Pořad z nejúspěšnějších písniček a scének na téma humor a žena (1975). Uvádí H. Talpová. Kamera J. Barták. Režie M. Mikotová
00:00:02 PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ S HUMOREM, S PÍSNIČKOU
00:00:25 FRANCOUZSKÁ PÍSEŇ
00:03:15 -Ano, jistě, jak je to krásné, jak je to dobré,
00:03:20 jak je to všechno v nejlepším pořádku.
00:03:24 Byl okouzlující, Jean-Claude Pascal, že?
00:03:27 Jak si tak jde ověšen obdivnými pohledy dívek,
00:03:30 nedbale elegantní, nad věcí.
00:03:34 Mně se taky líbil, já jsem taky na okamžik
00:03:37 podlehla jeho šarmu.
00:03:39 Ale jen na okamžik, protože já si takového suveréna
00:03:42 okamžitě dovedu představit v mezní situaci,
00:03:45 kdy třeba potřebuje zapnout manžetové knoflíčky a je sám doma.
00:03:49 Je v koncích, přátelé, z domu odejde
00:03:52 s vlajícími rukávy u košile, vůbec si nebude zpívat.
00:03:57 A obdivných pohledů?
00:03:59 Těch se taky nedočká, protože je nepraktický.
00:04:04 Žena v obdobné situaci si okamžitě ví rady.
00:04:07 Mám přítelkyni žijící osamoceně, která denně stojí před problémem,
00:04:10 jak zapnout zip na zádech.
00:04:13 A lítá kvůli tomu po ulicích rozepjatá? Vůbec ne.
00:04:16 V předsíni má na předsíni takový malý háček,
00:04:19 na ten zavěsí očko, jde do dřepu a šaty jsou zazipované.
00:04:23 A ještě si při tom zacvičí, protože je praktická.
00:04:28 Já netvrdím, že muži jsou nešikovní, to ne,
00:04:34 dokonce přiznávám, že v mnoha případech
00:04:36 jsou daleko šikovnější než my, ale v praxi se nedovedou prosadit.
00:04:43 Malý příklad, mám známé, on je docentem na technice, CSc,
00:04:48 ona je úřednicí ve spořitelně.
00:04:51 Měli doma televizor.
00:04:53 Ona ho léta zapínala tak, že otočila knoflíkem,
00:04:56 bouchla pěstí do pravého rohu nahoře, naskočil obraz,
00:04:59 naskočil zvuk a televizor hrál k naprosté spokojenosti
00:05:03 celé rodiny.
00:05:05 Jednou se k tomu připletl on.
00:05:08 Deset minut se divil a měl řeči, pak se v tom pět hodin vrtal
00:05:13 a výsledek byl ten, že televizor nehrál,
00:05:17 i kdybyste ho umlátili.
00:05:19 Dali tu věc do opravy, kde jim odborníci na slovo vzatí
00:05:22 po třech měsících sdělili, že je to starý krám,
00:05:26 navíc že se v tom někdo šťoural, zkrátka že to opravit nejde.
00:05:30 Za 5000 Kčs koupili nový televizor.
00:05:37 Hraje výborně.
00:05:39 Ale musíte ho bouchnout pěstí do levého rohu nahoře.
00:05:43 Jé, prosím vás, ale nikomu to neříkejte.
00:05:48 To víte, ona to před ním tají, nemají na vyhazování.
00:05:52 Ale jestli tohle není důkaz mužské nepraktičnosti,
00:05:57 pak už mám jen jednu jedinou šanci.
00:06:00 Sebekritickou úvahu Miroslava Horníčka.
00:06:08 -Balíte rádi kufr? Já vím, že to je pošetilá otázka.
00:06:12 Nikdo nebalí rád kufr, to není věc zábavy,
00:06:16 to je věc nutnosti.
00:06:18 Málokdy se najde člověk nebo vůbec se nenajde člověk,
00:06:22 který by si řekl:
00:06:23 "Dneska si udělám krásný odpoledne, budu doma,
00:06:27 zavřu se, budu si balit kufr jen tak pro zábavu.
00:06:30 A večer, až se navečeřím, tak ho zase budu rozbalovat."
00:06:33 Ne, to člověk nedělá pro rozkoš.
00:06:35 Kufr, to je strašná věc, já to nenávidím.
00:06:38 Já vždycky, když balím kufr, tak si musím rozdělit věci
00:06:41 nejméně na pět hromádek.
00:06:43 Tohle budu mít na sobě, třikrát si to řeknu,
00:06:46 tohle budu mít na sobě, nezabalit!
00:06:48 Tohle dospod, tohle navrch, tohle je nutné, tohle není nutné.
00:06:52 Pak, když to zabalím, s největší námahou zapnu
00:06:55 vsedě na tom, tak vždycky zjistím, že něco ještě mám,
00:06:58 třeba trepky na nohou, které mají být uvnitř.
00:07:01 Nebo za oknem nůž třeba nebo vývrtka, důležitá věc.
00:07:04 Kufr, to je ošidná věc. To je relativní hodnota, kufr.
00:07:07 Všimli jste si, že během pobytu venku
00:07:10 a hlavně v cizině mění rozměry?
00:07:12 Někam dojedete, vybalíte věci, necháte ho ležet tři týdny
00:07:15 a on se sám zmenšuje, protože pak zase totéž
00:07:18 máte dostat dovnitř a nejde to.
00:07:21 A to ještě přibydou věci.
00:07:23 Ne nutné, které si člověk koupí, třeba knihy.
00:07:26 Ale i takové pošetilosti, které někdy chce mít.
00:07:29 Příklad? Třeba tenhle kámen.
00:07:39 Třeba tenhle kámen, povídám.
00:07:45 Třeba tohle.
00:07:49 Je to dobrý.
00:07:51 Takovej kámen, krásná věcička, oblá, lesklá, hladká,
00:07:55 tři týdny vedle toho ležíte na skále u moře
00:07:57 a tak nějak s tím srostete, že jo.
00:08:00 A chcete to mít doma jako vzpomínku na psacím stole.
00:08:03 Pro vás to má hodnotu, ale zkuste to přivézt
00:08:05 třeba jako dárek svým přátelům.
00:08:07 Někdo to pochopí a zaraduje se, řekne: "Krásnej kámen, děkuju ti."
00:08:11 Někdo si bude myslet, že jste se jaksi zmýlil.
00:08:14 A třetí vás s tím požene kolem bloku, třikrát dokola.
00:08:18 Balení kufru je zajímavá věc.
00:08:21 Já bych řekl, že celý život člověka se podobá tak trochu
00:08:25 balení kufru.
00:08:27 Celý život člověk uvažuje, co s sebou vzít, co je nutné,
00:08:32 co jenom příjemné, co může vyhodit
00:08:35 nebo co by měl vyhodit.
00:08:37 A potom, když je všecko sbaleno a když už se má člověk
00:08:41 vydat na cestu, tak zjistí, že toho zabalil moc
00:08:44 a přitom že to hlavní vlastně zapomněl.
00:08:48 -Kam jdeš?
-Prosím?
00:08:50 -Kam jdeš?
-Kam bych šel, ven.
00:08:53 -V tom nečase?
00:09:03 -Nebo s tím vařením.
00:09:05 Muži umějí vařit, mají fantazii, mají nápady.
00:09:08 Kuchařství povýšili na umění, ale v praxi
00:09:11 pro běžný provoz domácnosti je to k ničemu.
00:09:14 Tak například můj drahý dělá fantastické
00:09:16 ďábelské roštěnky, ale do půlnoci potom já
00:09:19 likviduju ten nepořádek v kuchyni.
00:09:22 O tom, že vyplýtvá materiálu na tři božíhodové obědy,
00:09:25 o tom ani nemluvím.
00:09:26 Jé, ale teď jsem vám to asi zavařila, že,
00:09:30 vy kuchaři amatéři.
00:09:32 No, tak abyste to lépe strávili, na usmířenou jednu pěknou písničku
00:09:37 pro všechny, i pro nekuchaře.
00:09:51 ZPĚV:Bůhví co to znamená, že jsem jako zmámená
00:09:56 a vadnu jako suchopáru strom.
00:10:01 Špatně jím a špatně spím, asi vážně churavím
00:10:06 a nepomůže chinin ani brom.
00:10:11 Snad prej zázrak učiní lék a šťáva z maliní
00:10:17 a z indiánskejch ohňů čpavej dým.
00:10:22 Jenže já vím bez řečí, kdo mě nejlíp vyléčí.
00:10:27 Je Ir a všichni říkají mu Tim.
00:10:32 -Ať vrátí lahev, kdo ji má, nás ten příběh dojímá,
00:10:37 víme, pro koho ti srdce churaví.
00:10:42 Ta tvá láska, ten tvůj Ir nosí takovejhle knír
00:10:47 a vlasy má jak liška zrzavý.
00:10:52 -Až dva tejdny uplynou, půjdu úzkou pěšinou,
00:10:58 kde v slunci dřímá rozekvetlá stráň.
00:11:03 Kruhem les a horskej štít, pod ním tráva, mír a klid
00:11:09 a oudolíčko teplý jako dlaň.
00:11:14 Měkkej mech a vlahej vzduch, v písku říčka samej pstruh
00:11:20 a louka, dvůr a nízký stavení.
00:11:25 V něm tu bejvá sám a sám ten, co ho ráda mám.
00:11:31 Je Ir a všichni říkají mu Tim.
00:11:36 -Ať vrátí lahev, kdo ji má, nás ten příběh dojímá,
00:11:41 víme, pro koho ti srdce churaví.
00:11:46 Ta tvá láska, ten tvůj Ir nosí takovejhle knír
00:11:52 a vlasy má jak liška zrzavý.
00:11:57 -On mě kávou pohostí, z očí samou radostí
00:12:03 se budou koulet slzy jako hrách.
00:12:08 Plnej krásnejch pocitů řekne: "Dobře, že jsi tu,"
00:12:14 a přenese mě přes dubovej práh.
00:12:19 A jak léta poplynou, bude každou vteřinou
00:12:25 jen se mnou, no a já zas pouze s ním.
00:12:30 A až spustí v domě brek malinkatej Irčánek,
00:12:36 tak my mu dáme zase jméno Tim.
00:12:41 -Ať vrátí lahev, kdo ji má, nás ten příběh dojímá,
00:12:46 hlavně ať to dítě roste ve zdraví.
00:12:51 Pak ať má ten malej Ir třeba takovejhle knír,
00:12:57 a vlasy jako liška zrzavý.
00:13:23 -Jiný příklad.
00:13:25 Rodinka jede autem na výlet, je horko,
00:13:29 takže se chtějí někde u nějakého rybníka vykoupat.
00:13:32 Co udělá otec?
00:13:34 Hodinu studuje mapu, vytyčí trasu a začne bloudit
00:13:37 po vlastech českých.
00:13:39 Couvat, obracet, drncat po polních cestách,
00:13:42 samozřejmě nadávat na směrovky, až skončí v pět hodin odpoledne
00:13:45 někde na dvoře drůbežárny s téměř prázdnou nádrží.
00:13:48 Co udělá praktická matinka?
00:13:50 Stočí okénko a zeptá se prvního družstevníka,
00:13:53 kde je tady koupaliště.
00:13:55 A dozví se, že se musejí vrátit, tam, co se říká U Křížku,
00:13:58 dát se doleva, tam, co se říká Na Skalce, dát se doprava.
00:14:01 A výsledek je, že za půl hodiny neboli o půl šesté
00:14:04 se rodinka čvachtá v chladivých vlnkách.
00:14:07 Když žena cestuje vlakem, zavolá na informace a zeptá se,
00:14:11 co a jak.
00:14:14 Muž vezme na potaz jízdní řád a teď to začne.
00:14:24 -Ano, to je právě ta genialita šoumenů, udělat něco,
00:14:27 co nikdo z diváků neočekává.
00:14:29 -Otevíráme tedy rubriku PPPŠ plus G,
00:14:33 čili Plný pytel problémů Šimka a Grossmanna.
00:14:37 -Pane Helekal, vy jste nejsilnější,
00:14:39 přineste pytel.
00:14:43 -Děkujeme, pane pytel... Promiňte, pane Helekale.
00:14:46 To bylo trapné, ano, já chápu.
00:14:49 V tomto pytli, v tomto sáčku jsou na malých kartičkách
00:14:52 napsány problémy, které bychom chtěli vyřešit
00:14:55 v programu.
00:14:57 -Moje ruka chmatalka už loví a vytahuje...
00:14:59 A nevytahuje.
00:15:02 Slávku, zapomněl jsem se něco zeptat.
00:15:04 -Nic mi neříkej, zapomněl jsi se zeptat pana Šímy,
00:15:08 zástupce Sazky, je-li všechno kolem slosování v pořádku.
00:15:17 -Ty jsi se snad zbláznil.
00:15:19 Já jsem se zapomněl zeptat, jestli ty sám si nechceš
00:15:23 vytáhnout první problém, je to slavnostní chvilka.
00:15:26 -Tak chtěl bych.
00:15:28 -Chtěl, viď?
-Chtěl, moc bych chtěl.
00:15:31 -Tak to máš smůlu. První tahám já.
00:15:38 -Proč jsi se ptal, když mě k tomu nepustíš?
00:15:42 -Kdybys náhodou nechtěl, tak bych vypadal jako dobrák.
00:15:46 Vytahuju první problém. Nechceš si ho přečíst?-Ne.
00:15:51 -Je to slavnostní chvilka.
-Nechci.
00:15:55 -Ale musíš. Tyhle písmena neznám.
00:16:00 -Takhle to taky nepřečtu.
-Co s tím?
00:16:02 -Otočím si to. Jízdní řád.
-Takhle bych to přečetl taky.
00:16:07 -To je můj problém, jízdní řád.
-Copak, nesouhlasí?
00:16:10 -Souhlasí, ale nerozumím mu.
-Tak se to nauč.
00:16:13 -To bych právě chtěl, a veřejně, protože mám zjištěno,
00:16:17 že je plno lidí, kteří se nevyznají v jízdním řádu.
00:16:20 To je, Jirko, úžasně složitá kniha,
00:16:22 vždyť se podívej, ty číslíčka, tady ty značky,
00:16:25 dva zkřížený meče.
00:16:26 -Co?
-Tady nahoře, dva zkřížený meče.
00:16:29 -Musíte být pěkná rodina. Vy jíte dvěma meči doma?
00:16:33 -Jo to je příbor?
-Vidlička a nožík.
00:16:36 -To znamená, že spolucestující si mají vzít vidličku a nůž,
00:16:40 strojvůdce jede ze zabijačky, bude hostina.
00:16:43 -To znamená, že ve vlaku je jídelní vůz.
00:16:46 Dostaneš hlad, jdeš tam, objednáš si, zaplatíš
00:16:50 a jdeš zpátky na svý místo.
00:16:52 -To jsem ale zklamanej, to nemusejí inzerovat, restaurace,
00:16:55 ten kousek housky vždycky v kupé vyžebrám.
00:16:59 A tady ty malinký číslíčka, co znamenají?
00:17:02 -To je odjezd.
00:17:03 Vlak na Kolín odjíždí z Nádraží Praha-střed v 7:51.
00:17:06 -To je tak důležitej odjezd a takhle malej?
00:17:09 A já jsem slabozrakej a překouknu se,
00:17:12 vidím "vlak jede v 7:54", přijdu tam a on nikde?
00:17:16 -Ten tam třeba ještě vůbec není.
-Jak to? Tam musí bejt.
00:17:19 To je úřední kniha, to musí souhlasit.
00:17:22 Já tam přijdu v 7:54, vlak tam není a kdo mi co dá?
00:17:24 -Co by ti kdo dával?
00:17:26 To není chyba jízdního řádu, to je tvoje chyba.
00:17:29 Nakonec to není taková tragédie, pojedeš dalším,
00:17:31 na Kolín to jezdí každou hodinu,
00:17:33 počkáš na nádraží, koupíš si noviny, buřtíka.
00:17:36 Akorát musíš dávat pozor na zavazadla.
00:17:38 -Co bych dával pozor na zavazadla, nejsem nosič.
00:17:41 -Sobě musíš dávat pozor na zavazadla.
00:17:43 -Proč bych si dával pozor na zavazadla?
00:17:45 -Aby ti je nikdo neukradl.
-Proč by mi někdo kradl zavazadla?
00:17:48 -Já nevím, proč se kradou kufry, já to nedělám,
00:17:51 ale když si je nebudeš hlídat, tak o ně přijdeš.
00:17:53 -Jak o ně můžu přijít, když žádný nemám?
00:17:56 -Ty cestuješ jen tak halabala bez zavazadel?
00:17:58 -Samozřejmě bez zavazadel.
00:18:00 -To nemáš s sebou ani pyžamo a kartáček na zuby?
00:18:03 -To myslíš, že jsem blázen, kterej jede do Kolína,
00:18:05 vyleze z vlaku, vezme si pyžamo a u pumpy si čistí zuby?
00:18:12 -Snad tam jedeš na dýl, máš tam nějaký známý, ne?-Nemám.
00:18:16 -Tak proč jedeš do Kolína?
-Já tam nejedu.
00:18:19 Ty mě cpeš do vlaku v 7:54 s kartáčkem a pyžamem.
00:18:25 -V 7:51.
-Ten mi naštěstí ujel.
00:18:29 -Hele, Slávku, jízdní řád dávám stranou,
00:18:32 to je tvůj problém, ten jsi sem vpašoval,
00:18:36 ten já řešit nebudu, já vytahuju další problém.
00:18:40 Ponocování.
-To jsme si polepšili.
00:18:43 Ponocování, to je extrovní problém.
00:18:46 -To je problém, ano, ano, hele, lidi ponocujou
00:18:48 a my pak ponocujeme kvůli nim.
00:18:50 Proč kupříkladu musíme začínat v divadle představení v půl osmé?
00:18:54 Než přijdu domů, je půlnoc, něco si kuchtím k jídlu,
00:18:57 ruším slušný sousedy a jsou z toho nepříjemnosti.
00:18:59 -A co s tím chceš dělat?
-Začínat mnohem dřív.
00:19:02 -To jsme už jednou zkoušeli v divadle.
00:19:04 Začali jsme hrát v šest hodin ráno a přišel jeden divák,
00:19:07 kterej zabloudil z baru.
00:19:09 -Já tvrdím, že ponocování by se mělo úředně zakázat.
00:19:13 -Ponocování nemůžeš zakazovat, to je jednou daný,
00:19:16 to je produkt civilizace.
00:19:18 To chce řešit individuálně.
00:19:20 Hele, kolik hodin má spát dospělej člověk?
00:19:24 -To je různý.
-Jak to, různý?
00:19:26 Četl jsi nějaký lékařský tlustý knihy? Kolik?
00:19:30 Trváš na tom různý?
-Různý.
00:19:32 -Tak já ti říkám, osm hodin má spát dospělej člověk.
00:19:35 -A já ti říkám, že je to pověra.
00:19:37 Například Tomáš Alva Edison spal maximálně pět hodin denně.
00:19:40 -No jo, Edison, a jak dopadl.
00:19:42 Tak dlouho si zahrával s ponocováním,
00:19:45 tak dlouho si ukrajoval ze spánku, až byl nucenej
00:19:48 si vynalézt žárovku.
00:19:50 -Ale to je pravda, Edison je vlastně táta ponocování.
00:19:54 -Tatík ponocování.
00:19:56 -Ten zavinil, že lidi žijou nezdravě.
00:19:59 A my ho za to ještě oslavujeme.
00:20:01 -Copak my ho oslavujeme, ve školách se o něm učí,
00:20:03 o člověku, kterej naučil mládež nočnímu životu, o člověku,
00:20:07 kterej tahá skrz žárovku táty od rodin do hospod.
00:20:10 -Víš, jaký to muselo bejt na světě před Edisonem krásný?
00:20:14 -Nádherný, idyla.
00:20:16 -Nikdo neponocoval, smráklo se, každej šel domů na kutě,
00:20:20 spát s těma, jak se jmenujou ty zvířata...
00:20:22 -Pštrosi.
-Ne, menší vejce, se slepicema.
00:20:25 Ano, krásně jenom měsíček na nebi hlubokém, světlušky.
00:20:30 -Krása.-A do toho ponocný dělal to svoje húú, húú.
00:20:35 -Ponocný dělal húú, húú?
00:20:37 -No co by nedělal? Byl za to placenej.
00:20:40 Dej mi pět stovek a já taky budu dělat po nocích húú, húú.
00:20:43 -O to mi nejde, ale co potom dělala sova,
00:20:46 když ponocný dělal húú, húú?
00:20:49 -Sova?
-No, sova.
00:20:51 -Antonína Sova? Psala básně.
00:20:54 Ovšem přes den psala, Antonína Sova,
00:20:57 proto měla tak výborný verše.
00:21:00 -Já nemyslím Antonínu Sovu, já myslím sovu ptáka.
00:21:04 -Aha, sovu ptáka, symbol moudrosti.
00:21:07 -Ano, toho myslím.
-A co má bejt se sovou?
00:21:09 -No co dělala sova pták, když ponocný dělal húú, húú?
00:21:13 -Co by dělala sova pták?
00:21:15 Chrčela si to svý tradiční cukrů, cukrů
00:21:19 a koukala Edisonovi přes rameno, jak vynalézá žárovku,
00:21:22 metlu lidstva.
00:21:24 -Počkej, ale přeci sova nedělá cukrů, cukrů, sova dělá húú, húú.
00:21:30 -Jo. A co potom podle tebe dělá ponocný? Cukrů, cukrů, že jo.
00:21:37 Vždyť si to vyzkoušej.
-Můžu si to vyzkoušet.
00:21:42 Dále, od hradu dále, nebo vás potká neštěstí nenadálé!
00:21:46 Je dvanáct hodin, cukrů...
00:21:49 To je blbost, já se tak stydím,
00:21:51 co ta moje ústa...
00:21:53 -Zkrátka ponocný...
-Opravdu se stydím.
00:21:57 -Ponocný chodil po návsi, dělal svoje húú, húú
00:22:01 a všichni lidi po tmě pěkně spali, protože co jinýho
00:22:04 mohli po tmě dělat, každej bejt ponocný nemůže.
00:22:06 -Mohli hrát čing rošádu.
-To nemohli.
00:22:09 -Jak to, nemohli?
00:22:11 -To ještě neznali, tu jsme vynalezli teprve my.
00:22:13 -My jsme ji nevynalezli, Jirko, my jsme ji jenom připomněli,
00:22:16 protože Edison ji možná svou žárovkou úplně zlikvidoval.
00:22:20 -Vidíš, co ten člověk má všechno na svědomí?-Všechno.
00:22:23 -Já mám na něj takovou pifku!
00:22:25 No nic, hlavně že jsme vyřešili problém ponocování
00:22:28 a že jsme našli hlavního viníka, Edisona.
00:22:31 -Jirko, víš, ještě tu pouliční, tu bílou, tu normální žárovku,
00:22:35 tu bych mu odpustil, ta má svoji platnost,
00:22:38 nakonec když se zešeří, prosím, ale že vynalezl taky
00:22:41 ty červený mámivý světýlka, ty barový fujtajblový lucerničky,
00:22:46 tak tím to u mne Tomáš Alva Edison
00:22:50 definitivně prohrál.
00:22:59 ZPĚV:Vymýšlím slabiky do bláznivé muziky.
00:23:06 Starý krab s krabicí učili se na bicí.
00:23:14 Hráli a hráli půlku programu. Já jim ráda uspořádám reklamu.
00:23:21 Nejlépe v rybníce hraje krab a krabice.
00:24:00 Když za nocí hučel splav, kdy do něj mládenec spad.
00:24:07 Povídám, je tu splav, tak můj milý hochu, plav.
00:24:14 Chlapec se záhy vláhy nasytil, jakby ne.
00:24:19 Smůla, že právě pod hladinou pochytil písní pár,
00:24:23 co krab zvlád, a na ty mě nachytal.
00:24:35 -Jste nepraktičtí, pánové, ale neberte to jako výtku.
00:24:40 My se vaší nepraktičnosti smějeme, ale my se jí nevysmíváme,
00:24:44 což je podstatný rozdíl, že?
00:24:47 Šťastná to žena, jejíž partner má právě
00:24:50 jen tuto chybičku.
00:24:52 Dokonalá praktičnost imponuje rozumu,
00:24:54 ale taková roztomilá nepraktičnost, ta otevírá srdce.
00:24:59 A o to vám snad v našem případě jde.
00:25:02 Nebo se mýlím?
00:25:04 Ta vaše nepraktičnost vnáší do našeho
00:25:07 beztak přetechnizovaného světa alespoň malou dávku
00:25:10 romantiky a veselí.
00:25:12 Ekonomicky a racionálně uvažující muži
00:25:15 by si nedokázali posadit na hlavu širáky s pérem
00:25:19 a zahrát si třeba na mušketýry a Cyrana,
00:25:22 jako to udělal Jaroslav Štercl a Settleři.
00:25:26 A to by byla přece škoda.
00:25:32 -Pozor! A prsa ven! A paty srazit.
00:25:38 Žádnej tu nebude kázeň kazit.
00:25:41 Takovejch měl jsem tisíce, nejste tu na dva měsíce.
00:25:45 Umím a dovedu něco slevit, ale ve službě, to jsem prevít.
00:25:51 ZPĚV:Zdravíme vás, přišli jsme včas,
00:25:54 už na nás zas uléhal prach věk celý.
00:25:58 Přišli jsme k vám, abychom vám romantiky
00:26:04 mládí čas připomněli.
00:26:08 Nebylo však to mnohdy tak.
00:26:12 O nás, co pan Dumas dávno napsal, proto jsme tu,
00:26:19 bychom světu v cukuletu, co neví, pověděli.
00:26:25 Kdyby byl pan Dumas napsal, jak to vlastně bylo,
00:26:31 jistojistě by se vám to bylo nelíbilo.
00:26:36 Neměli jsme časy zlatý na ty naše malý platy.
00:26:44 Dluhů bylo jako kvítí, špatná menáž, málo pití.
00:26:52 Nebyla to doba hezká, utáhla se často přezka.
00:27:00 Jeden druhý jakbysmet neměli jsme žádný med.
00:27:12 Přestože jsme dovedli s kýmkoli se rvát,
00:27:16 z tohohle šlo rapírem se těžko vysekat.
00:27:24 Když nám penzi vyměřili, tak jsme tomu nevěřili.
00:27:31 Proto teď za honoráře z detektivní kanceláře
00:27:39 sobě službou noční, denní sháníme si přilepšení.
00:27:47 Tenhle melouch přišel včas, na vínečko bude zas.
00:28:00 Přestože jsme dovedli s kýmkoli se rvát,
00:28:04 že jsme ještě pašáci, to můžem dokázat.
00:28:12 Diskrétně!
00:28:13 -Hlídá. -Stopuje.
-Pátrá. -Sleduje.
00:28:16 -Athos. -Porthos.
-Aramis. -DArtagnan.
00:28:19 VŠICHNI:Zaměstnanci detektivní kanceláře Cyrano a Co.
00:28:25 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2020
Střihový pořad, složený z písniček a scének, uvádí Hana Talpová. Její komentář se týká mužského a ženského principu řešení různých problémů. Zařazeny jsou ukázky z pořadů, které vznikly v 70. letech, jako byly Vzpomínky mi zůstanou, Dobrý večer s Waldemarem 5 nebo Hop, dva, tři. Mezi aktéry nechybí taková jména jako M. Šimek, J. Grossmann, N. Urbánková, M. Voborníková nebo M. Horníček.
