00:00:28Mám hlad.

00:00:29Za chvíli jsme doma, to snad vydržíš, ne?

00:00:31Naval tu housku, mám hlad.

00:00:50-Ani koše tu nemají, šmejdi!
-To je kvůli bezpečnosti.

00:00:55Aby do nich neházeli bomby teroristi, víš?

00:00:59Největší terorista jsi ty!

00:01:13Co mi čumíš do huby, vole?

00:01:48Tak co je, ty čuramedáne?

00:01:50Hni sebou! Chrápeš, nebo co?

00:02:17Pořád se mi zdá, že ji někam házím.

00:02:25To je mnohem horší, než kdybych to opravdu udělal.

00:02:30Mám strach.

00:02:34Z čeho? Z invalidní ženy?

00:02:38Ne. Sám ze sebe.

00:02:41Z toho, čeho jsem schopen.

00:02:46Jednou se mi dokonce zdálo, že ji házím do Macochy.

00:02:57Tedy strávit zbytek života v kriminále jako vrah,

00:03:03o to opravdu nestojím.

00:03:06Cítíte k ní nenávist?

00:03:10Ne. Nenávist to není.

00:03:16Co tedy?

00:03:19Závislost?

00:03:22Možná vám budu připadat jako pomatenec.

00:03:25Ztratil jste kontrolu nad tím, co se vám přihodilo.

00:03:28Jste v zajetí emocí a představ. A ta vaše sestra...

00:03:33Prosím vás, jaká sestra? Já jsem odjakživa jedináček.

00:03:38A najednou bác! Nějaká mrcha se začne vydávat

00:03:41za vaši ségru. Dokonce na to má papíry.

00:03:44Pokud je to úředně potvrzeno, tak na tom asi něco bude. Ne?

00:03:49Rodinu ani příbuzné si holt nevybíráme.

00:03:52No právě.

00:03:56Vlastně je to komedie. A dost smutná.

00:04:21To koukáte, co?

00:04:24Hm, dobrý.

00:04:29Vás to asi hodně baví.

00:04:36Co bylo v tom telegramu?

00:04:39Cože?

00:04:41-Co bylo v tom telegramu?
-V jakým telegramu?

00:04:57Tak pojedeme už?

00:05:09Říkala jsi, že mi přišel nějakej telegram.

00:05:13No. Je v předsíni pod zrcadlem.

00:05:16Prosím tě, přines mi ho, nebo mi to zaschne.

00:05:20Barčo! Přines ten telegram.

00:05:24VÝKŘIK

00:05:25Ježíšikriste, co se to tam zase děje?

00:05:28Jen si je srovnej, tatínku.

00:05:36Holky, co je tady? Co děláte?

00:05:39Tady se nedá žít. Furt mi něco berou.

00:05:41Cos jí vzala? Čí to je?

00:05:43-Já jsme si zkoušela svetr!
-Tak jí to vrať. Vrať jí to.

00:05:46-Dělej!
-Si to sežer!

00:05:48Panebože, vy jste jak malý, holky. To tady nemůže být chvilka klidu?

00:05:52Tady máš ten telegram.

00:05:55Prosím tě, rozbal to.

00:06:03Tys měl otce?

00:06:06No to je otázka. Každej snad měl otce, ne?

00:06:09-Co tam je?
-Že zemřel.

00:06:13Můj otec? Vždyť jsem žádnýho neměl!

00:06:18No vidíš. A přesto zemřel.

00:06:30Takže to byl jako náš děda?

00:06:33Ne jako. Prostě byl to váš děda.

00:06:36Od svých šesti let jsem ho neviděl.

00:06:40Takže si na něj skoro ani nepamatuju.

00:06:45Proč se vaši rozvedli?

00:06:47To už je dávno. Moje máma, teda vaše babička říkala,

00:06:53že se hádali kvůli každý blbosti.

00:06:57Všichni rodiče nejsou jako my. Viděli jste někdy, že bychom

00:07:01na sebe s tátou křičeli nebo si nadávali?

00:07:05-No co?
-Né!

00:07:07To je absurdní.

00:07:11Od svých šesti let jsem ho neviděl a teď abych mu zařizoval pohřeb.

00:07:15No počkej, tati! Ty mu nechceš ani zaplatit pohřeb?

00:07:19Ale o to nejde.

00:07:23-Já si na něj skoro ani nepamatuju.
-Možná to tak bylo lepší.

00:07:28Petr Machač má fotra takovýho debila, že sám někdy říká,

00:07:32že by bylo docela fajn, kdyby chcípl.

00:07:38Nebuď sprostá, nejsi Machač.

00:07:40Tak sorry. Já jsem jenom citovala.

00:07:45Zrovna nedávno ukazovali, co dělají s lidma, o který nikdo nemá zájem.

00:07:51Normálně je spálí a jejich popel vysypou za plot krematoria.

00:07:57Proč mi to říkáš zrovna teď?

00:08:00-Že je to hrozný.
-Tak pojď!

00:08:10Třeba z toho nakonec ještě něco bude.

00:08:15A co jako?

00:08:17Jsi jediný syn, dědic.

00:08:23Prosím tě!

00:08:27Co když měl dluhy? Máma do dneška vzpomíná,

00:08:31jak všechno probendil s ženskýma. Všude si půjčoval.

00:08:38Ještě že nejsi po něm.

00:08:50Tak prosím.

00:08:55Zkontrolujte si to.

00:09:07Ježíšmarjá, co to je?

00:09:11Zlatej zub.

00:09:13Tak! Tady podpis, že jste všechno přebral.

00:09:17-Tady?
-Tady dole.

00:09:22Děkuju.

00:09:25Prosím.

00:09:33Milej pane, to byste nevěřil, jak lidi vyvádějí, když něco chybí.

00:09:38A prakticky co bude dál?

00:09:42Dál už je to věc pohřební služby.

00:09:45-Tak děkuju. Na shledanou.
-Sbohem.

00:09:48Pane!

00:09:52-Děkuju vám.
-Sbohem.

00:10:02Nač vlastně umřel?

00:10:05Na infarkt. A taky měl rakovinu slinivky.

00:10:09To je celý on, Karlíček! Vždycky něco extra!

00:10:18Ty brečíš, mami? Vždyť jsi ho nesnášela.

00:10:24Nebyl tak špatnej.

00:10:27Ta se ti povedla!

00:10:30Něco ti ukážu.

00:10:33Tady jste spolu.

00:10:37Když ses narodil, týden byl nezvěstný.

00:10:41Oslavoval to pořád až do tvého křtu.

00:10:45-Já jsem pokřtěnej?
-No samozřejmě!

00:10:52Co já jsem tehdá na něm viděla?

00:10:57Vždyť vypadá docela obyčejně.

00:10:59No ty bys mě dojala. To jsem přece já po maturitě!

00:11:04Jako bys mu z oka vypadl.

00:11:08Tady jsem si zapisovala, kolik vydělával,

00:11:13aby nás nešidil na alimentech.

00:11:17A tady jsou všecky ženské, se kterýma žil. Mrchy!

00:11:25Tys ho špehovala?

00:11:28Jenom do pětaosmdesátýho. Pak mě to přestalo bavit.

00:11:33No!

00:11:36Teď se o něj budeme muset křesťansky postarat.

00:11:42Jsme přece jenom rodina. S tím už nic nenaděláme, chlapče.

00:11:48A teď ti ukážu, mami, něco já.

00:11:52Tohle zbyde po člověku, který se na vlastní rodinu vykašlal.

00:11:59Jeho zlatý zub! Na ten tedy byl pyšný.

00:12:09Náš snubní prstýnek.

00:12:17On ho nevyhodil.

00:12:48Je to tady.

00:13:04No jo, složenky. Plyn, elektřina, reklama...

00:13:10-Dobrý den.
-Dobrý den.

00:13:12Dobrej! Hledáte někoho?

00:13:16Pana Limberského.

00:13:19Asi ještě nebude doma. Minulej tejden ho odvezla záchranka

00:13:23Já vím. Já jsem syn. Táta umřel.

00:13:28Chudák. Byl pořád sám.

00:13:32My přišli jsme vyklidit byt.

00:13:35Starej člověk dneska holt už nikoho nezajímá.

00:13:39Je to nahoru. První patro.

00:13:44Děkujeme.

00:14:08Ten byt byl jeho vlastní, nebo ho měl v pronájmu?

00:14:13Vlastní.

00:14:26Tak teď už vím, po kom to máš.

00:14:29Co?

00:14:30Ten tvůj smysl pro pořádek.

00:14:34Nikdy nezapomenu, když jsme se poprvé milovali,

00:14:37jak sis rovnal kalhoty přes židli, aby se ti nepomačkaly puky.

00:14:41Ty si pamatuješ každou volovinu.

00:14:44A vždyť já jsem ráda, že jsi pořádnej.

00:14:48Všecko si zapisoval.

00:14:51Každej výdaj.

00:14:53Jeden jogurt, jeden rohlík.

00:14:57Edo!

00:15:00-No, co?
-Pojď sem!

00:15:02-Co je?
-Pojď se na tohle podívat.

00:15:05To by se ti mohlo líbit.

00:15:07Páni! To bych nedokázal.

00:15:09-To je, co?
-Ten musel mít trpělivost.

00:15:13To je teda úžasný.

00:15:18To je pěkná makačka.

00:15:26Samý starý mapy.

00:15:29-Objednal jsi ten pohřeb?
-Hm.

00:15:35No a kolik?

00:15:38Patnáct tisíc.

00:15:42Až se to tady vyklidí, tak to můžeme pronajímat.

00:15:46To by se hodilo spíš pro Barču. U nás už není k hnutí.

00:15:51Já myslím, že bude muset ještě tak rok, dva počkat,

00:15:55protože ten byt by měl nejdřív začít vydělávat, ne?

00:15:57A pak se uvidí, co?

00:16:00Prosím tě, mně umře táta, já nevím, co mám dělat, a ty už plánuješ.

00:16:04Jdi do háje.

00:16:07Promiň.

00:16:12Já nevím, no. Mně je z toho taky divně.

00:16:17Uvědomuješ si, co všechno se může stát,

00:16:20až budeme my starý?

00:16:22Už jsme.

00:16:24No tak teda ještě starší. A jeden z nás třeba...

00:16:27-Neboj, ty mě přežiješ.
-No, právě.

00:16:32Ten, co přežije, na tom bude nejhůř. Starej a sám.

00:16:49Edo, ty sis vzal na zítřek volno, zrovna když máme vedení?

00:16:54-Já mám nějaký rodinný problémy.
-Copak?

00:16:57Pohřeb. Táta.

00:16:59Chlapče nešťastná, upřímnou soustrast.

00:17:02-Díky.
-Na to nemusíš vypisovat dovolenku.

00:17:04-Na to máš nárok. Placený volno.
-Ale já kdybych tam nebyl,

00:17:08tak oni to zvládnou beze mě.
-Kolik mu bylo?

00:17:10-Já ani nevím. Hodně.
-Všichni tam musíme.

00:17:14-Nic. Omluvím tě na vedení.
-Díky.

00:17:17Edo, ty bys vážně nešel vlastnímu tátovi na pohřeb

00:17:21kvůli nějaký blbý poradě? Měl jsem o tobě lepší mínění.

00:17:35Neruším?

00:17:39Promiň, ale já mám moc práce.

00:17:45Tak jsem slyšela, co tě potkalo. Upřímnou soustrast.

00:17:51-Jo, díky.
-Teď musíš bejt statečnej, Edoušku.

00:17:55Dík.

00:18:05Ty jsi takovej hodnej, každýmu ustupuješ,

00:18:09ale teď se musíš rvát.

00:18:12Já to znám, mně taky umřel táta. A bráchové mě chtěli oškubat.

00:18:17Zůstal po něm barák a oni si mysleli, že mě ukecají

00:18:21a že jim všechno nechám. Hajzlíci!

00:18:24-Já jsem jedináček.
-Ale stejně buď opatrnej.

00:18:31Nezapomeň si zajít na místní úřad pro příspěvek na pohřeb.

00:18:36-Tos nevěděl, viď?
-Ne.

00:18:39Já ti vždycky dobře poradím, když si řekneš.

00:18:44Víš, Edoušku, co je na těch pohřbech nejhezčí?

00:18:47Když se sejde celá rodina, všichni příbuzní

00:18:51a tak nějak se vzpomíná na to hezký, co život dal.

00:18:54Jsi moc hodná.

00:19:02Teď jsem na řadě já, milé děti.

00:19:05Nech toho, mami. Všichni jsme na řadě, jeden po druhým.

00:19:09Ale já nejdřív.

00:19:12Musíš se postarat, aby mi přišlo víc lidí než jemu.

00:19:15Ani ty jeho děvky se neukázaly.

00:19:18Počkej, on měl děda děvky, jo?

00:19:20Ale ne. Babička myslí, že jsou lidi nevděčný, víš?

00:19:23No, prostě děvky.

00:19:25Ten projev s hudbou, to bylo moc pěkný.

00:19:29Je vidět, že to mají promyšlený.

00:19:33-Kam dáme tu urnu?
-Na to je čas.

00:19:53Ano, chápu.

00:19:55Je to v našem zájmu. Spolehněte se.

00:19:59Zítra vám zavolám. Ano. Nashle!

00:20:02-Pan Limberský?
-Ano.

00:20:04-Mrva.
-Jdu kvůli tomu dědictví...

00:20:06Vím. Promiňte, něco mi do toho... Pojďte, řeknu vám to po cestě.

00:20:11-Já přijdu jindy.
-Není třeba.

00:20:13-Otec v závěti všechno odkázal vám.
-Počkejte. Co všechno?

00:20:17Byt v osobním vlastnictví včetně zařízení a také nějakou hotovost.

00:20:21Něco kolem padesáti tisíc. Přál si, aby z té částky byl uhrazen pohřeb

00:20:26a veškeré náklady s tím spojené. Pedant, viďte?

00:20:29Prosím, pojďte. Z druhého manželství měl dceru.

00:20:32-Není jeho. On si ji pouze osvojil.
-Osvojil? Počkejte, co to znamená?

00:20:36Že je považována za vlastní. Jako by byla jeho.

00:20:39A proto nemůže být vyloučena z dědického řízení.

00:20:42-To se jako budeme dělit?
-Váš otec ji sice vydědil,

00:20:45protože se k němu, jak uvedl, ona i její matka chovaly špatně.

00:20:49To však nic nemění na skutečnosti, že má ze zákona nárok na čtvrtinu.

00:20:53-Na čtvrtinu čeho?
-Všeho.

00:20:56-Musím ji obeslat.
-A nešlo by to nějak...

00:20:59-Když ji vydědil, že...
-Nešlo.

00:21:03Podívejte se, pane Limberský, můžu vám poradit jedinou věc.

00:21:07Zavolejte jí a domluvte se. Jakmile se to bude řešit

00:21:11soudní cestou, všechno se vám prodraží a nebude to mít konce.

00:21:15-Věřte mi. Prosím. Nashle.
-Nashle.

00:21:33Jana Benešová, za svobodna Limberská.

00:21:40Moje takzvaná nevlastní sestra.

00:21:45Víte, jak se jmenovala, než si ji táta osvojil?

00:21:50Kašpárková.

00:21:53Neříkejte, že soudíte člověka podle jména?

00:21:57Tak to vždycky začíná.

00:22:00Nejdřív si ženská přisvojí vaše jméno

00:22:03a potom vás připraví o ten zbytek.

00:22:06O všechno.

00:22:10-Proč jste vůči ní tak zaujatý?
-Prosím vás, kdo by nebyl

00:22:13v mý situaci? To totiž není normální ženská.

00:22:17To je přírodní úkaz.

00:22:22Kulovej blesk.

00:22:26Prosím tě, dojdi pro kafe. Došlo.

00:22:29-Ať jde Dáša.
-Dášo!

00:22:34-Prosím tě, nepřeháníš to trošku?
-Co?

00:22:36S tímhle. Aby to nevypadalo, že jí nadbíháme.

00:22:41Prosím tě, náhodou já jsem docela zvědavá, co je to zač.

00:22:44Naštěstí je to ženská. S tou se určitě líp domluvíme

00:22:48než s nějakým chlapem. Dášo!
-No, co je?

00:22:51Prosím tě, zajdi pro kafe a pro červený víno.

00:22:55To by měla jít spíš Barča, ne? Mně alkohol neprodají.

00:22:57-A kde je Barča?
-Já nevím. Asi randí.

00:23:01Tak budeš muset sám.

00:23:03ZVONÍ MOBIL

00:23:08Prosím?

00:23:10Ano, čekáme na vás.

00:23:16To je škoda.

00:23:20No dobře, tak já přijdu.

00:23:24Na shledanou.

00:23:27-Co je?
-To byla ona. Nemůže přijít.

00:23:31-Čeká na mě U Bohouše.
-U jakýho Bohouše?

00:23:34To je ta hospoda naproti parku.

00:23:36Veškerá snaha marná.

00:24:52Eda?

00:24:57-Jana Benešová.
-Těší mě.

00:25:00Tak tohle jsou mý kámoši.

00:25:03My jsme měli takovou malou oslavu, tak jsem je v tom nemohla nechat.

00:25:08Dobrý večer.

00:25:09Tak kluci, tak to je on. Můj brácha Eda.

00:25:14Nevlastní.

00:25:15Luděk.

00:25:19To je Olouš, můj pes.

00:25:21Bárni.

00:25:24Já jsem Bárni.

00:25:26Já jsem Eda.

00:25:28Vem místo, chlape.

00:25:31Jeď dolů!

00:25:33Moc se mu nechce. Hezkej.

00:25:39Tak popojedem, ne?

00:25:43-Čau!
-Tak na to vaše shledání!

00:25:51Dejte nám to ještě jednou dokola!

00:26:00Ta je mi fakt líto, co se stalo s tátou.

00:26:06Kdy má pohřeb?

00:26:09Už měl. Předevčírem.

00:26:12Cože?

00:26:18Ty vole!

00:26:21Jak to že jste ji nepozvali? Vždyť je to jeho dcera, ne?

00:26:25Já jsem vůbec nevěděl, že nějakou dceru má.

00:26:29Mně to řekli teprve u notáře.

00:26:33-Kde je pohřbenej?
-Ještě nikde.

00:26:36Byl teprve ten obřad v krematoriu.

00:26:39Vy jste ho nechali spálit?

00:26:41-To je jak v koncentráku.
-Fuj, to je hnusný.

00:26:46Táta si přál bejt pohřbenej do země.

00:26:50Celej. Lidsky normálně. Aby tam byl farář, muzika, všechno.

00:26:55Hlavně muzika.

00:26:58Já za to nemůžu.

00:27:03Když už je spálenej, tak se s tím nedá nic dělat.

00:27:07To je holt život. Tak popojedem. Berte!

00:27:12Ale muziku měl. Wagnera.

00:27:16Tak aspoň ten Wagner že mu tam zazpíval. Čau, táto!

00:27:28Tak pojďte! Teď jdeme k nám. Já vás zvu.

00:27:35-Nemůžu.
-Luďo!

00:27:39-Nemůžu.
-Pojď! Vždyť je to tady hned.

00:27:42Tak se na něj vykašlete. Pojďte za mnou.

00:27:46Následujte mě. Pozor na automobily.

00:27:55Pojď se mnou. Pojď ke mně.

00:27:57Já ti vemu tašku. Já ti to pomůžu.

00:28:02Hele, proč se můj táta rozved s tvojí mámou?

00:28:05No to je výborný! Proč s tvojí, vole?

00:28:09-Ty ses nikdy nerozváděl?
-Ne. Ty?

00:28:14-Co?
-Já jsem v rozvodovým řízení.

00:28:17-Jo?
-Potřebuju každou korunu.

00:28:19-Nemám kde bydlet.
-Bydlí u mě. Teda prozatím.

00:28:24Až dostaneš to dědictví, tak to ti moc pomůže.

00:28:28-No to doufám.
-To bude nejmíň tři sta litrů.

00:28:33-Sklapni, Barni!
-Pardon, že se pletu do debaty.

00:28:38Myslel jsem, že bych ti dal sto tisíc teď

00:28:42a potom sto tisíc ve splátkách.
-Málo!

00:28:46To je málo!

00:28:49Hele, ten kvartýr, chlapečku...

00:28:53Co mi to děláte?

00:28:56Ten kvartýr stojí víc jak milion.

00:29:00-A ty o něm víš?
-Víme všechno.

00:29:03Všechno si ohlídáme, kamaráde.

00:29:07-Co děláte?
-Hele, Američan.

00:29:10-Z Vysočen.
-Milionovej!

00:29:15Hele, žebrák, nebo milionář.

00:29:28A jsme doma.

00:29:34-A co tvoje stará?
-Bude ráda. Panička bude ráda.

00:29:38-To bude mokrej hadr mezi dveřma.
-Neboj se. Nechte to na mně.

00:29:45-No nazdar.
-Zdar!

00:29:48-Dobrý večer!
-Nazdar, Ilonko.

00:29:51No tak tohle je Janička. To je ta naše osvojená...

00:29:55-Já jsem Janička.
-Tohle je Barni. Její kámoš.

00:29:58-Barni!
-To jsou fajnový lidi.

00:30:02Tak dovolíš? Pojďte dál. Vůbec se nezouvejte.

00:30:07-Nic se nebojte.
-Tak běž!

00:30:14Tady to voní žrádlem!

00:30:19To je dobrý.

00:30:21To je super bejvák tohleto.

00:30:27-To je pro vás.
-Klidně si zapalte.

00:30:30To je výborný.

00:30:32Bárni, to je popelníček. Fuj, ty prase!

00:30:36-Tak už jste se nějak domluvili?
-No jasně.

00:30:41Edo!

00:30:43Edo!

00:30:45-Co je?
-Dohodli jste se už nějak?

00:30:51Chce tři sta tisíc.

00:30:54No ale pozor, to nejmíň.

00:30:57Kde bysme je vzali?

00:31:00Se prodá bejvák po tátovi, ne?

00:31:03Jo, jo. Já seženu kupce.

00:31:08Jasně, Bárni sežene kupce.

00:31:11-Ale my ho chceme pro dceru.
-Já mám taky dceru.

00:31:15-My máme tři.
-Ty vole!

00:31:20Ona mi vyčetla, že jsme tátu nepohřbili do země,

00:31:24protože si to přál.

00:31:27No. To bylo jeho přání.

00:31:30Jo. Celoživotní. Do hlíny.

00:31:35Ty mě chceš rozbrečet, Bárni?

00:31:38A kdy jste tátu viděla naposled?

00:31:42-Co jako?
-Jako kolik vám bylo?

00:31:46Hele, já měla tátu hodně ráda a on měl rád mě.

00:31:51-A o to tady jde, že jo?
-Jo.

00:31:55Že vás nezmínil v té závěti.

00:32:00No tak já myslím, že půjdeme spát.

00:32:05-No jo, no, jděte.
-Jasně. Nás si nevšímejte.

00:32:08My se vyspíme tady. Žádný povlíkání, to je v klidu.

00:32:16Jsou z Kladna.

00:32:21ZPÍVAJÍ V KUCHYNI: Komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci...

00:32:30Nám taky není.

00:32:34Proč jsi je sem přitáhl, prosím tě?

00:32:39Tys jim nabídla nocleh. Jestli chceš, tak já je vyhodím.

00:32:46Prosím tě.

00:32:52S nima se musíme domluvit po dobrým.

00:32:56Ježíšikriste, musí tak řvát?

00:33:00-Já je vyhodím.
-Ale ne. Počkej! Nech toho.

00:33:08No, vidíš, no. Už jsou potichu.

00:33:20ZPÍVAJÍ: Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka,

00:33:26jede jede do dáli...
-Jsou veselí.

00:33:32Oproti nám.

00:33:42Nabídl jsem jí dvě stě tisíc, ona chce tři sta.

00:33:45A zítra čtyři sta. Když s ní budete smlouvat, ničeho nedosáhnete.

00:33:50Něco vám řeknu. Takový typ lidí, jako je ona, velice znejistí,

00:33:54když před ně položíte na stůl hotovost.

00:33:56Peníze, které může mít hned, jsou pro ni důležitější než smlouvání.

00:34:00-To bych tu hotovost musel mít.
-Tak si někde půjčte.

00:34:03Ale předáte je až tady přede mnou a proti podpisu.

00:34:06Pak už na vás nebude tlačit a můžeme to uzavřít.

00:34:10Proberu to s manželkou.

00:34:13Vžijte se do její situace. Cítí šanci a snaží se vyždímat maximum.

00:34:19Tak hodně štěstí. A neztrácejte naději.

00:34:24-Nashle.
-Nashle. Děkuju.

00:34:38-Kdy vás vykradli?
-Zaplaťpánbu ještě ne.

00:34:41To jste výjimka. Dneska si lidi nachávají dělat bezpečnostní dveře,

00:34:45až když je vykradou. Budete chtít i polstrování?

00:34:49Kolik by to stálo?

00:34:51To je na takových dveřích to nejlevnější. Na tom neušetříte.

00:34:55Ale vložka vás přijde na dva tisíce. Pojďte mi to podepsat.

00:34:59-To dřív stály celý dveře.
-To bylo za Husáka, pane.

00:35:04Tady.

00:35:17Ahoj, tati.

00:35:23Ahoj.

00:35:26Můžu s tebou mluvit?

00:35:29-Děje se něco?
-Jo, děje.

00:35:32Tak pojď.

00:35:35Ahoj.

00:35:37Holky, nechte nás o samotě, jo?

00:35:40-Zase žaluješ?
-Bonzačko!

00:35:47Zavři.

00:35:51Úplně.

00:35:55-Tak co? Nějakej průšvih?
-Ale ne. Já jsem chtěla jenom...

00:36:00Já už tady s nima fakticky nemůžu bejt.

00:36:03Nedá se tady hnout, tati. Já potřebuju klid.

00:36:06Jinak ty zkoušky neudělám. Taťuldo! Nech mi ten byt po dědovi. Prosím.

00:36:14Barunko, ty víš, že na tebe myslím.

00:36:17Ten byt samozřejmě dostaneš, ale ne hned.

00:36:20Musíš mít trošičku trpělivost.

00:36:23Hm. Tý mám až moc, tati.

00:36:26Podívej, my jsme si s mámou říkali, že si budeme muset vzít půjčku

00:36:31a tu povedenou tetičku prostě vyplatit. Rozumíš?

00:36:35A ten byt po dědovi budeme muset na nějakej čas pronajmout,

00:36:39aby z toho aspoň trošku něco bylo.

00:36:42-Chápeš?
-Nechápu.

00:36:45Ježišmarjá!

00:36:48-Co se stalo mami?
-Náhrdelník po mámě je pryč.

00:36:53Nedala jsi ho někam? Kdo by bral tvoje věci?

00:36:56Kdo asi? Že se tak blbě ptáš. Hrabali se v tom.

00:37:00Podívej se! To poznám. Taky medailonek zmizel.

00:37:04Všecko, co mělo nějakou cenu, odnesli.

00:37:07To se mi nezdá. To by si nedovolili.

00:37:09Už je ti jasný, proč tak rychle vypadli, jo?

00:37:12Ještě jsme spali. Pro dobrotu na žebrotu.

00:37:17Tetička nám něco ukradla.

00:37:20Ale ne. To se vysvětlí.

00:37:23-A ten pán, to byl náš strejda?
-Ale ne, jenom nějakej známej.

00:37:28Vzal nám z lednice salám. Celou štangli. A hned ho žral.

00:37:32-No tak měl asi hlad.
-A neříká se žral.

00:37:41Nazdárek.

00:37:46-Čau, bráško!
-Vem místo.

00:37:49Děkuju, nechci.

00:37:52Co je?

00:37:55-Jsi nějakej nasranej, ne?
-Dej si panáka a bude ti hej.

00:37:58Ne, děkuju. Mně stačí, že vás vidím.

00:38:00-Jste zloději.
-Cože?

00:38:03Jste zloději, vy dva.

00:38:05Když nevrátíte, co jste vzali, tak to manželka nahlásí policajtům.

00:38:08Kurva, co to ten chlap po nás chce?

00:38:10Náhrdelník, medailonek, prsten. Zloději!

00:38:21Hele nech ho. Nech ho!

00:38:27To vás přijde draho.

00:38:29-Vypadni!
-Ser na něj!

00:38:38Nemusíš bejt za každou cenu hovado.

00:38:42-Koledoval si o to sám, ksindl.
-Je to můj brácha, vole.

00:38:47Vždyť ty ani nevíš, čí jsi, ty čubičko moje malá.

00:39:02To bylo pošetilé, že jste je nechali přespat ve svém bytě.

00:39:08My jsme se se ženou snažili.

00:39:12Chtěli jsme se s nimi rozumně dohodnout, ale..

00:39:15Myslím, že v tomhle případě by bylo rozumné vypořádání dědictví

00:39:19soudní cestou. Bylo by to možná nákladnější,

00:39:22ale měli byste od nich pokoj.

00:39:25Asi jsem udělal chybu, pane doktore, s tím dědictvím.

00:39:29Chtěl jsem z něho co nejvíc.

00:39:32Myslel jsem si, že bude vděčná za to, co jí dám.

00:39:36Poslyšte, vy a vaše sestra...

00:39:39Prosím, žádná sestra, ano?

00:39:42Dobře, dobře. To není důležité.

00:39:47Chci se vás zeptat na něco jiného.

00:39:49-Na co?
-Na váš vztah k ní.

00:39:58Byly chvíle, kdy jsem ji i obdivoval.

00:40:01Obdivovat cizí ženu, pod tím si lze představit mnoho věcí.

00:40:10Celý život jsem se za něčím pachtil.

00:40:15Pořád jsem měl z něčeho strach.

00:40:20Najednou jsem potkal člověka,

00:40:24ženskou, která dokázala žít naplno.

00:40:30Protože neměla co ztratit na rozdíl od vás.

00:40:41NĚKDO KLEPE Dále!

00:40:44-Edíku!
-Ne, nic nepotřebuju.

00:40:47Ale já ti vedu návštěvu.

00:40:51Prosím.

00:40:55-Co tady děláš?
-Čau.

00:40:59Eliško, díky.

00:41:06Přišla jsem se omluvit.

00:41:10Promiň, Edo. Za tohle fakt nemůžu.

00:41:13Vzal to Bárni. Je to hovado. Vůbec jsem o tom nevěděla.

00:41:17Přísahám.

00:41:20No to bude Ilona moc ráda, že se to našlo.

00:41:23To je prima.

00:41:27-Co se ti stalo?
-Co?

00:41:32-Co se ti stalo?
-Jo to. No, nic. To je normální.

00:41:37Trošku jsme si s Bárnim pokecali.

00:41:40On to taky schytal. Má nakopnutý koule.

00:41:43Nemáš sirky?

00:41:49Ježíšmarja, to je výborný.

00:41:52-Jak jsi mě našla?
-To by se mi do kapsy nevešlo, viď?

00:41:58Našla, no.

00:42:02Co nějaká práce by se tady nenašla?

00:42:08To bych se musel zeptat. Tady se spíš propouští.

00:42:13-Co vlastně umíš?
-Všechno.

00:42:16Fakt. Naučím se všechno, co bude potřeba.

00:42:21Jsem na tom teď trochu mizerně. I Andrejka.

00:42:26Já se strašně snažím, aby mi ji vrátili.

00:42:30-Andrejka?
-Moje holčička.

00:42:34Je v děcáku. Já jsem tě s tím nechtěla otravovat.

00:42:39Ona je teď v pubertě a Barni furt chlastá. Hovado.

00:42:44-Já se ho chci zbavit.
-Já myslel, že se rozvádíš.

00:42:47No, to taky.

00:42:50-Prosím tě, já mám jednání...
-Jasně. Máš práci.

00:42:55Edo, prosím tě, nemohl bys mi pronajmout ten byt?

00:42:58Na pár měsíců, než si něco najdu. Já tam budu úplně sama. Přísahám.

00:43:03Budu tam jako myška. Rozumíš, kdybych měla práci,

00:43:05kdybych měla dobrej byt, tak oni by mně Andrejku vrátili.

00:43:09-Musíme to řešit zrovna tady a teď?
-Já vím, já tě zdržuju. Promiň.

00:43:14Promiň.

00:43:18Neproděláš na tom. Zaplatím zálohu, abys měl jistotu.

00:43:22Já to sám takhle nemůžu rozhodnout.

00:43:25Jasně, jasně. Musíš to doma probrat. To je logický.

00:43:32Ale pomůžeš mi, viď?

00:43:35-Běž už, běž.
-Tak jo.

00:43:38-Ahoj.
-Ahoj. A děkuju.

00:43:42Promiň, že jsem tě zdržovala.

00:43:45Edo, tohle nebyla pracovní návštěva, viď?

00:43:50-Courají se tu cizí lidi.
-To je sestra.

00:43:54Sestra? To jsem nevěděl, že máš sestru.

00:43:56Já taky ne. Přišla sama. Já ji nezval.

00:44:00-Osvojená? To je jako nevlastní?
-Ale vlastní nevlastní.

00:44:04Já ji mám plný zuby. Má problémy, shání práci.

00:44:07A proč s tím otravuje zrovna mě?

00:44:11Vypadá velmi smutně. Máš rád smutný ženský, Edo?

00:44:16Já ne. V expedici se uvolnilo místo po Macháčkový.

00:44:19Počkej, to myslíš vážně? Ty bys jí fakt zaměstnal?

00:44:22Proč ne? Je to tvoje rodina. Edo, co ty jsi za člověka?

00:44:30Je to hotový. Můžete si to vyzkoušet.

00:44:34Děkuju.

00:44:37-Promiňte, hledám pana Limberského.
-To jsem já. Dobrý den.

00:44:42Dobrý den. Bradáčová, Reality. Mluvili jsme spolu po telefonu.

00:44:45Těší mě. Běžte dál. Já jsem hned u vás.

00:44:49-Pane Limberský, že vás vidím...
-Dobrý den.

00:44:52Včera se tady ometala nějaká ženská.

00:44:55Ptala se po vás. Vypadala divně.

00:45:00-To děláte dobře s těma dveřma.
-Díky, jste moc hodná.

00:45:06Pojďte mi to podepsat.

00:45:09Tady.

00:45:14-Odkdy to chcete pronajímat?
-Co nejdřív.

00:45:20Někoho bych pro vás měla, ale hrozně na to spěchá.

00:45:23-Kdy to může vidět?
-Kdyby mu to nevadilo,

00:45:25že je to v tomhle stavu, tak třeba zítra.

00:45:30-Ahoj, mami.
-Co to máš?

00:45:34To je po tátovi. Můžu si to tady nechat?

00:45:36-Tohle dělal táta?
-Jo. Ten měl trpělivost, viď?

00:45:40No, tak trpělivost nikdy táta neměl.

00:45:43To spíš začal bejt senilní.

00:45:49Proč to nenecháš u něj?

00:45:51Ale chci ten byt pronajmout, víš. Nechal jsem tam dělat nový dveře,

00:45:57bezpečnostní kvůli zlodějům. Samý výdaje.

00:46:02Jo, takže ty chceš půjčit, viď? Tak to ti, chlapče, nepomůžu.

00:46:08Co jsem měla, to jsem dala Janičce.

00:46:11Cože? Ona tady byla? A co chtěla?

00:46:14Moc pěkně jsme si popovídaly. Vždyť je to jako moje dcera.

00:46:19Mami, ona není tvoje dcera. Proč důvěřuješ cizím lidem?

00:46:22Ona není cizí. Potřebovala pomoct. Je křesťanka jako my. A je věřící.

00:46:29To ti napovídala. Na co ty prachy potřebuje?

00:46:32To se budeš divit.

00:46:35Na pomník.

00:46:39Na pomník?

00:46:42Tátovi.

00:46:45To děvče má duši. Je citlivá a tátu měla ráda.

00:46:52Takže Janička nám buduje rodinnou hrobku.

00:46:58No to je výborný.

00:47:00To je výborný.

00:47:03NĚKDO KLEPE Ano.

00:47:06-Neruším?
-Á, to jsi ty!

00:47:09Pojď dál, Eliško, pojď. Nedáš si kafe?

00:47:15Jo ty máš. Sedni si.

00:47:19Už jsme se nějak dlouho neviděli, viď?

00:47:21Co se děje? Vždycky mě odbydeš, a najednou...

00:47:25Ále... To víš, doba se mění. My se měníme.

00:47:31Jestlipak víš, Edo, jak dlouho už jsme kolegové?

00:47:34-Ne.
-Skoro deset let.

00:47:36-Deset? No, to je doba.
-Jmenuju se Miluška, ne Eliška.

00:47:43Ježíš, promiň. Promiň, Miluško. Já jsem úplnej vůl. Já jsem vůl.

00:47:49Nejsi. Nejsi. Prostě ti na mně nezáleží.

00:47:53-Přiznej si to.
-Ne, ne. To neříkej.

00:48:05Nedáš si ke kafíčku?

00:48:09Ty něco potřebuješ, viď?

00:48:13Šéf chce zaměstnat... Šéf chce zaměstnat moji sestru.

00:48:20Víš, to je ta ženská, co vlastně není moje sestra.

00:48:25-Vidělas ji, ne?
-Jo.

00:48:27Já si myslím, že bys mu to měla rozmluvit. Na tebe on dá.

00:48:32A proč?

00:48:34Já si myslím, že by to nedělo dobrotu, kdyby tady byla.

00:48:37Ona je nevyzpytatelná.

00:48:40Já jsem kvůli ní musel v bytě po tátovi nechat udělat nový dveře,

00:48:44bezpečnostní, aby mi tam nevlezla, víš.

00:48:48To si nedovedeš představit, kolik to stálo.

00:48:51Splatnost do konce měsíce.

00:48:56Dvacet tisíc. Víc nemůžu.

00:49:01Ty jsi zlatá.

00:49:03Ale chci za to vlídný zacházení.

00:49:10Jsi moc hodná, Eliš... Miluško. Promiň.

00:49:20-Co je?
-Ona se ti líbí, viď?

00:49:22Líbí se ti.

00:49:31To by člověk nevěřil, co tady měl krámů.

00:49:34-Kam jsi dal všecky ty lodě?
-Odvez jsem je k mámě.

00:49:37-Počkej a co s touhle?
-To tady nech jako dekoraci,

00:49:40aby to tady nevypadalo tak smutně.

00:49:42NĚKDO ZVONÍ Hele, už jsou tady.

00:49:45-Dobrý den.
-Dobrý den. Pojďte dál.

00:49:48-Nezouvejte se, tady je binec.
-Já jsem Limberská, dobrý den.

00:49:51Klimeš.

00:49:55Vy to tady znáte.

00:50:06Mně se to líbí, pěkný. Velký, čistý...

00:50:10-Nové vstupní dveře, všiml jste si?
-Jistě.

00:50:13-Můžu?
-Ano, jistě.

00:50:17Tady je obývák.

00:50:22-Takže deset tisíc?
-Deset tisíc bez poplatků.

00:50:25-To je, myslím, slušná nabídka.
-Slušná. Velice slušná.

00:50:29To víte, já si nemůžu moc vyskakovat po rozvodu.

00:50:35-Můžu se podívat do koupelny?
-Jistě. První dveře vlevo.

00:50:43-Ahoj.
-Co tady děláš?

00:50:47Vy jste pozvali dalšího zájemce?

00:50:51Ne, my s nikým nejednáme. Necháváme to jenom na vás.

00:50:55Slíbil jsi, že mi ho pronajmeš, že se domluvíme.

00:51:00-Je to pravda?
-Ale nic jsem ji neslíbil.

00:51:03To je nějaký nedorozumění.

00:51:06Slíbil.

00:51:08Tak až si to vyřešíte, zavolejte. Sbohem.

00:51:12Nashle.

00:51:18Můžu jít dál?

00:51:21Byla jako pijavice. A byla rychlá. Najednou byla všude.

00:51:26Já jsem měl pocit, že si umanula mě zničit.

00:51:29A nebyl to jenom váš umanutý pocit?

00:51:33Možná že jo. Něco mě na ní pořád přitahovalo.

00:51:39Co přitahovalo ji k vám, o tom jste asi moc nepřemýšlel, viďte?

00:51:43Já vím, jak vypadám, pane doktore. Ženský na mě moc neletí.

00:51:48Kromě Milušky.

00:51:52Flirtovala s vámi?

00:51:56Nemáte trošku vody?

00:51:59Ano, dostanete to podle objednávky, jak jsme se domluvili.

00:52:03Nashle.

00:52:07Panebože, co tady děláš?

00:52:09No to víš, kamaráde! Já nemám mobila.

00:52:13Musím ti to říct osobně. Před hodinou ji odvezli.

00:52:18Spáchala sebevraždu.

00:52:22Přečti si to.

00:52:28Chtěl by se mě zbavit, ale neví jak. Nechce mi dát ani to,

00:52:32co jsem zdědila po tátovi, na co mám nárok.

00:52:35Ale to je nesmysl.

00:52:37Dopis na rozloučenou je pro tebe nesmysl? Udělala to kvůli tobě!

00:52:41-Choval ses k ní jako hovado.
-Hele, přestaň mě obviňovat!

00:52:44Za tohle já nemůžu.

00:52:46Pardon, já jdu jenom kolem. Nepotřebuješ něco, Edíku?

00:52:50Potřebuje, madam. Přebalit!

00:53:01Jsi pěkná svině!

00:53:10"Rozhodla jsem se odejít z tohoto světa, protože už nevím jak dál.

00:53:16Všem jsem jenom na obtíž nebo pro smích.

00:53:21Když jsem poznala Edu, měla jsem pocit, že se v mým životě

00:53:24konečně něco změní. Myslela jsem si, že jsem našla člověka,

00:53:28kterýmu můžu věřit a kterej mi pomůže.

00:53:32Není to pravda. On mě zradil. Jsem pro něj ubohá ženská,

00:53:37za kterou se stydí a která mu jenom překáží..."

00:53:43-Já jdu za Janou Benešovou.
-A vy jste z rodiny?

00:53:47No, vlastně ano. Bratr.

00:53:52-Tak běžte, ale jenom na chvíli.
-Děkuju.

00:54:02Janičko, prosím tě, jak jsi to mohla udělat?

00:54:09Jsem kráva.

00:54:12Zbytečná.

00:54:17Nikdo mi nepomůže. Všechno je na hovno.

00:54:20To není pravda, to neříkej.

00:54:24Udělali ze mě magora. Chtějí mě šoupnout do cvokárny.

00:54:31To mě fakt zabije.

00:54:36Pomůžeš mi?

00:54:42Já bych rád, ale nevím jak.

00:54:47Na revers.

00:54:51Zaručíš se za mě?

00:54:55Prosím!

00:54:57Pomůžeš mi, viď?

00:55:01Prosím!

00:55:09To bych snad mohl.

00:55:23Nazdar, velký bráško!

00:55:27Vidíš, jak jí to jde. Šikovná holka.

00:55:30-Jsem hrozně rád.
-Hlavně že je spokojená.

00:55:34Plat má slušnej, takže svý dostaneš.

00:55:38-Počkej, jak svý?
-No za ten pronajatej kvartýr.

00:55:45-Ona ti vykecala...
-Hele, Edo, nic mi do toho není,

00:55:47ale brát za tohle peníze od sestry je dost trapný, nemyslíš?

00:56:04Krásný!

00:56:09Jo? Díky.

00:56:12-Jedeš domů?
-Ne, ještě ne.

00:56:16Že mě někam hodíš.

00:56:18Ne, já vážně nemůžu. Já mám jinej program.

00:56:22Dneska jsou návštěvy, víš?

00:56:25-V děcáku.
-A co já s tím?

00:56:30Chtěla jsem ti představit Andrejku.

00:56:33Ne, já fakt nemůžu. Nezlob se.

00:56:37Ta se zblázní radostí, až zjistí, že má strejdu.

00:56:53-Je to daleko?
-Ne, tady kousek za rohem.

00:56:56Cesťák ti zaplatím.

00:57:01Jsi zlatej.

00:57:52To musíš taky všude vykládat, co je mezi náma?

00:57:56S tím bytem a tak, že ti ho pronajímám.

00:57:59Jsem kráva. Prokecla jsem se. Promiň.

00:58:03Já potom vypadám jako hajzl. To chceš?

00:58:09Hele, jsi jedinej člověk, kterej mně v životě fakt pomohl.

00:58:16Fakt.

00:58:18Díky tobě nemusím spát pod mostem, mám skvělou práci.

00:58:25Kdybys věděl, jak jsem ti vděčná.

00:58:33Jseš nejlepší brácha mýho života.

00:58:38Jinýho ani nemáš.

00:58:42Nebo jo?

00:59:17Tak to je on - strážnej anděl - strejda Eda.

00:59:22Jejda, strejda!

00:59:24Říkej mi radši Edo.

00:59:27Andrea.

00:59:29-Tak co, kam půjdem?
-Nechcete bejt radši samy?

00:59:33Ne! My chceme bejt s tebou. S tebou!

00:59:43To koukáte, co?

00:59:45-Co má bejt?
-To je stříbrnej šíp.

00:59:48Nebuď pruda, pochval ho.

00:59:54-Nádhera.
-To je co?

00:59:58Umí! Senzace! Fakt.

01:00:02Teď vám něco ukážu, baby.

01:00:06Ten je vyváženej, viď?

01:00:10A teď se připravte, ták.

01:00:13Pozor! Máte strach?

01:00:17To je, co?

01:00:18Jau, jau, jau!

01:00:22Co se ti stalo? Co je? Neblbni.

01:00:28-A je po náletu.
-A má po prdeli, chlapeček.

01:00:33-To je mi fakt líto.
-Ale to nic není.

01:00:36-Kdo ti to spraví?
-Já.

01:00:39Jenomže vám spíš připadám jako pošuk, viď?

01:00:43Vůbec ne.

01:00:46Jsi skvělej.

01:00:50Co je, mamčo?

01:00:54Co je, co se stalo?

01:00:56Nic.

01:01:00Jsem kráva.

01:01:03A proč jako?

01:01:05Tak. Jenom mě napadlo, jaký by to mohlo bejt,

01:01:11kdybysme byli takhle spolu. Všichni tři.

01:01:19No nic. Jsem kráva, no.

01:01:27Tak pojedeme?

01:03:10Jsi dobrej.

01:03:14Nech toho.

01:03:18Co když budu těhotná?

01:03:25Ježíšmarja, to teď budu muset žrát jogurty.

01:03:29Ty si děláš legraci, ne?

01:03:33Ne. Vadí ti to?

01:03:39Proč pořád tolik hulíš?

01:03:42Jak mám poznat, že dejchám?

01:04:02Mám tě ráda.

01:04:06Jo?

01:04:08Fakt.

01:04:17Byl jsi někdy Iloně nevěrnej?

01:04:22Nebyl, viď?

01:04:26Vážím si jí.

01:04:29Já taky. Je to skvělá ženská.

01:04:37Ty máš vůbec štěstí na skvělý ženský, viď?

01:04:57Byl jsem naivní jako puberťák.

01:05:01Myslel jsem si, že mě miluje.

01:05:04Fakt jsem tomu věřil.

01:05:07Víte, tyhle typy mají mimořádně vyvinutý smysl pro empatii.

01:05:11Vciťování se do druhého.

01:05:14Odhad, co ten druhý udělá, jak asi zareaguje.

01:05:18Ano, ano, to ona uměla. To byl opravdu psycholog.

01:05:23Pardon.

01:05:25Předpokládám, že ten její pokus o sebevraždu byl demonstrativní.

01:05:32Co já vím?

01:05:35Tyhle věci tenkrát šly mimo mě.

01:05:39Tři dny už nepřišla do práce! Jak si to vůbec představuje?

01:05:44Já ji nehlídám.

01:05:46Dostane padáka, jestli se to bude opakovat.

01:05:51Dobře. Já jí domluvím. Nebo já nevím.

01:05:53Jak to že vůbec nevíš, co s ní je?

01:05:56Nevídáme se, pokud to není nezbytně nutný.

01:06:00Edo, já ti fakt nerozumím.

01:06:04Máš ty vůbec nějaký přátele?

01:06:07O nikoho se nezajímáš, na všechny kašleš,

01:06:10hlavně že tobě je hej.

01:06:30Hele, kdo jde.

01:06:48Nazdar, vespolek.

01:06:52-Ty se k nám hlásíš?
-Scházíme ti, co?

01:06:57Tak si vem židli a sedni si.

01:07:13Dostal jsem kvůli tobě pěkně vynadáno.

01:07:18Od maminky?

01:07:21Od šéfa.

01:07:25Nechodíš do práce.

01:07:28Nic mu neřekneš.

01:07:34Kde jsi byla včera v noci?

01:07:36Ty ji zpovídáš jak nějakej žárlivej manžel, člověče.

01:07:41Hele, přestaň o mě pečovat, tatínku, jasný?

01:07:46Takhle se mnou nemluv.

01:07:50Máme přece k sobě nějaký povinnosti, ne?

01:07:54Nějakou zodpovědnost.

01:07:57-Kurva, co to meleš?
-Prosím tě, ty se do toho nepleť.

01:08:00Hele, hele, hele, hele!

01:08:02Jano, pojď domů.

01:08:07Vykašli se na ty burany.

01:08:10Co z nich máš?

01:08:14Jani.

01:08:17Janičko!

01:08:51Tak jsem jim řekla, ať zajdou za učitelkou

01:08:54a všechno jí vysvětlí, ne?

01:08:58Já myslím, že je rozhodně lepší říct pravdu, než něco tutlat.

01:09:02Co si o tom myslíš? Posloucháš mě vůbec?

01:09:07Jo.

01:09:19-Hledáš něco?
-Ne. Nic.

01:09:35-Ty někam jdeš?
-Neboj, nikam.

01:11:30Zapomněl sis trenky, vole?

01:11:36A hopla!

01:11:39Taky bys tady mohla občas vyvětrat.

01:11:42Aby tě nejeblo, taťko.

01:11:46-Slíbilas, že tady budeš sama.
-Nejsem? Chlapi, padáme,

01:11:49je tady kontrola!
-Byl tady Bárni.

01:11:53Fakt?

01:11:55Přišel si asi pro to, co potřeboval.

01:11:59Proč mi to děláš?

01:12:01Šmíruješ, s kým tady jsem? Fotřisko nám žárlí.

01:12:06Tenhle byt je pro Báru. Ty jsi tady v podnájmu.

01:12:11-No tak to zapij!
-Nechci.

01:12:14-Tak co teda chceš, kurva?
-Tebe.

01:12:19Fakt? No, tak pojď, chytej, chytej!

01:12:24Mám je větší než Ilona?

01:12:27Ona není taková.

01:12:28Kurva, viď? To víš, když vypadá, jak vypadá.

01:12:33-Neotírej se o ni, prosím tě.
-Co jinýho jí zbejvá.

01:12:35-Neotírej se o ni.
-Promiň. Promiň.

01:12:41O tebe můžu, viď?

01:12:45Lásko!

01:12:48Bárni mě krásně rozparádil, nechceš mě dodělat?

01:12:58Chci! Chci!

01:13:01Janičko!

01:13:03Proč jsi na mě taková? Já bych pro tebe udělal všecko.

01:13:07Všecko. Všecko.

01:13:10-Fakt?
-Vážně.

01:13:13-Vážně?
-Vážně! Všecko!

01:13:17-Tak se rozveď.
-Ty bys chtěla?

01:13:20To víš!

01:13:24Život s takovým čuramedánem, to by bylo terno!

01:13:30Že se necháš takhle ponižovat!

01:13:35Protože tě mám rád.

01:13:40-Víš, že půjdeš do lochu?
-Já? Proč? O čem mluvíš?

01:13:43Budeš bručet, kamaráde, až zčernáš!

01:13:47-Co blázníš?
-Větrám!

01:13:50-Provětráme tatíčka.
-To ne. Víš, kolik to dalo práce?

01:13:54Celý dny jsem zírala na jeho debilní záda, jak se nad tím hrbil.

01:13:57Kokot! Máma chlastala, takže měla flašek dost.

01:13:59-Neházej to! Chceš někoho zabít?
-Jo, sebe!

01:14:03-Slez dolů!
-Sáhni na mě a skočím!

01:14:05-Nedělej kravál!
-Drž hubu, ty debile!

01:14:08-Nech toho!
-Všem to řeknu, abys věděl.

01:14:11-I tvým děckám řeknu,co jsi udělal.
-O čem to mluvíš?

01:14:15Že jsi zneužíval mě, to může být každýmu u prdele,

01:14:18ale že jsi zneužíval mojí holčičku, to si teda odsereš, víš!

01:14:21Co to blábolíš? Co si to vymejšlíš?

01:14:24Takhle zprznit malý děti. To je hnus! Andrejka tě usvědčí.

01:14:29-Dostaneš doživotí.
-Co to blábolíš?

01:14:32Jsi stejnej úchylák jako tvůj fotr!

01:14:36Ty zrůdo!

01:15:10-Dobrý den.
-Dobrý den.

01:15:12-Čau.
-Ahoj.

01:15:14S tímhle se přihlásíte u vás. Na shledanou.

01:15:17Na shledanou.

01:15:31Nemáš cigára?

01:15:35Trafika je u brány.

01:15:44Nikomu neřekla, jak se to stalo.

01:15:47Bylo to jenom mezi náma.

01:15:50Ale z její strany to nebylo nějaké vstřícné gesto.

01:15:54Spíš výměnný obchod.

01:16:00Za to, že bude mlčet, jsem jí nechal byt,

01:16:03starám se o ní, jako by byla vlastní.

01:16:07Chvilku jste ji nenáviděl, pak zase miloval.

01:16:13Provokovala mě.

01:16:17Vzrušovala mě.

01:16:19I ta její sprostota mě vzrušovala, víte?

01:16:24Vidíte, teď se k tomu přiznávám,

01:16:27ale nikdy předtím než jsem ji poznal,

01:16:30bych to neudělal.

01:16:37Co je?

01:16:42Je ti něco?

01:16:52Můžu za to já.

01:16:55Za co?

01:17:01Za to její zmrzačení. Já to udělal.

01:17:07Ale jak to, prosím tě? Vždyť byla opilá, sama to říkala.

01:17:15Strčil jsem do ní.

01:17:18Úmyslně.

01:17:22Nadávala mi.

01:17:26Provokovala mě.

01:17:30Vyhrožovala, urážela.

01:17:33To se nedalo vydržet, ujely mi nervy.

01:17:38Edo!

01:17:42Edíku!

01:17:47Zapomeň na to. Netrap se tím.

01:17:56Ilonko,

01:18:01já jsem byl do ní zamilovanej.

01:18:04Já už to nechci slyšet, co mezi vámi bylo.

01:18:08Zkrátka jste se spolu vyspali akorát snad.

01:18:12To nebylo jenom kvůli tomu.

01:18:17Já jsem chtěl od tebe odejít.

01:18:26Promiň.

01:18:29Promiň.

01:18:32Možná by bylo fakt lepší, kdyby se zabila.

01:18:37Vím, že je to krutý, když to říkám.

01:18:42Vůbec to není krutý.

01:18:45Vůbec to není krutý. Ilonko.

01:18:54Hotovo.

01:18:57Hotovo!

01:20:03Byl tady Bárni.

01:20:06Je to prase.

01:20:08Dělal si se mnou, co chtěl.

01:20:10Jak se sem dostal? Tys mu dala klíče?

01:20:13To tady mám věčně dřepět sama a dělat si to sama?

01:20:19Ty děvko jedna mrzácká.

01:20:29Sám jsi mrzák.

01:20:40Bárni tu nebyl.

01:20:42Vymyslela jsem si to.

01:20:44Vymyslela?

01:20:46No.

01:20:51Chtěla jsem tě vidět, jak žárlíš, hlupáčku.

01:21:03Víš, z čeho mám největší radost, Edulko?

01:21:07Že už se mě žádnej idiot nezeptá, proč nechodím do práce.

01:21:14Nikdy.

01:21:21Kurva, to je těžký, člověče!

01:21:24Taky by tady mohli mít bezbariérovej vstup.

01:21:27Pošlem stížnost do Bruselu.

01:21:30-Tak čau!
-Ahoj.

01:21:36Počkej. Zastav!

01:21:40Kluci, nechcete jít ještě chvilku k nám?

01:21:45Máme tam krabicový víno a cigára.

01:21:49Někdy příště. Mějte se.

01:21:53Ty Jani, ty ani nepotřebuješ dneska taxíka, co?

01:21:57-Máš svýho drožkáře.
-Ty, vole!

01:22:03Edo, chtěl jsem ti říct, že si vážně cením toho,

01:22:08že se o ni staráš.

01:22:11Jsi charakter.

01:22:14Tak čau!

01:22:21Oloušku!

01:22:24Oli!

01:22:33Já myslím, že existuje dost způsobů jak vám pomoct, pane Limberský.

01:22:38Jsou ústavy, kde se o ni postarají.

01:22:41Promiňte, já už budu muset jít. Ona na mě čeká.

01:22:43Hlavně nedovolte, aby vám zůstala viset na krku.

01:22:46To vás zničí.

01:22:47No, já to promyslím.

01:22:51Nikdo vám nebude vyčítat, když ji svěříte do cizí péče.

01:22:59Omlouvám se za ten nepořádek. To víte, stěhování.

01:23:03Až přijdete příště, tak bude všechno uklizeno.

01:23:08Myslíte, že bych měl?

01:23:11Já myslím, že byste měl. Hodí se vám to ve středu?

01:23:16V pět?

01:23:19-Na shledanou.
-Na shledanou.

01:23:43-Chceš jít spát?
-Jedině s tebou.

01:23:47-Pojď sem!
-Nech toho.

01:23:50-Zůstaň tu.
-Nemůžu.

01:23:52-Prosím!
-Musím jít domů.

01:23:55-Prosím!
-Čekají na mě.

01:23:57-Prosím, prosím!
-Nech toho. Neřvi!

01:24:16Něco si udělám.

01:24:19Stejně mě chceš šoupnout do ústavu. Já tě znám, ty čuramedáne!

01:24:26To mě radši zab! Třeba se ti to napodruhý podaří.

01:24:30Prosím tě, nežvaň hlouposti. Víš, že tě nikdy neopustím.

01:24:35To bys mě musel mít aspoň trošičku rád!

01:24:39-Máš mě rád?
-Jo.

01:24:46Tak mi to dokaž.

01:24:50Ošoustej mě.

01:24:52Dokazuju ti to jinak.

01:24:56To jsem já.

01:25:00Jo, ještě jsem u ní. Asi tu dneska přespím.

01:25:07Jo.

01:25:10Vyřídím.

01:25:15Dobrou.

01:25:26Pozdravuje tě Ilona.

01:26:30Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006