Úsměvné poohlédnutí za starými českými operetami (1984). Hrají a zpívají: V. Preiss, J. Bohdalová, J. Jurištová, J. Paulová, J. Bek, L. Sobota a P. Trávníček. Tančí balet Hudebního divadla v Karlíně, choreografie B. Füsseger. Kamera P. Čepický. Režie I. Paukert
00:00:19 PÍSEŇ
00:00:21 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:00:25 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:00:30 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:00:34 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:00:43 První milovník už je tu,
00:00:46 ten má vždycky čistý štít.
00:00:51 Velmi miluje subretu,
00:00:54 krásnou a křehkou, jak má být.
00:00:59 Slečna naivka, tahle sympatická popleta,
00:01:03 kolem které se třepetá mladokomik trumpeta.
00:01:12 A pak do třetice, do té taškařice,
00:01:17 jako hrom do police
00:01:19 přikvačí plnou parou starokomik s komickou starou.
00:01:25 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:01:29 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:01:33 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:01:37 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:02:02 Dobrý večer, vážení a milí.
00:02:05 Myslete si, prosím, že jste v divadle,
00:02:07 v Uranii, v Tyláčku, nebo ve velké operetě,
00:02:11 samozřejmě, o takových padesát let nazpátek.
00:02:14 Čeká nás totiž další výlet do světa naší české operetky,
00:02:18 a ať už byla špatná nebo horší, zkrátka byla,
00:02:22 a my ji nebudeme ani oslavovat ani zatracovat.
00:02:25 Jenom s trochou nostalgie poodhrneme oponu,
00:02:28 sfoukneme prach ze starých kostýmů a starých not.
00:02:33 Pozor, prosím, kouzlo začíná.
00:02:41 PÍSEŇ
00:02:43 Má Bílá paní,
00:02:47 nejhezčí ze všech duchů,
00:02:51 v tom čarodějném ruchu
00:02:55 tebe má každý rád.
00:02:59 Má Bílá paní,
00:03:03 když vlezeš do lajntuchu,
00:03:07 úsměv od ucha k uchu
00:03:10 dovedeš rozehřát.
00:03:15 Škoda jen, že ruce tvé tak hrozně zebou,
00:03:20 jinak hned já bez váhání celou noc bych strašil s tebou.
00:03:30 Má Bílá paní,
00:03:34 nejhezčí ze všech duchů,
00:03:37 všechno by bylo v suchu,
00:03:41 mně vadí jen tvůj chlad.
00:03:47 Každý starý zámek nebo hrad,
00:03:50 jak račte znát, má duchy pro parádu.
00:03:55 Jen večer, když jde všechno spát,
00:03:58 začnou si hrát a zpívat serenádu.
00:04:03 Má Bílá paní,
00:04:06 nejhezčí ze všech duchů,
00:04:09 v tom čarodějném ruchu
00:04:13 tebe má každý rád.
00:04:17 Má Bílá paní,
00:04:21 když vlezeš do lajntuchu,
00:04:24 úsměv od ucha k uchu
00:04:28 dovedeš rozehřát.
00:04:36 Copak je to tady, koroptvičko?
00:04:42 Jestlipak víš něco o právu první noci?
00:04:45 Kdypak se budeš vdávat?
00:04:47 Pozor, vážený sousede, ta děvečka je z mého zboží.
00:04:52 To máte smůlu, páni rytíři,
00:04:55 já totiž...
00:04:59 PÍSEŇ Já mám ráda jenom ševce,
00:05:03 jiného mé srdce nechce.
00:05:08 Švec už ví, jak chodí to,
00:05:12 na všechno má kopyto.
00:05:16 Ostatním dám kvinde lehce,
00:05:20 jen až mě bude švec chtít.
00:05:27 Když se dá švec do práce, je konec legrace,
00:05:31 ale když má objímat, má vždy pevný hmat.
00:05:35 Vydělá i šetřit umí, ale kavalír je přec,
00:05:39 ušije mi k svátku boty, nežli řekneš švec.
00:05:48 Já mám ráda jenom ševce,
00:05:52 jiného mé srdce nechce.
00:05:56 Švec už ví, jak chodí to,
00:06:00 na všechno má kopyto.
00:06:05 Ostatním dám kvinde lehce,
00:06:09 jen až mě bude švec chtít.
00:06:15 Nechodilo těch ševců v českých operetkách zrovna mnoho,
00:06:19 ale jak vidíte, byli, a nebyla to existence nepříjemná.
00:06:22 Snad by se ani nenašlo prostředí,
00:06:25 které by čeští libretisté v operetkách pominuli.
00:06:28 Od vesnice k maloměstu, od maloměsta k velkoměstu,
00:06:32 všude si našli svoji cestu.
00:06:34 A tu Prahu svou nad Vltavou, tu jedinou,
00:06:38 tu měli snad všichni nejraději.
00:06:40 Ony ty písničky o Praze by vydaly tak na dva večery,
00:06:44 ale nebudeme to přehánět,
00:06:46 protože jeden z operetních zákonů praví, že není nad co?
00:06:50 Ano, nad pestrost.
00:06:53 PÍSEŇ
00:06:55 Když večer nad Prahou hvězdičky zaplanou,
00:07:02 jen Vltava se třpytí a svítí mi tmou.
00:07:10 Do ticha vyzvání večerní klekání,
00:07:17 šeptám ti znova nejhezčí slova,
00:07:21 nejsladší vyznání,
00:07:25 než nocí vlahou nad spící Prahou
00:07:29 nadejde svítání.
00:07:33 Mám takovou zkoušku na ženy, které se mi líbí.
00:07:37 Zeptám se: Máte ráda Prahu?
00:07:40 A pokud uslyším ne, tak se tiše odporoučím.
00:07:44 Mimochodem, ještě se mi to nestalo.
00:07:49 Když večer nad Prahou hvězdičky zaplanou,
00:07:55 jen Vltava se třpytí a svítí mi tmou.
00:08:03 Do ticha vyzvání večerní klekání,
00:08:11 šeptám ti znova nejhezčí slova,
00:08:15 nejsladší vyznání,
00:08:18 než nocí vlahou nad spící Prahou
00:08:22 nadejde svítání.
00:08:40 U svaté Ludmily půlnoc už odbili,
00:08:44 řekni, že ještě domů nemusíš.
00:08:48 Za každou chviličku dáme si hubičku,
00:08:52 jak chutná láska okusíš.
00:08:56 No tak jen řekni a pěkně pusu našpul k tomu,
00:09:00 a jenom nechoď, nechoď ještě domů.
00:09:04 Třeba u Ludmily půlnoc už odbili,
00:09:08 vždyť chvilkou jistě nezhřešíš.
00:09:15 I ten vrabčík vrabčici volá a přemýšlí,
00:09:19 jak by to spískal, aby ji získal, uličník.
00:09:23 Sladce mlaská, ach bože, tahle láska,
00:09:26 nediv se, že na tě beru, v lásce mám, věru, cvik.
00:09:31 Nestyď se, vždyť já jsem hodný ptáček,
00:09:35 zobáček přitiskni na zobáček.
00:09:39 Při měsíčku sedneme na lavičku,
00:09:42 srovnám pár brček a krček hned vydá písničku.
00:09:47 U svaté Ludmily půlnoc už odbili,
00:09:51 řekni, že ještě domů nemusíš.
00:09:55 Za každou chviličku dáme si hubičku,
00:09:59 jak chutná láska okusíš.
00:10:03 No tak jen řekni a pěkně pusu našpul k tomu,
00:10:07 a jenom nechoď, nechoď ještě domů.
00:10:12 Třeba u Ludmily půlnoc už odbili,
00:10:15 vždyť chvilkou jistě nezhřešíš.
00:10:22 Udělej si pohodlí, švarný bubeníku.
00:10:28 Koukám, madam, že mám z oslí kůže nejen buben,
00:10:32 ale že jsem z toho sám úplnej osel.
00:10:35 Líběj odpustit, drahocenná,
00:10:39 ale našlapu vám tady těma bagančatama.
00:10:42 Nelíbí se ti u mě?
00:10:44 Ale ne, je to zde jak někde na zámku v Ratibořicích,
00:10:49 ale já nejsem Babička, šťastná to žena.
00:10:53 Nebo se ti snad nelíbím já?
00:10:58 Ne, to už vůbec ne.
00:11:00 Tedy to už naopak,
00:11:03 jste jako z cukrkandlu,
00:11:06 učiněná cukrová homolka.
00:11:10 Ale já budu muset pryč.
00:11:12 Odlož si přece, sličný tambore.
00:11:18 Jsem asi spíš brambor, madam.
00:11:22 Kdepak knížata a hrabata,
00:11:25 to není asi nic pro mě, madam.
00:11:28 Pojď, budeme tančit jen sami dva.
00:11:33 Ano, ale líbějí odpustit, vysokoporozená blahorodičko,
00:11:40 ale já musím pryč, čeká mě provaz.
00:11:45 Nemysli na zítřek, život začíná dnes.
00:11:51 A tykej mi, to je rozkaz, tambore!
00:11:55 Rozkaz!
00:11:57 Vojenský řád, hlava padesát šest...
00:12:00 -Líbej mě.
-Rozkaz je zákon.
00:12:04 -Líbej.
-Rozkaz, pane plukovníku!
00:12:21 PÍSEŇ
00:12:23 Trubač troubil časně zrána,
00:12:27 slunce vycházelo.
00:12:31 Kolem zámku
00:12:33 do neznáma vojsko zas odcházelo.
00:12:39 Dnes markýza krásná smutně usíná,
00:12:43 na svém loži večer sladce vzpomíná.
00:12:52 Když k zámku na chodníček vstoupil bubeníček,
00:12:56 markýza bílým šátkem mávala mu vstříc.
00:13:00 Trubač k spánku troubil, on se ještě snoubil v aleji,
00:13:05 kde markýze líbal něžnou líc.
00:13:09 Trumpety hlas volá, pojď, chlapče, spát,
00:13:12 nesmíš ho, markýzo, víc zdržovat.
00:13:16 Malý bubeníček vyšel na chodníček,
00:13:20 ráno už neměl čas markýze sbohem dát.
00:13:45 Trumpety hlas volá, pojď, chlapče, spát,
00:13:49 nesmíš mě, markýzo, víc zdržovat.
00:13:53 Malý bubeníček vyšel na chodníček,
00:13:57 ráno už neměl čas markýze sbohem dát.
00:14:23 Když se štěstí v dálku navždy ztratí,
00:14:29 jako motýl odletí,
00:14:37 říkám srdci stále,
00:14:41 že se vrátí v moje prázdné objetí.
00:14:51 Když srdce mě bolí, tak zpívám,
00:14:57 do svojí písně skrývám svou bolest a žal.
00:15:05 Když srdce mě bolí, tak zpívám,
00:15:11 a hned se jasně dívám, jak život jde dál.
00:15:18 Vždyť i ten malý ptáček, když octne se sám,
00:15:25 uletí nad obláček a zpívá si tam.
00:15:33 Když srdce mě bolí, tak zpívám,
00:15:39 a hned se jak ten ptáček na svět usmívám.
00:15:52 To bylo melodií, viďte? To bylo not.
00:15:55 Člověk až žasne, že se ty melodie neopakují,
00:15:59 že nevykrádají jedna druhou.
00:16:01 Kdybych chtěl být jedovatý, tak bych asi poznamenal,
00:16:05 že ne dnes,
00:16:07 ale tenkrát byla zlatá doba naší taneční a populární hudby.
00:16:11 Vždyť ty melodie znal kdekdo,
00:16:14 šly od úst k ústům, zpívali je staří i mladí.
00:16:17 Důkazem si posloužíte za chvilku sami,
00:16:20 ale teď musíme změnit místo děje, vydáme se do ovocné aleje.
00:16:25 Promiňte.
00:16:34 Ženská nešťastná, od kdy vám to tady říká paní?
00:16:39 To nemáte ve svým věku kapku studu?
00:16:42 Pane, já mám tolik studu, že mě to až studí.
00:16:47 Takhle se dát načapat... To jsem ale trdlo!
00:16:51 To musíte pytlačit zrovna tady na panským?
00:16:55 A vy snad víte o lepším?
00:16:58 Tak nebuďte škot, řekněte mi to.
00:17:01 Heleďte, jděte někam.
00:17:03 Nechte ty silný výrazy, já mám jemný uši.
00:17:07 Jděte někam, kde nehlídám já.
00:17:11 Kde nehlídáte vy? To nejde,
00:17:14 když vy jste mi zrovna tak sympatickej.
00:17:19 Takovou krásnou figuru máte...
00:17:23 -A takovou pěknou špacírku!
-Nesahat!
00:17:27 -Ta hůl, to je odznak mýho úřadu.
-Vašeho úřadu?
00:17:31 -Vy snad máte kancelář?
-No jo.
00:17:34 Vy tam máte snad i teplo?
00:17:38 Houby, tam je zima jako v psírně, pojďte se tam podívat.
00:17:42 Kdepak, já mám před ouřadama respekt, pane.
00:17:46 To ne, to ani nápad!
00:17:49 Ale poslyšte, vy jste mi nějakej povědomej.
00:17:55 No jo, ukaž... Nejsi ty Čeněk Růžička,
00:18:00 ten nestyda, co měl přezdívku Čenda Repete?
00:18:05 To se ví, že jsem to já. A kterápak jseš ty?
00:18:11 No Čendo, pětadvacet let jsi mi sliboval lásku,
00:18:15 a teď si mě nepamatuješ?
00:18:18 Počkej, pětadvacet let lásku... Tak to jsi Kateřina?
00:18:24 Tak jsi Věra. Tak Evža.
00:18:28 Nebo Vendula?
00:18:31 Poslyš, ty jsi zřejmě sliboval hory doly celýmu kalendáři, viď?
00:18:37 Hele já jsem...
00:18:40 Ty jsi Mařka!
00:18:43 Počkej, ale která Mařka? Ty jsi ta Hudečková?
00:18:48 Nebo Raisová? Nebo že by ta Káraná?
00:18:51 Ale vždyť je to fuk, hlavně, že jsme se domluvili, viď?
00:18:55 Tak moment! A co ty jabka?
00:18:58 No co by? Upeču štrúdl,
00:19:02 a když budeš hodnej, tak tě na jeden dva kousky pozvu.
00:19:11 PÍSEŇ
00:19:13 Zvečera za šera, až bude tma,
00:19:16 půjdem spolu přes políčka samotinký dva.
00:19:20 Já ani muk, ty budeš poslouchat,
00:19:24 dám ti pusu třeba v klusu, budu tě mít rád.
00:19:28 Sejdeme se pod jabloní,
00:19:32 tam, co jsme se sešli vloni.
00:19:36 Žádému jít domů nenapadne,
00:19:40 až jabko spadne.
00:19:44 Válelo se jablíčko, válelo,
00:19:48 válelo se dolů po mezi.
00:19:52 Sázelo se děvčátko, sázelo,
00:19:55 že mu to válení zamezí.
00:19:59 Jabko má svoje vady, děvče má svoje vnady,
00:20:03 a chlapec podle rady dá to všechno dohromady.
00:20:07 Válelo se jablíčko, válelo,
00:20:11 až se zakutálelo.
00:20:15 Válelo se jablíčko, válelo,
00:20:19 válelo se dolů po mezi.
00:20:22 Sázelo se děvčátko, sázelo,
00:20:26 že mu to válení zamezí.
00:20:30 Jabko má svoje vady, děvče má svoje vnady,
00:20:34 a chlapec podle rady dá to všechno dohromady.
00:20:38 Válelo se jablíčko, válelo,
00:20:42 až se zakutálelo.
00:20:51 Je smutné trhat rudé růže,
00:20:55 když nikdo na ně nečeká.
00:20:59 Je smutno ze skály hleděti do dáli,
00:21:03 když srdce marně lká.
00:21:06 Každý má jednu velkou lásku,
00:21:10 na ní si postaví svůj hrad.
00:21:14 Není však žádné štěstí bez bolesti,
00:21:18 já mám jen tebe rád.
00:21:21 Nezapomeň,
00:21:25 že ty jsi jedinou,
00:21:29 jež ze všech žen získala lásku mou.
00:21:37 Nezapomeň,
00:21:42 že ty jsi jedinou v životě mém,
00:21:50 mou opojnou vidinou.
00:21:54 Bez tebe jsem v světě sám,
00:21:58 napospas života tmám,
00:22:01 protože rád, tak rád tě mám.
00:22:09 Nezapomeň,
00:22:13 že ty jsi jedinou,
00:22:16 jež ze všech žen získala lásku mou.
00:22:32 A teď, vážení přátelé, budete svědky toho,
00:22:36 jak se v operetce dalo přejít od jedné písničky ke druhé,
00:22:41 aniž by se kdo pozastavoval nad tím,
00:22:44 zda to ve skutečnosti bylo možné či ne.
00:22:48 Vidíte, a to je právě ten kámen úrazu,
00:22:51 to malé nedorozumění,
00:22:53 protože operetka vlastně nikdy nebyla odrazem skutečnosti,
00:22:57 ona byla spíš pohádkou, byla snem.
00:23:00 A jak známo, ve snu se toho může semlít velmi mnoho,
00:23:04 až ráno někdy žasneme nad tím,
00:23:06 co se nám to v té hlavě všechno událo.
00:23:09 Takže teď s klidným svědomím přistupte na to,
00:23:12 že naivka si vybírá ženicha, a žasněte nad tím,
00:23:16 co všechno o té volbě může rozhodnout.
00:23:23 To je nádhera, mistře,
00:23:25 kde jste se naučil tak krásně zpívat?
00:23:28 Bral jsem hodiny u Carusa.
00:23:30 To je neuvěřitelný!
00:23:32 To se divím, že si to ten Caruso nechal líbit,
00:23:35 ono šlohnout někomu hodiny, to není jen tak.
00:23:39 Pánové, dovolte, abych vás představila.
00:23:42 To je pan Míra Loukotínský, herec.
00:23:44 Já jsem Míra, ano, moje angažmá je šmíra.
00:23:47 Cože, můj sok je herec? Dovolte, abych se zasmál.
00:23:50 Počkejte, pánové. Vezmu si za manžela toho z vás,
00:23:53 kdo mi dokáže nabídnout větší dobrodružství.
00:23:56 Zaplatím každé dobrodružství, po jakém jen zatoužíte.
00:24:00 Já taky, já nezaplatím večeři, kterou si objednáte,
00:24:03 a to bude dobrodružství!
00:24:05 Milostivá, vlaječky na globusu označují místa,
00:24:09 kde všude mám své podniky.
00:24:11 Pivovary, cukrovary, lihovary, mydlovary...
00:24:14 Tak pozor, abyste neměl namydlený schody, až půjdete odsud!
00:24:19 Taky mám akcie.
00:24:20 Já mám taky akcí, jé, já mám štěk na Barrandově
00:24:25 i ve velký operetě...
00:24:29 Jste trapný, pane.
00:24:32 -A pak mám ještě...
-Co?
00:24:35 PÍSEŇ
00:24:37 Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů,
00:24:41 ti mně nejdou do páru, ne a ne a ne.
00:24:46 Zpívaj třeba hodinku, hodinku, hodinku,
00:24:50 ale vyvést rodinku ne, ne a ne a ne.
00:24:55 Když dám k tomu většímu toho menšího,
00:25:00 ten menší mi trucuje, že chce většího.
00:25:04 Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů,
00:25:09 ti mně nejdou do páru, ne a ne a ne.
00:25:16 Poslala mně berní správa k vyplnění blanketek,
00:25:20 přiznejte nám ke zdanění veškerý svůj majetek.
00:25:25 Tak jsem si řek, co bych tajil,
00:25:27 nač tolik povyku,
00:25:30 a napsal jsem do dotazníku:
00:25:34 Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů,
00:25:39 ti mně nejdou do páru, ne a ne a ne.
00:25:44 Zpívaj třeba hodinku, hodinku, hodinku,
00:25:48 ale vyvést rodinku ne, ne a ne a ne.
00:25:53 Když dám k tomu většímu toho menšího,
00:25:57 ten menší mi trucuje, že chce většího.
00:26:02 Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů,
00:26:06 ti mně nejdou do páru, ne a ne a ne.
00:26:15 Anežko, prosím vás, nedělejte to.
00:26:17 Nemám cvičit?
00:26:19 Ale ne, naopak, cvičte, moc hezky se na to kouká.
00:26:23 -Já jsem jenom myslel...
-Počkejte, vy jste mi řekl Anežko?
00:26:27 Jmenuji se Tonina Tonini. To nevíte?
00:26:30 Jmenujete se Anežka Bláhová, to je mnohem pěknější jméno.
00:26:34 Vy nás opravdu chcete opustit?
00:26:38 Angažmá ve varieté je pro mě víc než lákavé.
00:26:41 Někdy je obyčejná maringotka lepší, než postel s nebesy.
00:26:45 Lezete do pasti, já mám na to nos, podívejte se.
00:26:48 My vás tady máme všichni moc rádi.
00:26:51 -Nebuďte směšný, Eduarde.
-Být směšný je moje povolání.
00:26:56 Pane řediteli, hadí muž se konečně protáhl klíčovou dírkou.
00:27:01 Klaun, co mi to vykládáte, nevidíte, že mám naspěch?
00:27:05 Já jenom, pane řediteli, že on je v ložnici u vaší paní.
00:27:10 Prima, klaun, aspoň mám jistotu, že mě manželka nebude hledat.
00:27:25 PÍSEŇ
00:27:27 Symfonie léta vadne,
00:27:30 na podzimu dlani chladné pomaloučku doznívá.
00:27:38 Slunce vychází jen plaše,
00:27:41 proto se i srdce naše zimomřivě zachvívá.
00:27:49 Vše, co z jara zbylo, už jen v duši zní,
00:27:55 ticho pohltilo akord poslední.
00:28:03 Kdybych tak byl jenom o rok mladší,
00:28:08 nebo aspoň jen o tři sta dní,
00:28:14 jistě dívky měly by mě radši,
00:28:19 byl bych ještě chlapec parádní.
00:28:25 Mládí přešlo kolem úzkou cestou polem,
00:28:30 ani sbohem neřeklo.
00:28:36 Mně už je to jasné,
00:28:38 ale srdce žasne, jak to všechno uteklo.
00:28:46 Teď však už to bude mnohem kratší,
00:28:51 konec hry a konec přeludů.
00:28:57 Kdybych tak byl jenom o rok mladší,
00:29:02 jak je vidět, tak už nebudu.
00:29:08 Kdybys tak byl jenom o rok mladší,
00:29:12 nebo aspoň jen o tři sta dní,
00:29:18 možná, že bychom tě měly radši,
00:29:23 byl bys ještě chlapec parádní.
00:29:29 Mládí přešlo kolem úzkou cestou polem,
00:29:33 ani sbohem neřeklo.
00:29:39 Mně už je to jasné,
00:29:42 ale srdce žasne, jak to všechno uteklo.
00:29:49 Teď však už to bude mnohem kratší,
00:29:54 konec hry a konec přeludů.
00:30:00 Kdybych tak byl jenom o rok mladší,
00:30:05 jak je vidět, tak už nebudu.
00:30:15 Jak je vidět, tak už nebudu.
00:30:31 Ne, nedejte se mýlit, to není Klášterní vinárna,
00:30:35 protože žena, která za malou chviličku přijde,
00:30:39 by mohla být třeba představená.
00:30:41 Je to dívčí škola s téměř klášterní výchovou,
00:30:45 protože tady se připravují
00:30:47 mladé a nevinné něžné ovečky do vlčího světa.
00:30:50 Není tu ani žádný Célestin,
00:30:53 takže podobnost se slavnou Mamzelle Nitouche je zcela náhodná.
00:30:57 A teď už zavřete oči, odcházím,
00:31:01 neboť muž tu už nemá co pohledávat.
00:31:10 -Milé dítě...
-Ano, ctihodná matko.
00:31:14 Nadešla chvíle tvé závěrečné zkoušky.
00:31:18 -Jsi připravena?
-Nemůžu se dočkat.
00:31:21 Tak co zásadního bys mi řekla o mužích?
00:31:27 Muži...
00:31:30 Muži jsou zlotřilí svůdci, kterým je radno se vyhýbati.
00:31:35 Myslí jen na své mrzké rozkoše,
00:31:38 aby nás, nevinné panny, líbali, objímali,
00:31:42 líbali, objímali...
00:31:44 Stručně, mé dítě, stručně!
00:31:47 Mají k tomu celý arzenál zbraní, jako například rty,
00:31:52 paže, úsměvy, lichotná slovíčka...
00:31:55 Věděla bys příklad?
00:31:57 Třeba holubičko, beruško, repetilko...
00:32:01 Také žabičko, že?
00:32:04 A když dosáhnou, čeho chtějí, tak jsme pro ně slepice.
00:32:08 -A proto je musíme, milé dítě, co?
-Proto je musíme... co?
00:32:12 -No co?
-Proto je musíme studovat.
00:32:16 My nebudeme litovat námahy, ani dne ani noci,
00:32:19 my je všechny prostudujeme.
00:32:22 Ale dítě, proto je musíme ignorovat!
00:32:25 -A na vějičku jim co?
-Na vějičku jim nenaletíme.
00:32:30 Ano, správně, milé dítě.
00:32:33 Doufám, že až si jednou narazíš nějakýho...
00:32:40 Až jednou narazíš na nějakýho lichometníka,
00:32:45 tak že na to nezapomeneš, milé dítě.
00:32:47 Matko, znám přece naše ústavní osmero.
00:32:53 PÍSEŇ Sedávej, panenko, v koutě,
00:32:57 drž se vždycky v ústraní.
00:33:01 A když už na schůzku zvou tě,
00:33:04 dbej na dobré chování.
00:33:09 Pozor si, děvčátko, pozor si dej,
00:33:13 nic se nestane.
00:33:15 Správně!
00:33:18 Každému mládenci odpovídej ne a ne a ne.
00:33:23 A ne!
00:33:25 Když prosí tě hubičku sladkou mi dej,
00:33:28 řekni ne a ne.
00:33:30 Výborně!
00:33:33 Kdyby ti sliboval hory doly, dívka chytrá nepovolí.
00:33:40 Ano!
00:33:42 Leckterou panenku srdce bolí jen proto,
00:33:45 že neřekla ne.
00:33:52 Na všechno času je dosti,
00:33:55 to se nedá dělat nic.
00:34:00 Když se hoch trošičku postí,
00:34:03 však mu potom chutná víc.
00:34:08 Pozor si, děvčátko, pozor si dej,
00:34:12 nic se nestane.
00:34:15 Jen každému mládenci odpovídej ne a ne a ne.
00:34:23 Když prosí tě hubičku sladkou mi dej,
00:34:27 řekni ne a ne.
00:34:31 I kdyby ti sliboval hory doly,
00:34:35 dívka chytrá nepovolí.
00:34:39 Vždyť leckterou panenku srdce bolí jen proto,
00:34:43 že neřekla ne.
00:34:52 Lítají k nám čápi,
00:34:56 lítají nám kolem komína.
00:35:00 Mou milou to trápí,
00:35:04 říká, že teď špatně usíná.
00:35:09 Kam takový čáp, kam ten jednou šláp,
00:35:17 tam už pomaloučku kolíbka se houpat začíná.
00:35:25 Proč vy dívky, ach, máte z čápů strach,
00:35:29 každá říkáte přec, jak jste nevinná.
00:35:33 Kdo to zapoví tomu čápovi, aby lítal kolem komína?
00:35:42 Lítají k nám čápi,
00:35:46 lítají nám kolem komína.
00:35:50 Mou milou to trápí,
00:35:54 říká, že teď špatně usíná.
00:35:58 Kam takový čáp, kam ten jednou šláp,
00:36:06 tam už pomaloučku kolíbka se houpat začíná.
00:36:17 Vážení přátelé, to je skutečné finále, závěr,
00:36:20 který by měl být optimistický, strhující,
00:36:23 aby nás netlačila noční můra,
00:36:25 abychom ještě při návratu z divadla všechny ty krásné melodie slyšeli.
00:36:30 Posuďte sami, jestli jsem pro dnešek vybral správně.
00:36:34 PÍSEŇ
00:36:36 Dřív kamarádi říkali mi: Jdi, ty smolaři.
00:36:40 Ale teď, na co sáhnu, všecko se mi skvěle podaří.
00:36:44 Já zaručeně ve všem mám štěstí největší,
00:36:48 já totiž nosím u sebe packu zaječí.
00:36:53 Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku,
00:36:57 ten se neztratí, smůla na něj neplatí.
00:37:01 Když ji pohladí, ona mu poradí,
00:37:05 kouzlí, čaruje, co chce, to mu daruje.
00:37:10 Děvčata jsou na něj jak koláč medový,
00:37:14 manželka se o tom nikdy nic nedoví.
00:37:18 Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku,
00:37:22 všecko dovede, všecko se mu povede.
00:37:28 Já nevím, co je revma, houser, v zádech bolení,
00:37:33 když na ryby jdu, berou kapři, štiky, boleni.
00:37:37 Pan domácí mi vzkazuje, že s činží času dost,
00:37:41 i berní úřad ke mně je samá laskavost.
00:37:45 Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku,
00:37:49 ten se neztratí, smůla na něj neplatí.
00:37:54 Když ji pohladí, ona mu poradí,
00:37:58 kouzlí, čaruje, co chce, to mu daruje.
00:38:02 Děvčata jsou na něj jak koláč medový,
00:38:06 manželka se o tom nikdy nic nedoví.
00:38:10 Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku,
00:38:14 všecko dovede, všecko se mu povede.
00:38:21 Přátelé, doufám, že to neberete vážně.
00:38:24 My všichni, kteří se usmíváme našim pověrčivým babičkám a dědečkům,
00:38:29 se vlastně usmíváme jejich naivním radám.
00:38:32 Prosím vás, zaječí pacička v uzlíčku...
00:38:35 Ta udělá své i v normální kapse, že?
00:38:43 Takže příště, budete-li chtít,
00:38:45 při naší znělce opět na shledanou.
00:38:50 PÍSEŇ
00:38:52 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:38:56 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:39:00 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:39:04 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:39:17 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Opereta nebo také zpěvohra, zábavný žánr na pomezí opery a činohry, je neodmyslitelnou součástí české kultury a má stále řadu nadšených příznivců. Od klasické opery se liší mluvenými dialogy. Nechte se proto pozvat šarmantním průvodcem Viktorem Preissem do operetního světa a zaposlouchejte se do těch nejkrásnějších písniček a šlágrů.
Ty vám zazpívají za doprovodu Orchestru Karla Vlacha slavné osobnosti, za některé můžeme zmínit známého milovníka operety Josefa Beka, komika s nezaměnitelným pěveckým projevem Luďka Sobotu nebo herečku Jiřinu Bohdalovou.
Na pouti za paní operetou zavítáme na zámek s Bílou paní, do ložnice paní markýzy, kam se zatoulala už nejedna vojenská uniforma i do kláštera plného mladých, rozdováděných schovanek, ovšem s přísnou Matkou představenou.
Tentokrát uslyšíte operetní písničky „Já mám devět kanárů“ Járy Beneše, „Válelo se jablíčko“ Jaroslava Jankovce, „Pozor si, děvčátko, dej!“ Vlastislava Antonína Viplera či „Markýzu a bubeníčka“ Slávy Macha.
