Nevlastní bratr

00:00:28 Mám hlad.

00:00:29 Za chvíli jsme doma, to snad vydržíš, ne?

00:00:31 Naval tu housku, mám hlad.

00:00:50 -Ani koše tu nemají, šmejdi!
-To je kvůli bezpečnosti.

00:00:55 Aby do nich neházeli bomby teroristi, víš?

00:00:59 Největší terorista jsi ty!

00:01:13 Co mi čumíš do huby, vole?

00:01:48 Tak co je, ty čuramedáne?

00:01:50 Hni sebou! Chrápeš, nebo co?

00:02:17 Pořád se mi zdá, že ji někam házím.

00:02:25 To je mnohem horší, než kdybych to opravdu udělal.

00:02:30 Mám strach.

00:02:34 Z čeho? Z invalidní ženy?

00:02:38 Ne. Sám ze sebe.

00:02:41 Z toho, čeho jsem schopen.

00:02:46 Jednou se mi dokonce zdálo, že ji házím do Macochy.

00:02:57 Tedy strávit zbytek života v kriminále jako vrah,

00:03:03 o to opravdu nestojím.

00:03:06 Cítíte k ní nenávist?

00:03:10 Ne. Nenávist to není.

00:03:16 Co tedy?

00:03:19 Závislost?

00:03:22 Možná vám budu připadat jako pomatenec.

00:03:25 Ztratil jste kontrolu nad tím, co se vám přihodilo.

00:03:28 Jste v zajetí emocí a představ. A ta vaše sestra...

00:03:33 Prosím vás, jaká sestra? Já jsem odjakživa jedináček.

00:03:38 A najednou bác! Nějaká mrcha se začne vydávat

00:03:41 za vaši ségru. Dokonce na to má papíry.

00:03:44 Pokud je to úředně potvrzeno, tak na tom asi něco bude. Ne?

00:03:49 Rodinu ani příbuzné si holt nevybíráme.

00:03:52 No právě.

00:03:56 Vlastně je to komedie. A dost smutná.

00:04:21 To koukáte, co?

00:04:24 Hm, dobrý.

00:04:29 Vás to asi hodně baví.

00:04:36 Co bylo v tom telegramu?

00:04:39 Cože?

00:04:41 -Co bylo v tom telegramu?
-V jakým telegramu?

00:04:57 Tak pojedeme už?

00:05:09 Říkala jsi, že mi přišel nějakej telegram.

00:05:13 No. Je v předsíni pod zrcadlem.

00:05:16 Prosím tě, přines mi ho, nebo mi to zaschne.

00:05:20 Barčo! Přines ten telegram.

00:05:24 VÝKŘIK

00:05:25 Ježíšikriste, co se to tam zase děje?

00:05:28 Jen si je srovnej, tatínku.

00:05:36 Holky, co je tady? Co děláte?

00:05:39 Tady se nedá žít. Furt mi něco berou.

00:05:41 Cos jí vzala? Čí to je?

00:05:43 -Já jsme si zkoušela svetr!
-Tak jí to vrať. Vrať jí to.

00:05:46 -Dělej!
-Si to sežer!

00:05:48 Panebože, vy jste jak malý, holky. To tady nemůže být chvilka klidu?

00:05:52 Tady máš ten telegram.

00:05:55 Prosím tě, rozbal to.

00:06:03 Tys měl otce?

00:06:06 No to je otázka. Každej snad měl otce, ne?

00:06:09 -Co tam je?
-Že zemřel.

00:06:13 Můj otec? Vždyť jsem žádnýho neměl!

00:06:18 No vidíš. A přesto zemřel.

00:06:30 Takže to byl jako náš děda?

00:06:33 Ne jako. Prostě byl to váš děda.

00:06:36 Od svých šesti let jsem ho neviděl.

00:06:40 Takže si na něj skoro ani nepamatuju.

00:06:45 Proč se vaši rozvedli?

00:06:47 To už je dávno. Moje máma, teda vaše babička říkala,

00:06:53 že se hádali kvůli každý blbosti.

00:06:57 Všichni rodiče nejsou jako my. Viděli jste někdy, že bychom

00:07:01 na sebe s tátou křičeli nebo si nadávali?

00:07:05 -No co?
-Né!

00:07:07 To je absurdní.

00:07:11 Od svých šesti let jsem ho neviděl a teď abych mu zařizoval pohřeb.

00:07:15 No počkej, tati! Ty mu nechceš ani zaplatit pohřeb?

00:07:19 Ale o to nejde.

00:07:23 -Já si na něj skoro ani nepamatuju.
-Možná to tak bylo lepší.

00:07:28 Petr Machač má fotra takovýho debila, že sám někdy říká,

00:07:32 že by bylo docela fajn, kdyby chcípl.

00:07:38 Nebuď sprostá, nejsi Machač.

00:07:40 Tak sorry. Já jsem jenom citovala.

00:07:45 Zrovna nedávno ukazovali, co dělají s lidma, o který nikdo nemá zájem.

00:07:51 Normálně je spálí a jejich popel vysypou za plot krematoria.

00:07:57 Proč mi to říkáš zrovna teď?

00:08:00 -Že je to hrozný.
-Tak pojď!

00:08:10 Třeba z toho nakonec ještě něco bude.

00:08:15 A co jako?

00:08:17 Jsi jediný syn, dědic.

00:08:23 Prosím tě!

00:08:27 Co když měl dluhy? Máma do dneška vzpomíná,

00:08:31 jak všechno probendil s ženskýma. Všude si půjčoval.

00:08:38 Ještě že nejsi po něm.

00:08:50 Tak prosím.

00:08:55 Zkontrolujte si to.

00:09:07 Ježíšmarjá, co to je?

00:09:11 Zlatej zub.

00:09:13 Tak! Tady podpis, že jste všechno přebral.

00:09:17 -Tady?
-Tady dole.

00:09:22 Děkuju.

00:09:25 Prosím.

00:09:33 Milej pane, to byste nevěřil, jak lidi vyvádějí, když něco chybí.

00:09:38 A prakticky co bude dál?

00:09:42 Dál už je to věc pohřební služby.

00:09:45 -Tak děkuju. Na shledanou.
-Sbohem.

00:09:48 Pane!

00:09:52 -Děkuju vám.
-Sbohem.

00:10:02 Nač vlastně umřel?

00:10:05 Na infarkt. A taky měl rakovinu slinivky.

00:10:09 To je celý on, Karlíček! Vždycky něco extra!

00:10:18 Ty brečíš, mami? Vždyť jsi ho nesnášela.

00:10:24 Nebyl tak špatnej.

00:10:27 Ta se ti povedla!

00:10:30 Něco ti ukážu.

00:10:33 Tady jste spolu.

00:10:37 Když ses narodil, týden byl nezvěstný.

00:10:41 Oslavoval to pořád až do tvého křtu.

00:10:45 -Já jsem pokřtěnej?
-No samozřejmě!

00:10:52 Co já jsem tehdá na něm viděla?

00:10:57 Vždyť vypadá docela obyčejně.

00:10:59 No ty bys mě dojala. To jsem přece já po maturitě!

00:11:04 Jako bys mu z oka vypadl.

00:11:08 Tady jsem si zapisovala, kolik vydělával,

00:11:13 aby nás nešidil na alimentech.

00:11:17 A tady jsou všecky ženské, se kterýma žil. Mrchy!

00:11:25 Tys ho špehovala?

00:11:28 Jenom do pětaosmdesátýho. Pak mě to přestalo bavit.

00:11:33 No!

00:11:36 Teď se o něj budeme muset křesťansky postarat.

00:11:42 Jsme přece jenom rodina. S tím už nic nenaděláme, chlapče.

00:11:48 A teď ti ukážu, mami, něco já.

00:11:52 Tohle zbyde po člověku, který se na vlastní rodinu vykašlal.

00:11:59 Jeho zlatý zub! Na ten tedy byl pyšný.

00:12:09 Náš snubní prstýnek.

00:12:17 On ho nevyhodil.

00:12:48 Je to tady.

00:13:04 No jo, složenky. Plyn, elektřina, reklama...

00:13:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.

00:13:12 Dobrej! Hledáte někoho?

00:13:16 Pana Limberského.

00:13:19 Asi ještě nebude doma. Minulej tejden ho odvezla záchranka

00:13:23 Já vím. Já jsem syn. Táta umřel.

00:13:28 Chudák. Byl pořád sám.

00:13:32 My přišli jsme vyklidit byt.

00:13:35 Starej člověk dneska holt už nikoho nezajímá.

00:13:39 Je to nahoru. První patro.

00:13:44 Děkujeme.

00:14:08 Ten byt byl jeho vlastní, nebo ho měl v pronájmu?

00:14:13 Vlastní.

00:14:26 Tak teď už vím, po kom to máš.

00:14:29 Co?

00:14:30 Ten tvůj smysl pro pořádek.

00:14:34 Nikdy nezapomenu, když jsme se poprvé milovali,

00:14:37 jak sis rovnal kalhoty přes židli, aby se ti nepomačkaly puky.

00:14:41 Ty si pamatuješ každou volovinu.

00:14:44 A vždyť já jsem ráda, že jsi pořádnej.

00:14:48 Všecko si zapisoval.

00:14:51 Každej výdaj.

00:14:53 Jeden jogurt, jeden rohlík.

00:14:57 Edo!

00:15:00 -No, co?
-Pojď sem!

00:15:02 -Co je?
-Pojď se na tohle podívat.

00:15:05 To by se ti mohlo líbit.

00:15:07 Páni! To bych nedokázal.

00:15:09 -To je, co?
-Ten musel mít trpělivost.

00:15:13 To je teda úžasný.

00:15:18 To je pěkná makačka.

00:15:26 Samý starý mapy.

00:15:29 -Objednal jsi ten pohřeb?
-Hm.

00:15:35 No a kolik?

00:15:38 Patnáct tisíc.

00:15:42 Až se to tady vyklidí, tak to můžeme pronajímat.

00:15:46 To by se hodilo spíš pro Barču. U nás už není k hnutí.

00:15:51 Já myslím, že bude muset ještě tak rok, dva počkat,

00:15:55 protože ten byt by měl nejdřív začít vydělávat, ne?

00:15:57 A pak se uvidí, co?

00:16:00 Prosím tě, mně umře táta, já nevím, co mám dělat, a ty už plánuješ.

00:16:04 Jdi do háje.

00:16:07 Promiň.

00:16:12 Já nevím, no. Mně je z toho taky divně.

00:16:17 Uvědomuješ si, co všechno se může stát,

00:16:20 až budeme my starý?

00:16:22 Už jsme.

00:16:24 No tak teda ještě starší. A jeden z nás třeba...

00:16:27 -Neboj, ty mě přežiješ.
-No, právě.

00:16:32 Ten, co přežije, na tom bude nejhůř. Starej a sám.

00:16:49 Edo, ty sis vzal na zítřek volno, zrovna když máme vedení?

00:16:54 -Já mám nějaký rodinný problémy.
-Copak?

00:16:57 Pohřeb. Táta.

00:16:59 Chlapče nešťastná, upřímnou soustrast.

00:17:02 -Díky.
-Na to nemusíš vypisovat dovolenku.

00:17:04 -Na to máš nárok. Placený volno.
-Ale já kdybych tam nebyl,

00:17:08 tak oni to zvládnou beze mě.
-Kolik mu bylo?

00:17:10 -Já ani nevím. Hodně.
-Všichni tam musíme.

00:17:14 -Nic. Omluvím tě na vedení.
-Díky.

00:17:17 Edo, ty bys vážně nešel vlastnímu tátovi na pohřeb

00:17:21 kvůli nějaký blbý poradě? Měl jsem o tobě lepší mínění.

00:17:35 Neruším?

00:17:39 Promiň, ale já mám moc práce.

00:17:45 Tak jsem slyšela, co tě potkalo. Upřímnou soustrast.

00:17:51 -Jo, díky.
-Teď musíš bejt statečnej, Edoušku.

00:17:55 Dík.

00:18:05 Ty jsi takovej hodnej, každýmu ustupuješ,

00:18:09 ale teď se musíš rvát.

00:18:12 Já to znám, mně taky umřel táta. A bráchové mě chtěli oškubat.

00:18:17 Zůstal po něm barák a oni si mysleli, že mě ukecají

00:18:21 a že jim všechno nechám. Hajzlíci!

00:18:24 -Já jsem jedináček.
-Ale stejně buď opatrnej.

00:18:31 Nezapomeň si zajít na místní úřad pro příspěvek na pohřeb.

00:18:36 -Tos nevěděl, viď?
-Ne.

00:18:39 Já ti vždycky dobře poradím, když si řekneš.

00:18:44 Víš, Edoušku, co je na těch pohřbech nejhezčí?

00:18:47 Když se sejde celá rodina, všichni příbuzní

00:18:51 a tak nějak se vzpomíná na to hezký, co život dal.

00:18:54 Jsi moc hodná.

00:19:02 Teď jsem na řadě já, milé děti.

00:19:05 Nech toho, mami. Všichni jsme na řadě, jeden po druhým.

00:19:09 Ale já nejdřív.

00:19:12 Musíš se postarat, aby mi přišlo víc lidí než jemu.

00:19:15 Ani ty jeho děvky se neukázaly.

00:19:18 Počkej, on měl děda děvky, jo?

00:19:20 Ale ne. Babička myslí, že jsou lidi nevděčný, víš?

00:19:23 No, prostě děvky.

00:19:25 Ten projev s hudbou, to bylo moc pěkný.

00:19:29 Je vidět, že to mají promyšlený.

00:19:33 -Kam dáme tu urnu?
-Na to je čas.

00:19:53 Ano, chápu.

00:19:55 Je to v našem zájmu. Spolehněte se.

00:19:59 Zítra vám zavolám. Ano. Nashle!

00:20:02 -Pan Limberský?
-Ano.

00:20:04 -Mrva.
-Jdu kvůli tomu dědictví...

00:20:06 Vím. Promiňte, něco mi do toho... Pojďte, řeknu vám to po cestě.

00:20:11 -Já přijdu jindy.
-Není třeba.

00:20:13 -Otec v závěti všechno odkázal vám.
-Počkejte. Co všechno?

00:20:17 Byt v osobním vlastnictví včetně zařízení a také nějakou hotovost.

00:20:21 Něco kolem padesáti tisíc. Přál si, aby z té částky byl uhrazen pohřeb

00:20:26 a veškeré náklady s tím spojené. Pedant, viďte?

00:20:29 Prosím, pojďte. Z druhého manželství měl dceru.

00:20:32 -Není jeho. On si ji pouze osvojil.
-Osvojil? Počkejte, co to znamená?

00:20:36 Že je považována za vlastní. Jako by byla jeho.

00:20:39 A proto nemůže být vyloučena z dědického řízení.

00:20:42 -To se jako budeme dělit?
-Váš otec ji sice vydědil,

00:20:45 protože se k němu, jak uvedl, ona i její matka chovaly špatně.

00:20:49 To však nic nemění na skutečnosti, že má ze zákona nárok na čtvrtinu.

00:20:53 -Na čtvrtinu čeho?
-Všeho.

00:20:56 -Musím ji obeslat.
-A nešlo by to nějak...

00:20:59 -Když ji vydědil, že...
-Nešlo.

00:21:03 Podívejte se, pane Limberský, můžu vám poradit jedinou věc.

00:21:07 Zavolejte jí a domluvte se. Jakmile se to bude řešit

00:21:11 soudní cestou, všechno se vám prodraží a nebude to mít konce.

00:21:15 -Věřte mi. Prosím. Nashle.
-Nashle.

00:21:33 Jana Benešová, za svobodna Limberská.

00:21:40 Moje takzvaná nevlastní sestra.

00:21:45 Víte, jak se jmenovala, než si ji táta osvojil?

00:21:50 Kašpárková.

00:21:53 Neříkejte, že soudíte člověka podle jména?

00:21:57 Tak to vždycky začíná.

00:22:00 Nejdřív si ženská přisvojí vaše jméno

00:22:03 a potom vás připraví o ten zbytek.

00:22:06 O všechno.

00:22:10 -Proč jste vůči ní tak zaujatý?
-Prosím vás, kdo by nebyl

00:22:13 v mý situaci? To totiž není normální ženská.

00:22:17 To je přírodní úkaz.

00:22:22 Kulovej blesk.

00:22:26 Prosím tě, dojdi pro kafe. Došlo.

00:22:29 -Ať jde Dáša.
-Dášo!

00:22:34 -Prosím tě, nepřeháníš to trošku?
-Co?

00:22:36 S tímhle. Aby to nevypadalo, že jí nadbíháme.

00:22:41 Prosím tě, náhodou já jsem docela zvědavá, co je to zač.

00:22:44 Naštěstí je to ženská. S tou se určitě líp domluvíme

00:22:48 než s nějakým chlapem. Dášo!
-No, co je?

00:22:51 Prosím tě, zajdi pro kafe a pro červený víno.

00:22:55 To by měla jít spíš Barča, ne? Mně alkohol neprodají.

00:22:57 -A kde je Barča?
-Já nevím. Asi randí.

00:23:01 Tak budeš muset sám.

00:23:03 ZVONÍ MOBIL

00:23:08 Prosím?

00:23:10 Ano, čekáme na vás.

00:23:16 To je škoda.

00:23:20 No dobře, tak já přijdu.

00:23:24 Na shledanou.

00:23:27 -Co je?
-To byla ona. Nemůže přijít.

00:23:31 -Čeká na mě U Bohouše.
-U jakýho Bohouše?

00:23:34 To je ta hospoda naproti parku.

00:23:36 Veškerá snaha marná.

00:24:52 Eda?

00:24:57 -Jana Benešová.
-Těší mě.

00:25:00 Tak tohle jsou mý kámoši.

00:25:03 My jsme měli takovou malou oslavu, tak jsem je v tom nemohla nechat.

00:25:08 Dobrý večer.

00:25:09 Tak kluci, tak to je on. Můj brácha Eda.

00:25:14 Nevlastní.

00:25:15 Luděk.

00:25:19 To je Olouš, můj pes.

00:25:21 Bárni.

00:25:24 Já jsem Bárni.

00:25:26 Já jsem Eda.

00:25:28 Vem místo, chlape.

00:25:31 Jeď dolů!

00:25:33 Moc se mu nechce. Hezkej.

00:25:39 Tak popojedem, ne?

00:25:43 -Čau!
-Tak na to vaše shledání!

00:25:51 Dejte nám to ještě jednou dokola!

00:26:00 Ta je mi fakt líto, co se stalo s tátou.

00:26:06 Kdy má pohřeb?

00:26:09 Už měl. Předevčírem.

00:26:12 Cože?

00:26:18 Ty vole!

00:26:21 Jak to že jste ji nepozvali? Vždyť je to jeho dcera, ne?

00:26:25 Já jsem vůbec nevěděl, že nějakou dceru má.

00:26:29 Mně to řekli teprve u notáře.

00:26:33 -Kde je pohřbenej?
-Ještě nikde.

00:26:36 Byl teprve ten obřad v krematoriu.

00:26:39 Vy jste ho nechali spálit?

00:26:41 -To je jak v koncentráku.
-Fuj, to je hnusný.

00:26:46 Táta si přál bejt pohřbenej do země.

00:26:50 Celej. Lidsky normálně. Aby tam byl farář, muzika, všechno.

00:26:55 Hlavně muzika.

00:26:58 Já za to nemůžu.

00:27:03 Když už je spálenej, tak se s tím nedá nic dělat.

00:27:07 To je holt život. Tak popojedem. Berte!

00:27:12 Ale muziku měl. Wagnera.

00:27:16 Tak aspoň ten Wagner že mu tam zazpíval. Čau, táto!

00:27:28 Tak pojďte! Teď jdeme k nám. Já vás zvu.

00:27:35 -Nemůžu.
-Luďo!

00:27:39 -Nemůžu.
-Pojď! Vždyť je to tady hned.

00:27:42 Tak se na něj vykašlete. Pojďte za mnou.

00:27:46 Následujte mě. Pozor na automobily.

00:27:55 Pojď se mnou. Pojď ke mně.

00:27:57 Já ti vemu tašku. Já ti to pomůžu.

00:28:02 Hele, proč se můj táta rozved s tvojí mámou?

00:28:05 No to je výborný! Proč s tvojí, vole?

00:28:09 -Ty ses nikdy nerozváděl?
-Ne. Ty?

00:28:14 -Co?
-Já jsem v rozvodovým řízení.

00:28:17 -Jo?
-Potřebuju každou korunu.

00:28:19 -Nemám kde bydlet.
-Bydlí u mě. Teda prozatím.

00:28:24 Až dostaneš to dědictví, tak to ti moc pomůže.

00:28:28 -No to doufám.
-To bude nejmíň tři sta litrů.

00:28:33 -Sklapni, Barni!
-Pardon, že se pletu do debaty.

00:28:38 Myslel jsem, že bych ti dal sto tisíc teď

00:28:42 a potom sto tisíc ve splátkách.
-Málo!

00:28:46 To je málo!

00:28:49 Hele, ten kvartýr, chlapečku...

00:28:53 Co mi to děláte?

00:28:56 Ten kvartýr stojí víc jak milion.

00:29:00 -A ty o něm víš?
-Víme všechno.

00:29:03 Všechno si ohlídáme, kamaráde.

00:29:07 -Co děláte?
-Hele, Američan.

00:29:10 -Z Vysočen.
-Milionovej!

00:29:15 Hele, žebrák, nebo milionář.

00:29:28 A jsme doma.

00:29:34 -A co tvoje stará?
-Bude ráda. Panička bude ráda.

00:29:38 -To bude mokrej hadr mezi dveřma.
-Neboj se. Nechte to na mně.

00:29:45 -No nazdar.
-Zdar!

00:29:48 -Dobrý večer!
-Nazdar, Ilonko.

00:29:51 No tak tohle je Janička. To je ta naše osvojená...

00:29:55 -Já jsem Janička.
-Tohle je Barni. Její kámoš.

00:29:58 -Barni!
-To jsou fajnový lidi.

00:30:02 Tak dovolíš? Pojďte dál. Vůbec se nezouvejte.

00:30:07 -Nic se nebojte.
-Tak běž!

00:30:14 Tady to voní žrádlem!

00:30:19 To je dobrý.

00:30:21 To je super bejvák tohleto.

00:30:27 -To je pro vás.
-Klidně si zapalte.

00:30:30 To je výborný.

00:30:32 Bárni, to je popelníček. Fuj, ty prase!

00:30:36 -Tak už jste se nějak domluvili?
-No jasně.

00:30:41 Edo!

00:30:43 Edo!

00:30:45 -Co je?
-Dohodli jste se už nějak?

00:30:51 Chce tři sta tisíc.

00:30:54 No ale pozor, to nejmíň.

00:30:57 Kde bysme je vzali?

00:31:00 Se prodá bejvák po tátovi, ne?

00:31:03 Jo, jo. Já seženu kupce.

00:31:08 Jasně, Bárni sežene kupce.

00:31:11 -Ale my ho chceme pro dceru.
-Já mám taky dceru.

00:31:15 -My máme tři.
-Ty vole!

00:31:20 Ona mi vyčetla, že jsme tátu nepohřbili do země,

00:31:24 protože si to přál.

00:31:27 No. To bylo jeho přání.

00:31:30 Jo. Celoživotní. Do hlíny.

00:31:35 Ty mě chceš rozbrečet, Bárni?

00:31:38 A kdy jste tátu viděla naposled?

00:31:42 -Co jako?
-Jako kolik vám bylo?

00:31:46 Hele, já měla tátu hodně ráda a on měl rád mě.

00:31:51 -A o to tady jde, že jo?
-Jo.

00:31:55 Že vás nezmínil v té závěti.

00:32:00 No tak já myslím, že půjdeme spát.

00:32:05 -No jo, no, jděte.
-Jasně. Nás si nevšímejte.

00:32:08 My se vyspíme tady. Žádný povlíkání, to je v klidu.

00:32:16 Jsou z Kladna.

00:32:21 ZPÍVAJÍ V KUCHYNI: Komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci...

00:32:30 Nám taky není.

00:32:34 Proč jsi je sem přitáhl, prosím tě?

00:32:39 Tys jim nabídla nocleh. Jestli chceš, tak já je vyhodím.

00:32:46 Prosím tě.

00:32:52 S nima se musíme domluvit po dobrým.

00:32:56 Ježíšikriste, musí tak řvát?

00:33:00 -Já je vyhodím.
-Ale ne. Počkej! Nech toho.

00:33:08 No, vidíš, no. Už jsou potichu.

00:33:20 ZPÍVAJÍ: Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka,

00:33:26 jede jede do dáli...
-Jsou veselí.

00:33:32 Oproti nám.

00:33:42 Nabídl jsem jí dvě stě tisíc, ona chce tři sta.

00:33:45 A zítra čtyři sta. Když s ní budete smlouvat, ničeho nedosáhnete.

00:33:50 Něco vám řeknu. Takový typ lidí, jako je ona, velice znejistí,

00:33:54 když před ně položíte na stůl hotovost.

00:33:56 Peníze, které může mít hned, jsou pro ni důležitější než smlouvání.

00:34:00 -To bych tu hotovost musel mít.
-Tak si někde půjčte.

00:34:03 Ale předáte je až tady přede mnou a proti podpisu.

00:34:06 Pak už na vás nebude tlačit a můžeme to uzavřít.

00:34:10 Proberu to s manželkou.

00:34:13 Vžijte se do její situace. Cítí šanci a snaží se vyždímat maximum.

00:34:19 Tak hodně štěstí. A neztrácejte naději.

00:34:24 -Nashle.
-Nashle. Děkuju.

00:34:38 -Kdy vás vykradli?
-Zaplaťpánbu ještě ne.

00:34:41 To jste výjimka. Dneska si lidi nachávají dělat bezpečnostní dveře,

00:34:45 až když je vykradou. Budete chtít i polstrování?

00:34:49 Kolik by to stálo?

00:34:51 To je na takových dveřích to nejlevnější. Na tom neušetříte.

00:34:55 Ale vložka vás přijde na dva tisíce. Pojďte mi to podepsat.

00:34:59 -To dřív stály celý dveře.
-To bylo za Husáka, pane.

00:35:04 Tady.

00:35:17 Ahoj, tati.

00:35:23 Ahoj.

00:35:26 Můžu s tebou mluvit?

00:35:29 -Děje se něco?
-Jo, děje.

00:35:32 Tak pojď.

00:35:35 Ahoj.

00:35:37 Holky, nechte nás o samotě, jo?

00:35:40 -Zase žaluješ?
-Bonzačko!

00:35:47 Zavři.

00:35:51 Úplně.

00:35:55 -Tak co? Nějakej průšvih?
-Ale ne. Já jsem chtěla jenom...

00:36:00 Já už tady s nima fakticky nemůžu bejt.

00:36:03 Nedá se tady hnout, tati. Já potřebuju klid.

00:36:06 Jinak ty zkoušky neudělám. Taťuldo! Nech mi ten byt po dědovi. Prosím.

00:36:14 Barunko, ty víš, že na tebe myslím.

00:36:17 Ten byt samozřejmě dostaneš, ale ne hned.

00:36:20 Musíš mít trošičku trpělivost.

00:36:23 Hm. Tý mám až moc, tati.

00:36:26 Podívej, my jsme si s mámou říkali, že si budeme muset vzít půjčku

00:36:31 a tu povedenou tetičku prostě vyplatit. Rozumíš?

00:36:35 A ten byt po dědovi budeme muset na nějakej čas pronajmout,

00:36:39 aby z toho aspoň trošku něco bylo.

00:36:42 -Chápeš?
-Nechápu.

00:36:45 Ježišmarjá!

00:36:48 -Co se stalo mami?
-Náhrdelník po mámě je pryč.

00:36:53 Nedala jsi ho někam? Kdo by bral tvoje věci?

00:36:56 Kdo asi? Že se tak blbě ptáš. Hrabali se v tom.

00:37:00 Podívej se! To poznám. Taky medailonek zmizel.

00:37:04 Všecko, co mělo nějakou cenu, odnesli.

00:37:07 To se mi nezdá. To by si nedovolili.

00:37:09 Už je ti jasný, proč tak rychle vypadli, jo?

00:37:12 Ještě jsme spali. Pro dobrotu na žebrotu.

00:37:17 Tetička nám něco ukradla.

00:37:20 Ale ne. To se vysvětlí.

00:37:23 -A ten pán, to byl náš strejda?
-Ale ne, jenom nějakej známej.

00:37:28 Vzal nám z lednice salám. Celou štangli. A hned ho žral.

00:37:32 -No tak měl asi hlad.
-A neříká se žral.

00:37:41 Nazdárek.

00:37:46 -Čau, bráško!
-Vem místo.

00:37:49 Děkuju, nechci.

00:37:52 Co je?

00:37:55 -Jsi nějakej nasranej, ne?
-Dej si panáka a bude ti hej.

00:37:58 Ne, děkuju. Mně stačí, že vás vidím.

00:38:00 -Jste zloději.
-Cože?

00:38:03 Jste zloději, vy dva.

00:38:05 Když nevrátíte, co jste vzali, tak to manželka nahlásí policajtům.

00:38:08 Kurva, co to ten chlap po nás chce?

00:38:10 Náhrdelník, medailonek, prsten. Zloději!

00:38:21 Hele nech ho. Nech ho!

00:38:27 To vás přijde draho.

00:38:29 -Vypadni!
-Ser na něj!

00:38:38 Nemusíš bejt za každou cenu hovado.

00:38:42 -Koledoval si o to sám, ksindl.
-Je to můj brácha, vole.

00:38:47 Vždyť ty ani nevíš, čí jsi, ty čubičko moje malá.

00:39:02 To bylo pošetilé, že jste je nechali přespat ve svém bytě.

00:39:08 My jsme se se ženou snažili.

00:39:12 Chtěli jsme se s nimi rozumně dohodnout, ale..

00:39:15 Myslím, že v tomhle případě by bylo rozumné vypořádání dědictví

00:39:19 soudní cestou. Bylo by to možná nákladnější,

00:39:22 ale měli byste od nich pokoj.

00:39:25 Asi jsem udělal chybu, pane doktore, s tím dědictvím.

00:39:29 Chtěl jsem z něho co nejvíc.

00:39:32 Myslel jsem si, že bude vděčná za to, co jí dám.

00:39:36 Poslyšte, vy a vaše sestra...

00:39:39 Prosím, žádná sestra, ano?

00:39:42 Dobře, dobře. To není důležité.

00:39:47 Chci se vás zeptat na něco jiného.

00:39:49 -Na co?
-Na váš vztah k ní.

00:39:58 Byly chvíle, kdy jsem ji i obdivoval.

00:40:01 Obdivovat cizí ženu, pod tím si lze představit mnoho věcí.

00:40:10 Celý život jsem se za něčím pachtil.

00:40:15 Pořád jsem měl z něčeho strach.

00:40:20 Najednou jsem potkal člověka,

00:40:24 ženskou, která dokázala žít naplno.

00:40:30 Protože neměla co ztratit na rozdíl od vás.

00:40:41 NĚKDO KLEPE Dále!

00:40:44 -Edíku!
-Ne, nic nepotřebuju.

00:40:47 Ale já ti vedu návštěvu.

00:40:51 Prosím.

00:40:55 -Co tady děláš?
-Čau.

00:40:59 Eliško, díky.

00:41:06 Přišla jsem se omluvit.

00:41:10 Promiň, Edo. Za tohle fakt nemůžu.

00:41:13 Vzal to Bárni. Je to hovado. Vůbec jsem o tom nevěděla.

00:41:17 Přísahám.

00:41:20 No to bude Ilona moc ráda, že se to našlo.

00:41:23 To je prima.

00:41:27 -Co se ti stalo?
-Co?

00:41:32 -Co se ti stalo?
-Jo to. No, nic. To je normální.

00:41:37 Trošku jsme si s Bárnim pokecali.

00:41:40 On to taky schytal. Má nakopnutý koule.

00:41:43 Nemáš sirky?

00:41:49 Ježíšmarja, to je výborný.

00:41:52 -Jak jsi mě našla?
-To by se mi do kapsy nevešlo, viď?

00:41:58 Našla, no.

00:42:02 Co nějaká práce by se tady nenašla?

00:42:08 To bych se musel zeptat. Tady se spíš propouští.

00:42:13 -Co vlastně umíš?
-Všechno.

00:42:16 Fakt. Naučím se všechno, co bude potřeba.

00:42:21 Jsem na tom teď trochu mizerně. I Andrejka.

00:42:26 Já se strašně snažím, aby mi ji vrátili.

00:42:30 -Andrejka?
-Moje holčička.

00:42:34 Je v děcáku. Já jsem tě s tím nechtěla otravovat.

00:42:39 Ona je teď v pubertě a Barni furt chlastá. Hovado.

00:42:44 -Já se ho chci zbavit.
-Já myslel, že se rozvádíš.

00:42:47 No, to taky.

00:42:50 -Prosím tě, já mám jednání...
-Jasně. Máš práci.

00:42:55 Edo, prosím tě, nemohl bys mi pronajmout ten byt?

00:42:58 Na pár měsíců, než si něco najdu. Já tam budu úplně sama. Přísahám.

00:43:03 Budu tam jako myška. Rozumíš, kdybych měla práci,

00:43:05 kdybych měla dobrej byt, tak oni by mně Andrejku vrátili.

00:43:09 -Musíme to řešit zrovna tady a teď?
-Já vím, já tě zdržuju. Promiň.

00:43:14 Promiň.

00:43:18 Neproděláš na tom. Zaplatím zálohu, abys měl jistotu.

00:43:22 Já to sám takhle nemůžu rozhodnout.

00:43:25 Jasně, jasně. Musíš to doma probrat. To je logický.

00:43:32 Ale pomůžeš mi, viď?

00:43:35 -Běž už, běž.
-Tak jo.

00:43:38 -Ahoj.
-Ahoj. A děkuju.

00:43:42 Promiň, že jsem tě zdržovala.

00:43:45 Edo, tohle nebyla pracovní návštěva, viď?

00:43:50 -Courají se tu cizí lidi.
-To je sestra.

00:43:54 Sestra? To jsem nevěděl, že máš sestru.

00:43:56 Já taky ne. Přišla sama. Já ji nezval.

00:44:00 -Osvojená? To je jako nevlastní?
-Ale vlastní nevlastní.

00:44:04 Já ji mám plný zuby. Má problémy, shání práci.

00:44:07 A proč s tím otravuje zrovna mě?

00:44:11 Vypadá velmi smutně. Máš rád smutný ženský, Edo?

00:44:16 Já ne. V expedici se uvolnilo místo po Macháčkový.

00:44:19 Počkej, to myslíš vážně? Ty bys jí fakt zaměstnal?

00:44:22 Proč ne? Je to tvoje rodina. Edo, co ty jsi za člověka?

00:44:30 Je to hotový. Můžete si to vyzkoušet.

00:44:34 Děkuju.

00:44:37 -Promiňte, hledám pana Limberského.
-To jsem já. Dobrý den.

00:44:42 Dobrý den. Bradáčová, Reality. Mluvili jsme spolu po telefonu.

00:44:45 Těší mě. Běžte dál. Já jsem hned u vás.

00:44:49 -Pane Limberský, že vás vidím...
-Dobrý den.

00:44:52 Včera se tady ometala nějaká ženská.

00:44:55 Ptala se po vás. Vypadala divně.

00:45:00 -To děláte dobře s těma dveřma.
-Díky, jste moc hodná.

00:45:06 Pojďte mi to podepsat.

00:45:09 Tady.

00:45:14 -Odkdy to chcete pronajímat?
-Co nejdřív.

00:45:20 Někoho bych pro vás měla, ale hrozně na to spěchá.

00:45:23 -Kdy to může vidět?
-Kdyby mu to nevadilo,

00:45:25 že je to v tomhle stavu, tak třeba zítra.

00:45:30 -Ahoj, mami.
-Co to máš?

00:45:34 To je po tátovi. Můžu si to tady nechat?

00:45:36 -Tohle dělal táta?
-Jo. Ten měl trpělivost, viď?

00:45:40 No, tak trpělivost nikdy táta neměl.

00:45:43 To spíš začal bejt senilní.

00:45:49 Proč to nenecháš u něj?

00:45:51 Ale chci ten byt pronajmout, víš. Nechal jsem tam dělat nový dveře,

00:45:57 bezpečnostní kvůli zlodějům. Samý výdaje.

00:46:02 Jo, takže ty chceš půjčit, viď? Tak to ti, chlapče, nepomůžu.

00:46:08 Co jsem měla, to jsem dala Janičce.

00:46:11 Cože? Ona tady byla? A co chtěla?

00:46:14 Moc pěkně jsme si popovídaly. Vždyť je to jako moje dcera.

00:46:19 Mami, ona není tvoje dcera. Proč důvěřuješ cizím lidem?

00:46:22 Ona není cizí. Potřebovala pomoct. Je křesťanka jako my. A je věřící.

00:46:29 To ti napovídala. Na co ty prachy potřebuje?

00:46:32 To se budeš divit.

00:46:35 Na pomník.

00:46:39 Na pomník?

00:46:42 Tátovi.

00:46:45 To děvče má duši. Je citlivá a tátu měla ráda.

00:46:52 Takže Janička nám buduje rodinnou hrobku.

00:46:58 No to je výborný.

00:47:00 To je výborný.

00:47:03 NĚKDO KLEPE Ano.

00:47:06 -Neruším?
-Á, to jsi ty!

00:47:09 Pojď dál, Eliško, pojď. Nedáš si kafe?

00:47:15 Jo ty máš. Sedni si.

00:47:19 Už jsme se nějak dlouho neviděli, viď?

00:47:21 Co se děje? Vždycky mě odbydeš, a najednou...

00:47:25 Ále... To víš, doba se mění. My se měníme.

00:47:31 Jestlipak víš, Edo, jak dlouho už jsme kolegové?

00:47:34 -Ne.
-Skoro deset let.

00:47:36 -Deset? No, to je doba.
-Jmenuju se Miluška, ne Eliška.

00:47:43 Ježíš, promiň. Promiň, Miluško. Já jsem úplnej vůl. Já jsem vůl.

00:47:49 Nejsi. Nejsi. Prostě ti na mně nezáleží.

00:47:53 -Přiznej si to.
-Ne, ne. To neříkej.

00:48:05 Nedáš si ke kafíčku?

00:48:09 Ty něco potřebuješ, viď?

00:48:13 Šéf chce zaměstnat... Šéf chce zaměstnat moji sestru.

00:48:20 Víš, to je ta ženská, co vlastně není moje sestra.

00:48:25 -Vidělas ji, ne?
-Jo.

00:48:27 Já si myslím, že bys mu to měla rozmluvit. Na tebe on dá.

00:48:32 A proč?

00:48:34 Já si myslím, že by to nedělo dobrotu, kdyby tady byla.

00:48:37 Ona je nevyzpytatelná.

00:48:40 Já jsem kvůli ní musel v bytě po tátovi nechat udělat nový dveře,

00:48:44 bezpečnostní, aby mi tam nevlezla, víš.

00:48:48 To si nedovedeš představit, kolik to stálo.

00:48:51 Splatnost do konce měsíce.

00:48:56 Dvacet tisíc. Víc nemůžu.

00:49:01 Ty jsi zlatá.

00:49:03 Ale chci za to vlídný zacházení.

00:49:10 Jsi moc hodná, Eliš... Miluško. Promiň.

00:49:20 -Co je?
-Ona se ti líbí, viď?

00:49:22 Líbí se ti.

00:49:31 To by člověk nevěřil, co tady měl krámů.

00:49:34 -Kam jsi dal všecky ty lodě?
-Odvez jsem je k mámě.

00:49:37 -Počkej a co s touhle?
-To tady nech jako dekoraci,

00:49:40 aby to tady nevypadalo tak smutně.

00:49:42 NĚKDO ZVONÍ Hele, už jsou tady.

00:49:45 -Dobrý den.
-Dobrý den. Pojďte dál.

00:49:48 -Nezouvejte se, tady je binec.
-Já jsem Limberská, dobrý den.

00:49:51 Klimeš.

00:49:55 Vy to tady znáte.

00:50:06 Mně se to líbí, pěkný. Velký, čistý...

00:50:10 -Nové vstupní dveře, všiml jste si?
-Jistě.

00:50:13 -Můžu?
-Ano, jistě.

00:50:17 Tady je obývák.

00:50:22 -Takže deset tisíc?
-Deset tisíc bez poplatků.

00:50:25 -To je, myslím, slušná nabídka.
-Slušná. Velice slušná.

00:50:29 To víte, já si nemůžu moc vyskakovat po rozvodu.

00:50:35 -Můžu se podívat do koupelny?
-Jistě. První dveře vlevo.

00:50:43 -Ahoj.
-Co tady děláš?

00:50:47 Vy jste pozvali dalšího zájemce?

00:50:51 Ne, my s nikým nejednáme. Necháváme to jenom na vás.

00:50:55 Slíbil jsi, že mi ho pronajmeš, že se domluvíme.

00:51:00 -Je to pravda?
-Ale nic jsem ji neslíbil.

00:51:03 To je nějaký nedorozumění.

00:51:06 Slíbil.

00:51:08 Tak až si to vyřešíte, zavolejte. Sbohem.

00:51:12 Nashle.

00:51:18 Můžu jít dál?

00:51:21 Byla jako pijavice. A byla rychlá. Najednou byla všude.

00:51:26 Já jsem měl pocit, že si umanula mě zničit.

00:51:29 A nebyl to jenom váš umanutý pocit?

00:51:33 Možná že jo. Něco mě na ní pořád přitahovalo.

00:51:39 Co přitahovalo ji k vám, o tom jste asi moc nepřemýšlel, viďte?

00:51:43 Já vím, jak vypadám, pane doktore. Ženský na mě moc neletí.

00:51:48 Kromě Milušky.

00:51:52 Flirtovala s vámi?

00:51:56 Nemáte trošku vody?

00:51:59 Ano, dostanete to podle objednávky, jak jsme se domluvili.

00:52:03 Nashle.

00:52:07 Panebože, co tady děláš?

00:52:09 No to víš, kamaráde! Já nemám mobila.

00:52:13 Musím ti to říct osobně. Před hodinou ji odvezli.

00:52:18 Spáchala sebevraždu.

00:52:22 Přečti si to.

00:52:28 Chtěl by se mě zbavit, ale neví jak. Nechce mi dát ani to,

00:52:32 co jsem zdědila po tátovi, na co mám nárok.

00:52:35 Ale to je nesmysl.

00:52:37 Dopis na rozloučenou je pro tebe nesmysl? Udělala to kvůli tobě!

00:52:41 -Choval ses k ní jako hovado.
-Hele, přestaň mě obviňovat!

00:52:44 Za tohle já nemůžu.

00:52:46 Pardon, já jdu jenom kolem. Nepotřebuješ něco, Edíku?

00:52:50 Potřebuje, madam. Přebalit!

00:53:01 Jsi pěkná svině!

00:53:10 "Rozhodla jsem se odejít z tohoto světa, protože už nevím jak dál.

00:53:16 Všem jsem jenom na obtíž nebo pro smích.

00:53:21 Když jsem poznala Edu, měla jsem pocit, že se v mým životě

00:53:24 konečně něco změní. Myslela jsem si, že jsem našla člověka,

00:53:28 kterýmu můžu věřit a kterej mi pomůže.

00:53:32 Není to pravda. On mě zradil. Jsem pro něj ubohá ženská,

00:53:37 za kterou se stydí a která mu jenom překáží..."

00:53:43 -Já jdu za Janou Benešovou.
-A vy jste z rodiny?

00:53:47 No, vlastně ano. Bratr.

00:53:52 -Tak běžte, ale jenom na chvíli.
-Děkuju.

00:54:02 Janičko, prosím tě, jak jsi to mohla udělat?

00:54:09 Jsem kráva.

00:54:12 Zbytečná.

00:54:17 Nikdo mi nepomůže. Všechno je na hovno.

00:54:20 To není pravda, to neříkej.

00:54:24 Udělali ze mě magora. Chtějí mě šoupnout do cvokárny.

00:54:31 To mě fakt zabije.

00:54:36 Pomůžeš mi?

00:54:42 Já bych rád, ale nevím jak.

00:54:47 Na revers.

00:54:51 Zaručíš se za mě?

00:54:55 Prosím!

00:54:57 Pomůžeš mi, viď?

00:55:01 Prosím!

00:55:09 To bych snad mohl.

00:55:23 Nazdar, velký bráško!

00:55:27 Vidíš, jak jí to jde. Šikovná holka.

00:55:30 -Jsem hrozně rád.
-Hlavně že je spokojená.

00:55:34 Plat má slušnej, takže svý dostaneš.

00:55:38 -Počkej, jak svý?
-No za ten pronajatej kvartýr.

00:55:45 -Ona ti vykecala...
-Hele, Edo, nic mi do toho není,

00:55:47 ale brát za tohle peníze od sestry je dost trapný, nemyslíš?

00:56:04 Krásný!

00:56:09 Jo? Díky.

00:56:12 -Jedeš domů?
-Ne, ještě ne.

00:56:16 Že mě někam hodíš.

00:56:18 Ne, já vážně nemůžu. Já mám jinej program.

00:56:22 Dneska jsou návštěvy, víš?

00:56:25 -V děcáku.
-A co já s tím?

00:56:30 Chtěla jsem ti představit Andrejku.

00:56:33 Ne, já fakt nemůžu. Nezlob se.

00:56:37 Ta se zblázní radostí, až zjistí, že má strejdu.

00:56:53 -Je to daleko?
-Ne, tady kousek za rohem.

00:56:56 Cesťák ti zaplatím.

00:57:01 Jsi zlatej.

00:57:52 To musíš taky všude vykládat, co je mezi náma?

00:57:56 S tím bytem a tak, že ti ho pronajímám.

00:57:59 Jsem kráva. Prokecla jsem se. Promiň.

00:58:03 Já potom vypadám jako hajzl. To chceš?

00:58:09 Hele, jsi jedinej člověk, kterej mně v životě fakt pomohl.

00:58:16 Fakt.

00:58:18 Díky tobě nemusím spát pod mostem, mám skvělou práci.

00:58:25 Kdybys věděl, jak jsem ti vděčná.

00:58:33 Jseš nejlepší brácha mýho života.

00:58:38 Jinýho ani nemáš.

00:58:42 Nebo jo?

00:59:17 Tak to je on - strážnej anděl - strejda Eda.

00:59:22 Jejda, strejda!

00:59:24 Říkej mi radši Edo.

00:59:27 Andrea.

00:59:29 -Tak co, kam půjdem?
-Nechcete bejt radši samy?

00:59:33 Ne! My chceme bejt s tebou. S tebou!

00:59:43 To koukáte, co?

00:59:45 -Co má bejt?
-To je stříbrnej šíp.

00:59:48 Nebuď pruda, pochval ho.

00:59:54 -Nádhera.
-To je co?

00:59:58 Umí! Senzace! Fakt.

01:00:02 Teď vám něco ukážu, baby.

01:00:06 Ten je vyváženej, viď?

01:00:10 A teď se připravte, ták.

01:00:13 Pozor! Máte strach?

01:00:17 To je, co?

01:00:18 Jau, jau, jau!

01:00:22 Co se ti stalo? Co je? Neblbni.

01:00:28 -A je po náletu.
-A má po prdeli, chlapeček.

01:00:33 -To je mi fakt líto.
-Ale to nic není.

01:00:36 -Kdo ti to spraví?
-Já.

01:00:39 Jenomže vám spíš připadám jako pošuk, viď?

01:00:43 Vůbec ne.

01:00:46 Jsi skvělej.

01:00:50 Co je, mamčo?

01:00:54 Co je, co se stalo?

01:00:56 Nic.

01:01:00 Jsem kráva.

01:01:03 A proč jako?

01:01:05 Tak. Jenom mě napadlo, jaký by to mohlo bejt,

01:01:11 kdybysme byli takhle spolu. Všichni tři.

01:01:19 No nic. Jsem kráva, no.

01:01:27 Tak pojedeme?

01:03:10 Jsi dobrej.

01:03:14 Nech toho.

01:03:18 Co když budu těhotná?

01:03:25 Ježíšmarja, to teď budu muset žrát jogurty.

01:03:29 Ty si děláš legraci, ne?

01:03:33 Ne. Vadí ti to?

01:03:39 Proč pořád tolik hulíš?

01:03:42 Jak mám poznat, že dejchám?

01:04:02 Mám tě ráda.

01:04:06 Jo?

01:04:08 Fakt.

01:04:17 Byl jsi někdy Iloně nevěrnej?

01:04:22 Nebyl, viď?

01:04:26 Vážím si jí.

01:04:29 Já taky. Je to skvělá ženská.

01:04:37 Ty máš vůbec štěstí na skvělý ženský, viď?

01:04:57 Byl jsem naivní jako puberťák.

01:05:01 Myslel jsem si, že mě miluje.

01:05:04 Fakt jsem tomu věřil.

01:05:07 Víte, tyhle typy mají mimořádně vyvinutý smysl pro empatii.

01:05:11 Vciťování se do druhého.

01:05:14 Odhad, co ten druhý udělá, jak asi zareaguje.

01:05:18 Ano, ano, to ona uměla. To byl opravdu psycholog.

01:05:23 Pardon.

01:05:25 Předpokládám, že ten její pokus o sebevraždu byl demonstrativní.

01:05:32 Co já vím?

01:05:35 Tyhle věci tenkrát šly mimo mě.

01:05:39 Tři dny už nepřišla do práce! Jak si to vůbec představuje?

01:05:44 Já ji nehlídám.

01:05:46 Dostane padáka, jestli se to bude opakovat.

01:05:51 Dobře. Já jí domluvím. Nebo já nevím.

01:05:53 Jak to že vůbec nevíš, co s ní je?

01:05:56 Nevídáme se, pokud to není nezbytně nutný.

01:06:00 Edo, já ti fakt nerozumím.

01:06:04 Máš ty vůbec nějaký přátele?

01:06:07 O nikoho se nezajímáš, na všechny kašleš,

01:06:10 hlavně že tobě je hej.

01:06:30 Hele, kdo jde.

01:06:48 Nazdar, vespolek.

01:06:52 -Ty se k nám hlásíš?
-Scházíme ti, co?

01:06:57 Tak si vem židli a sedni si.

01:07:13 Dostal jsem kvůli tobě pěkně vynadáno.

01:07:18 Od maminky?

01:07:21 Od šéfa.

01:07:25 Nechodíš do práce.

01:07:28 Nic mu neřekneš.

01:07:34 Kde jsi byla včera v noci?

01:07:36 Ty ji zpovídáš jak nějakej žárlivej manžel, člověče.

01:07:41 Hele, přestaň o mě pečovat, tatínku, jasný?

01:07:46 Takhle se mnou nemluv.

01:07:50 Máme přece k sobě nějaký povinnosti, ne?

01:07:54 Nějakou zodpovědnost.

01:07:57 -Kurva, co to meleš?
-Prosím tě, ty se do toho nepleť.

01:08:00 Hele, hele, hele, hele!

01:08:02 Jano, pojď domů.

01:08:07 Vykašli se na ty burany.

01:08:10 Co z nich máš?

01:08:14 Jani.

01:08:17 Janičko!

01:08:51 Tak jsem jim řekla, ať zajdou za učitelkou

01:08:54 a všechno jí vysvětlí, ne?

01:08:58 Já myslím, že je rozhodně lepší říct pravdu, než něco tutlat.

01:09:02 Co si o tom myslíš? Posloucháš mě vůbec?

01:09:07 Jo.

01:09:19 -Hledáš něco?
-Ne. Nic.

01:09:35 -Ty někam jdeš?
-Neboj, nikam.

01:11:30 Zapomněl sis trenky, vole?

01:11:36 A hopla!

01:11:39 Taky bys tady mohla občas vyvětrat.

01:11:42 Aby tě nejeblo, taťko.

01:11:46 -Slíbilas, že tady budeš sama.
-Nejsem? Chlapi, padáme,

01:11:49 je tady kontrola!
-Byl tady Bárni.

01:11:53 Fakt?

01:11:55 Přišel si asi pro to, co potřeboval.

01:11:59 Proč mi to děláš?

01:12:01 Šmíruješ, s kým tady jsem? Fotřisko nám žárlí.

01:12:06 Tenhle byt je pro Báru. Ty jsi tady v podnájmu.

01:12:11 -No tak to zapij!
-Nechci.

01:12:14 -Tak co teda chceš, kurva?
-Tebe.

01:12:19 Fakt? No, tak pojď, chytej, chytej!

01:12:24 Mám je větší než Ilona?

01:12:27 Ona není taková.

01:12:28 Kurva, viď? To víš, když vypadá, jak vypadá.

01:12:33 -Neotírej se o ni, prosím tě.
-Co jinýho jí zbejvá.

01:12:35 -Neotírej se o ni.
-Promiň. Promiň.

01:12:41 O tebe můžu, viď?

01:12:45 Lásko!

01:12:48 Bárni mě krásně rozparádil, nechceš mě dodělat?

01:12:58 Chci! Chci!

01:13:01 Janičko!

01:13:03 Proč jsi na mě taková? Já bych pro tebe udělal všecko.

01:13:07 Všecko. Všecko.

01:13:10 -Fakt?
-Vážně.

01:13:13 -Vážně?
-Vážně! Všecko!

01:13:17 -Tak se rozveď.
-Ty bys chtěla?

01:13:20 To víš!

01:13:24 Život s takovým čuramedánem, to by bylo terno!

01:13:30 Že se necháš takhle ponižovat!

01:13:35 Protože tě mám rád.

01:13:40 -Víš, že půjdeš do lochu?
-Já? Proč? O čem mluvíš?

01:13:43 Budeš bručet, kamaráde, až zčernáš!

01:13:47 -Co blázníš?
-Větrám!

01:13:50 -Provětráme tatíčka.
-To ne. Víš, kolik to dalo práce?

01:13:54 Celý dny jsem zírala na jeho debilní záda, jak se nad tím hrbil.

01:13:57 Kokot! Máma chlastala, takže měla flašek dost.

01:13:59 -Neházej to! Chceš někoho zabít?
-Jo, sebe!

01:14:03 -Slez dolů!
-Sáhni na mě a skočím!

01:14:05 -Nedělej kravál!
-Drž hubu, ty debile!

01:14:08 -Nech toho!
-Všem to řeknu, abys věděl.

01:14:11 -I tvým děckám řeknu,co jsi udělal.
-O čem to mluvíš?

01:14:15 Že jsi zneužíval mě, to může být každýmu u prdele,

01:14:18 ale že jsi zneužíval mojí holčičku, to si teda odsereš, víš!

01:14:21 Co to blábolíš? Co si to vymejšlíš?

01:14:24 Takhle zprznit malý děti. To je hnus! Andrejka tě usvědčí.

01:14:29 -Dostaneš doživotí.
-Co to blábolíš?

01:14:32 Jsi stejnej úchylák jako tvůj fotr!

01:14:36 Ty zrůdo!

01:15:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.

01:15:12 -Čau.
-Ahoj.

01:15:14 S tímhle se přihlásíte u vás. Na shledanou.

01:15:17 Na shledanou.

01:15:31 Nemáš cigára?

01:15:35 Trafika je u brány.

01:15:44 Nikomu neřekla, jak se to stalo.

01:15:47 Bylo to jenom mezi náma.

01:15:50 Ale z její strany to nebylo nějaké vstřícné gesto.

01:15:54 Spíš výměnný obchod.

01:16:00 Za to, že bude mlčet, jsem jí nechal byt,

01:16:03 starám se o ní, jako by byla vlastní.

01:16:07 Chvilku jste ji nenáviděl, pak zase miloval.

01:16:13 Provokovala mě.

01:16:17 Vzrušovala mě.

01:16:19 I ta její sprostota mě vzrušovala, víte?

01:16:24 Vidíte, teď se k tomu přiznávám,

01:16:27 ale nikdy předtím než jsem ji poznal,

01:16:30 bych to neudělal.

01:16:37 Co je?

01:16:42 Je ti něco?

01:16:52 Můžu za to já.

01:16:55 Za co?

01:17:01 Za to její zmrzačení. Já to udělal.

01:17:07 Ale jak to, prosím tě? Vždyť byla opilá, sama to říkala.

01:17:15 Strčil jsem do ní.

01:17:18 Úmyslně.

01:17:22 Nadávala mi.

01:17:26 Provokovala mě.

01:17:30 Vyhrožovala, urážela.

01:17:33 To se nedalo vydržet, ujely mi nervy.

01:17:38 Edo!

01:17:42 Edíku!

01:17:47 Zapomeň na to. Netrap se tím.

01:17:56 Ilonko,

01:18:01 já jsem byl do ní zamilovanej.

01:18:04 Já už to nechci slyšet, co mezi vámi bylo.

01:18:08 Zkrátka jste se spolu vyspali akorát snad.

01:18:12 To nebylo jenom kvůli tomu.

01:18:17 Já jsem chtěl od tebe odejít.

01:18:26 Promiň.

01:18:29 Promiň.

01:18:32 Možná by bylo fakt lepší, kdyby se zabila.

01:18:37 Vím, že je to krutý, když to říkám.

01:18:42 Vůbec to není krutý.

01:18:45 Vůbec to není krutý. Ilonko.

01:18:54 Hotovo.

01:18:57 Hotovo!

01:20:03 Byl tady Bárni.

01:20:06 Je to prase.

01:20:08 Dělal si se mnou, co chtěl.

01:20:10 Jak se sem dostal? Tys mu dala klíče?

01:20:13 To tady mám věčně dřepět sama a dělat si to sama?

01:20:19 Ty děvko jedna mrzácká.

01:20:29 Sám jsi mrzák.

01:20:40 Bárni tu nebyl.

01:20:42 Vymyslela jsem si to.

01:20:44 Vymyslela?

01:20:46 No.

01:20:51 Chtěla jsem tě vidět, jak žárlíš, hlupáčku.

01:21:03 Víš, z čeho mám největší radost, Edulko?

01:21:07 Že už se mě žádnej idiot nezeptá, proč nechodím do práce.

01:21:14 Nikdy.

01:21:21 Kurva, to je těžký, člověče!

01:21:24 Taky by tady mohli mít bezbariérovej vstup.

01:21:27 Pošlem stížnost do Bruselu.

01:21:30 -Tak čau!
-Ahoj.

01:21:36 Počkej. Zastav!

01:21:40 Kluci, nechcete jít ještě chvilku k nám?

01:21:45 Máme tam krabicový víno a cigára.

01:21:49 Někdy příště. Mějte se.

01:21:53 Ty Jani, ty ani nepotřebuješ dneska taxíka, co?

01:21:57 -Máš svýho drožkáře.
-Ty, vole!

01:22:03 Edo, chtěl jsem ti říct, že si vážně cením toho,

01:22:08 že se o ni staráš.

01:22:11 Jsi charakter.

01:22:14 Tak čau!

01:22:21 Oloušku!

01:22:24 Oli!

01:22:33 Já myslím, že existuje dost způsobů jak vám pomoct, pane Limberský.

01:22:38 Jsou ústavy, kde se o ni postarají.

01:22:41 Promiňte, já už budu muset jít. Ona na mě čeká.

01:22:43 Hlavně nedovolte, aby vám zůstala viset na krku.

01:22:46 To vás zničí.

01:22:47 No, já to promyslím.

01:22:51 Nikdo vám nebude vyčítat, když ji svěříte do cizí péče.

01:22:59 Omlouvám se za ten nepořádek. To víte, stěhování.

01:23:03 Až přijdete příště, tak bude všechno uklizeno.

01:23:08 Myslíte, že bych měl?

01:23:11 Já myslím, že byste měl. Hodí se vám to ve středu?

01:23:16 V pět?

01:23:19 -Na shledanou.
-Na shledanou.

01:23:43 -Chceš jít spát?
-Jedině s tebou.

01:23:47 -Pojď sem!
-Nech toho.

01:23:50 -Zůstaň tu.
-Nemůžu.

01:23:52 -Prosím!
-Musím jít domů.

01:23:55 -Prosím!
-Čekají na mě.

01:23:57 -Prosím, prosím!
-Nech toho. Neřvi!

01:24:16 Něco si udělám.

01:24:19 Stejně mě chceš šoupnout do ústavu. Já tě znám, ty čuramedáne!

01:24:26 To mě radši zab! Třeba se ti to napodruhý podaří.

01:24:30 Prosím tě, nežvaň hlouposti. Víš, že tě nikdy neopustím.

01:24:35 To bys mě musel mít aspoň trošičku rád!

01:24:39 -Máš mě rád?
-Jo.

01:24:46 Tak mi to dokaž.

01:24:50 Ošoustej mě.

01:24:52 Dokazuju ti to jinak.

01:24:56 To jsem já.

01:25:00 Jo, ještě jsem u ní. Asi tu dneska přespím.

01:25:07 Jo.

01:25:10 Vyřídím.

01:25:15 Dobrou.

01:25:26 Pozdravuje tě Ilona.

01:26:30 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006