00:00:08ZPÍVÁ:

00:00:09jak starý tak mladý dozvíte se tady

00:00:16pověst o Palečkovi jaké dával rady

00:00:24jak od něj často lekci vzal malý i velký, poddaný i král

00:00:33nejedna pověst o něm vypráví teď se vám osobně i představím

00:00:42ožil jsem a přišel dlouhou chvíli zkrátím

00:00:50z pověstí jsem vyšel zpět se tam vrátím, lalala

00:01:01zpět se tam vrátím

00:01:40Pojďte ke mně, děti!

00:01:46Budeme hádat!

00:01:50-Jestlipak víte, děti, co není možné? -Ne.

00:02:00Není možné všechno, co je nemožné.

00:02:07Není možné např. vrátit vypsaný inkoust zpět do kalamáře.

00:02:14Nebo vyposlechnutou hudbu zpět do not, do nástrojů.

00:02:21Také není možné slyšet například lháře mluvit pravdu.

00:02:29Vidět ukrutníka dělat dobro, když ho všichni za krutost chválí.

00:02:39Ale stal se příběh, který se vám chystám vyprávět.

00:02:46Takže tiše seďte a poslouchejte, právě začínáme.

00:03:00KLEPÁNÍ.

00:03:05-Haló, lidičky, kde jste kdo?
-Už jdu!

00:03:14-Je někdo doma?
-No jo, už jdu!

00:03:25-Dobrý den, teta.
-Dobrý, panáčku, copak si přeješ?

00:03:29Jdu z vandru, nohy mě bolí, rád bych si chvilku odpočinul.

00:03:37Tak pojď dál, místa je tu dost. A natáhni se tamhle na lavici.

00:03:51-Teta, nemáš lžíci žebračky?
-Co to má být?

00:03:55Polévka pro žebráky. Šilhám hlady.

00:04:00Panáčku, týden jsem nejedla, ani zrníčko nemám, jsem chudá.

00:04:10Chudinko. Co se dá dělat? Kde nic není, ani smrt nebere.

00:04:17-Tak se aspoň natáhnu.
-Jen se natáhni.

00:04:24Teta, co kdybychom si udělali polévku ze sekyrky?

00:04:31Polévku ze sekyrky? Kdo to jakživ slyšel?

00:04:37Víš co, přilož pod kotel, já udělám, co je třeba.

00:04:57Ta voní! Ta sekyračka bude výborná! Jen škoda, že nemáme špetku soli.

00:05:07Máme sůl.

00:05:16-Tady je sůl.
-Děkuji, teta.

00:05:25Ta bude! To by se olizoval i sám pan král.

00:05:29-Jaká je?
-Výborná, chybí jen trošku krupek.

00:05:35-Máme krupky, máme.
-Děkuji, teta.

00:05:45-Jaká je?
-Výborná, chybí jen kousek másla.

00:05:53-Máslo máme.
-Děkuji, teta.

00:06:06-Jaká je?
-Výborná, chybí jen kousek uzeného.

00:06:16-Uzené máme.
-Děkuji, teta.

00:06:24Ochutnej. Jaká je?

00:06:29To by člověk nevěřil, že z obyčejné sekyrky je tak znamenitá polévka.

00:06:33A úplně zadarmo!

00:06:39ZPÍVÁ:

00:06:41bylo léto, slunce plálo hrdlo žárem vysychalo

00:06:44na venkově jako v Praze každý rád se osvěžil

00:06:49že jsem ale pranic nepil jazyk se mi k patru lepil

00:06:53že mě žízeň sužovala vypil bych i hospodu

00:06:59Hej, hospodo, ještě jedno pořádně studené!

00:07:04Když zaplatíš, můžeš svlažit žáhu podle chutě.

00:07:10-Tak už jsem se dlouho nenapil.
-A to všechno jen za půl zlatky.

00:07:17Ty chceš za korbel to, co chtějí jinde za tuplák?

00:07:22Kolik jsi vypil, tolik zaplatíš.

00:07:27-A co když nezaplatím?
-Řehoři, domluv panu sousedovi.

00:07:38-Počkejte, co tak zhurta?
-Koukej solit, nebo uvidíš!

00:07:45To byl jenom žert. Tady máš a ber.

00:08:08Vidím, krčmářko, že ti tady létají hejna drzých much!

00:08:15Je horko, tak létají.

00:08:19Co kdybych je od tebe odkoupil? Třeba za dvě zlatky.

00:08:30-Tropíš si z nás blázny?
-Já? Ať mi jazyk zdřevění.

00:08:39-Ty chceš kupovat mouchy?
-Nejsou snad na prodej?

00:08:47-S radostí, ale nejdřív...
-Já vím, ty dvě zlatky. Tady máš.

00:08:56Jsou tvoje.

00:09:04Jedeš, ty potvoro!

00:09:23Tamhle je ještě jedna.

00:09:31Co to děláš, blázne?

00:09:34Tamhle vidím celé hejno.

00:09:41-Máš dobrou mušku, pane.
-O co, že trefím tu na vašem stole?

00:09:47-Jedeš, potvoro.
-Řehoři!

00:09:54Nehýbej se, na rameni ti sedí veliká masařka.

00:10:02-Uletěla.
-Propánajána, co to vyvádíš?

00:10:07-Jsou to snad moje mouchy, ne?
-Okamžitě toho nech.

00:10:13-Stály mě dvě zlatky.
-Dost! Přivedeš mě na mizinu!

00:10:29Tak Řehoři, dělej něco!

00:10:32-Leda, že...
-Leda, že co?

00:10:36Leda, že bys ty mouchy odkoupila zase zpátky, krčmářko.

00:10:46-Ale tentokrát za pět zlatých.
-Pět zlatých? To nikdy.

00:10:54-Tak to se nedá nic dělat.
-Ne! Raději zaplatím.

00:11:16Nech toho, ty zloději!

00:11:19Kam se člověk podívá, všude samý zloděj.

00:11:24ZPÍVÁ:

00:11:27noc se snesla nad krajinu všechno v moci má

00:11:36není světel, není stínů všude vládne tma

00:11:44nebojte se o Palečka ten si rady ví

00:11:50nástrahy zdolá a přečká šibal poctivý

00:12:47-Copak je?
-Kdo je u tebe nedovařený knedlík?

00:12:52-Jak to, že ti vejrám do dopisů?
-Jak tedy víš, že jsi knedlík?

00:13:51-Vstaň! Dostaneš na pivo.
-To myslíš vážně?

00:13:56-Líbí se ti můj měšec, viď?
-Co je mi do tvého měšce?

00:14:00-Rád bys ho měl.
-Ještě pípni a zacpu ti hubu!

00:14:06Toho se právě bojím. Mám nápad.

00:14:09Rozdělíme se o zlaťáky a oba můžeme klidně spát.

00:14:17-Není to dobré řešení?
-Je.

00:14:22Dej si pozor, zamysli se trochu nad svým podivným řemeslem.

00:14:27Dřív nebo později se budeš houpat v katově smyčce.

00:14:35ZPÍVÁ:

00:14:40že se šídlo v pytli neutají roznesly se zvěsti po Čechách

00:14:50po všech krajích v říjnu jako v máji

00:14:58chodím vandrem jako divný brach

00:15:05mám prý bystrou, přemýšlivou hlavu mám prý srdce zlaté nad poklad

00:15:16dvořané tu nejnovější zprávu donesli až na královský hrad

00:15:33-Výsosti...
-Náš milostivý králi...

00:15:37-Podle zpráv, které jsme získali...
-v našich krajích...

00:15:41-blízko tu...
-i v dáli...

00:15:43-vandrem chodí šprýmař nemalý.
-Blázen je.

00:15:46-A přece blázen není.
-Celý den má plno humoru.

00:15:51Bylo by s ním věru vyražení, dostat ho za blázna ke dvoru.

00:15:56-Jeho jméno, přízvisko a věk?
-Říkají mu - bratr Paleček!

00:16:03Děti, teď mi řekněte, kterých kamenů je ve vodě nejvíc?

00:16:09-Mokrých!
-Jak to víte? Správně.

00:16:14A kdo nás může uhodit bez ruky? Hrom přece!

00:16:21Který den v roce je nejdelší? To je těžká hádanka.

00:16:29Přece ten, který má nejkratší noc.

00:16:35-Brachu, nejsi náhodou Paleček?
-Podle čeho tak soudíš?

00:16:40-Podle smíchu.
-Říkají mi tak. A kdo jsi ty?

00:16:46Jsem králův první rádce a mám tě přivést na královský hrad.

00:16:55Sám král Jiřík z Poděbrad se po mně shání? Jak to?

00:17:02Máš sloužit vznešenému králi, obveselovat jeho mysl a bavit ho.

00:17:09Ale kdepak, to není nic pro mě.

00:17:13Já sloužím dětem a dobrým lidem. To je víc, než sloužit králi.

00:17:21To jsou rouhavá slova, Palečku, kdyby se král na tebe rozhněval...

00:17:30Náš král Jiřík má mnoho starostí a nemá opravdové přátele.

00:17:38Takového muže, jako jsi ty, potřebuje jako sůl.

00:17:45Tak já se mám stát přítelem samotného krále?

00:17:53-A smím s ním mluvit, o čem chci?
-O čem ti bude libo.

00:18:01Dobrá, přijímám. Ale budu mu vždy do očí říkat jen čistou pravdu.

00:18:20Hodně jsem o tobě slyšel, Palečku. Prý jsi chytrý, statečný a moudrý.

00:18:29To je moc chvály najednou, nic z toho není pravda.

00:18:34A ještě k tomu skromný. Zkrátka člověk, kterého je třeba pro rady.

00:18:41Odpusť, ale takových tu jistě máš spoustu.

00:18:46-Že o nich nevím.
-Že ne?

00:18:49Než jsem k tobě přišel, prošel jsem nejméně 20 předpokoji.

00:18:54V každém seděl tucet rádců. To potřebuješ ještě další?

00:19:01To všichni berou plat? Pak to nemá v Čechách tak vypadat.

00:19:17Jestliže máš chuť to u mě zkusit, přines si své věci.

00:19:23-Všechno mám s sebou.
-A kde máš své rance?

00:19:26-Tady! Nikdo mi je nemůže ukrást.
-Vyber si tedy úřad.

00:19:34Chceš být mým dvořanem, rádcem, přítelem?

00:19:45Chci být tvým šaškem, králi.

00:19:51ZPÍVÁ:

00:19:57ostatní už dopovím vám krátce tak jsem přestal já, brach Paleček

00:20:07z blázna náhle králův hlavní rádce a má sláva přetrvala věk

00:20:29Všemu pražskému lidu na vědomost se dává!

00:20:33Velevážený radní, mistr kožešnický, ztratil na tržišti váček s dukáty.

00:20:41Kdo peníze najde a poctivě vrátí, dostane za odměnu 20 grošů.

00:20:47To lidu pražskému na vědomost se dává.

00:20:54Jistě víš, proč jsem si tě dal zavolat, Palečku.

00:20:59O té záležitosti s měšcem pana radního už ví kdekdo.

00:21:06Opravdu, mluví o tom celá Praha.

00:21:13Tuším v tom nějakou čertovinu, milý brachu.

00:21:16Je to prosté, pane králi.

00:21:20Pozvi kožešníka, co váček ztratil a ševce, co ho našel.

00:21:27-Vyslechnu je oba a sám uvidíš.
-Čiň dle svého rozumu.

00:21:38Milosti!

00:21:49-Nejmilostivější králi...
-Vítám vás, přátelé, posaďte se.

00:21:53Vypovězte, co se mezi vámi přihodilo? Ale jenom čistou pravdu!

00:22:00-Já jsem ztratil...
-Já jsem našel...

00:22:03Hezky jeden po druhém. Začni třeba ty.

00:22:08Hned, jak jsem přišel z trhu s váčkem, chtěl jsem ho vrátit.

00:22:17Za těch 20 grošů, které dostaneme jako odměnu, si koupíme, co chceme.

00:22:23Co bych dělal s penězi, které nám nepatří?

00:22:27Ze strachu z prozrazení bychom z nich neužili ani groš.

00:22:31To bylo moudré rozhodnutí, pokračuj.

00:22:36Žena mi to sice rozmlouvala, ale já jsem váček přesto odevzdal.

00:22:47Až do této chvíle mluví švec čistou pravdu.

00:22:52Začal jsem zlaťáky přepočítávat.

00:22:56S hrůzou jsem zjistil, že jich je pouhá stovka. Chyběl mi zbytek!

00:23:03Víc peněz tam nebylo!

00:23:07V měšci bylo jenom sto zlatých, ztratil jsem rovných dvě stě!

00:23:11To je lež, bylo tam rovných sto zlatých!

00:23:14Lžeš, až se ti od huby práší!

00:23:18Přísahám, že jsem si nic nevzal!

00:23:23Co o tom soudíš, bratře Palečku?

00:23:33Jenom klid, pane králi, pravda se za chviličku projeví.

00:23:40Ševče, ty víš dobře, že tě znám, jako své boty.

00:23:45Řekni mi upřímně, opravdu jsi vrátil do váčku všechno, cos našel?

00:23:53Při památce mé nebožky matky, vrátil.

00:23:59I tebe znám, pane radní. Opravdu ti chybělo něco v tvém váčku?

00:24:07Při památce mého otce, rovných sto zlatých.

00:24:13Dobrá. Pane králi, dovolíš, abych dal každému, co náleží?

00:24:18Proto jsi v mých službách, Palečku.

00:24:22Tento muž je v celém městě vážen jako poctivý člověk.

00:24:27Nemůžeme ho obvinit z chamtivosti, musíme mu bezmezně věřit.

00:24:36Naproti sedí sice chudý člověk, ale s pověstí starého dobráka.

00:24:44Tedy i jemu musíme naprosto věřit.

00:24:47-Mají pravdu oba? Jak to?
-Protože jde o pouhé nedorozumění.

00:24:54Pane radní, půjčil bys mi na chvíli svůj měšec?

00:24:59Veličenstvo, vezmi tento váček, ve kterém je sto zlatých.

00:25:04Vyplať poctivému nálezci odměnu, jak bylo přislíbeno.

00:25:08Zbytek si ponechej, dokud se nepřihlásí ten, komu váček patří.

00:25:12-To je přece můj váček.
-Není, pane radní.

00:25:17Váček přece ztratil člověk, který v něm měl jenom sto zlatých.

00:25:32Milost Veličenstvo, je to můj váček a opravdu v něm byla pouze stovka.

00:25:39Když mi je vrátíš, rád vyplatím ševci slíbenou odměnu.

00:25:45Odměnu dostaneš tentokrát ty, kožešníku!

00:25:48Stráže, vyhoďte ho z hradu. Doufám, že tě také vyhodí z radnice!

00:26:01-Za tvou poctivost, ševče.
-Děkuji z celého srdce.

00:26:07Dík patří Palečkovi. A druhou polovinu rozdělíš mezi nejchudší.

00:26:21ZPÍVÁ:

00:26:23dvořané i prostí služebníci každý z nich mě začal míti rád

00:26:31i král Jiřík rozjasnil se v líci když jsem před ním začal žertovat

00:26:47mnohokráte se mi natrefilo že jsem mu řekl, co se jiný bál

00:26:58ale králi se v tom zalíbilo s úsměvem vždy mému sluchu přál

00:27:19Ta sláma voní, jako čerstvě pokosené pole.

00:27:25Jsem rád, že jsem ti mohl naposledy posloužit.

00:27:31Co to povídáš? Co se stalo? Posaď se a mluv přece.

00:27:40Ještě jsi zde nebyl, když Jiříkův věrný kůň nestačil na rychlé jízdy.

00:27:51Tehdy král rozhodl, že ho nechá na odpočinku.

00:27:58-Poručil mi, abych se o něj staral.
-A staráš se?

00:28:03S tou největší péčí. Celá léta dostával jen to nejlepší.

00:28:10-Staral jsem se o jeho blaho.
-Pak je vše v nejlepším pořádku.

00:28:16Není. Král řekl, že kdo mu první oznámí, že kůň pošel, bude sťat.

00:28:31Začínám ti rozumět, vraník pošel a ty se bojíš králova trestu, viď?

00:28:42Kdo by se nebál? Ještě dnes to musím oznámit králi.

00:28:49Přijdu nejen o dobrou službu, ale i o vlastní hlavu.

00:28:58Jenom já vím, jak král svého koně miloval.

00:29:05Víš co, postarej se o to, aby koně co nejrychleji zakopali do země.

00:29:14Aby ho král neviděl a netruchlil.

00:29:20-Co máš za lubem, Palečku?
-Uvidíš.

00:29:40Bratře králi, tvůj nejmilejší kůň, který je už léta na odpočinku...

00:29:48-Co je s ním?
-Náhle přestal žrát. -Cože?

00:29:56-Potom dýchat.
-Jak se opovažuješ?

00:30:04Potom zavřel oči a vůbec se nehýbá.

00:30:09Takže pošel!

00:30:11Co jsi to vyslovil, králi? Cožpak jsi zapomněl na svůj trest?

00:30:19Slíbil jsi ho tomu, kdo první vysloví, že tvůj kůň pošel.

00:30:24-Nepamatuji se.
-Pak ti to musím připomenout.

00:30:29Takovému padouchovi jsi slíbil dlouholetý trest nebo smrt.

00:30:40Potrestáš také sám sebe?

00:30:49S bláznem se o palici nehádej.

00:30:56ZPÍVÁ:

00:30:59na vysokém nebi slunce plálo u krále se právě obědvalo

00:31:05v pátek mívá Jiřík ve zvyku jídat ryby z českých rybníků

00:31:12smažili se proto na pekáči sumci, štiky, kapři, jikrnáči

00:31:19s nimi i ty menší běličky mřenky, líni, drobné rybičky

00:32:04Vaše Veličenstvo pane králi a paní královno, ...

00:32:11... velevážení šlechticové, urozené dámy a pánové.

00:32:19Nežli započne hostina, jsem nucen důrazně vás upozornit, ...

00:32:24... čeho všeho se musí vystříhat host, než usedne ke královské tabuli.

00:32:31Především je zakázáno nabízenou krmí pohrdat a lokty si hlavu opírat.

00:32:43V míse si vybírat, krmi horkou slinou rozprskovat.

00:32:49Kosti pod stůl metat či plivat.

00:32:56Už vůbec je zakázáno lžíce, vidličky a nože olizovat!

00:33:05U stolu hlasitě chrápat či zívat!

00:33:11Hlasitě jako čuně mlaskat a už vůbec ne blechy si vybírat!

00:33:21Jinak vám přeji dobré zažití.

00:34:06Podívejte, to je mi ale rybí trpaslíček!

00:34:10To stačí sotva na jedno sousto.

00:34:14Ať si to v kuchyni strčí za čepici.

00:34:17-Nebo snědí sami.
-Po obědě budeme jako po výprasku.

00:34:23Milá rybičko, nevíš něco o mém bratříčkovi?

00:34:29-Co to provádíš, Palečku?
-Ryba ti má odpovídat?

00:34:34A co ty, rybko, ty také nemáš o něm ani zdání?

00:34:39-Co to dělá?
-Dočista se zbláznil.

00:34:43Inu... šašek.

00:34:45Ty také nic nevíš o mém bratříčkovi?

00:34:54Čemu se tak hlasitě smějí?

00:34:57-To bratr Paleček obědvá.
-A to je všem k smíchu?

00:35:02Baví se s rybami na svém talíři. Pořád se jich na něco vyptává.

00:35:07To bude zase nějaká jeho čertovina.

00:35:10Přines nám také ukázat ty mluvící ryby!

00:35:14Stále stejná odpověď, králi.

00:35:18A na co se jich vyptáváš?

00:35:22Měl jsem bratra-rybáře, ale před rokem se utopil v řece.

00:35:30Proto se vyptávám rybiček, jestli o něm něco nevědí.

00:35:34-A copak ti odpověděly?
-Že jsou ještě slaboučké a malé.

00:35:42Poslechni, co tahle ryba říká: Jak bych mohla znáti nebožtíka?

00:35:51Před rokem jsem byla ještě dítě, pak mě z vody vylovily sítě.

00:35:58O tvém bratru budou vědět bezpochyby ty velké, tlusté ryby.

00:36:08-Kde jsou nyní?
-V míse na tvém stole.

00:36:15Palečkovi v tento okamžik noste mísy plné velkých ryb!

00:36:21A lokajové a pážata, nechť hodují jako knížata.

00:36:36ZPÍVÁ:

00:36:40též jsem zažil jedenkrát zvláštní podívanou

00:36:47když jsem vstoupil do města starou městskou branou

00:36:54spatřím sedět na lavici blízko u závory

00:37:02tři prohnané žebráky chlapy jako hory

00:37:10všichni tři jak řípa zdraví po světě se tlukou

00:37:18po celý čas - jak se praví s nataženou rukou

00:37:26-Podarujte ubožáka, pane.
-Tři týdny jsem neměl v ústech.

00:37:31-Umírám hladem a žízní.
-Ustrňte se nad ubožáky.

00:37:43-Jakou chorobou trpíte?
-Tou nejhorší na světě.

00:37:49-Naprosto nevyléčitelnou.
-Ochořeli jsme leností.

00:37:59To je mi vás opravdu líto, to je nejstrašnější nemoc.

00:38:07To musí být hrozné nést takový těžký kříž.

00:38:12-Jsme šťastni, že s námi soucítíš.
-Tak hezky nás dokážeš politovat.

00:38:20Jistě nás i štědře obdaruješ.

00:38:25Mám u sebe jen jednu zlatku a všechny vás trápí strašná lenost.

00:38:32Už to mám! Zlatku dostane ten, kdo je na tom nejhůř.

00:38:38Ten, kdo je nejlínější.

00:38:42Já jsem tak líný, že kdyby zlatka upadla, nenatáhl bych pro ni ruku.

00:38:54Proti mně jsi zdravý jako rybička!

00:38:59Já jsem tak líný, že kdybys mi zlatku dal do ruky, vypadne mi.

00:39:08Nejlínější jsem já, vzácný pane.

00:39:12Kdybys mi dal do váčku 4 zlaťáky, tak je z váčku ani nevyklepám.

00:39:22To je mi vás líto, teď vidím, že lenost je nevyléčitelná choroba.

00:39:31Ty jsi tak líný, že bys po zlatce ani nenatáhl ruku.

00:39:38Ty by ses pro ni ani nesehnul, ty necháš zlatku ve váčku shnít.

00:39:47Takže vidím, že je vám ta moje zlatka úplně k ničemu.

00:39:54Sousedé, lidičky dobří! Takové neštěstí!

00:39:57Loupežné přepadení! Krčmářka! Leží tam v šenku na zemi!

00:40:08ZPÍVÁ:

00:40:09nevídaná, neslýchaná věc se tady stala

00:40:13zlá krčmářka Odřihostka téměř dodýchala

00:40:19záhadný a těžký zločin jemuž rovno není

00:40:23co se stalo za úsvitu žádá objasnění

00:40:29Jako každou noc jsem spala v šenku, co nejblíže stolu.

00:40:36Abych ve spaní mohla pozorovat svou plnou zásuvku zlaťáků.

00:40:41-Ne tak zeširoka. Co bylo dál?
-V tom mě probudily kroky.

00:40:48Takové kočičí našlapování. Dveře hospody otevřeny!

00:40:55Jako kdyby zrovna někdo vešel. Vstala jsem a chtěla je zavřít.

00:41:02V tom mě kdosi začal škrtit.

00:41:06-A dál?
-Začala jsem řvát.

00:41:12-A dál?
-Zloděj se polekal a utekl.

00:41:18-Ukradl ti něco, krčmářko?
-Ne, mám všechno dobře zamčené.

00:41:25-Poznala bys toho arcilotra?
-Bylo to všechno jako ve snu.

00:41:32Bez svíčky je v hospodě tma jako v ranci.

00:41:36Pane, rádi bychom s vámi mluvili venku o samotě.

00:41:47-Žebráme blízko krčmy už od rána.
-A vidíme, co jiní nevidí.

00:41:57-A co jste viděli?
-A co ta zlatka, pane?

00:42:01-Ale pro každého.
-Žaludek máme všichni.

00:42:04-Vydřiduši, nestydíte se?
-Ne pane, to si nemůžeme dovolit.

00:42:11Tak mluvte a pospěšte si.

00:42:14-Brzy ráno jsme viděli...
-vycházet z krčmy...

00:42:18-jistého mladíka.
-Jakého mladíka?

00:42:22-Žáka. -Studenta. -Študióza.
-A jak se jmenuje?

00:42:26Kdybyste chtěl, pane, rádi vás k němu zavedeme.

00:42:36ZPÍVÁ:

00:42:38provinilce bez milosti chopili se biřici

00:42:41ocitl se, žádná pomoc hned před soudnou stolicí

00:42:50a jak bylo, je i bude dává průchod právu

00:42:54třikrát běda odsouzenci má jen jednu hlavu

00:42:59Přísahám, že jsem nic nespáchal!

00:43:02Obžalovaný Dubčanský, popiš nám, co se v krčmě odehrálo! A nelži!

00:43:11Dnes ráno, krátce po páté, jsem opravdu vešel do té krčmy.

00:43:17Tak časně? Studenti tou dobou většinou vyspávají.

00:43:22Probudila mě strašná žízeň, tak jsem ji chtěl uhasit.

00:43:27Co jsi tam spatřil?

00:43:29Krčmářku, jak leží na zemi a spí, tak jsem zavřel dveře a odešel.

00:43:38Podívejme se, tak tys ji nechtěl budit.

00:43:43Vzpomeň si, co jsi dělal od půlnoci až do páté hodiny ranní?

00:43:58-To nemohu vypovědět.
-Musíš mluvit, nebo tě...

00:44:03Bratře Palečku! Byl jsi vpuštěn do soudní síně jako králův rádce.

00:44:10To ti však nedává právo zasahovat do soudní pře.

00:44:15-Dubčanský, kdes byl v oné době?
-Jak už jsem řekl, nepovím!

00:44:25Jde ti o hrdlo, blázne!

00:44:28Ještě jednou přerušíš soudní jednání a budeš vyveden!

00:44:35Ptám se tě naposledy, kdes byl od půlnoci do páté hodiny ranní?

00:44:41To nemohu říci.

00:44:59Jménem Jeho Veličenstva krále odsuzuji tě - k trestu smrti!

00:45:17Né, nic zlého jsem neudělal!

00:45:21Za loupežné přepadení s pokusem o mord budeš odevzdán katovi.

00:45:28Za zítřejšího úsvitu budeš sťat!

00:45:32-Odveďte ho do vězení.
-Jsem nevinen!

00:45:39Slyšeli jste toho lotra?

00:45:42Lže. Měli by ho před smrtí pořádně na skřipci natahovat!

00:45:49-Krčmářky mi líto není.
-Patří jí to, má místo srdce kámen.

00:45:54-Okrádá i nás, žebráky.
-To je vydařená dvojice.

00:46:02-O kompak si to tady povídáte?
-A bude další zlatka?

00:46:09Vy vydřiduši.

00:46:21-O rodném bratru té Odřihostky.
-Jsou pěkně nevychovaní.

00:46:26A nemá náhodou ten vejlupek obličej jako nedovařený knedlík?

00:46:32-Jo.
-Jako chlupatý.

00:46:35Jsem nevinen! Odvolávám se ke královské spravedlnosti!

00:46:38Žádám, abych byl vyslechnut samotným panovníkem!

00:46:43ZPÍVÁ:

00:46:48aby dostál povinností Jiřík přísahal

00:46:57zůstat za všech okolností spravedlivý král

00:47:07soudit přečiny a spory být vzor ostatním

00:47:17není přitom bez opory: já jsem totiž s ním

00:47:28ač si vážím svého krále jsem jen žert a smích

00:47:37sloužím radou neustále vládci v rozpacích

00:47:49smím i to, co nesmí jiní od toho jsem tu

00:47:58vladaři v královské síni pravdu zjevuju

00:48:15Králi!

00:48:21Dnes ráno jsem slyšel prosbu vězně, odsouzeného na smrt.

00:48:30Má skončit pod katovým mečem a dovolává se spravedlnosti.

00:48:37Vím, že jsi hrubým způsobem narušil pravomoci sudího.

00:48:45-To si napříště nesmíš dovolit.
-Nesmíš si dovolit nespravedlnost.

00:48:51Jak víš, že jde o nespravedlnost?

00:48:54A jak ty víš, že rozsudek byl správný? Zítra už může být pozdě.

00:49:03Dobrá, když prokážeš jeho nevinu, bude propuštěn na svobodu.

00:49:10V opačném případě budeš předán mistru katovskému i ty.

00:49:16Přijímám.

00:49:18-Ať vězně přivedou zítra.
-Ale to už bude bez hlavy.

00:49:22Vyslechnout ho musíš dnes a rozsudek potvrdit nebo zrušit.

00:49:27Víš co, rádče, vyslechni si ho sám. Nezapomeň, že vám jde o krk oběma!

00:49:53Jsem nevinen. Nespáchal jsem žádný zločin, věřte mi, pane!

00:49:59Vstaň a na všechny mé otázky odpovídej pravdivě a ihned.

00:50:06-Kde jsi byl včerejší noci?
-Už u soudu jsem řekl, že nemohu.

00:50:11-Jak se jmenuje tvoje dívenka?
-Anička.

00:50:15-Aha, a kdepak přebývá?
-Nedaleko městské brány.

00:50:23A kde byli včera večer její rodiče?

00:50:26Je sirotek. Kmotr, který ji vychovává, odjel za obchodem.

00:50:30-A kdy se měl kmotr vrátit?
-Ráno o šesté.

00:50:35Tak řekni, kde ji najdeme, ať může vypovídat ve tvůj prospěch.

00:50:38Raději zemřu, než aby se kmotr dozvěděl, že jsem u ní v noci byl.

00:50:47Teď jsi se prozradil, blázne zamilovaný.

00:50:52Slyšíš ho, pane králi? Po polibcích bývá žízeň.

00:50:59Student navštívil první hospodu u městské brány.

00:51:04Proč jsi to neřekl soudci?

00:51:09Pobavil mě tvůj výslech, ale to není důkaz.

00:51:13Odsouzený mohl také lhát.

00:51:17-Zeptáme se jeho Aničky.
-Nedělejte to!

00:51:22Ani to by nebyl důkaz. Jmenovaná může hájit svého milého.

00:51:29-Co je pro tebe pravým důkazem?
-Polapení skutečného viníka.

00:51:35Do té doby zůstane odsouzený ve vězení.

00:52:25Pomoc, už je tady zase!

00:52:30Škoda, že jsi neposlechl mé rady.

00:52:34Sliboval jsem ti, že ti zacpu tu tvou nevymáchanou hubu.

00:52:38A já ti na oplátku sliboval, že skončíš v katově smyčce.

00:52:55To jsi byl ty, Řehoři? Ty jsi mě chtěl zabít? Ale proč?

00:53:02-Ty víš dobře, proč!
-Jak bych to mohla vědět.

00:53:05Nerozdělila ses se mnou o tátovy peníze!

00:53:09Přišel jsem si pro to, co mi podle zákona patří.

00:53:13-Ale tobě tady nic nepatří.
-Patří mi polovina!

00:53:16Ne, všechno je moje! Jenom moje! Všechno!

00:53:21Nechtěl bych být v tvé kůži, Řehoři.

00:53:27-Od teďka se budu živit poctivě.
-Na to ti už zbývá jen málo času.

00:53:34Leda, že by ti pan král vyměnil katovu smyčku za útulnou šatlavu.

00:53:47A teď přemýšlejte, děti.

00:53:50Který vodník se nepozná podle mokrého šosu ani červeného nosu?

00:53:57Přece podvodník.

00:54:00A který klíč neodmyká ani nezvoní, jenom krásně voní?

00:54:06-Petrklíč.
-Správně.

00:54:09A která liška kuřata nežere a se psy se nepere?

00:54:14No přece pampeliška.

00:54:18A která hádka je mezi vámi nejoblíbenější a právě skončila?

00:54:27-No přece po...
-hádka.

00:54:30Správně, pohádka.

00:54:34ZPÍVÁ:

00:54:36jak starý, tak mladý poznali jste tady

00:54:43všechno o Palečkovi jaké dával rady

00:54:51jak ode mne často lekci vzal malý i velký, poddaný i král

00:55:00z pověstí jsem vyšel žít v nich budu dál

00:55:04odcházím šťasten že jsem poznat dal

00:55:09jak před chytrostí bezmocná je moc

00:55:17blažení a prostí a teď dobrou noc

00:55:25lalala a teď dobrou noc