00:00:36Verunko!

00:00:38Šiješ sebou jako naše ovce, když jdou z pastvy.

00:00:42Stůj chvilku rovně. Jinak budeš mít sukni cípatou.

00:00:46Jakoubkovi se budu líbit.

00:00:50Ale budeš muset zítra chvíli postát před oltářem.

00:00:59Škoda, že se toho nedožila máma.

00:01:02Ta by koukala na mé svatební koláče.

00:01:08-Vždyť jste je připálil, tatínku.
-Aspoň i slepice něco ochutnají.

00:01:13Těsta máme dost. A tvarohu s mákem taky.

00:01:18Neboj, Verunko. Na tvoji veselku budou lidé dlouho vzpomínat.

00:01:23A tobě ji vystrojím taky, kdyby na to měla poslední ovečka padnout.

00:01:29To budou mít ovce dlouhý život. Mně ještě mládenec na okno neťuká.

00:01:35Však máš času dost.

00:01:38KLEPÁNÍ NA OKNO.

00:01:41Kdo je tohle?

00:01:46Rychle se schovej. Jakub tě nesmí vidět ve svatebním.

00:01:52-Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:01:55-Kde je Verunka?
-Hned se vrátí.

00:01:58Posaď se, Anička ti dá hrnek podmáslí.

00:02:03Cože jdeš tak na noc?

00:02:05Jdeš se ptát, jestli si to Verunka nerozmyslela?

00:02:10-A rozmyslela?
-Co já vím?

00:02:13Jakápak škoda? Vezmu si tebe.

00:02:17Něco jsem přinesl, abyste neřekli, že se k vám stěhuji jen tak.

00:02:23-Aničce vařečky.
-Děkuji.

00:02:28-Mísy do kuchyně.
-Ty jsme potřebovali.

00:02:31Na krk korálky z dubové kůry. Aby se na ni chlapci smáli.

00:02:36Ty jsou krásné. Máš ruce ze zlata.

00:02:42Jen pro zlaté ruce bych mu Verunku nedal.

00:02:46Až budeš jednou vybírat, nezapomeň se podívat,

00:02:50jestli má ten tvůj zlato taky v srdci.

00:02:53-Pro vás mám pár topůrek.
-Děkuji.

00:03:00Novou násadu k srpu.

00:03:04Až vám bude v zimě dlouhá chvíle, můžete si zabafat.

00:03:10Takovou snad nemá ani císař pán.

00:03:15-Jakoubku.
-Verunko.

00:03:17-Podívej se, Verunko.
-Jé.

00:03:22Co já? Pro mě nemáš nic?

00:03:25-Na tebe jsem zapomněl.
-Jakube.

00:03:31Leda, že by ti stačila taková malá kytička.

00:03:35Nevadí, jestli je malá, hlavně, aby byla z lásky.

00:03:41-Z lásky je.
-Jé.

00:03:44Kdo ví, jestli se nebude hodit? Kdyby se ti v manželství nelíbilo.

00:03:57Koláče.

00:04:00Takhle je nedopečeme ani za týden.

00:04:11Pověsíme si ji nad dveře vedle Božího požehnání.

00:04:15Abychom nezapomněli, že se máme rádi.

00:04:18Už musím jít. Zítra se už loučit nebudeme.

00:04:23Zítra už budeš patřit jen mně.

00:04:27A žádnému tě nepůjčím. Ani u muziky ne.

00:04:38Verunko.

00:04:40Co stojíš? Musíme došít šaty.

00:04:44Co se stalo? Nepohodli jste se?

00:04:47-Co je s tebou?
-Já nevím, Aničko.

00:04:52Jen mi přišlo trochu smutno.

00:04:56Vstávej. Jinak tě proženu.

00:04:59Sním koláče, šaty schovám a ty se nevdáš.

00:05:04Kdo ví, jestli by to nebylo lepší?

00:05:07-Ty už nemáš Jakuba ráda?
-Mám.

00:05:11-Sotva bych našla lepšího.
-Tak proč se tak tváříš?

00:05:22Když my se známe s Jakubem už tak dlouho.

00:05:26Husy jsme spolu pásali.

00:05:28Ve škole mi namáčel copy do kalamáře.

00:05:31A u ohníčku mi tahal z popela ty největší brambory.

00:05:37Vidíš. Už tehdy tě měl rád.

00:05:40Co já bych dala za takového mládence.

00:05:45Od zítřka s ním ale budu navždy.

00:05:48-Jenom s ním.
-Co víc bys chtěla?

00:05:52Abych pro samou lásku nemohla jíst ani spát.

00:05:58Jako se o tom zpívá.

00:06:01Aby mě srdce bolelo. Aby mi ta láska klidu nenechala.

00:06:09-Jak to mám ale poznat?
-Nerouhej se.

00:06:12Když my se máme rádi jen tak obyčejně.

00:06:20Co když na mě někde čeká větší láska?

00:06:25A já o ni zítra přijdu.

00:06:28SILNÝ VÍTR.

00:06:31Budeš zticha!!

00:06:33Ještě tě uslyší víly Rojenice.

00:06:42SILNÝ VÍTR.

00:06:49Nadarmo se neříká, že po večerech vylétají ze skal.

00:06:54Slídí kolem chalup a hledají, koho by potrestaly.

00:07:02Hodně štěstí!

00:07:09Ať vám Pánbůh požehná. A do roka položí něco do kolébky.

00:07:15-Abych se měl s kým potěšit.
-Vyšila jsem na kolébku pentle.

00:07:20Tady máte ode mě. Abyste si přilepšili.

00:07:25Děkujeme.

00:07:29Hlt něčeho ostřejšího se možná bude náramně hodit.

00:07:36Myslela jsem si, že vše zmeškám, ale jdu včas.

00:07:43Nesu ti třezalku, kdyby Jakuba po té kořalce rozbolela hlava.

00:07:52Děkujeme.

00:07:54A teď sousedé...!

00:07:57Zvu vás všechny k nám. Ať tu slávu zajíme a zapijeme.

00:08:11Panský kočár?!

00:08:14-Kdo to může být?
-Taková nádhera.

00:08:17Asi někdo zabloudil.

00:08:32Slyšela jsem, že jsou tu lidé přátelští.

00:08:36Ale že jsou němí, to jsem nevěděla.

00:08:39Račte odpustit, jemnostpaní.

00:08:42Takové vzácné panstvo se ve vsi často neukáže.

00:08:46-Posloužíme rádi. Poroučejte.
-Hledám cestu na zámek.

00:08:52Za návsí se dáte doleva, projedete úvozem,

00:08:56minete tři duby a už ho uvidíte. Je takový starý a otlučený.

00:09:01Ale vzácná paní, v tom zámku nikdo nebydlí.

00:09:07Ode dneška tam bydlím já.

00:09:11Potřebuji služebnictvo.

00:09:17Ty se mi líbíš, mládenče.

00:09:21-Nepůjdeš ke mně do služby?
-Z práce strach nemám.

00:09:26Ale v panských mravech se nevyznám. Jsem řezbář.

00:09:30Řezbář? To se mi hodí.

00:09:32Přivážím si vzácné kousky a potřebuji je opravit.

00:09:37Nemůžu se dočkat, až ti je ukážu.

00:09:43Pojď!!

00:09:45Nehněvejte se, ale hned to nepůjde. Rád pro vás udělám vše.

00:09:51Vyřežu vám třeba i střevíčky do plesu.

00:09:55Ale dnes mám na práci něco jiného.

00:10:00Jsou svoji pár chvilek.

00:10:04Není tu zvykem, aby ženich neseděl u svatebního stolu.

00:10:09Nabízím za službu 5 zlatých týdně.

00:10:14To by byla trefa!

00:10:16Ale nejsem zvyklá čekat ani prosit.

00:10:20Buď pojedeš hned, nebo si pošlu pro řezbáře z města.

00:10:25-Jakube!
-Verunko, takové peníze.

00:10:28-Nemusela bys dvakrát každý groš obracet. -Dnes nechoď.

00:10:33Už ses rozhodl?

00:10:35Neloučíme se navždy.

00:10:37Po setmění jsem doma. Štěstí se nesmí odmítnout.

00:11:01Co se dá dělat? Tak pojďte lidičky.

00:11:12Na co čekáte? Vrchnost si odvezla ženicha, ne pečínku a koláče.

00:11:30Je to kněžna až z Itálie. Zlá nebude.

00:11:33-To by mi nedávala služné předem.
-Rozhodl ses dobře.

00:11:39Novou veselku si nekoupíme.

00:11:42Když jsi boháč, měl ses zastavit v hostinci.

00:11:47Tady toho moc nezbylo.

00:11:49Nemrač se. Čeká mě teď voňavá práce.

00:11:54Kněžna má lavice s ornamenty.

00:11:59Almary plné zlatého zdobení. Krásnější než oltář v kostelíčku.

00:12:09To bude jinačí dílo, než vyřezávat kolíčky a hrábě.

00:12:16Ten je pro vás. Budete mít hodně tabáčku.

00:12:22Každý týden přidám další. A z jara si můžete koupit i berana.

00:12:28-Děkuji, Jakube.
-A tenhle...

00:12:32-Je pro tebe.
-Pro mě?

00:12:35-Můžeš šetřit na výbavu.
-Jenom aby mě někdo chtěl.

00:12:43A tenhle...

00:12:46Je pro tebe, Verunko.

00:12:49Žes mi z té svatební pečínky schovala kousek.

00:12:53A k tomu ti koupím na pouti perníkové srdce.

00:12:57Za jedno srdce z perníku bych se ti lacino prodávala.

00:13:01Přidám pentličku, korálky ze skla, květovanou sukni a šátek.

00:13:07A boty se šněrováním. Bude nám dobře.

00:13:12Nebude. Dokud ji nepověsíš na zeď.

00:13:50Je čas k odpočinku, Jakube.

00:14:20Jsi pravý mistr, Jakube.

00:14:25Ty kousky jsou jako nové.

00:14:28Šetřete si chválu, paní! Vždyť se to pro mě nehodí.

00:14:32Práce není zdaleka u konce.

00:14:36Co až bude? Co pak?

00:14:41Vrátíš se zase ke svým vařečkám?

00:14:46V mém kraji by se ti klaněli. Pracoval bys v palácích.

00:14:52V katedrálách bys vyřezával svaté. Papež by kázal z tvé kazatelny.

00:14:58Chodil bys jako pán.

00:15:01To bych byl pěkný pán ve lněné haleně.

00:15:10A v rudém plášti?

00:15:15Stříbrem krumplovaném?

00:15:20Píchla jsem tě? Odpusť.

00:15:25Podívej...!

00:15:27Kam zmizel ten Jakub z horské chalupy a od ovcí?

00:15:32Tohle je mistr řezbář Jakob, kterého uspává mandolína.

00:15:40Ale já...

00:15:44Je sladké, viď?

00:15:47Tak sladké na horách nevyroste.

00:15:51Takové dozrává jen kolem bílých paláců nad mořem.

00:15:57Odvezu tě s sebou. Ty si ten bílý palác vystavíš.

00:16:05Ráno tě bude budit slunce.

00:16:07Vůně mandloní.

00:16:10Když vyjdeš na terasu, slétnou se rackové, aby tě pozdravili.

00:16:21Jakube!

00:16:25Jakube!

00:16:27Kde se mi touláš? Už kolik dní jsi jako vyměněný.

00:16:32Polévka ti vystydla. Udělala jsem bramborovou.

00:16:37Ještě z těch hříbků, co jsme je spolu našli, vzpomínáš?

00:16:47Je s majoránkou a česnekem.

00:16:50A kroupami, jak to máš nejradši.

00:16:57-Nezlob se. Dneska nemám hlad.
-Jakube...!

00:17:12Léto končí, Jakube. Večer už z kopců vane chlad.

00:17:22Pospíšil sis.

00:17:25Vyřežeš ještě ornamenty do posledního rámu.

00:17:30Brzy odjedu.

00:17:35Pojedeš se mnou?

00:17:40Pozdravujte za mě moře a racky.

00:17:44Já musím zůstat doma v chalupě.

00:17:48Co by si tam Verunka beze mě počala?

00:17:52Dlouho by sama nezůstala. Je mladá, snadno zapomene.

00:17:58Třeba by jiného měla radši.

00:18:03Už jsme si dali slovo.

00:18:07Líbí se mi, že si za ním stojíš.

00:18:12Zvykla jsem si na tebe.

00:18:16-Budeš mi chybět.
-Taky se mi bude stýskat.

00:18:27Mohl bys mi splnit poslední přání?

00:18:32Poroučejte, paní! Udělám pro vás všechno.

00:18:37Tvé slovo na to?

00:18:43Chtěla bych si odvézt květinu na památku.

00:18:47Nejkrásnější ze všech. Ta co nikdy neuvadá.

00:18:51Květin u nás je dost.

00:18:53Krásné jsou, že přechází zrak. Ale vadnou do jedné.

00:19:00Až na divoké růže ve skalách.

00:19:04Ty růže ale ještě nikdo nikdy neviděl.

00:19:09A jestli je viděl, tak už o tom nemohl vyprávět.

00:19:13Žijí tam víly Rojenice. Nikdo je nesmí rušit.

00:19:18Dal jsi slovo.

00:19:20Když v něm stojíš Verunce, tak dostojíš i mně.

00:19:25-Všechno ostatní bych udělal.
-Já chci tu růži.

00:19:30Minul jsi se rozumem? Od Rojenic se nikdo živý nevrátil.

00:19:36Ty někoho takového znáš?

00:19:40Třeba jsou to povídačky.

00:19:44A mně hrozí jen odření kolen.

00:19:48-Nepustím tě.
-To mě chceš uvázat na řetěz?

00:19:58Co je to s tebou? Co se to s tebou děje?

00:20:04Jsi jako vyměněný.

00:20:08To ta cizí kněžna. Jakoby tě uhranula.

00:20:14Jsi teď úplně jiný.

00:20:17-Prosím tě, nechoď tam!
-Verunko.

00:20:25Kněžna ke mně byla laskavá. Za to chce jen tu růži.

00:20:29-Nemůžu ji odmítnout.
-A co já?

00:20:35Na mě nemyslíš?

00:20:47Neboj se. Já se vrátím.

00:20:50Kněžna odjede

00:20:54a zase to bude všechno jako dřív.

00:21:02Tak už přestaň. Vypláčeš tu potok.

00:21:08Podívej, co jsem ti přinesla.

00:21:12Hop.

00:21:14Na hru s klubíčky jsi už velká.

00:21:17Když to s Jakubem nejde po dobrém, zkusíme to jinak.

00:21:22Budeme ho v noci hlídat.

00:21:25Kdybychom zdřímly, vzbudíme se, až zakopne o tu nit.

00:21:37VÝKŘIK NOČNÍHO PTÁKA.

00:21:57HOUKÁNÍ NOČNÍHO PTÁKA.

00:22:17VÝKŘIK NOČNÍHO PTÁKA.

00:22:45VELKÝ VÍTR A SMÍCH.

00:23:01Dost!

00:23:05Ten patří mně.

00:23:12Překročil jsi hranice našeho království a chtěl utrhnout růži.

00:23:18To nesmí udělat žádný smrtelník. Ty za to zaplatíš.

00:23:25Budeš s námi tančit do konce svých sil.

00:23:29A pak tu vrosteš do země jako další skála v bludišti.

00:23:35SMÍCH.

00:23:38Odpusť, vzácná paní. Zastihla mě ve skalách noc.

00:23:42Nevěděl jsem, kde bloudím. A k růžím jsem chtěl jen přivonět.

00:23:50Lži ti nepomohou.

00:23:53SMÍCH.

00:24:02To si budu muset pomoct sám. Uvidíme, kdo koho utancuje.

00:24:09Bledulky!

00:24:35Marně se snažíš, Jakube.

00:24:38Zachránit tě může jen ten, kdo tě vystřídá v tanci.

00:24:44Ale znáš někoho, kdo by chtěl místo tebe zkamenět?

00:24:50SMÍCH A SKŘEKY.

00:25:00-Musím za ním.
-Nejanči, holka nešťastná.

00:25:03Nejspíš se šel podívat na ovce.

00:25:06Až se ten vítr přežene, vrátí se a ještě ti přinese sýr.

00:25:11-Šel do skal pro růži.
-Tím spíš mu nepomůžeš.

00:25:15Jestli někde uvízl, posvítím mu na cestu.

00:25:18A jestli je ve skalách, kdo jiný mu má pomoci?

00:25:22Verunko.

00:25:35Jakube.

00:25:43Jakoubku.

00:25:47VELKÝ VÍTR.

00:25:56VÝKŘIKY A SMÍCH.

00:26:22Jakube.

00:26:24Jakube.

00:26:27SMÍCH A HUDBA.

00:26:38Jak ses mohla opovážit?

00:26:42Odpusť mi, paní.

00:26:44Nechci rušit váš klid. Přišla jsem prosit za Jakuba.

00:26:49On je taková horká hlava. Nic si nerozmyslí.

00:26:53-Z hlouposti se vydal do skal.
-Vstaň.

00:26:59Vrať se domů. Odpouštím ti. Nepřišla jsi ve zlém.

00:27:07Ale Jakub tu zůstane.

00:27:10Bude s námi tančit, dokud únavou nezkamení.

00:27:16SMÍCH.

00:27:21Slituj se, paní. Udělám vše, abych ho zachránila.

00:27:25Vyměníš svůj život za jeho?

00:27:29-Budeš s námi tančit místo něj?
-Budu.

00:27:33Budu.

00:27:37Počkej!

00:27:41To kvůli tobě se vydal Jakub do skal?

00:27:47Tobě chtěl utrhnout růži?

00:27:53Proč to tedy pro něj děláš?

00:27:57Proč?

00:28:01SMÍCH.

00:28:31Verunko!

00:28:34Chvála Bohu. Bála jsem se, že se neprobudíš.

00:28:38-A Jakub?
-Má horkost. Neví o sobě.

00:28:43Báli jsme se o vás. Hledala vás celá ves.

00:28:47Až po týdnu vás našli v rokli.

00:28:50Ležela jsi vedle něj tak, jako bys ho chtěla chránit.

00:28:55Jakub držel v ruce tohle.

00:28:59Černý bez proti horečce. Drchničku na obklady.

00:29:08Večer mu dej náprstník s přesličkou na posílení srdce.

00:29:15Uzdraví se, tetičko?

00:29:20Pod hlavu dej větvičku z chvojky a do nohou kapradí.

00:29:24To proti kouzlům a zlé moci.

00:29:28Bude Jakoubek žít?

00:29:31Na stráni natrhej rozchodník. Dávej mu ho pít.

00:29:37-Tetičko.
-Co ti mám odpovědět?

00:29:43Sama vidíš, jak tam leží bledý a bez života.

00:29:49Jako by se ztrácel někde v dálce.

00:29:56Neplač. Neplač, holka.

00:30:01Však ještě černé sukno neoblékáš. Dám ti mateřídoušku.

00:30:07Uvaříš si ji a bude ti lehčeji u srdce.

00:30:12Na tu tíhu, co mi tam leží, by jí nestačil celý lán.

00:30:21Můžu udělat jen, co umím.

00:30:26Vyléčím horkost i zimnici. Vyhojím rány i neštovice.

00:30:33Ale co vzaly Rojenice...

00:30:39To vrátit neumím.

00:30:45Kam utíkáš, Verunko?

00:30:53Kde jste, víly?

00:30:58Kde jste, Rojenice? Jak můžete být tak kruté?

00:31:04Proč jste nám darovaly život?

00:31:07Co zbylo z mého Jakuba, když ani nepromluví?

00:31:11Nezasměje se, nezazpívá.

00:31:17Slitujte se, Rojenice.

00:31:19Jestli vám byl můj život málo, vemte si to nejdražší, co mám.

00:31:26Jakubovu lásku.

00:31:30Ať mě už třeba nemá rád. Ať se na mě hezky nepodívá.

00:31:38Jenom ať je zdravý a veselý jako dřív.

00:32:04-Jakoubku.
-Verunko.

00:32:06Jakoubku.

00:32:09-Tetičko.
-Mně ruce nelíbej.

00:32:12-Já už mu málem zapálila svíci.
-Štěstí, že jsme žádnou neměli.

00:32:20Zdál se mi takový divný sen.

00:32:24O bílém paláci nad mořem, o vlnách a raccích.

00:32:30A něco mě tížilo na prsou.

00:32:34Ale ty jsi v tom snu nebyla.

00:32:39Až potom...Ve skalách.

00:32:42Verunko.... Pantáto...!

00:32:46Na návsi stojí kněžnin kočár. Kněžna se tuze zlobí,

00:32:51že jí váš Jakub cosi slíbil. Pojďte!

00:32:59To ne, Jakube. Nikam nepůjdeš.

00:33:02Už jsi udělal mé holce dost trápení.

00:33:05Nechte ho jít, tatínku, kam ho srdce táhne.

00:33:12Nelež tady jen tak.

00:33:14Vždyť i ty ovce musíme honit z pastvy domů.

00:33:19-A ty bys ho nechala jít jen tak? Pojď. -Dobře!

00:33:27Dal sis na čas, Jakube.

00:33:30Ta růže je opravdu krásná. Dej mi ji, ať ti mohu odpustit.

00:33:47Ta růže...

00:33:50Je mnohem vzácnější, než si myslíte.

00:33:54Málem mě stála život.

00:33:57Zaslouží si ji ta, kterou mám nejradši.

00:34:05Ta, které můj život patří navždy.

00:34:17Ty si ji nevezmeš, Verunko?

00:34:22Proto jsi mě tak trápil? Že mě máš nejradši?

00:34:26Proto jsem samou lítostí nejedla a nespala?

00:34:30Proto mě srdce láskou bolelo?

00:34:32Ty to chceš spravit jednou planou růží? Jen si ji nech.

00:34:39VELKÝ VÍTR.

00:34:49Říkáš, že tě srdce bolelo? Že ti ani chvíli klidu nenechalo?

00:34:55I když se ti ta tvá láska zdála jenom taková obyčejná?

00:35:04Je to tedy přece jen ta skutečná a největší láska?

00:35:10O které se zpívá?

00:35:18A víš, co k té skutečné lásce patří, Verunko?

00:35:24Odpuštění. Bez odpuštění není lásky.

00:35:31Jestli si tuhle růži nevezmeš, mohla bys marně čekat na jinou.

00:35:45To, abyste nám netrhali růže ve skalách.

00:35:50A kvůli bláhovému poblouznění nedávali svůj život v sázku.

00:36:00Tak se mi z toho hlava zatočila.

00:36:06Nenašlo by se u vás nějaké mazání, tetičko?

00:36:09Našlo. Stáčela jsem nedávno odvar z jeřabin.

00:36:15SMÍCH.

00:36:18Odpusť mi, Jakube, byla jsem hloupá.

00:36:22Nevěděla jsem, jak moc tě mám ráda.

00:36:26Verunko...

00:36:28Teď vezmeme šindele a půjdeme opravit rozbitou střechu na salaši.

00:36:33-A večer si zajdeme k muzice.
-To je řeč.

00:36:37-Na veselce jsme si ani netančili.
-Ale žádné tě nepůjčím.

00:36:43Ani mně ne? Nechala bys mě v koutě?

00:36:50Třeba tam dlouho sedět nebudu.

00:36:53Když se dnes dějí tak zázračné věci.

00:36:56A když pro mě někdo přijde, dám si pozor na pusu.

00:37:01Aby mi ho Rojenice hned nevzaly. A utancuji si ho sama.

00:37:11Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.