Pohádka o tom, jak Verunce připadala její láska příliš obyčejná (1997). Hrají: K. Lojdová, P. Rajchert, Z. Adamovská, J. Zahajský, J. Žáková, V. Kubánková a další. Scénář J. Procházková. Kamera F. Němec. Režie V. Jordánová
00:00:36 Verunko!
00:00:38 Šiješ sebou jako naše ovce, když jdou z pastvy.
00:00:42 Stůj chvilku rovně. Jinak budeš mít sukni cípatou.
00:00:46 Jakoubkovi se budu líbit.
00:00:50 Ale budeš muset zítra chvíli postát před oltářem.
00:00:59 Škoda, že se toho nedožila máma.
00:01:02 Ta by koukala na mé svatební koláče.
00:01:08 -Vždyť jste je připálil, tatínku.
-Aspoň i slepice něco ochutnají.
00:01:13 Těsta máme dost. A tvarohu s mákem taky.
00:01:18 Neboj, Verunko. Na tvoji veselku budou lidé dlouho vzpomínat.
00:01:23 A tobě ji vystrojím taky, kdyby na to měla poslední ovečka padnout.
00:01:29 To budou mít ovce dlouhý život. Mně ještě mládenec na okno neťuká.
00:01:35 Však máš času dost.
00:01:38 KLEPÁNÍ NA OKNO.
00:01:41 Kdo je tohle?
00:01:46 Rychle se schovej. Jakub tě nesmí vidět ve svatebním.
00:01:52 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:01:55 -Kde je Verunka?
-Hned se vrátí.
00:01:58 Posaď se, Anička ti dá hrnek podmáslí.
00:02:03 Cože jdeš tak na noc?
00:02:05 Jdeš se ptát, jestli si to Verunka nerozmyslela?
00:02:10 -A rozmyslela?
-Co já vím?
00:02:13 Jakápak škoda? Vezmu si tebe.
00:02:17 Něco jsem přinesl, abyste neřekli, že se k vám stěhuji jen tak.
00:02:23 -Aničce vařečky.
-Děkuji.
00:02:28 -Mísy do kuchyně.
-Ty jsme potřebovali.
00:02:31 Na krk korálky z dubové kůry. Aby se na ni chlapci smáli.
00:02:36 Ty jsou krásné. Máš ruce ze zlata.
00:02:42 Jen pro zlaté ruce bych mu Verunku nedal.
00:02:46 Až budeš jednou vybírat, nezapomeň se podívat,
00:02:50 jestli má ten tvůj zlato taky v srdci.
00:02:53 -Pro vás mám pár topůrek.
-Děkuji.
00:03:00 Novou násadu k srpu.
00:03:04 Až vám bude v zimě dlouhá chvíle, můžete si zabafat.
00:03:10 Takovou snad nemá ani císař pán.
00:03:15 -Jakoubku.
-Verunko.
00:03:17 -Podívej se, Verunko.
-Jé.
00:03:22 Co já? Pro mě nemáš nic?
00:03:25 -Na tebe jsem zapomněl.
-Jakube.
00:03:31 Leda, že by ti stačila taková malá kytička.
00:03:35 Nevadí, jestli je malá, hlavně, aby byla z lásky.
00:03:41 -Z lásky je.
-Jé.
00:03:44 Kdo ví, jestli se nebude hodit? Kdyby se ti v manželství nelíbilo.
00:03:57 Koláče.
00:04:00 Takhle je nedopečeme ani za týden.
00:04:11 Pověsíme si ji nad dveře vedle Božího požehnání.
00:04:15 Abychom nezapomněli, že se máme rádi.
00:04:18 Už musím jít. Zítra se už loučit nebudeme.
00:04:23 Zítra už budeš patřit jen mně.
00:04:27 A žádnému tě nepůjčím. Ani u muziky ne.
00:04:38 Verunko.
00:04:40 Co stojíš? Musíme došít šaty.
00:04:44 Co se stalo? Nepohodli jste se?
00:04:47 -Co je s tebou?
-Já nevím, Aničko.
00:04:52 Jen mi přišlo trochu smutno.
00:04:56 Vstávej. Jinak tě proženu.
00:04:59 Sním koláče, šaty schovám a ty se nevdáš.
00:05:04 Kdo ví, jestli by to nebylo lepší?
00:05:07 -Ty už nemáš Jakuba ráda?
-Mám.
00:05:11 -Sotva bych našla lepšího.
-Tak proč se tak tváříš?
00:05:22 Když my se známe s Jakubem už tak dlouho.
00:05:26 Husy jsme spolu pásali.
00:05:28 Ve škole mi namáčel copy do kalamáře.
00:05:31 A u ohníčku mi tahal z popela ty největší brambory.
00:05:37 Vidíš. Už tehdy tě měl rád.
00:05:40 Co já bych dala za takového mládence.
00:05:45 Od zítřka s ním ale budu navždy.
00:05:48 -Jenom s ním.
-Co víc bys chtěla?
00:05:52 Abych pro samou lásku nemohla jíst ani spát.
00:05:58 Jako se o tom zpívá.
00:06:01 Aby mě srdce bolelo. Aby mi ta láska klidu nenechala.
00:06:09 -Jak to mám ale poznat?
-Nerouhej se.
00:06:12 Když my se máme rádi jen tak obyčejně.
00:06:20 Co když na mě někde čeká větší láska?
00:06:25 A já o ni zítra přijdu.
00:06:28 SILNÝ VÍTR.
00:06:31 Budeš zticha!!
00:06:33 Ještě tě uslyší víly Rojenice.
00:06:42 SILNÝ VÍTR.
00:06:49 Nadarmo se neříká, že po večerech vylétají ze skal.
00:06:54 Slídí kolem chalup a hledají, koho by potrestaly.
00:07:02 Hodně štěstí!
00:07:09 Ať vám Pánbůh požehná. A do roka položí něco do kolébky.
00:07:15 -Abych se měl s kým potěšit.
-Vyšila jsem na kolébku pentle.
00:07:20 Tady máte ode mě. Abyste si přilepšili.
00:07:25 Děkujeme.
00:07:29 Hlt něčeho ostřejšího se možná bude náramně hodit.
00:07:36 Myslela jsem si, že vše zmeškám, ale jdu včas.
00:07:43 Nesu ti třezalku, kdyby Jakuba po té kořalce rozbolela hlava.
00:07:52 Děkujeme.
00:07:54 A teď sousedé...!
00:07:57 Zvu vás všechny k nám. Ať tu slávu zajíme a zapijeme.
00:08:11 Panský kočár?!
00:08:14 -Kdo to může být?
-Taková nádhera.
00:08:17 Asi někdo zabloudil.
00:08:32 Slyšela jsem, že jsou tu lidé přátelští.
00:08:36 Ale že jsou němí, to jsem nevěděla.
00:08:39 Račte odpustit, jemnostpaní.
00:08:42 Takové vzácné panstvo se ve vsi často neukáže.
00:08:46 -Posloužíme rádi. Poroučejte.
-Hledám cestu na zámek.
00:08:52 Za návsí se dáte doleva, projedete úvozem,
00:08:56 minete tři duby a už ho uvidíte. Je takový starý a otlučený.
00:09:01 Ale vzácná paní, v tom zámku nikdo nebydlí.
00:09:07 Ode dneška tam bydlím já.
00:09:11 Potřebuji služebnictvo.
00:09:17 Ty se mi líbíš, mládenče.
00:09:21 -Nepůjdeš ke mně do služby?
-Z práce strach nemám.
00:09:26 Ale v panských mravech se nevyznám. Jsem řezbář.
00:09:30 Řezbář? To se mi hodí.
00:09:32 Přivážím si vzácné kousky a potřebuji je opravit.
00:09:37 Nemůžu se dočkat, až ti je ukážu.
00:09:43 Pojď!!
00:09:45 Nehněvejte se, ale hned to nepůjde. Rád pro vás udělám vše.
00:09:51 Vyřežu vám třeba i střevíčky do plesu.
00:09:55 Ale dnes mám na práci něco jiného.
00:10:00 Jsou svoji pár chvilek.
00:10:04 Není tu zvykem, aby ženich neseděl u svatebního stolu.
00:10:09 Nabízím za službu 5 zlatých týdně.
00:10:14 To by byla trefa!
00:10:16 Ale nejsem zvyklá čekat ani prosit.
00:10:20 Buď pojedeš hned, nebo si pošlu pro řezbáře z města.
00:10:25 -Jakube!
-Verunko, takové peníze.
00:10:28 -Nemusela bys dvakrát každý groš obracet. -Dnes nechoď.
00:10:33 Už ses rozhodl?
00:10:35 Neloučíme se navždy.
00:10:37 Po setmění jsem doma. Štěstí se nesmí odmítnout.
00:11:01 Co se dá dělat? Tak pojďte lidičky.
00:11:12 Na co čekáte? Vrchnost si odvezla ženicha, ne pečínku a koláče.
00:11:30 Je to kněžna až z Itálie. Zlá nebude.
00:11:33 -To by mi nedávala služné předem.
-Rozhodl ses dobře.
00:11:39 Novou veselku si nekoupíme.
00:11:42 Když jsi boháč, měl ses zastavit v hostinci.
00:11:47 Tady toho moc nezbylo.
00:11:49 Nemrač se. Čeká mě teď voňavá práce.
00:11:54 Kněžna má lavice s ornamenty.
00:11:59 Almary plné zlatého zdobení. Krásnější než oltář v kostelíčku.
00:12:09 To bude jinačí dílo, než vyřezávat kolíčky a hrábě.
00:12:16 Ten je pro vás. Budete mít hodně tabáčku.
00:12:22 Každý týden přidám další. A z jara si můžete koupit i berana.
00:12:28 -Děkuji, Jakube.
-A tenhle...
00:12:32 -Je pro tebe.
-Pro mě?
00:12:35 -Můžeš šetřit na výbavu.
-Jenom aby mě někdo chtěl.
00:12:43 A tenhle...
00:12:46 Je pro tebe, Verunko.
00:12:49 Žes mi z té svatební pečínky schovala kousek.
00:12:53 A k tomu ti koupím na pouti perníkové srdce.
00:12:57 Za jedno srdce z perníku bych se ti lacino prodávala.
00:13:01 Přidám pentličku, korálky ze skla, květovanou sukni a šátek.
00:13:07 A boty se šněrováním. Bude nám dobře.
00:13:12 Nebude. Dokud ji nepověsíš na zeď.
00:13:50 Je čas k odpočinku, Jakube.
00:14:20 Jsi pravý mistr, Jakube.
00:14:25 Ty kousky jsou jako nové.
00:14:28 Šetřete si chválu, paní! Vždyť se to pro mě nehodí.
00:14:32 Práce není zdaleka u konce.
00:14:36 Co až bude? Co pak?
00:14:41 Vrátíš se zase ke svým vařečkám?
00:14:46 V mém kraji by se ti klaněli. Pracoval bys v palácích.
00:14:52 V katedrálách bys vyřezával svaté. Papež by kázal z tvé kazatelny.
00:14:58 Chodil bys jako pán.
00:15:01 To bych byl pěkný pán ve lněné haleně.
00:15:10 A v rudém plášti?
00:15:15 Stříbrem krumplovaném?
00:15:20 Píchla jsem tě? Odpusť.
00:15:25 Podívej...!
00:15:27 Kam zmizel ten Jakub z horské chalupy a od ovcí?
00:15:32 Tohle je mistr řezbář Jakob, kterého uspává mandolína.
00:15:40 Ale já...
00:15:44 Je sladké, viď?
00:15:47 Tak sladké na horách nevyroste.
00:15:51 Takové dozrává jen kolem bílých paláců nad mořem.
00:15:57 Odvezu tě s sebou. Ty si ten bílý palác vystavíš.
00:16:05 Ráno tě bude budit slunce.
00:16:07 Vůně mandloní.
00:16:10 Když vyjdeš na terasu, slétnou se rackové, aby tě pozdravili.
00:16:21 Jakube!
00:16:25 Jakube!
00:16:27 Kde se mi touláš? Už kolik dní jsi jako vyměněný.
00:16:32 Polévka ti vystydla. Udělala jsem bramborovou.
00:16:37 Ještě z těch hříbků, co jsme je spolu našli, vzpomínáš?
00:16:47 Je s majoránkou a česnekem.
00:16:50 A kroupami, jak to máš nejradši.
00:16:57 -Nezlob se. Dneska nemám hlad.
-Jakube...!
00:17:12 Léto končí, Jakube. Večer už z kopců vane chlad.
00:17:22 Pospíšil sis.
00:17:25 Vyřežeš ještě ornamenty do posledního rámu.
00:17:30 Brzy odjedu.
00:17:35 Pojedeš se mnou?
00:17:40 Pozdravujte za mě moře a racky.
00:17:44 Já musím zůstat doma v chalupě.
00:17:48 Co by si tam Verunka beze mě počala?
00:17:52 Dlouho by sama nezůstala. Je mladá, snadno zapomene.
00:17:58 Třeba by jiného měla radši.
00:18:03 Už jsme si dali slovo.
00:18:07 Líbí se mi, že si za ním stojíš.
00:18:12 Zvykla jsem si na tebe.
00:18:16 -Budeš mi chybět.
-Taky se mi bude stýskat.
00:18:27 Mohl bys mi splnit poslední přání?
00:18:32 Poroučejte, paní! Udělám pro vás všechno.
00:18:37 Tvé slovo na to?
00:18:43 Chtěla bych si odvézt květinu na památku.
00:18:47 Nejkrásnější ze všech. Ta co nikdy neuvadá.
00:18:51 Květin u nás je dost.
00:18:53 Krásné jsou, že přechází zrak. Ale vadnou do jedné.
00:19:00 Až na divoké růže ve skalách.
00:19:04 Ty růže ale ještě nikdo nikdy neviděl.
00:19:09 A jestli je viděl, tak už o tom nemohl vyprávět.
00:19:13 Žijí tam víly Rojenice. Nikdo je nesmí rušit.
00:19:18 Dal jsi slovo.
00:19:20 Když v něm stojíš Verunce, tak dostojíš i mně.
00:19:25 -Všechno ostatní bych udělal.
-Já chci tu růži.
00:19:30 Minul jsi se rozumem? Od Rojenic se nikdo živý nevrátil.
00:19:36 Ty někoho takového znáš?
00:19:40 Třeba jsou to povídačky.
00:19:44 A mně hrozí jen odření kolen.
00:19:48 -Nepustím tě.
-To mě chceš uvázat na řetěz?
00:19:58 Co je to s tebou? Co se to s tebou děje?
00:20:04 Jsi jako vyměněný.
00:20:08 To ta cizí kněžna. Jakoby tě uhranula.
00:20:14 Jsi teď úplně jiný.
00:20:17 -Prosím tě, nechoď tam!
-Verunko.
00:20:25 Kněžna ke mně byla laskavá. Za to chce jen tu růži.
00:20:29 -Nemůžu ji odmítnout.
-A co já?
00:20:35 Na mě nemyslíš?
00:20:47 Neboj se. Já se vrátím.
00:20:50 Kněžna odjede
00:20:54 a zase to bude všechno jako dřív.
00:21:02 Tak už přestaň. Vypláčeš tu potok.
00:21:08 Podívej, co jsem ti přinesla.
00:21:12 Hop.
00:21:14 Na hru s klubíčky jsi už velká.
00:21:17 Když to s Jakubem nejde po dobrém, zkusíme to jinak.
00:21:22 Budeme ho v noci hlídat.
00:21:25 Kdybychom zdřímly, vzbudíme se, až zakopne o tu nit.
00:21:37 VÝKŘIK NOČNÍHO PTÁKA.
00:21:57 HOUKÁNÍ NOČNÍHO PTÁKA.
00:22:17 VÝKŘIK NOČNÍHO PTÁKA.
00:22:45 VELKÝ VÍTR A SMÍCH.
00:23:01 Dost!
00:23:05 Ten patří mně.
00:23:12 Překročil jsi hranice našeho království a chtěl utrhnout růži.
00:23:18 To nesmí udělat žádný smrtelník. Ty za to zaplatíš.
00:23:25 Budeš s námi tančit do konce svých sil.
00:23:29 A pak tu vrosteš do země jako další skála v bludišti.
00:23:35 SMÍCH.
00:23:38 Odpusť, vzácná paní. Zastihla mě ve skalách noc.
00:23:42 Nevěděl jsem, kde bloudím. A k růžím jsem chtěl jen přivonět.
00:23:50 Lži ti nepomohou.
00:23:53 SMÍCH.
00:24:02 To si budu muset pomoct sám. Uvidíme, kdo koho utancuje.
00:24:09 Bledulky!
00:24:35 Marně se snažíš, Jakube.
00:24:38 Zachránit tě může jen ten, kdo tě vystřídá v tanci.
00:24:44 Ale znáš někoho, kdo by chtěl místo tebe zkamenět?
00:24:50 SMÍCH A SKŘEKY.
00:25:00 -Musím za ním.
-Nejanči, holka nešťastná.
00:25:03 Nejspíš se šel podívat na ovce.
00:25:06 Až se ten vítr přežene, vrátí se a ještě ti přinese sýr.
00:25:11 -Šel do skal pro růži.
-Tím spíš mu nepomůžeš.
00:25:15 Jestli někde uvízl, posvítím mu na cestu.
00:25:18 A jestli je ve skalách, kdo jiný mu má pomoci?
00:25:22 Verunko.
00:25:35 Jakube.
00:25:43 Jakoubku.
00:25:47 VELKÝ VÍTR.
00:25:56 VÝKŘIKY A SMÍCH.
00:26:22 Jakube.
00:26:24 Jakube.
00:26:27 SMÍCH A HUDBA.
00:26:38 Jak ses mohla opovážit?
00:26:42 Odpusť mi, paní.
00:26:44 Nechci rušit váš klid. Přišla jsem prosit za Jakuba.
00:26:49 On je taková horká hlava. Nic si nerozmyslí.
00:26:53 -Z hlouposti se vydal do skal.
-Vstaň.
00:26:59 Vrať se domů. Odpouštím ti. Nepřišla jsi ve zlém.
00:27:07 Ale Jakub tu zůstane.
00:27:10 Bude s námi tančit, dokud únavou nezkamení.
00:27:16 SMÍCH.
00:27:21 Slituj se, paní. Udělám vše, abych ho zachránila.
00:27:25 Vyměníš svůj život za jeho?
00:27:29 -Budeš s námi tančit místo něj?
-Budu.
00:27:33 Budu.
00:27:37 Počkej!
00:27:41 To kvůli tobě se vydal Jakub do skal?
00:27:47 Tobě chtěl utrhnout růži?
00:27:53 Proč to tedy pro něj děláš?
00:27:57 Proč?
00:28:01 SMÍCH.
00:28:31 Verunko!
00:28:34 Chvála Bohu. Bála jsem se, že se neprobudíš.
00:28:38 -A Jakub?
-Má horkost. Neví o sobě.
00:28:43 Báli jsme se o vás. Hledala vás celá ves.
00:28:47 Až po týdnu vás našli v rokli.
00:28:50 Ležela jsi vedle něj tak, jako bys ho chtěla chránit.
00:28:55 Jakub držel v ruce tohle.
00:28:59 Černý bez proti horečce. Drchničku na obklady.
00:29:08 Večer mu dej náprstník s přesličkou na posílení srdce.
00:29:15 Uzdraví se, tetičko?
00:29:20 Pod hlavu dej větvičku z chvojky a do nohou kapradí.
00:29:24 To proti kouzlům a zlé moci.
00:29:28 Bude Jakoubek žít?
00:29:31 Na stráni natrhej rozchodník. Dávej mu ho pít.
00:29:37 -Tetičko.
-Co ti mám odpovědět?
00:29:43 Sama vidíš, jak tam leží bledý a bez života.
00:29:49 Jako by se ztrácel někde v dálce.
00:29:56 Neplač. Neplač, holka.
00:30:01 Však ještě černé sukno neoblékáš. Dám ti mateřídoušku.
00:30:07 Uvaříš si ji a bude ti lehčeji u srdce.
00:30:12 Na tu tíhu, co mi tam leží, by jí nestačil celý lán.
00:30:21 Můžu udělat jen, co umím.
00:30:26 Vyléčím horkost i zimnici. Vyhojím rány i neštovice.
00:30:33 Ale co vzaly Rojenice...
00:30:39 To vrátit neumím.
00:30:45 Kam utíkáš, Verunko?
00:30:53 Kde jste, víly?
00:30:58 Kde jste, Rojenice? Jak můžete být tak kruté?
00:31:04 Proč jste nám darovaly život?
00:31:07 Co zbylo z mého Jakuba, když ani nepromluví?
00:31:11 Nezasměje se, nezazpívá.
00:31:17 Slitujte se, Rojenice.
00:31:19 Jestli vám byl můj život málo, vemte si to nejdražší, co mám.
00:31:26 Jakubovu lásku.
00:31:30 Ať mě už třeba nemá rád. Ať se na mě hezky nepodívá.
00:31:38 Jenom ať je zdravý a veselý jako dřív.
00:32:04 -Jakoubku.
-Verunko.
00:32:06 Jakoubku.
00:32:09 -Tetičko.
-Mně ruce nelíbej.
00:32:12 -Já už mu málem zapálila svíci.
-Štěstí, že jsme žádnou neměli.
00:32:20 Zdál se mi takový divný sen.
00:32:24 O bílém paláci nad mořem, o vlnách a raccích.
00:32:30 A něco mě tížilo na prsou.
00:32:34 Ale ty jsi v tom snu nebyla.
00:32:39 Až potom...Ve skalách.
00:32:42 Verunko.... Pantáto...!
00:32:46 Na návsi stojí kněžnin kočár. Kněžna se tuze zlobí,
00:32:51 že jí váš Jakub cosi slíbil. Pojďte!
00:32:59 To ne, Jakube. Nikam nepůjdeš.
00:33:02 Už jsi udělal mé holce dost trápení.
00:33:05 Nechte ho jít, tatínku, kam ho srdce táhne.
00:33:12 Nelež tady jen tak.
00:33:14 Vždyť i ty ovce musíme honit z pastvy domů.
00:33:19 -A ty bys ho nechala jít jen tak? Pojď. -Dobře!
00:33:27 Dal sis na čas, Jakube.
00:33:30 Ta růže je opravdu krásná. Dej mi ji, ať ti mohu odpustit.
00:33:47 Ta růže...
00:33:50 Je mnohem vzácnější, než si myslíte.
00:33:54 Málem mě stála život.
00:33:57 Zaslouží si ji ta, kterou mám nejradši.
00:34:05 Ta, které můj život patří navždy.
00:34:17 Ty si ji nevezmeš, Verunko?
00:34:22 Proto jsi mě tak trápil? Že mě máš nejradši?
00:34:26 Proto jsem samou lítostí nejedla a nespala?
00:34:30 Proto mě srdce láskou bolelo?
00:34:32 Ty to chceš spravit jednou planou růží? Jen si ji nech.
00:34:39 VELKÝ VÍTR.
00:34:49 Říkáš, že tě srdce bolelo? Že ti ani chvíli klidu nenechalo?
00:34:55 I když se ti ta tvá láska zdála jenom taková obyčejná?
00:35:04 Je to tedy přece jen ta skutečná a největší láska?
00:35:10 O které se zpívá?
00:35:18 A víš, co k té skutečné lásce patří, Verunko?
00:35:24 Odpuštění. Bez odpuštění není lásky.
00:35:31 Jestli si tuhle růži nevezmeš, mohla bys marně čekat na jinou.
00:35:45 To, abyste nám netrhali růže ve skalách.
00:35:50 A kvůli bláhovému poblouznění nedávali svůj život v sázku.
00:36:00 Tak se mi z toho hlava zatočila.
00:36:06 Nenašlo by se u vás nějaké mazání, tetičko?
00:36:09 Našlo. Stáčela jsem nedávno odvar z jeřabin.
00:36:15 SMÍCH.
00:36:18 Odpusť mi, Jakube, byla jsem hloupá.
00:36:22 Nevěděla jsem, jak moc tě mám ráda.
00:36:26 Verunko...
00:36:28 Teď vezmeme šindele a půjdeme opravit rozbitou střechu na salaši.
00:36:33 -A večer si zajdeme k muzice.
-To je řeč.
00:36:37 -Na veselce jsme si ani netančili.
-Ale žádné tě nepůjčím.
00:36:43 Ani mně ne? Nechala bys mě v koutě?
00:36:50 Třeba tam dlouho sedět nebudu.
00:36:53 Když se dnes dějí tak zázračné věci.
00:36:56 A když pro mě někdo přijde, dám si pozor na pusu.
00:37:01 Aby mi ho Rojenice hned nevzaly. A utancuji si ho sama.
00:37:11 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Verunka (K. Lojdová) je prosté vesnické děvče a má před svatbou s Jakubem (P. Rajchert), hodným a milujícím mládencem. Dívka by tedy mohla být spokojená. A přesto uvažuje, zda si nemá přát víc a jestli vlastně taková čistá láska není příliš obyčejná. Zanedlouho se skutečně oba mladí lidé ocitnou před těžkou zkouškou, kterou jim připraví královna víl (Z. Adamovská). Právě ve svatební den od ní coby kněžny dostane Jakub nabídku sloužit na zámku. A nejen to. Nakonec ale Verunka i Jakub ve zkoušce obstojí…