátou, tvořila. Jako kluk jsem se tím nikde přímo nechlubil. Byla to vždy spíše vnitřní satisfakce, když se o znělce hezky mluvilo. Pocit hrdosti, že to napsal můj táta. A tak mám doma na zdi tátův rukopis klavírní skici znělky. Partitura se nedochovala. Ale o to více mě těší, že výrazné rysy znělky natolik zaujaly dirigenta Jakuba Hrůšu, že se z vlastní vůle zaobíral její rekonstrukcí a jednoho dne mi partituru tak, jak ji naposlouchal z nahrávky, poslal,“ uvádí Jan Simon. Vzpomíná, že jeho tatínek říkal: „Z pokoje, kde není televize, děcka k Večerníčku přivolá právě znělka tam, kde televize je. Znělka je od slova zníti, a tak musí znít nezaměnitelně.“

Tiskové oddělení České televize