Viktor Preiss a Vilma Cibulková v příběhu muže, do jehož života nečekaně vstoupí nevlastní sestra. Televizní film z cyklu Oběti o lidech postižených zločinem (2006). Dále hrají: F. Němec, T. Medvecká, V. Kratina, A. Kulovaná, A. Hegerlíková, B. Mudrová, A. Mudrová, I. Hüttnerová a další. Scénář M. Sovják. Kamera M. Šec. Režie P. Slavík
00:00:28 Mám hlad.
00:00:29 Za chvíli jsme doma, to snad vydržíš, ne?
00:00:31 Naval tu housku, mám hlad.
00:00:50 -Ani koše tu nemají, šmejdi!
-To je kvůli bezpečnosti.
00:00:55 Aby do nich neházeli bomby teroristi, víš?
00:00:59 Největší terorista jsi ty!
00:01:13 Co mi čumíš do huby, vole?
00:01:48 Tak co je, ty čuramedáne?
00:01:50 Hni sebou! Chrápeš, nebo co?
00:02:17 Pořád se mi zdá, že ji někam házím.
00:02:25 To je mnohem horší, než kdybych to opravdu udělal.
00:02:30 Mám strach.
00:02:34 Z čeho? Z invalidní ženy?
00:02:38 Ne. Sám ze sebe.
00:02:41 Z toho, čeho jsem schopen.
00:02:46 Jednou se mi dokonce zdálo, že ji házím do Macochy.
00:02:57 Tedy strávit zbytek života v kriminále jako vrah,
00:03:03 o to opravdu nestojím.
00:03:06 Cítíte k ní nenávist?
00:03:10 Ne. Nenávist to není.
00:03:16 Co tedy?
00:03:19 Závislost?
00:03:22 Možná vám budu připadat jako pomatenec.
00:03:25 Ztratil jste kontrolu nad tím, co se vám přihodilo.
00:03:28 Jste v zajetí emocí a představ. A ta vaše sestra...
00:03:33 Prosím vás, jaká sestra? Já jsem odjakživa jedináček.
00:03:38 A najednou bác! Nějaká mrcha se začne vydávat
00:03:41 za vaši ségru. Dokonce na to má papíry.
00:03:44 Pokud je to úředně potvrzeno, tak na tom asi něco bude. Ne?
00:03:49 Rodinu ani příbuzné si holt nevybíráme.
00:03:52 No právě.
00:03:56 Vlastně je to komedie. A dost smutná.
00:04:21 To koukáte, co?
00:04:24 Hm, dobrý.
00:04:29 Vás to asi hodně baví.
00:04:36 Co bylo v tom telegramu?
00:04:39 Cože?
00:04:41 -Co bylo v tom telegramu?
-V jakým telegramu?
00:04:57 Tak pojedeme už?
00:05:09 Říkala jsi, že mi přišel nějakej telegram.
00:05:13 No. Je v předsíni pod zrcadlem.
00:05:16 Prosím tě, přines mi ho, nebo mi to zaschne.
00:05:20 Barčo! Přines ten telegram.
00:05:24 VÝKŘIK
00:05:25 Ježíšikriste, co se to tam zase děje?
00:05:28 Jen si je srovnej, tatínku.
00:05:36 Holky, co je tady? Co děláte?
00:05:39 Tady se nedá žít. Furt mi něco berou.
00:05:41 Cos jí vzala? Čí to je?
00:05:43 -Já jsme si zkoušela svetr!
-Tak jí to vrať. Vrať jí to.
00:05:46 -Dělej!
-Si to sežer!
00:05:48 Panebože, vy jste jak malý, holky. To tady nemůže být chvilka klidu?
00:05:52 Tady máš ten telegram.
00:05:55 Prosím tě, rozbal to.
00:06:03 Tys měl otce?
00:06:06 No to je otázka. Každej snad měl otce, ne?
00:06:09 -Co tam je?
-Že zemřel.
00:06:13 Můj otec? Vždyť jsem žádnýho neměl!
00:06:18 No vidíš. A přesto zemřel.
00:06:30 Takže to byl jako náš děda?
00:06:33 Ne jako. Prostě byl to váš děda.
00:06:36 Od svých šesti let jsem ho neviděl.
00:06:40 Takže si na něj skoro ani nepamatuju.
00:06:45 Proč se vaši rozvedli?
00:06:47 To už je dávno. Moje máma, teda vaše babička říkala,
00:06:53 že se hádali kvůli každý blbosti.
00:06:57 Všichni rodiče nejsou jako my. Viděli jste někdy, že bychom
00:07:01 na sebe s tátou křičeli nebo si nadávali?
00:07:05 -No co?
-Né!
00:07:07 To je absurdní.
00:07:11 Od svých šesti let jsem ho neviděl a teď abych mu zařizoval pohřeb.
00:07:15 No počkej, tati! Ty mu nechceš ani zaplatit pohřeb?
00:07:19 Ale o to nejde.
00:07:23 -Já si na něj skoro ani nepamatuju.
-Možná to tak bylo lepší.
00:07:28 Petr Machač má fotra takovýho debila, že sám někdy říká,
00:07:32 že by bylo docela fajn, kdyby chcípl.
00:07:38 Nebuď sprostá, nejsi Machač.
00:07:40 Tak sorry. Já jsem jenom citovala.
00:07:45 Zrovna nedávno ukazovali, co dělají s lidma, o který nikdo nemá zájem.
00:07:51 Normálně je spálí a jejich popel vysypou za plot krematoria.
00:07:57 Proč mi to říkáš zrovna teď?
00:08:00 -Že je to hrozný.
-Tak pojď!
00:08:10 Třeba z toho nakonec ještě něco bude.
00:08:15 A co jako?
00:08:17 Jsi jediný syn, dědic.
00:08:23 Prosím tě!
00:08:27 Co když měl dluhy? Máma do dneška vzpomíná,
00:08:31 jak všechno probendil s ženskýma. Všude si půjčoval.
00:08:38 Ještě že nejsi po něm.
00:08:50 Tak prosím.
00:08:55 Zkontrolujte si to.
00:09:07 Ježíšmarjá, co to je?
00:09:11 Zlatej zub.
00:09:13 Tak! Tady podpis, že jste všechno přebral.
00:09:17 -Tady?
-Tady dole.
00:09:22 Děkuju.
00:09:25 Prosím.
00:09:33 Milej pane, to byste nevěřil, jak lidi vyvádějí, když něco chybí.
00:09:38 A prakticky co bude dál?
00:09:42 Dál už je to věc pohřební služby.
00:09:45 -Tak děkuju. Na shledanou.
-Sbohem.
00:09:48 Pane!
00:09:52 -Děkuju vám.
-Sbohem.
00:10:02 Nač vlastně umřel?
00:10:05 Na infarkt. A taky měl rakovinu slinivky.
00:10:09 To je celý on, Karlíček! Vždycky něco extra!
00:10:18 Ty brečíš, mami? Vždyť jsi ho nesnášela.
00:10:24 Nebyl tak špatnej.
00:10:27 Ta se ti povedla!
00:10:30 Něco ti ukážu.
00:10:33 Tady jste spolu.
00:10:37 Když ses narodil, týden byl nezvěstný.
00:10:41 Oslavoval to pořád až do tvého křtu.
00:10:45 -Já jsem pokřtěnej?
-No samozřejmě!
00:10:52 Co já jsem tehdá na něm viděla?
00:10:57 Vždyť vypadá docela obyčejně.
00:10:59 No ty bys mě dojala. To jsem přece já po maturitě!
00:11:04 Jako bys mu z oka vypadl.
00:11:08 Tady jsem si zapisovala, kolik vydělával,
00:11:13 aby nás nešidil na alimentech.
00:11:17 A tady jsou všecky ženské, se kterýma žil. Mrchy!
00:11:25 Tys ho špehovala?
00:11:28 Jenom do pětaosmdesátýho. Pak mě to přestalo bavit.
00:11:33 No!
00:11:36 Teď se o něj budeme muset křesťansky postarat.
00:11:42 Jsme přece jenom rodina. S tím už nic nenaděláme, chlapče.
00:11:48 A teď ti ukážu, mami, něco já.
00:11:52 Tohle zbyde po člověku, který se na vlastní rodinu vykašlal.
00:11:59 Jeho zlatý zub! Na ten tedy byl pyšný.
00:12:09 Náš snubní prstýnek.
00:12:17 On ho nevyhodil.
00:12:48 Je to tady.
00:13:04 No jo, složenky. Plyn, elektřina, reklama...
00:13:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:13:12 Dobrej! Hledáte někoho?
00:13:16 Pana Limberského.
00:13:19 Asi ještě nebude doma. Minulej tejden ho odvezla záchranka
00:13:23 Já vím. Já jsem syn. Táta umřel.
00:13:28 Chudák. Byl pořád sám.
00:13:32 My přišli jsme vyklidit byt.
00:13:35 Starej člověk dneska holt už nikoho nezajímá.
00:13:39 Je to nahoru. První patro.
00:13:44 Děkujeme.
00:14:08 Ten byt byl jeho vlastní, nebo ho měl v pronájmu?
00:14:13 Vlastní.
00:14:26 Tak teď už vím, po kom to máš.
00:14:29 Co?
00:14:30 Ten tvůj smysl pro pořádek.
00:14:34 Nikdy nezapomenu, když jsme se poprvé milovali,
00:14:37 jak sis rovnal kalhoty přes židli, aby se ti nepomačkaly puky.
00:14:41 Ty si pamatuješ každou volovinu.
00:14:44 A vždyť já jsem ráda, že jsi pořádnej.
00:14:48 Všecko si zapisoval.
00:14:51 Každej výdaj.
00:14:53 Jeden jogurt, jeden rohlík.
00:14:57 Edo!
00:15:00 -No, co?
-Pojď sem!
00:15:02 -Co je?
-Pojď se na tohle podívat.
00:15:05 To by se ti mohlo líbit.
00:15:07 Páni! To bych nedokázal.
00:15:09 -To je, co?
-Ten musel mít trpělivost.
00:15:13 To je teda úžasný.
00:15:18 To je pěkná makačka.
00:15:26 Samý starý mapy.
00:15:29 -Objednal jsi ten pohřeb?
-Hm.
00:15:35 No a kolik?
00:15:38 Patnáct tisíc.
00:15:42 Až se to tady vyklidí, tak to můžeme pronajímat.
00:15:46 To by se hodilo spíš pro Barču. U nás už není k hnutí.
00:15:51 Já myslím, že bude muset ještě tak rok, dva počkat,
00:15:55 protože ten byt by měl nejdřív začít vydělávat, ne?
00:15:57 A pak se uvidí, co?
00:16:00 Prosím tě, mně umře táta, já nevím, co mám dělat, a ty už plánuješ.
00:16:04 Jdi do háje.
00:16:07 Promiň.
00:16:12 Já nevím, no. Mně je z toho taky divně.
00:16:17 Uvědomuješ si, co všechno se může stát,
00:16:20 až budeme my starý?
00:16:22 Už jsme.
00:16:24 No tak teda ještě starší. A jeden z nás třeba...
00:16:27 -Neboj, ty mě přežiješ.
-No, právě.
00:16:32 Ten, co přežije, na tom bude nejhůř. Starej a sám.
00:16:49 Edo, ty sis vzal na zítřek volno, zrovna když máme vedení?
00:16:54 -Já mám nějaký rodinný problémy.
-Copak?
00:16:57 Pohřeb. Táta.
00:16:59 Chlapče nešťastná, upřímnou soustrast.
00:17:02 -Díky.
-Na to nemusíš vypisovat dovolenku.
00:17:04 -Na to máš nárok. Placený volno.
-Ale já kdybych tam nebyl,
00:17:08 tak oni to zvládnou beze mě.
-Kolik mu bylo?
00:17:10 -Já ani nevím. Hodně.
-Všichni tam musíme.
00:17:14 -Nic. Omluvím tě na vedení.
-Díky.
00:17:17 Edo, ty bys vážně nešel vlastnímu tátovi na pohřeb
00:17:21 kvůli nějaký blbý poradě? Měl jsem o tobě lepší mínění.
00:17:35 Neruším?
00:17:39 Promiň, ale já mám moc práce.
00:17:45 Tak jsem slyšela, co tě potkalo. Upřímnou soustrast.
00:17:51 -Jo, díky.
-Teď musíš bejt statečnej, Edoušku.
00:17:55 Dík.
00:18:05 Ty jsi takovej hodnej, každýmu ustupuješ,
00:18:09 ale teď se musíš rvát.
00:18:12 Já to znám, mně taky umřel táta. A bráchové mě chtěli oškubat.
00:18:17 Zůstal po něm barák a oni si mysleli, že mě ukecají
00:18:21 a že jim všechno nechám. Hajzlíci!
00:18:24 -Já jsem jedináček.
-Ale stejně buď opatrnej.
00:18:31 Nezapomeň si zajít na místní úřad pro příspěvek na pohřeb.
00:18:36 -Tos nevěděl, viď?
-Ne.
00:18:39 Já ti vždycky dobře poradím, když si řekneš.
00:18:44 Víš, Edoušku, co je na těch pohřbech nejhezčí?
00:18:47 Když se sejde celá rodina, všichni příbuzní
00:18:51 a tak nějak se vzpomíná na to hezký, co život dal.
00:18:54 Jsi moc hodná.
00:19:02 Teď jsem na řadě já, milé děti.
00:19:05 Nech toho, mami. Všichni jsme na řadě, jeden po druhým.
00:19:09 Ale já nejdřív.
00:19:12 Musíš se postarat, aby mi přišlo víc lidí než jemu.
00:19:15 Ani ty jeho děvky se neukázaly.
00:19:18 Počkej, on měl děda děvky, jo?
00:19:20 Ale ne. Babička myslí, že jsou lidi nevděčný, víš?
00:19:23 No, prostě děvky.
00:19:25 Ten projev s hudbou, to bylo moc pěkný.
00:19:29 Je vidět, že to mají promyšlený.
00:19:33 -Kam dáme tu urnu?
-Na to je čas.
00:19:53 Ano, chápu.
00:19:55 Je to v našem zájmu. Spolehněte se.
00:19:59 Zítra vám zavolám. Ano. Nashle!
00:20:02 -Pan Limberský?
-Ano.
00:20:04 -Mrva.
-Jdu kvůli tomu dědictví...
00:20:06 Vím. Promiňte, něco mi do toho... Pojďte, řeknu vám to po cestě.
00:20:11 -Já přijdu jindy.
-Není třeba.
00:20:13 -Otec v závěti všechno odkázal vám.
-Počkejte. Co všechno?
00:20:17 Byt v osobním vlastnictví včetně zařízení a také nějakou hotovost.
00:20:21 Něco kolem padesáti tisíc. Přál si, aby z té částky byl uhrazen pohřeb
00:20:26 a veškeré náklady s tím spojené. Pedant, viďte?
00:20:29 Prosím, pojďte. Z druhého manželství měl dceru.
00:20:32 -Není jeho. On si ji pouze osvojil.
-Osvojil? Počkejte, co to znamená?
00:20:36 Že je považována za vlastní. Jako by byla jeho.
00:20:39 A proto nemůže být vyloučena z dědického řízení.
00:20:42 -To se jako budeme dělit?
-Váš otec ji sice vydědil,
00:20:45 protože se k němu, jak uvedl, ona i její matka chovaly špatně.
00:20:49 To však nic nemění na skutečnosti, že má ze zákona nárok na čtvrtinu.
00:20:53 -Na čtvrtinu čeho?
-Všeho.
00:20:56 -Musím ji obeslat.
-A nešlo by to nějak...
00:20:59 -Když ji vydědil, že...
-Nešlo.
00:21:03 Podívejte se, pane Limberský, můžu vám poradit jedinou věc.
00:21:07 Zavolejte jí a domluvte se. Jakmile se to bude řešit
00:21:11 soudní cestou, všechno se vám prodraží a nebude to mít konce.
00:21:15 -Věřte mi. Prosím. Nashle.
-Nashle.
00:21:33 Jana Benešová, za svobodna Limberská.
00:21:40 Moje takzvaná nevlastní sestra.
00:21:45 Víte, jak se jmenovala, než si ji táta osvojil?
00:21:50 Kašpárková.
00:21:53 Neříkejte, že soudíte člověka podle jména?
00:21:57 Tak to vždycky začíná.
00:22:00 Nejdřív si ženská přisvojí vaše jméno
00:22:03 a potom vás připraví o ten zbytek.
00:22:06 O všechno.
00:22:10 -Proč jste vůči ní tak zaujatý?
-Prosím vás, kdo by nebyl
00:22:13 v mý situaci? To totiž není normální ženská.
00:22:17 To je přírodní úkaz.
00:22:22 Kulovej blesk.
00:22:26 Prosím tě, dojdi pro kafe. Došlo.
00:22:29 -Ať jde Dáša.
-Dášo!
00:22:34 -Prosím tě, nepřeháníš to trošku?
-Co?
00:22:36 S tímhle. Aby to nevypadalo, že jí nadbíháme.
00:22:41 Prosím tě, náhodou já jsem docela zvědavá, co je to zač.
00:22:44 Naštěstí je to ženská. S tou se určitě líp domluvíme
00:22:48 než s nějakým chlapem. Dášo!
-No, co je?
00:22:51 Prosím tě, zajdi pro kafe a pro červený víno.
00:22:55 To by měla jít spíš Barča, ne? Mně alkohol neprodají.
00:22:57 -A kde je Barča?
-Já nevím. Asi randí.
00:23:01 Tak budeš muset sám.
00:23:03 ZVONÍ MOBIL
00:23:08 Prosím?
00:23:10 Ano, čekáme na vás.
00:23:16 To je škoda.
00:23:20 No dobře, tak já přijdu.
00:23:24 Na shledanou.
00:23:27 -Co je?
-To byla ona. Nemůže přijít.
00:23:31 -Čeká na mě U Bohouše.
-U jakýho Bohouše?
00:23:34 To je ta hospoda naproti parku.
00:23:36 Veškerá snaha marná.
00:24:52 Eda?
00:24:57 -Jana Benešová.
-Těší mě.
00:25:00 Tak tohle jsou mý kámoši.
00:25:03 My jsme měli takovou malou oslavu, tak jsem je v tom nemohla nechat.
00:25:08 Dobrý večer.
00:25:09 Tak kluci, tak to je on. Můj brácha Eda.
00:25:14 Nevlastní.
00:25:15 Luděk.
00:25:19 To je Olouš, můj pes.
00:25:21 Bárni.
00:25:24 Já jsem Bárni.
00:25:26 Já jsem Eda.
00:25:28 Vem místo, chlape.
00:25:31 Jeď dolů!
00:25:33 Moc se mu nechce. Hezkej.
00:25:39 Tak popojedem, ne?
00:25:43 -Čau!
-Tak na to vaše shledání!
00:25:51 Dejte nám to ještě jednou dokola!
00:26:00 Ta je mi fakt líto, co se stalo s tátou.
00:26:06 Kdy má pohřeb?
00:26:09 Už měl. Předevčírem.
00:26:12 Cože?
00:26:18 Ty vole!
00:26:21 Jak to že jste ji nepozvali? Vždyť je to jeho dcera, ne?
00:26:25 Já jsem vůbec nevěděl, že nějakou dceru má.
00:26:29 Mně to řekli teprve u notáře.
00:26:33 -Kde je pohřbenej?
-Ještě nikde.
00:26:36 Byl teprve ten obřad v krematoriu.
00:26:39 Vy jste ho nechali spálit?
00:26:41 -To je jak v koncentráku.
-Fuj, to je hnusný.
00:26:46 Táta si přál bejt pohřbenej do země.
00:26:50 Celej. Lidsky normálně. Aby tam byl farář, muzika, všechno.
00:26:55 Hlavně muzika.
00:26:58 Já za to nemůžu.
00:27:03 Když už je spálenej, tak se s tím nedá nic dělat.
00:27:07 To je holt život. Tak popojedem. Berte!
00:27:12 Ale muziku měl. Wagnera.
00:27:16 Tak aspoň ten Wagner že mu tam zazpíval. Čau, táto!
00:27:28 Tak pojďte! Teď jdeme k nám. Já vás zvu.
00:27:35 -Nemůžu.
-Luďo!
00:27:39 -Nemůžu.
-Pojď! Vždyť je to tady hned.
00:27:42 Tak se na něj vykašlete. Pojďte za mnou.
00:27:46 Následujte mě. Pozor na automobily.
00:27:55 Pojď se mnou. Pojď ke mně.
00:27:57 Já ti vemu tašku. Já ti to pomůžu.
00:28:02 Hele, proč se můj táta rozved s tvojí mámou?
00:28:05 No to je výborný! Proč s tvojí, vole?
00:28:09 -Ty ses nikdy nerozváděl?
-Ne. Ty?
00:28:14 -Co?
-Já jsem v rozvodovým řízení.
00:28:17 -Jo?
-Potřebuju každou korunu.
00:28:19 -Nemám kde bydlet.
-Bydlí u mě. Teda prozatím.
00:28:24 Až dostaneš to dědictví, tak to ti moc pomůže.
00:28:28 -No to doufám.
-To bude nejmíň tři sta litrů.
00:28:33 -Sklapni, Barni!
-Pardon, že se pletu do debaty.
00:28:38 Myslel jsem, že bych ti dal sto tisíc teď
00:28:42 a potom sto tisíc ve splátkách.
-Málo!
00:28:46 To je málo!
00:28:49 Hele, ten kvartýr, chlapečku...
00:28:53 Co mi to děláte?
00:28:56 Ten kvartýr stojí víc jak milion.
00:29:00 -A ty o něm víš?
-Víme všechno.
00:29:03 Všechno si ohlídáme, kamaráde.
00:29:07 -Co děláte?
-Hele, Američan.
00:29:10 -Z Vysočen.
-Milionovej!
00:29:15 Hele, žebrák, nebo milionář.
00:29:28 A jsme doma.
00:29:34 -A co tvoje stará?
-Bude ráda. Panička bude ráda.
00:29:38 -To bude mokrej hadr mezi dveřma.
-Neboj se. Nechte to na mně.
00:29:45 -No nazdar.
-Zdar!
00:29:48 -Dobrý večer!
-Nazdar, Ilonko.
00:29:51 No tak tohle je Janička. To je ta naše osvojená...
00:29:55 -Já jsem Janička.
-Tohle je Barni. Její kámoš.
00:29:58 -Barni!
-To jsou fajnový lidi.
00:30:02 Tak dovolíš? Pojďte dál. Vůbec se nezouvejte.
00:30:07 -Nic se nebojte.
-Tak běž!
00:30:14 Tady to voní žrádlem!
00:30:19 To je dobrý.
00:30:21 To je super bejvák tohleto.
00:30:27 -To je pro vás.
-Klidně si zapalte.
00:30:30 To je výborný.
00:30:32 Bárni, to je popelníček. Fuj, ty prase!
00:30:36 -Tak už jste se nějak domluvili?
-No jasně.
00:30:41 Edo!
00:30:43 Edo!
00:30:45 -Co je?
-Dohodli jste se už nějak?
00:30:51 Chce tři sta tisíc.
00:30:54 No ale pozor, to nejmíň.
00:30:57 Kde bysme je vzali?
00:31:00 Se prodá bejvák po tátovi, ne?
00:31:03 Jo, jo. Já seženu kupce.
00:31:08 Jasně, Bárni sežene kupce.
00:31:11 -Ale my ho chceme pro dceru.
-Já mám taky dceru.
00:31:15 -My máme tři.
-Ty vole!
00:31:20 Ona mi vyčetla, že jsme tátu nepohřbili do země,
00:31:24 protože si to přál.
00:31:27 No. To bylo jeho přání.
00:31:30 Jo. Celoživotní. Do hlíny.
00:31:35 Ty mě chceš rozbrečet, Bárni?
00:31:38 A kdy jste tátu viděla naposled?
00:31:42 -Co jako?
-Jako kolik vám bylo?
00:31:46 Hele, já měla tátu hodně ráda a on měl rád mě.
00:31:51 -A o to tady jde, že jo?
-Jo.
00:31:55 Že vás nezmínil v té závěti.
00:32:00 No tak já myslím, že půjdeme spát.
00:32:05 -No jo, no, jděte.
-Jasně. Nás si nevšímejte.
00:32:08 My se vyspíme tady. Žádný povlíkání, to je v klidu.
00:32:16 Jsou z Kladna.
00:32:21 ZPÍVAJÍ V KUCHYNI: Komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci...
00:32:30 Nám taky není.
00:32:34 Proč jsi je sem přitáhl, prosím tě?
00:32:39 Tys jim nabídla nocleh. Jestli chceš, tak já je vyhodím.
00:32:46 Prosím tě.
00:32:52 S nima se musíme domluvit po dobrým.
00:32:56 Ježíšikriste, musí tak řvát?
00:33:00 -Já je vyhodím.
-Ale ne. Počkej! Nech toho.
00:33:08 No, vidíš, no. Už jsou potichu.
00:33:20 ZPÍVAJÍ: Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka,
00:33:26 jede jede do dáli...
-Jsou veselí.
00:33:32 Oproti nám.
00:33:42 Nabídl jsem jí dvě stě tisíc, ona chce tři sta.
00:33:45 A zítra čtyři sta. Když s ní budete smlouvat, ničeho nedosáhnete.
00:33:50 Něco vám řeknu. Takový typ lidí, jako je ona, velice znejistí,
00:33:54 když před ně položíte na stůl hotovost.
00:33:56 Peníze, které může mít hned, jsou pro ni důležitější než smlouvání.
00:34:00 -To bych tu hotovost musel mít.
-Tak si někde půjčte.
00:34:03 Ale předáte je až tady přede mnou a proti podpisu.
00:34:06 Pak už na vás nebude tlačit a můžeme to uzavřít.
00:34:10 Proberu to s manželkou.
00:34:13 Vžijte se do její situace. Cítí šanci a snaží se vyždímat maximum.
00:34:19 Tak hodně štěstí. A neztrácejte naději.
00:34:24 -Nashle.
-Nashle. Děkuju.
00:34:38 -Kdy vás vykradli?
-Zaplaťpánbu ještě ne.
00:34:41 To jste výjimka. Dneska si lidi nachávají dělat bezpečnostní dveře,
00:34:45 až když je vykradou. Budete chtít i polstrování?
00:34:49 Kolik by to stálo?
00:34:51 To je na takových dveřích to nejlevnější. Na tom neušetříte.
00:34:55 Ale vložka vás přijde na dva tisíce. Pojďte mi to podepsat.
00:34:59 -To dřív stály celý dveře.
-To bylo za Husáka, pane.
00:35:04 Tady.
00:35:17 Ahoj, tati.
00:35:23 Ahoj.
00:35:26 Můžu s tebou mluvit?
00:35:29 -Děje se něco?
-Jo, děje.
00:35:32 Tak pojď.
00:35:35 Ahoj.
00:35:37 Holky, nechte nás o samotě, jo?
00:35:40 -Zase žaluješ?
-Bonzačko!
00:35:47 Zavři.
00:35:51 Úplně.
00:35:55 -Tak co? Nějakej průšvih?
-Ale ne. Já jsem chtěla jenom...
00:36:00 Já už tady s nima fakticky nemůžu bejt.
00:36:03 Nedá se tady hnout, tati. Já potřebuju klid.
00:36:06 Jinak ty zkoušky neudělám. Taťuldo! Nech mi ten byt po dědovi. Prosím.
00:36:14 Barunko, ty víš, že na tebe myslím.
00:36:17 Ten byt samozřejmě dostaneš, ale ne hned.
00:36:20 Musíš mít trošičku trpělivost.
00:36:23 Hm. Tý mám až moc, tati.
00:36:26 Podívej, my jsme si s mámou říkali, že si budeme muset vzít půjčku
00:36:31 a tu povedenou tetičku prostě vyplatit. Rozumíš?
00:36:35 A ten byt po dědovi budeme muset na nějakej čas pronajmout,
00:36:39 aby z toho aspoň trošku něco bylo.
00:36:42 -Chápeš?
-Nechápu.
00:36:45 Ježišmarjá!
00:36:48 -Co se stalo mami?
-Náhrdelník po mámě je pryč.
00:36:53 Nedala jsi ho někam? Kdo by bral tvoje věci?
00:36:56 Kdo asi? Že se tak blbě ptáš. Hrabali se v tom.
00:37:00 Podívej se! To poznám. Taky medailonek zmizel.
00:37:04 Všecko, co mělo nějakou cenu, odnesli.
00:37:07 To se mi nezdá. To by si nedovolili.
00:37:09 Už je ti jasný, proč tak rychle vypadli, jo?
00:37:12 Ještě jsme spali. Pro dobrotu na žebrotu.
00:37:17 Tetička nám něco ukradla.
00:37:20 Ale ne. To se vysvětlí.
00:37:23 -A ten pán, to byl náš strejda?
-Ale ne, jenom nějakej známej.
00:37:28 Vzal nám z lednice salám. Celou štangli. A hned ho žral.
00:37:32 -No tak měl asi hlad.
-A neříká se žral.
00:37:41 Nazdárek.
00:37:46 -Čau, bráško!
-Vem místo.
00:37:49 Děkuju, nechci.
00:37:52 Co je?
00:37:55 -Jsi nějakej nasranej, ne?
-Dej si panáka a bude ti hej.
00:37:58 Ne, děkuju. Mně stačí, že vás vidím.
00:38:00 -Jste zloději.
-Cože?
00:38:03 Jste zloději, vy dva.
00:38:05 Když nevrátíte, co jste vzali, tak to manželka nahlásí policajtům.
00:38:08 Kurva, co to ten chlap po nás chce?
00:38:10 Náhrdelník, medailonek, prsten. Zloději!
00:38:21 Hele nech ho. Nech ho!
00:38:27 To vás přijde draho.
00:38:29 -Vypadni!
-Ser na něj!
00:38:38 Nemusíš bejt za každou cenu hovado.
00:38:42 -Koledoval si o to sám, ksindl.
-Je to můj brácha, vole.
00:38:47 Vždyť ty ani nevíš, čí jsi, ty čubičko moje malá.
00:39:02 To bylo pošetilé, že jste je nechali přespat ve svém bytě.
00:39:08 My jsme se se ženou snažili.
00:39:12 Chtěli jsme se s nimi rozumně dohodnout, ale..
00:39:15 Myslím, že v tomhle případě by bylo rozumné vypořádání dědictví
00:39:19 soudní cestou. Bylo by to možná nákladnější,
00:39:22 ale měli byste od nich pokoj.
00:39:25 Asi jsem udělal chybu, pane doktore, s tím dědictvím.
00:39:29 Chtěl jsem z něho co nejvíc.
00:39:32 Myslel jsem si, že bude vděčná za to, co jí dám.
00:39:36 Poslyšte, vy a vaše sestra...
00:39:39 Prosím, žádná sestra, ano?
00:39:42 Dobře, dobře. To není důležité.
00:39:47 Chci se vás zeptat na něco jiného.
00:39:49 -Na co?
-Na váš vztah k ní.
00:39:58 Byly chvíle, kdy jsem ji i obdivoval.
00:40:01 Obdivovat cizí ženu, pod tím si lze představit mnoho věcí.
00:40:10 Celý život jsem se za něčím pachtil.
00:40:15 Pořád jsem měl z něčeho strach.
00:40:20 Najednou jsem potkal člověka,
00:40:24 ženskou, která dokázala žít naplno.
00:40:30 Protože neměla co ztratit na rozdíl od vás.
00:40:41 NĚKDO KLEPE Dále!
00:40:44 -Edíku!
-Ne, nic nepotřebuju.
00:40:47 Ale já ti vedu návštěvu.
00:40:51 Prosím.
00:40:55 -Co tady děláš?
-Čau.
00:40:59 Eliško, díky.
00:41:06 Přišla jsem se omluvit.
00:41:10 Promiň, Edo. Za tohle fakt nemůžu.
00:41:13 Vzal to Bárni. Je to hovado. Vůbec jsem o tom nevěděla.
00:41:17 Přísahám.
00:41:20 No to bude Ilona moc ráda, že se to našlo.
00:41:23 To je prima.
00:41:27 -Co se ti stalo?
-Co?
00:41:32 -Co se ti stalo?
-Jo to. No, nic. To je normální.
00:41:37 Trošku jsme si s Bárnim pokecali.
00:41:40 On to taky schytal. Má nakopnutý koule.
00:41:43 Nemáš sirky?
00:41:49 Ježíšmarja, to je výborný.
00:41:52 -Jak jsi mě našla?
-To by se mi do kapsy nevešlo, viď?
00:41:58 Našla, no.
00:42:02 Co nějaká práce by se tady nenašla?
00:42:08 To bych se musel zeptat. Tady se spíš propouští.
00:42:13 -Co vlastně umíš?
-Všechno.
00:42:16 Fakt. Naučím se všechno, co bude potřeba.
00:42:21 Jsem na tom teď trochu mizerně. I Andrejka.
00:42:26 Já se strašně snažím, aby mi ji vrátili.
00:42:30 -Andrejka?
-Moje holčička.
00:42:34 Je v děcáku. Já jsem tě s tím nechtěla otravovat.
00:42:39 Ona je teď v pubertě a Barni furt chlastá. Hovado.
00:42:44 -Já se ho chci zbavit.
-Já myslel, že se rozvádíš.
00:42:47 No, to taky.
00:42:50 -Prosím tě, já mám jednání...
-Jasně. Máš práci.
00:42:55 Edo, prosím tě, nemohl bys mi pronajmout ten byt?
00:42:58 Na pár měsíců, než si něco najdu. Já tam budu úplně sama. Přísahám.
00:43:03 Budu tam jako myška. Rozumíš, kdybych měla práci,
00:43:05 kdybych měla dobrej byt, tak oni by mně Andrejku vrátili.
00:43:09 -Musíme to řešit zrovna tady a teď?
-Já vím, já tě zdržuju. Promiň.
00:43:14 Promiň.
00:43:18 Neproděláš na tom. Zaplatím zálohu, abys měl jistotu.
00:43:22 Já to sám takhle nemůžu rozhodnout.
00:43:25 Jasně, jasně. Musíš to doma probrat. To je logický.
00:43:32 Ale pomůžeš mi, viď?
00:43:35 -Běž už, běž.
-Tak jo.
00:43:38 -Ahoj.
-Ahoj. A děkuju.
00:43:42 Promiň, že jsem tě zdržovala.
00:43:45 Edo, tohle nebyla pracovní návštěva, viď?
00:43:50 -Courají se tu cizí lidi.
-To je sestra.
00:43:54 Sestra? To jsem nevěděl, že máš sestru.
00:43:56 Já taky ne. Přišla sama. Já ji nezval.
00:44:00 -Osvojená? To je jako nevlastní?
-Ale vlastní nevlastní.
00:44:04 Já ji mám plný zuby. Má problémy, shání práci.
00:44:07 A proč s tím otravuje zrovna mě?
00:44:11 Vypadá velmi smutně. Máš rád smutný ženský, Edo?
00:44:16 Já ne. V expedici se uvolnilo místo po Macháčkový.
00:44:19 Počkej, to myslíš vážně? Ty bys jí fakt zaměstnal?
00:44:22 Proč ne? Je to tvoje rodina. Edo, co ty jsi za člověka?
00:44:30 Je to hotový. Můžete si to vyzkoušet.
00:44:34 Děkuju.
00:44:37 -Promiňte, hledám pana Limberského.
-To jsem já. Dobrý den.
00:44:42 Dobrý den. Bradáčová, Reality. Mluvili jsme spolu po telefonu.
00:44:45 Těší mě. Běžte dál. Já jsem hned u vás.
00:44:49 -Pane Limberský, že vás vidím...
-Dobrý den.
00:44:52 Včera se tady ometala nějaká ženská.
00:44:55 Ptala se po vás. Vypadala divně.
00:45:00 -To děláte dobře s těma dveřma.
-Díky, jste moc hodná.
00:45:06 Pojďte mi to podepsat.
00:45:09 Tady.
00:45:14 -Odkdy to chcete pronajímat?
-Co nejdřív.
00:45:20 Někoho bych pro vás měla, ale hrozně na to spěchá.
00:45:23 -Kdy to může vidět?
-Kdyby mu to nevadilo,
00:45:25 že je to v tomhle stavu, tak třeba zítra.
00:45:30 -Ahoj, mami.
-Co to máš?
00:45:34 To je po tátovi. Můžu si to tady nechat?
00:45:36 -Tohle dělal táta?
-Jo. Ten měl trpělivost, viď?
00:45:40 No, tak trpělivost nikdy táta neměl.
00:45:43 To spíš začal bejt senilní.
00:45:49 Proč to nenecháš u něj?
00:45:51 Ale chci ten byt pronajmout, víš. Nechal jsem tam dělat nový dveře,
00:45:57 bezpečnostní kvůli zlodějům. Samý výdaje.
00:46:02 Jo, takže ty chceš půjčit, viď? Tak to ti, chlapče, nepomůžu.
00:46:08 Co jsem měla, to jsem dala Janičce.
00:46:11 Cože? Ona tady byla? A co chtěla?
00:46:14 Moc pěkně jsme si popovídaly. Vždyť je to jako moje dcera.
00:46:19 Mami, ona není tvoje dcera. Proč důvěřuješ cizím lidem?
00:46:22 Ona není cizí. Potřebovala pomoct. Je křesťanka jako my. A je věřící.
00:46:29 To ti napovídala. Na co ty prachy potřebuje?
00:46:32 To se budeš divit.
00:46:35 Na pomník.
00:46:39 Na pomník?
00:46:42 Tátovi.
00:46:45 To děvče má duši. Je citlivá a tátu měla ráda.
00:46:52 Takže Janička nám buduje rodinnou hrobku.
00:46:58 No to je výborný.
00:47:00 To je výborný.
00:47:03 NĚKDO KLEPE Ano.
00:47:06 -Neruším?
-Á, to jsi ty!
00:47:09 Pojď dál, Eliško, pojď. Nedáš si kafe?
00:47:15 Jo ty máš. Sedni si.
00:47:19 Už jsme se nějak dlouho neviděli, viď?
00:47:21 Co se děje? Vždycky mě odbydeš, a najednou...
00:47:25 Ále... To víš, doba se mění. My se měníme.
00:47:31 Jestlipak víš, Edo, jak dlouho už jsme kolegové?
00:47:34 -Ne.
-Skoro deset let.
00:47:36 -Deset? No, to je doba.
-Jmenuju se Miluška, ne Eliška.
00:47:43 Ježíš, promiň. Promiň, Miluško. Já jsem úplnej vůl. Já jsem vůl.
00:47:49 Nejsi. Nejsi. Prostě ti na mně nezáleží.
00:47:53 -Přiznej si to.
-Ne, ne. To neříkej.
00:48:05 Nedáš si ke kafíčku?
00:48:09 Ty něco potřebuješ, viď?
00:48:13 Šéf chce zaměstnat... Šéf chce zaměstnat moji sestru.
00:48:20 Víš, to je ta ženská, co vlastně není moje sestra.
00:48:25 -Vidělas ji, ne?
-Jo.
00:48:27 Já si myslím, že bys mu to měla rozmluvit. Na tebe on dá.
00:48:32 A proč?
00:48:34 Já si myslím, že by to nedělo dobrotu, kdyby tady byla.
00:48:37 Ona je nevyzpytatelná.
00:48:40 Já jsem kvůli ní musel v bytě po tátovi nechat udělat nový dveře,
00:48:44 bezpečnostní, aby mi tam nevlezla, víš.
00:48:48 To si nedovedeš představit, kolik to stálo.
00:48:51 Splatnost do konce měsíce.
00:48:56 Dvacet tisíc. Víc nemůžu.
00:49:01 Ty jsi zlatá.
00:49:03 Ale chci za to vlídný zacházení.
00:49:10 Jsi moc hodná, Eliš... Miluško. Promiň.
00:49:20 -Co je?
-Ona se ti líbí, viď?
00:49:22 Líbí se ti.
00:49:31 To by člověk nevěřil, co tady měl krámů.
00:49:34 -Kam jsi dal všecky ty lodě?
-Odvez jsem je k mámě.
00:49:37 -Počkej a co s touhle?
-To tady nech jako dekoraci,
00:49:40 aby to tady nevypadalo tak smutně.
00:49:42 NĚKDO ZVONÍ Hele, už jsou tady.
00:49:45 -Dobrý den.
-Dobrý den. Pojďte dál.
00:49:48 -Nezouvejte se, tady je binec.
-Já jsem Limberská, dobrý den.
00:49:51 Klimeš.
00:49:55 Vy to tady znáte.
00:50:06 Mně se to líbí, pěkný. Velký, čistý...
00:50:10 -Nové vstupní dveře, všiml jste si?
-Jistě.
00:50:13 -Můžu?
-Ano, jistě.
00:50:17 Tady je obývák.
00:50:22 -Takže deset tisíc?
-Deset tisíc bez poplatků.
00:50:25 -To je, myslím, slušná nabídka.
-Slušná. Velice slušná.
00:50:29 To víte, já si nemůžu moc vyskakovat po rozvodu.
00:50:35 -Můžu se podívat do koupelny?
-Jistě. První dveře vlevo.
00:50:43 -Ahoj.
-Co tady děláš?
00:50:47 Vy jste pozvali dalšího zájemce?
00:50:51 Ne, my s nikým nejednáme. Necháváme to jenom na vás.
00:50:55 Slíbil jsi, že mi ho pronajmeš, že se domluvíme.
00:51:00 -Je to pravda?
-Ale nic jsem ji neslíbil.
00:51:03 To je nějaký nedorozumění.
00:51:06 Slíbil.
00:51:08 Tak až si to vyřešíte, zavolejte. Sbohem.
00:51:12 Nashle.
00:51:18 Můžu jít dál?
00:51:21 Byla jako pijavice. A byla rychlá. Najednou byla všude.
00:51:26 Já jsem měl pocit, že si umanula mě zničit.
00:51:29 A nebyl to jenom váš umanutý pocit?
00:51:33 Možná že jo. Něco mě na ní pořád přitahovalo.
00:51:39 Co přitahovalo ji k vám, o tom jste asi moc nepřemýšlel, viďte?
00:51:43 Já vím, jak vypadám, pane doktore. Ženský na mě moc neletí.
00:51:48 Kromě Milušky.
00:51:52 Flirtovala s vámi?
00:51:56 Nemáte trošku vody?
00:51:59 Ano, dostanete to podle objednávky, jak jsme se domluvili.
00:52:03 Nashle.
00:52:07 Panebože, co tady děláš?
00:52:09 No to víš, kamaráde! Já nemám mobila.
00:52:13 Musím ti to říct osobně. Před hodinou ji odvezli.
00:52:18 Spáchala sebevraždu.
00:52:22 Přečti si to.
00:52:28 Chtěl by se mě zbavit, ale neví jak. Nechce mi dát ani to,
00:52:32 co jsem zdědila po tátovi, na co mám nárok.
00:52:35 Ale to je nesmysl.
00:52:37 Dopis na rozloučenou je pro tebe nesmysl? Udělala to kvůli tobě!
00:52:41 -Choval ses k ní jako hovado.
-Hele, přestaň mě obviňovat!
00:52:44 Za tohle já nemůžu.
00:52:46 Pardon, já jdu jenom kolem. Nepotřebuješ něco, Edíku?
00:52:50 Potřebuje, madam. Přebalit!
00:53:01 Jsi pěkná svině!
00:53:10 "Rozhodla jsem se odejít z tohoto světa, protože už nevím jak dál.
00:53:16 Všem jsem jenom na obtíž nebo pro smích.
00:53:21 Když jsem poznala Edu, měla jsem pocit, že se v mým životě
00:53:24 konečně něco změní. Myslela jsem si, že jsem našla člověka,
00:53:28 kterýmu můžu věřit a kterej mi pomůže.
00:53:32 Není to pravda. On mě zradil. Jsem pro něj ubohá ženská,
00:53:37 za kterou se stydí a která mu jenom překáží..."
00:53:43 -Já jdu za Janou Benešovou.
-A vy jste z rodiny?
00:53:47 No, vlastně ano. Bratr.
00:53:52 -Tak běžte, ale jenom na chvíli.
-Děkuju.
00:54:02 Janičko, prosím tě, jak jsi to mohla udělat?
00:54:09 Jsem kráva.
00:54:12 Zbytečná.
00:54:17 Nikdo mi nepomůže. Všechno je na hovno.
00:54:20 To není pravda, to neříkej.
00:54:24 Udělali ze mě magora. Chtějí mě šoupnout do cvokárny.
00:54:31 To mě fakt zabije.
00:54:36 Pomůžeš mi?
00:54:42 Já bych rád, ale nevím jak.
00:54:47 Na revers.
00:54:51 Zaručíš se za mě?
00:54:55 Prosím!
00:54:57 Pomůžeš mi, viď?
00:55:01 Prosím!
00:55:09 To bych snad mohl.
00:55:23 Nazdar, velký bráško!
00:55:27 Vidíš, jak jí to jde. Šikovná holka.
00:55:30 -Jsem hrozně rád.
-Hlavně že je spokojená.
00:55:34 Plat má slušnej, takže svý dostaneš.
00:55:38 -Počkej, jak svý?
-No za ten pronajatej kvartýr.
00:55:45 -Ona ti vykecala...
-Hele, Edo, nic mi do toho není,
00:55:47 ale brát za tohle peníze od sestry je dost trapný, nemyslíš?
00:56:04 Krásný!
00:56:09 Jo? Díky.
00:56:12 -Jedeš domů?
-Ne, ještě ne.
00:56:16 Že mě někam hodíš.
00:56:18 Ne, já vážně nemůžu. Já mám jinej program.
00:56:22 Dneska jsou návštěvy, víš?
00:56:25 -V děcáku.
-A co já s tím?
00:56:30 Chtěla jsem ti představit Andrejku.
00:56:33 Ne, já fakt nemůžu. Nezlob se.
00:56:37 Ta se zblázní radostí, až zjistí, že má strejdu.
00:56:53 -Je to daleko?
-Ne, tady kousek za rohem.
00:56:56 Cesťák ti zaplatím.
00:57:01 Jsi zlatej.
00:57:52 To musíš taky všude vykládat, co je mezi náma?
00:57:56 S tím bytem a tak, že ti ho pronajímám.
00:57:59 Jsem kráva. Prokecla jsem se. Promiň.
00:58:03 Já potom vypadám jako hajzl. To chceš?
00:58:09 Hele, jsi jedinej člověk, kterej mně v životě fakt pomohl.
00:58:16 Fakt.
00:58:18 Díky tobě nemusím spát pod mostem, mám skvělou práci.
00:58:25 Kdybys věděl, jak jsem ti vděčná.
00:58:33 Jseš nejlepší brácha mýho života.
00:58:38 Jinýho ani nemáš.
00:58:42 Nebo jo?
00:59:17 Tak to je on - strážnej anděl - strejda Eda.
00:59:22 Jejda, strejda!
00:59:24 Říkej mi radši Edo.
00:59:27 Andrea.
00:59:29 -Tak co, kam půjdem?
-Nechcete bejt radši samy?
00:59:33 Ne! My chceme bejt s tebou. S tebou!
00:59:43 To koukáte, co?
00:59:45 -Co má bejt?
-To je stříbrnej šíp.
00:59:48 Nebuď pruda, pochval ho.
00:59:54 -Nádhera.
-To je co?
00:59:58 Umí! Senzace! Fakt.
01:00:02 Teď vám něco ukážu, baby.
01:00:06 Ten je vyváženej, viď?
01:00:10 A teď se připravte, ták.
01:00:13 Pozor! Máte strach?
01:00:17 To je, co?
01:00:18 Jau, jau, jau!
01:00:22 Co se ti stalo? Co je? Neblbni.
01:00:28 -A je po náletu.
-A má po prdeli, chlapeček.
01:00:33 -To je mi fakt líto.
-Ale to nic není.
01:00:36 -Kdo ti to spraví?
-Já.
01:00:39 Jenomže vám spíš připadám jako pošuk, viď?
01:00:43 Vůbec ne.
01:00:46 Jsi skvělej.
01:00:50 Co je, mamčo?
01:00:54 Co je, co se stalo?
01:00:56 Nic.
01:01:00 Jsem kráva.
01:01:03 A proč jako?
01:01:05 Tak. Jenom mě napadlo, jaký by to mohlo bejt,
01:01:11 kdybysme byli takhle spolu. Všichni tři.
01:01:19 No nic. Jsem kráva, no.
01:01:27 Tak pojedeme?
01:03:10 Jsi dobrej.
01:03:14 Nech toho.
01:03:18 Co když budu těhotná?
01:03:25 Ježíšmarja, to teď budu muset žrát jogurty.
01:03:29 Ty si děláš legraci, ne?
01:03:33 Ne. Vadí ti to?
01:03:39 Proč pořád tolik hulíš?
01:03:42 Jak mám poznat, že dejchám?
01:04:02 Mám tě ráda.
01:04:06 Jo?
01:04:08 Fakt.
01:04:17 Byl jsi někdy Iloně nevěrnej?
01:04:22 Nebyl, viď?
01:04:26 Vážím si jí.
01:04:29 Já taky. Je to skvělá ženská.
01:04:37 Ty máš vůbec štěstí na skvělý ženský, viď?
01:04:57 Byl jsem naivní jako puberťák.
01:05:01 Myslel jsem si, že mě miluje.
01:05:04 Fakt jsem tomu věřil.
01:05:07 Víte, tyhle typy mají mimořádně vyvinutý smysl pro empatii.
01:05:11 Vciťování se do druhého.
01:05:14 Odhad, co ten druhý udělá, jak asi zareaguje.
01:05:18 Ano, ano, to ona uměla. To byl opravdu psycholog.
01:05:23 Pardon.
01:05:25 Předpokládám, že ten její pokus o sebevraždu byl demonstrativní.
01:05:32 Co já vím?
01:05:35 Tyhle věci tenkrát šly mimo mě.
01:05:39 Tři dny už nepřišla do práce! Jak si to vůbec představuje?
01:05:44 Já ji nehlídám.
01:05:46 Dostane padáka, jestli se to bude opakovat.
01:05:51 Dobře. Já jí domluvím. Nebo já nevím.
01:05:53 Jak to že vůbec nevíš, co s ní je?
01:05:56 Nevídáme se, pokud to není nezbytně nutný.
01:06:00 Edo, já ti fakt nerozumím.
01:06:04 Máš ty vůbec nějaký přátele?
01:06:07 O nikoho se nezajímáš, na všechny kašleš,
01:06:10 hlavně že tobě je hej.
01:06:30 Hele, kdo jde.
01:06:48 Nazdar, vespolek.
01:06:52 -Ty se k nám hlásíš?
-Scházíme ti, co?
01:06:57 Tak si vem židli a sedni si.
01:07:13 Dostal jsem kvůli tobě pěkně vynadáno.
01:07:18 Od maminky?
01:07:21 Od šéfa.
01:07:25 Nechodíš do práce.
01:07:28 Nic mu neřekneš.
01:07:34 Kde jsi byla včera v noci?
01:07:36 Ty ji zpovídáš jak nějakej žárlivej manžel, člověče.
01:07:41 Hele, přestaň o mě pečovat, tatínku, jasný?
01:07:46 Takhle se mnou nemluv.
01:07:50 Máme přece k sobě nějaký povinnosti, ne?
01:07:54 Nějakou zodpovědnost.
01:07:57 -Kurva, co to meleš?
-Prosím tě, ty se do toho nepleť.
01:08:00 Hele, hele, hele, hele!
01:08:02 Jano, pojď domů.
01:08:07 Vykašli se na ty burany.
01:08:10 Co z nich máš?
01:08:14 Jani.
01:08:17 Janičko!
01:08:51 Tak jsem jim řekla, ať zajdou za učitelkou
01:08:54 a všechno jí vysvětlí, ne?
01:08:58 Já myslím, že je rozhodně lepší říct pravdu, než něco tutlat.
01:09:02 Co si o tom myslíš? Posloucháš mě vůbec?
01:09:07 Jo.
01:09:19 -Hledáš něco?
-Ne. Nic.
01:09:35 -Ty někam jdeš?
-Neboj, nikam.
01:11:30 Zapomněl sis trenky, vole?
01:11:36 A hopla!
01:11:39 Taky bys tady mohla občas vyvětrat.
01:11:42 Aby tě nejeblo, taťko.
01:11:46 -Slíbilas, že tady budeš sama.
-Nejsem? Chlapi, padáme,
01:11:49 je tady kontrola!
-Byl tady Bárni.
01:11:53 Fakt?
01:11:55 Přišel si asi pro to, co potřeboval.
01:11:59 Proč mi to děláš?
01:12:01 Šmíruješ, s kým tady jsem? Fotřisko nám žárlí.
01:12:06 Tenhle byt je pro Báru. Ty jsi tady v podnájmu.
01:12:11 -No tak to zapij!
-Nechci.
01:12:14 -Tak co teda chceš, kurva?
-Tebe.
01:12:19 Fakt? No, tak pojď, chytej, chytej!
01:12:24 Mám je větší než Ilona?
01:12:27 Ona není taková.
01:12:28 Kurva, viď? To víš, když vypadá, jak vypadá.
01:12:33 -Neotírej se o ni, prosím tě.
-Co jinýho jí zbejvá.
01:12:35 -Neotírej se o ni.
-Promiň. Promiň.
01:12:41 O tebe můžu, viď?
01:12:45 Lásko!
01:12:48 Bárni mě krásně rozparádil, nechceš mě dodělat?
01:12:58 Chci! Chci!
01:13:01 Janičko!
01:13:03 Proč jsi na mě taková? Já bych pro tebe udělal všecko.
01:13:07 Všecko. Všecko.
01:13:10 -Fakt?
-Vážně.
01:13:13 -Vážně?
-Vážně! Všecko!
01:13:17 -Tak se rozveď.
-Ty bys chtěla?
01:13:20 To víš!
01:13:24 Život s takovým čuramedánem, to by bylo terno!
01:13:30 Že se necháš takhle ponižovat!
01:13:35 Protože tě mám rád.
01:13:40 -Víš, že půjdeš do lochu?
-Já? Proč? O čem mluvíš?
01:13:43 Budeš bručet, kamaráde, až zčernáš!
01:13:47 -Co blázníš?
-Větrám!
01:13:50 -Provětráme tatíčka.
-To ne. Víš, kolik to dalo práce?
01:13:54 Celý dny jsem zírala na jeho debilní záda, jak se nad tím hrbil.
01:13:57 Kokot! Máma chlastala, takže měla flašek dost.
01:13:59 -Neházej to! Chceš někoho zabít?
-Jo, sebe!
01:14:03 -Slez dolů!
-Sáhni na mě a skočím!
01:14:05 -Nedělej kravál!
-Drž hubu, ty debile!
01:14:08 -Nech toho!
-Všem to řeknu, abys věděl.
01:14:11 -I tvým děckám řeknu,co jsi udělal.
-O čem to mluvíš?
01:14:15 Že jsi zneužíval mě, to může být každýmu u prdele,
01:14:18 ale že jsi zneužíval mojí holčičku, to si teda odsereš, víš!
01:14:21 Co to blábolíš? Co si to vymejšlíš?
01:14:24 Takhle zprznit malý děti. To je hnus! Andrejka tě usvědčí.
01:14:29 -Dostaneš doživotí.
-Co to blábolíš?
01:14:32 Jsi stejnej úchylák jako tvůj fotr!
01:14:36 Ty zrůdo!
01:15:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:15:12 -Čau.
-Ahoj.
01:15:14 S tímhle se přihlásíte u vás. Na shledanou.
01:15:17 Na shledanou.
01:15:31 Nemáš cigára?
01:15:35 Trafika je u brány.
01:15:44 Nikomu neřekla, jak se to stalo.
01:15:47 Bylo to jenom mezi náma.
01:15:50 Ale z její strany to nebylo nějaké vstřícné gesto.
01:15:54 Spíš výměnný obchod.
01:16:00 Za to, že bude mlčet, jsem jí nechal byt,
01:16:03 starám se o ní, jako by byla vlastní.
01:16:07 Chvilku jste ji nenáviděl, pak zase miloval.
01:16:13 Provokovala mě.
01:16:17 Vzrušovala mě.
01:16:19 I ta její sprostota mě vzrušovala, víte?
01:16:24 Vidíte, teď se k tomu přiznávám,
01:16:27 ale nikdy předtím než jsem ji poznal,
01:16:30 bych to neudělal.
01:16:37 Co je?
01:16:42 Je ti něco?
01:16:52 Můžu za to já.
01:16:55 Za co?
01:17:01 Za to její zmrzačení. Já to udělal.
01:17:07 Ale jak to, prosím tě? Vždyť byla opilá, sama to říkala.
01:17:15 Strčil jsem do ní.
01:17:18 Úmyslně.
01:17:22 Nadávala mi.
01:17:26 Provokovala mě.
01:17:30 Vyhrožovala, urážela.
01:17:33 To se nedalo vydržet, ujely mi nervy.
01:17:38 Edo!
01:17:42 Edíku!
01:17:47 Zapomeň na to. Netrap se tím.
01:17:56 Ilonko,
01:18:01 já jsem byl do ní zamilovanej.
01:18:04 Já už to nechci slyšet, co mezi vámi bylo.
01:18:08 Zkrátka jste se spolu vyspali akorát snad.
01:18:12 To nebylo jenom kvůli tomu.
01:18:17 Já jsem chtěl od tebe odejít.
01:18:26 Promiň.
01:18:29 Promiň.
01:18:32 Možná by bylo fakt lepší, kdyby se zabila.
01:18:37 Vím, že je to krutý, když to říkám.
01:18:42 Vůbec to není krutý.
01:18:45 Vůbec to není krutý. Ilonko.
01:18:54 Hotovo.
01:18:57 Hotovo!
01:20:03 Byl tady Bárni.
01:20:06 Je to prase.
01:20:08 Dělal si se mnou, co chtěl.
01:20:10 Jak se sem dostal? Tys mu dala klíče?
01:20:13 To tady mám věčně dřepět sama a dělat si to sama?
01:20:19 Ty děvko jedna mrzácká.
01:20:29 Sám jsi mrzák.
01:20:40 Bárni tu nebyl.
01:20:42 Vymyslela jsem si to.
01:20:44 Vymyslela?
01:20:46 No.
01:20:51 Chtěla jsem tě vidět, jak žárlíš, hlupáčku.
01:21:03 Víš, z čeho mám největší radost, Edulko?
01:21:07 Že už se mě žádnej idiot nezeptá, proč nechodím do práce.
01:21:14 Nikdy.
01:21:21 Kurva, to je těžký, člověče!
01:21:24 Taky by tady mohli mít bezbariérovej vstup.
01:21:27 Pošlem stížnost do Bruselu.
01:21:30 -Tak čau!
-Ahoj.
01:21:36 Počkej. Zastav!
01:21:40 Kluci, nechcete jít ještě chvilku k nám?
01:21:45 Máme tam krabicový víno a cigára.
01:21:49 Někdy příště. Mějte se.
01:21:53 Ty Jani, ty ani nepotřebuješ dneska taxíka, co?
01:21:57 -Máš svýho drožkáře.
-Ty, vole!
01:22:03 Edo, chtěl jsem ti říct, že si vážně cením toho,
01:22:08 že se o ni staráš.
01:22:11 Jsi charakter.
01:22:14 Tak čau!
01:22:21 Oloušku!
01:22:24 Oli!
01:22:33 Já myslím, že existuje dost způsobů jak vám pomoct, pane Limberský.
01:22:38 Jsou ústavy, kde se o ni postarají.
01:22:41 Promiňte, já už budu muset jít. Ona na mě čeká.
01:22:43 Hlavně nedovolte, aby vám zůstala viset na krku.
01:22:46 To vás zničí.
01:22:47 No, já to promyslím.
01:22:51 Nikdo vám nebude vyčítat, když ji svěříte do cizí péče.
01:22:59 Omlouvám se za ten nepořádek. To víte, stěhování.
01:23:03 Až přijdete příště, tak bude všechno uklizeno.
01:23:08 Myslíte, že bych měl?
01:23:11 Já myslím, že byste měl. Hodí se vám to ve středu?
01:23:16 V pět?
01:23:19 -Na shledanou.
-Na shledanou.
01:23:43 -Chceš jít spát?
-Jedině s tebou.
01:23:47 -Pojď sem!
-Nech toho.
01:23:50 -Zůstaň tu.
-Nemůžu.
01:23:52 -Prosím!
-Musím jít domů.
01:23:55 -Prosím!
-Čekají na mě.
01:23:57 -Prosím, prosím!
-Nech toho. Neřvi!
01:24:16 Něco si udělám.
01:24:19 Stejně mě chceš šoupnout do ústavu. Já tě znám, ty čuramedáne!
01:24:26 To mě radši zab! Třeba se ti to napodruhý podaří.
01:24:30 Prosím tě, nežvaň hlouposti. Víš, že tě nikdy neopustím.
01:24:35 To bys mě musel mít aspoň trošičku rád!
01:24:39 -Máš mě rád?
-Jo.
01:24:46 Tak mi to dokaž.
01:24:50 Ošoustej mě.
01:24:52 Dokazuju ti to jinak.
01:24:56 To jsem já.
01:25:00 Jo, ještě jsem u ní. Asi tu dneska přespím.
01:25:07 Jo.
01:25:10 Vyřídím.
01:25:15 Dobrou.
01:25:26 Pozdravuje tě Ilona.
01:26:30 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006
K psychologovi E. Vránovi (F. Němec) přichází muž, který se svěří se svou touhou zabít svou nevlastní invalidní sestru. Když se psycholog diví, čím mu ta nebohá žena tak ubližuje, rozhodne se muž vyprávět svůj příběh. Eda Limberský (V. Preiss) si žil se svou ženou Ilonou (T. Medvecká) a třemi dcerami pokojným životem úředníka a modeláře. Až do okamžiku, kdy zemřel jeho otec. Sice se s ním léta nestýkal, protože jeho a matku, před léty opustil, ale přece jenom, jako jediný potomek, vystrojil otci důstojný pohřeb, aby pak odešel k notáři převzít dědictví – byt. U notáře se však ukázalo, že není jediným právoplatným dědicem. Je tu totiž ještě jeho nevlastní sestra Jana, se kterou se Limberský chce sejít a její nárok na otcův byt od ní vykoupit. Rodina je připravena k návštěvě, ale Jana nikde…
Aniž si toho někdo příliš všiml, souhra náhod svedla k práci na tomto titulu hned tři držitele televizní ceny Elsa za rok 2005:
- Viktora Preisse, oceněného za roli faráře Toufara ve filmu Jana Drbohlava a Jaromíra Polišenského In nomine patris
- Vilmu Cibulkovou, oceněnou za hlavní ženskou roli ve filmu Dušana Kleina Žil jsem s cizinkou
- Petra Slavíka, oceněného cenou Elsa za dokumentární cyklus Alternativní kultura