Dobové politické souvislosti

Seriál a byl to vlastenecký seriál z časů Českého národního obrození, se vysílal v pohnutých dobách podzimu 1968. Tehdy prožíval celý národ trauma ze Srpna a ze sovětské okupace. Slova jako vlast a obrození vnímali diváci zvlášť citlivě.

Klikněte pro větší obrázek Otta Zelenka na to docela zajímavě vzpomíná… „Scénáře se psaly samozřejmě dávno před nějakým „pražským jarem“ a točit se taky začalo před srpnem 1968. Vůbec se tedy nedá tvrdit, že by nějaké situace nebo dialogy vycházely z konkrétní politické situace roku 1968. Naopak, všechno bylo podle Neffovy předlohy, ale právě to národní obrození a všechny ty řeči o porobě, o svobodě, o národu jako takovém daly všemu nový smysl. Najednou bylo všechno navýsost aktuální, diváci si z toho vybírali slova, věty, citace, odstavce… a každý věřil, nebo to spíš tak chtěl slyšet, že to bylo s tím záměrem už napsané…“

Jeden příklad za všechny… Citát z prvního dílu a první věta románu Sňatky z rozumu. Na kameru ji říkal Václav Voska… „Trvalému pocitu křivdy nepřivykne nikdo, ani národ, ani člověk jednotlivý. Nepřivykne a nesmíří se. Pouze oslábne ve svém hněvu, zmaličtí a zkysne, zmlkne a zesmutní, přihrbí se a zmarní…“

No, ani se nedivme, že se to tehdejším mocipánům moc nelíbilo. Otta Zelenka ještě pokračuje… „Taky proto byly ty ulice prázdné, lidi se dívali, vrhli se na ten seriál a hledali v něm útěchu za to naše strašné a hluboké národní ponížení. Vždyť víme, jak to pokračovalo dál, v kinech, v televizi. Všechny ty špílce v divadlech, potlesky na otevřené scéně třeba při Shakespearovi, kdy se v tom náhodou mluvilo o svobodě. Předtím nikdo nikdy nic, ale po srpnu 1968… Ty jinotaje si lidi hledali ve všem možném. Takže historické události a fakta, pokud jsou napsána a vyjádřena pravdivě, dostala takové spojitosti. Poznal jsem to znova hned poté při seriálu F. L. Věk, a tam to bylo umocněné ještě náboženstvím…

No a soudruzi taky samozřejmě zbystřili, Sňatky u nich vzbudily poměrně velkou nevoli, hodně jim vadilo ono ztotožnění současnosti s historickou látkou seriálu. Ale musím ještě dodat, že ta naše malá česká cenzura, někdy i autocenzura, byla v televizi kolikrát mnohem větší než ta centrální „z nábřeží“, jak se tehdy ÚV KSČ říkalo…“

Klikněte pro větší obrázek Seriál se premiérově vysílal na podzim 1968, další reprízy byly hned po Novém roce 1969, pak dlouhá předlouhá pauza, z jasných důvodů. Další vysílání přišlo na řadu o prázdninách 1977, znovu o prázdninách 1983, na přelomu let 1986 a 1987, no a po „sametové revoluci“ na jaře 2002 a v předjaří 2005. Teď přichází další šance pro tohle legendární televizní dílo.

Režisér František Filip vzpomíná

„Seriál se začal točit na začátku roku 1968. Ale žádné uvolnění jsme při realizaci nezažili. Pořád byla totalita, na jaře sice trochu zavanul svěží větřík, ale nic moc. V práci jsme pokračovali i po okupaci.

Mám originální vzpomínku, jak jsme museli vozit filmový materiál ze střižny přes Vltavu na lodičkách, protože na mostech byly ruské tanky a ti hoši občas kontrolovali, co se vozí. Kdyby přišli na krabice s filmovou surovinou, tak by nám to jako kontrarevolucionářům okamžitě všechno vzali. No a pak je tu ještě vzpomínka na vysílání. To už začínala normalizace, žádné mítinky, nic… Všichni se zase pěkně dívali na televizi. Navíc to téma vlastenectví bylo v tu dobu vysoce aktuální. Než se cenzoři vzpamatovali a mohli to stopnout, odvysílaly se dva díly, ten první ještě k tomu v říjnu, k výročí republiky, a celý národ na to koukal. Zastavit to prostě nešlo. Ale netrvalo vůbec dlouho a už jsme byli i se Sňatky z rozumu zase v pěkné totalitce, takže si seriál pobyl dokonce pár let takzvaně v trezoru…“

Text: Jiří Moc, archiv redakce
Převzato z časopisu ČT+